§ 7 Povinnosti pojištěného, § 8

§ 7

(1) Pojistitel nehradí

a) újmu, kterou utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla újma způsobena,

b) škodu podle § 6 odst. 2 písm. b) a c), kterou je pojištěný povinen nahradit svému manželu nebo osobám, které s ním v době vzniku škodné události žily ve společné domácnosti, s výjimkou škody podle § 6 odst. 2 písm. c), jestliže tato škoda souvisí s újmou podle § 6 odst. 2 písm. a),

c) škodu na vozidle, jehož provozem byla škoda způsobena, jakož i na věcech přepravovaných tímto vozidlem, s výjimkou škody způsobené na věci, kterou měla tímto vozidlem přepravovaná osoba v době škodné události na sobě nebo u sebe, a to v rozsahu, v jakém je pojištěný povinen škodu nahradit,

d) škodu podle § 6 odst. 2 písm. b) a c) vzniklou mezi vozidly jízdní soupravy tvořené motorovým a přípojným vozidlem, jakož i škodu na věcech přepravovaných těmito vozidly, nejedná-li se o škodu způsobenou provozem jiného vozidla,

e) újmu vzniklou manipulací s nákladem stojícího vozidla,

f) náklady vzniklé poskytnutím léčebné péče, dávek nemocenského pojištění (péče) nebo důchodů z důchodového pojištění v důsledku újmy na zdraví nebo usmrcením, které utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla tato újma způsobena,

g) újmu způsobenou provozem vozidla při jeho účasti na organizovaném motoristickém závodu nebo soutěži, s výjimkou újmy způsobené při takovéto účasti, jestliže je řidič při tomto závodu nebo soutěži povinen dodržovat pravidla provozu na pozemních komunikacích,

h) újmu vzniklou provozem vozidla při teroristickém činu nebo válečné události, jestliže má tento provoz přímou souvislost s tímto činem nebo událostí.

(2) Byla-li újma způsobena vlastníku vozidla provozem jeho vozidla, které v době vzniku újmy řídila jiná osoba, nebo osobě, která s vozidlem, jehož provozem byla této osobě újma způsobena, oprávněně nakládá jako s vlastním nebo se kterým oprávněně vykonává právo pro sebe, a jestliže v době vzniku újmy řídila vozidlo jiná osoba, je pojistitel povinen uhradit tomuto vlastníku nebo této osobě pouze újmu podle § 6 odst. 2 písm. a) včetně náhrady nákladů vynaložených na péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění a regresního nároku podle § 6 odst. 4.

(3) V případě střetu vozidel, která jsou ve vlastnictví téže osoby, se újma způsobená této osobě hradí pouze tehdy, jestliže jde o různé provozovatele vozidel zúčastněných na vzniku škodné události a jestliže není současně tato osoba provozovatelem vozidla, na němž byla tato újma způsobena.

(4) Plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, v rozsahu, v jakém je pojištěný povinen tuto újmu nahradit a kterou poškozený řádně prokázal, nelze odmítnout ani snížit s výjimkou případů uvedených v tomto zákoně.

§ 8

Povinnosti pojištěného

(1) Pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele.

(2) Pojištěný je povinen pojistiteli bez zbytečného odkladu písemně sdělit, že

a) bylo proti němu uplatněno právo na náhradu újmy a vyjádřit se k požadované náhradě a její výši,

b) v souvislosti se škodnou událostí bylo zahájeno správní nebo trestní řízení, a neprodleně informovat pojistitele o jeho průběhu a výsledku,

c) poškozeným bylo uplatněno právo na náhradu újmy u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, pokud se o této skutečnosti dozví.

(3) Pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu doložit poškozenému na jeho žádost údaje nezbytné pro uplatnění práva poškozeného na plnění podle § 9 odst. 1, nejméně však

a) své jméno, popřípadě jména, a příjmení a bydliště, název nebo obchodní firmu a sídlo,

b) jméno, popřípadě jména, a příjmení a bydliště, název nebo obchodní firmu a sídlo, popřípadě též místo podnikání vlastníka vozidla,

c) obchodní firmu a sídlo pojistitele, popřípadě též adresu sídla pobočky pojistitele v České republice,

d) číslo pojistné smlouvy a

e) jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel, státní poznávací značku vozidla, kterým byla újma způsobena.

(4) Pojištěný je povinen v případě dopravní nehody nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích15c) bez zbytečného odkladu předložit pojistiteli společný záznam o dopravní nehodě15d).

(5) Požaduje-li pojistitel od pojištěného v případě dopravní nehody podle odstavce 4 její oznámení Policii České republiky, uhradí pojištěnému náklady s tím spojené.

15c) § 47 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

15d) § 47 odst. 3 písm. g) zákona č. 361/2000 Sb.

§ 9

Pojistné plnění

(1) Poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Při uplatnění nároku je povinen předložit společný záznam o dopravní nehodě15d), jedná-li se o dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích15c).

(2) Plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění.

(3) Pojistitel je povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen

a) ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány, nebo

b) podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření.

(4) Nesplnil-li pojistitel povinnost podle odstavce 3, zvyšuje se částka pojistného plnění, jehož se prodlení pojistitele týká, o úrok z prodlení. Sazba úroku z prodlení se stanoví ve výši diskontní sazby stanovené Českou národní bankou, platné k prvnímu dni prodlení, navýšené o 4 % ročně. Úroky z prodlení se stanovují vždy samostatně za každý započatý měsíc prodlení ve výši jedné dvanáctiny sazby úroku z prodlení, přičemž sazba úroku z prodlení se aktualizuje každý měsíc s využitím diskontní sazby České národní banky, platné k prvnímu dni daného měsíce prodlení. Úroky z prodlení odvozené na základě diskontní sazby se použijí, pokud není v pojistné smlouvě stanovena částka vyšší.

(5) Není-li ohroženo řízení o trestném činu podle zvláštního právního předpisu16) nebo projednávání přestupku, sděluje orgán činný v trestním řízení nebo orgán projednávající přestupek pojistiteli nebo Kanceláři údaje o dopravní nehodě v rozsahu podle zvláštního právního předpisu,16a) popřípadě mu umožní nahlížet do spisu a pořizovat z něho výpisy ve věci týkající se škodné události.

(6) Šetření podle odstavce 3 nelze podmiňovat ukončením řízení podle odstavce 5, jehož předmětem není rozhodnutí o náhradě újmy. Tím není dotčeno ustanovení odstavce 2.

15c) § 47 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

15d) § 47 odst. 3 písm. g) zákona č. 361/2000 Sb.

16) § 8a trestního řádu.

16a) § 123 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. Vyhláška č. 32/2001 Sb., o evidenci dopravních nehod.

§ 9a

Škodní zástupce pojistitele v jiném členském státě

(1) Pojistitel se sídlem na území České republiky ustanoví v každém jiném členském státě svého škodního zástupce. To platí i pro pojistitele se sídlem na území jiného než členského státu (dále jen „třetí stát“) s výjimkou těch členských států, ve kterých mu bylo uděleno povolení k provozování pojištění odpovědnosti. Tento škodní zástupce musí mít, jde-li o fyzickou osobu, bydliště nebo místo podnikání, a jde-li o právnickou osobu, sídlo v členském státě, ve kterém byl ustanoven.

(2) Škodní zástupce podle odstavce 1 projednává jménem a na účet pojistitele škodné události, včetně konečného vyřízení nároků vznesených poškozeným. Za tím účelem shromažďuje informace nutné k prošetření nároků poškozeného a provádí opatření k jejich vypořádání, byla-li újma způsobena provozem vozidla,

a) ke kterému pojistitel sjednal pojištění odpovědnosti v jiném členském státě, než je stát, ve kterém má poškozený bydliště, místo podnikání nebo sídlo,

b) které má obvyklé stanoviště v jiném členském státě, než je stát, ve kterém má poškozený bydliště, místo podnikání nebo sídlo, a

c) došlo-li k této újmě v jiném členském státě, než je stát, ve kterém má poškozený bydliště, místo podnikání nebo sídlo, nebo

d) došlo-li k této újmě ve třetím státě, jehož kancelář pojistitelů se připojila k systému zelených karet.

(3) Škodní zástupce podle odstavce 1 může být činný i pro více pojistitelů. Musí být oprávněn k zastupování pojistitele ve vztahu k poškozenému, k vypořádání nároků poškozeného v plném rozsahu a schopen jednat v úředním jazyce členského státu bydliště nebo sídla poškozeného. Jmenování škodního zástupce podle odstavce 1 nevylučuje právo poškozeného uplatnit právo na náhradu újmy přímo proti osobě, která tuto újmu způsobila, nebo proti příslušnému pojistiteli.

(4) Jmenování škodního zástupce podle odstavce 1 není zřízením pobočky pojistitele a činnost škodního zástupce není považována za formu usazení se na území jiného členského státu (dále jen „provozovna“).

(5) Pojistitel je povinen sdělit Kanceláři jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresu bydliště, místa podnikání nebo obchodní firmu škodního zástupce podle odstavce 1, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo, jedná-li se o právnickou osobu, stát jeho působnosti a všechny změny, a to do 7 dnů ode dne jeho jmenování nebo provedení změny. Kancelář tyto informace předává bez zbytečného odkladu příslušným národním informačním střediskům členských států.

§ 9b

Škodní zástupce pojistitele z jiného členského státu pro Českou republiku

(1) Pojistitel se sídlem na území jiného členského státu, který provozuje pojištění odpovědnosti na území České republiky na základě svobody dočasně poskytovat služby, je povinen ustanovit v České republice svého škodního zástupce.

(2) Škodní zástupce podle odstavce 1 jménem a na účet pojistitele projednává škodné události, včetně konečného vyřízení poškozeným vznesených nároků. Za tím účelem shromažďuje informace nutné k prošetření nároků poškozeného a provádí opatření k jejich vypořádání, byla-li újma způsobena provozem vozidla,

a) ke kterému pojistitel sjednal pojištění odpovědnosti, má-li poškozený bydliště, místo podnikání nebo sídlo v České republice, a

b) došlo-li k této újmě na území členského státu nebo jiného státu podle § 6 odst. 5 nebo 6.

(3) Škodní zástupce podle odstavce 1 může být činný i pro více pojistitelů. Musí být oprávněn k zastupování pojistitele ve vztahu k poškozenému, k vypořádání oprávněných nároků poškozeného v plném rozsahu a schopen jednat v českém jazyce. Jmenování škodního zástupce podle odstavce 1 nevylučuje právo poškozeného uplatnit právo na náhradu újmy přímo proti osobě, která tuto újmu způsobila, nebo proti příslušnému pojistiteli.

(4) Jmenování škodního zástupce podle odstavce 1 není zřízením pobočky pojistitele a činnost škodního zástupce není považována za provozovnu.

(5) Pojistitel je povinen sdělit Kanceláři jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresu bydliště, místa podnikání nebo obchodní firmu škodního zástupce podle odstavce 1, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo, jedná-li se o právnickou osobu, a to do 7 dnů ode dne jeho jmenování. Všechny změny týkající se tohoto škodního zástupce je pojistitel povinen oznámit Kanceláři, a to do 7 dnů ode dne provedení této změny.

(6) Škodní zástupce podle odstavce 1 zastupuje pojistitele podle odstavce 1 ve vztahu ke Kanceláři ve věcech upravených v § 15 a v § 24 odst. 7 a 9, i když jednatelské oprávnění podle § 18 odst. 10 přísluší jiné osobě.

§ 9c

Škodní zástupce pojišťovny pro Českou republiku

(1) Škodní zástupce ustanovený v souladu s právem Evropských společenství1) v České republice pojišťovnou, které bylo uděleno v jiném členském státě než České republice povolení k provozování pojištění odpovědnosti a která v České republice pojištění odpovědnosti neprovozuje, projednává jménem této pojišťovny a na její účet škodné události, včetně náhrady újmy způsobené poškozenému provozem vozidla,

a) ke kterému pojišťovna sjednala pojištění odpovědnosti, má-li poškozený bydliště, místo podnikání nebo sídlo v České republice,

b) které má obvyklé stanoviště v jiném členském státě než v České republice a

c) došlo-li k této újmě v jiném členském státě než v České republice, nebo

d) došlo-li k této újmě ve třetím státě, jehož kancelář pojistitelů se připojila k systému zelených karet.

(2) Škodní zástupce podle odstavce 1 shromažďuje informace nutné k prošetření nároků poškozeného a provádí opatření k jejich vypořádání, byla-li újma způsobena provozem vozidla, pokud pojišťovna sjednala pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla účinné v době vzniku škodné události. Musí být oprávněn k zastupování pojistitele ve vztahu k poškozenému, k vypořádání oprávněných nároků poškozeného v plném rozsahu a schopen jednat v českém jazyce. Jmenování škodního zástupce podle odstavce 1 nevylučuje právo poškozeného uplatnit právo na náhradu újmy přímo proti osobě, která tuto újmu způsobila, nebo proti příslušné pojišťovně.

(3) Škodní zástupce podle odstavce 1 ve vztahu k poškozenému vykonává práva a povinnosti pojistitele podle tohoto zákona, a to včetně zastupování pojišťovny před soudy při rozhodování o těchto právech či povinnostech.

(4) Škodní zástupce podle odstavce 1 může být činný i pro více pojišťoven. Jeho jmenování není zřízením pobočky pojišťovny a činnost škodního zástupce není považována za provozovnu.

1) Směrnice Rady 72/166/EHS ze dne 24. dubna 1972 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontroly povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění, ve znění směrnic Rady 72/430/EHS a 84/5/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES. Druhá směrnice Rady 84/5/EHS ze dne 30. prosince 1983 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel, ve znění směrnice Rady 90/232/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES. Třetí směrnice Rady 90/232/EHS ze dne 14. května 1990 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES ze dne 16. května 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a o změně směrnic Rady 73/239/EHS a 88/357/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES ze dne 11. května 2005, kterou se mění směrnice Rady 72/166/EHS, 84/5/EHS, 88/357/EHS a 90/232/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel.

§ 9d

Provozuje-li pojišťovna pojištění odpovědnosti na území České republiky na základě práva zřizovat pobočky jako pojistitel se sídlem v jiném členském státě, má se za to, že povinnosti škodního zástupce podle § 9c odst. 1 až 3 plní vedoucí této pobočky na území České republiky, pokud pojišťovna neustanovila jako škodního zástupce pro jí sjednaná pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, které má obvyklé stanoviště v jiném členském státě než v České republice, jinou osobu. Provozuje- li pojišťovna pojištění odpovědnosti na území České republiky na základě svobody dočasně poskytovat služby jako pojistitel podle § 9b odst. 1, má se za to, že povinnosti škodního zástupce podle § 9c odst. 1 až 3 plní škodní zástupce podle § 9b, pokud pojišťovna neustanovila jako škodního zástupce pro jí sjednaná pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, které má obvyklé stanoviště v jiném členském státě než v České republice, jinou osobu.

§ 10

Právo pojistitele na úhradu vyplacené částky

(1) Pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný

a) újmu způsobil úmyslně,

b) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění,

c) bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody,

d) způsobil újmu provozem vozidla, které použil neoprávněně,

e) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3,

f) bez zřetele hodného důvodu jako řidič vozidla odmítl podrobit se na výzvu příslušníka Policie České republiky zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo,

g) řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku,

h) řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo,

i) řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo, nebo

j) předal řízení vozidla osobě uvedené v písmenech g), h), i).

(2) Pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích tím, že provozoval vozidlo,

a) které svojí konstrukcí nebo technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí, nebo

b) jehož technická způsobilost k provozu vozidla nebyla schválena,

a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem újmy, kterou je pojištěný povinen nahradit.

(3) Provozovatel vozidla odpovídá společně a nerozdílně s osobou podle odstavce 1 za pohledávku pojistitele na náhradu částky vyplacené podle odstavce 1 písm. g), h), i) a j), neprokáže-li, že nemohl jednání této osoby ovlivnit.

(4) Pojistitel má proti pojistníkovi právo na úhradu částky, kterou vyplatil z důvodu újmy způsobené provozem vozidla, jestliže její příčinou byla skutečnost, kterou pro vědomě nepravdivé nebo neúplné odpovědi nemohl pojistitel zjistit při sjednávání pojištění a která byla pro uzavření pojistné smlouvy podstatná.

(5) Porušil-li pojištěný některou z povinností uvedených v § 8 odst. 1 až 3, je pojistitel oprávněn na něm požadovat úhradu nákladů spojených s šetřením pojistné události nebo jiných nákladů vyvolaných porušením těchto povinností. Tím není dotčeno právo pojistitele na úhradu vyplacené částky podle odstavce 1 písm. e).

(6) Součet požadovaných náhrad podle odstavců 1 až 5 nesmí být vyšší než plnění vyplacené pojistitelem v důsledku škodné události, se kterou toto právo pojistitele souvisí.