ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO VYBRANÉ VÝROBKY, VYBRANÉ ODPADY A VYBRANÁ ZAŘÍZENÍ, HLAVA II

Zákon o odpadech č. 185/2001 Sb.

Obsah předpisu
Seznam paragrafů
Tisk stránky
    rozšířené hledání
    Znění předpisu k datu: 1.1.2013 (aktuální znění)



    HLAVA II

    ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO VYBRANÉ VÝROBKY, VYBRANÉ ODPADY A VYBRANÁ ZAŘÍZENÍ

    Díl 1

    Odpady perzistentních organických znečišťujících látek a PCB

    § 26

    Pro účely této části zákona se rozumí

    a) PCB - polychlorované bifenyly, polychlorované terfenyly, monometyltetrachlordifenylmetan, monometyldichlordifenylmetan, monometyldibromdifenylmetan, veškeré směsi obsahující jednu nebo více z uvedených látek v celkové koncentraci těchto látek vyšší než 50 mg/kg,

    b) zařízením obsahujícím PCB - každé zařízení, které obsahuje nebo obsahovalo PCB a nebylo dekontaminováno,

    c) zařízením obsahujícím PCB a podléhajícím evidenci - zařízení obsahující PCB [písm. b)] s celkovým objemem náplně PCB více než 5 litrů,

    d) lehce kontaminované zařízení – zařízení podle písmene c), které obsahuje, nebo u něhož lze na základě dostupných údajů důvodně předpokládat, že provozní kapaliny obsahují 50 – 500 mg/kg PCB.

    e) zařízeními, která mohou obsahovat PCB a podléhajícími evidenci olejové transformátory, kondenzátory s kapalným dielektrikem, rezistory, indukční cívky a další elektrotechnická zařízení plněná elektroizolační kapalinou, hydraulická důlní zařízení, vakuová čerpadla, průmyslová zařízení s ohřevem teplonosnou kapalinou (duplikátory, obalovny silniční drti a podobně) nebo části těchto zařízení obsahující více než 5 litrů kapalin,

    f) zařízením bez PCB - zařízení dle písmene b), které bylo úspěšně dekontaminováno a zařízení dle písmene d), u něhož byla prokázána nepřítomnost PCB dle § 27 odst. 10 písm. c),

    g) dekontaminací - veškeré postupy, které umožní, aby zařízení, objekty a materiály obsahující PCB mohly být po prokázání nepřítomnosti PCB způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem znovu používány, recyklovány nebo odstraněny. Dekontaminací může být i náhrada PCB jinými vhodnými látkami neobsahujícími PCB,

    h) odstraňováním PCB - způsoby odstraňování odpadů uvedené pod kódy D8, D9, D10, D12 a D15 přílohy č. 4 k tomuto zákonu.

    § 27

    Povinnosti při nakládání s PCB, odpady PCB a zařízeními obsahujícími PCB

    (1) Vlastníci PCB a odpadů PCB jsou povinni je odstranit a vlastníci, popřípadě provozovatelé zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci a zařízení, která mohou obsahovat PCB a podléhají evidenci jsou povinni tato zařízení dekontaminovat nebo odstranit v souladu s tímto zákonem v nejkratší možné době, nejpozději však do konce roku 2010, pokud neprokáží, že zařízení neobsahuje PCB. Transformátory, jejichž provozní kapalina obsahuje 50 - 500 mg/kg PCB a lehce kontaminovaná zařízení podle § 26 písm. d) mohou jejich vlastníci, popřípadě provozovatelé dekontaminovat nebo odstranit až na konci jejich životnosti.

    (2) Získávání PCB z jiných látek za účelem jejich opětovného použití je zakázáno.

    (3) Odstraňování PCB, odpadů PCB a zařízení obsahujících PCB je možné pouze v zařízeních k tomu určených.

    (4) Provozovatelé zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci, s výjimkou lehce kontaminovaných zařízení, jsou povinni označovat tato zařízení, včetně objektů, kde jsou tato zařízení umístěna, způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Provozovatelé dekontaminovaných zařízení jsou povinni označovat tato zařízení způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Zařízení lehce kontaminovaná a vstup do objektů, v nichž jsou umístěna, lze označovat pouze uvedením údaje „kontaminované PCB < 500 mg/kg“.

    (5) Provozovatelé zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci nesmějí tato zařízení doplňovat PCB. Do doby vyřazení z provozu mohou tato zařízení pouze udržovat tak, aby PCB, které jsou v nich obsaženy, vyhovovaly technickým normám, aby zařízení byla v dobrém provozním stavu a aby nedocházelo k úniku jejich náplně.

    (6) Zařízení obsahující PCB, které nepodléhá evidenci a které je součástí jiného zařízení, které je vyřazováno z provozu, musí být z něj, pokud je to proveditelné, vyjmuto a odstraněno v souladu se zákonem a prováděcím právním předpisem.

    (7) Pokud vlastníci, popřípadě provozovatelé zařízení, která mohou obsahovat PCB [§ 26 písm. e)], do 31. prosince 2009 způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem ministerstvu neprokáží, že jejich zařízení neobsahuje PCB, považují se tato zařízení za zařízení obsahující PCB. Tato povinnost se nevztahuje na vlastníky nebo provozovatele lehce kontaminovaných zařízení.

    (8) Vlastníci PCB, odpadů PCB a vlastníci, popřípadě provozovatelé zařízení obsahujících PCB jsou povinni do 31. března 2009 vypracovat a zaslat ministerstvu plán postupného odstranění PCB, odpadů PCB a zařízení s obsahem PCB nebo plán dekontaminace odpadů PCB nebo zařízení s obsahem PCB pro období 2009 až 2010. Tyto plány musí být splněny nejpozději do 31. prosince 2010; tato povinnost se nevztahuje na vlastníky nebo provozovatele lehce kontaminovaných zařízení. Odůvodněný předpoklad nižšího obsahu PCB u lehce kontaminovaných zařízení prokazuje vlastník nebo provozovatel zařízení, na vyžádání kontrolního orgánu, na základě výsledků analýz vzorků dosud odebraných poměrem 1 : 500, jedné analýzy s výsledkem 50 – 500 mg/kg PCB k pětistům analýzám s výsledkem nižším než 50 mg/kg PCB.

    (9) Fyzické osoby oprávněné k podnikání a právnické osoby, které jsou vlastníky, popřípadě provozovateli zařízení obsahujících PCB, která nepodléhají evidenci, jsou povinny vypracovat seznamy těchto zařízení, stanovit časové lhůty pro vyřazení těchto zařízení z užívání a pro jejich odstranění, předat vyhotovené seznamy do 31. prosince 2008 ministerstvu a postupovat podle nich.

    (10) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou

    a) podmínky pro dekontaminaci, technické požadavky na nakládání s PCB a technické požadavky na zařízení obsahující PCB včetně opatření na ochranu zdraví lidí a životního prostředí,

    b) rozhodčí metody pro stanovení celkové koncentrace PCB v látkách, které je obsahují,

    c) podrobnosti způsobu prokazování nepřítomnosti PCB,

    d) způsob označování zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci a způsob označování dekontaminovaných zařízení,

    e) náležitosti seznamů zařízení, která obsahují PCB a nepodléhají evidenci, a podrobnosti o sběru a odstranění těchto zařízení.

    § 27a

    (1) Odpadem perzistentních organických znečišťujících látek se rozumí odpad obsahující alespoň jednu z látek uvedených v příloze č. 8 k tomuto zákonu.

    (2) Nakládání s odpady perzistentních organických znečišťujících látek upravuje přímo použitelný předpis Evropských společenství o perzistentních organických znečišťujících látkách30a).

    (3) Ministerstvo je příslušným orgánem podle čl. 15 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o perzistentních organických znečišťujících látkách30a) a krajský úřad je příslušným správním úřadem pro řízení o udělení souhlasu nebo výjimky podle čl. 7 odst. 4 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropských společenství o perzistentních organických znečišťujících látkách30a).


    30a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS. Nařízení Rady (ES) č. 1195/2006 ze dne 18. července 2006, kterým se mění příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách.

    Díl 2

    Odpadní oleje

    § 28

    Pro účely této části zákona se rozumí

    a) odpadními oleji - jakékoliv minerální nebo syntetické mazací nebo průmyslové oleje, které se staly nevhodnými pro použití, pro které byly původně zamýšleny, zejména upotřebené oleje ze spalovacích motorů a převodové oleje a rovněž minerální nebo syntetické mazací oleje, oleje pro turbíny a hydraulické oleje,

    b) přepracováním odpadních olejů - činnosti zaměřené k tomu, aby umožnily využívání odpadních olejů, tj. jejich regeneraci nebo spalování,

    c) regenerací odpadních olejů - jakýkoliv proces, kterým je možno vyrobit základové oleje rafinací odpadních olejů, zejména odstraněním kontaminujících složek, oxidačních produktů a aditiv obsažených v takových olejích,

    d) spalováním odpadních olejů - pouze jejich energetické využití jako paliva podle zvláštního právního předpisu.

    § 29

    Povinnosti při nakládání s odpadními oleji

    (1) Původce odpadních olejů a oprávněná osoba, která nakládá s odpadními oleji, jsou povinni

    a) zajistit přednostně regeneraci odpadních olejů,

    b) zajistit spalování odpadních olejů v souladu s požadavky § 22 a 23, pokud regenerace není možná,

    c) zajistit skladování nebo odstranění odpadních olejů v souladu s požadavky tohoto zákona a dalších právních předpisů, pokud regenerace ani spalování není možné z technických důvodů,

    d) zajistit, aby během nakládání s odpadními oleji nebyly tyto oleje vzájemně míchány nebo smíchány s látkami obsahujícími PCB ani s jinými nebezpečnými odpady.

    (2) Ke splnění povinností uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) může původce nebo oprávněná osoba využít systému zpětného odběru podle části páté.

    (3) Ministerstvo stanoví vyhláškou technické požadavky na nakládání s odpadními oleji.

    Díl 3

    Baterie a akumulátory

    § 30

    (1) Ustanovení tohoto dílu zákona v souladu s právem Evropských společenství30b) stanoví povinnosti výrobcům, distributorům, posledním prodejcům a provozovatelům systémů baterií nebo akumulátorů a zpracovatelům baterií nebo akumulátorů, které se staly odpadem, a stanoví požadavky pro uvádění baterií a akumulátorů na trh a požadavky pro zpětný odběr, oddělený sběr, zpracování, využití a odstraňování odpadních baterií a akumulátorů.

    (2) Ustanovení tohoto dílu zákona se vztahují na všechny druhy baterií a akumulátorů, s výjimkou baterií a akumulátorů používaných

    a) v zařízeních, která souvisejí s ochranou podstatných bezpečnostních zájmů členských států, ve zbraních, střelivu a vojenském materiálu, kromě výrobků, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům, nebo

    b) v zařízeních určených pro vyslání do vesmíru.


    30b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS.

    § 31

    Pro účely tohoto dílu zákona se rozumí

    a) baterií nebo akumulátorem – zdroje elektrické energie generované přímou přeměnou chemické energie, které se skládají z jednoho nebo více primárních článků neschopných opětovného nabití nebo z jednoho nebo více sekundárních článků schopných opětovného nabití; baterie nebo akumulátory se dále dělí do skupin přenosných baterií nebo akumulátorů, průmyslových baterií nebo akumulátorů a automobilových baterií nebo akumulátorů,

    b) přenosnou baterií nebo akumulátorem – baterie, knoflíkový článek, napájecí sada nebo akumulátor, které jsou hermeticky uzavřeny a mohou být ručně přenášeny, pokud nejsou zároveň průmyslovou baterií nebo akumulátorem nebo automobilovou baterií nebo akumulátorem,

    c) průmyslovou baterií nebo akumulátorem – jakákoliv baterie nebo akumulátor určené výlučně k průmyslovému nebo profesionálnímu použití nebo používané v jakémkoliv druhu elektrických vozidel,

    d) automobilovou baterií nebo akumulátorem – baterie nebo akumulátor používané pro startéry, osvětlení nebo zapalovací systémy motorových vozidel a baterie nebo akumulátory používané ke stejným účelům v jiných výrobcích, pokud zároveň nejsou průmyslovou baterií nebo akumulátorem,

    e) napájecí sadou – soubor baterií nebo akumulátorů, které jsou propojeny či zabudovány do vnějšího obalu tak, aby tvořily celistvou jednotku, jejíž používání nepředpokládá, že by ji konečný uživatel rozděloval nebo otevíral,

    f) knoflíkovým článkem – malá okrouhlá přenosná baterie nebo akumulátor s průměrem větším než výškou, které se používají v zařízeních pro zvláštní účely, jako jsou například pomůcky pro nedoslýchavé, hodinky, malá přenosná zařízení a zálohové zdroje elektrického proudu,

    g) odpadní baterií nebo akumulátorem – baterie nebo akumulátor, které se staly odpadem podle § 3,

    h) zpracováním – jakákoliv činnost prováděná s odpadními bateriemi nebo akumulátory po jejich převzetí do zařízení pro třídění, přípravu na materiálové využití nebo přípravu na odstranění,

    i) výrobcem – právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které bez ohledu na způsob prodeje uvedou poprvé na trh v České republice v rámci své obchodní činnosti baterie nebo akumulátory, včetně baterií nebo akumulátorů zabudovaných do vozidel, do elektrozařízení nebo do jiných výrobků nebo k nim přiložených,

    j) posledním prodejcem – právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které dodávají v rámci své obchodní činnosti konečnému uživateli baterie nebo akumulátory, včetně baterií nebo akumulátorů zabudovaných do vozidel, do elektrozařízení nebo do jiných výrobků nebo k nim přiložených,

    k) bezšňůrovým elektrickým nástrojem – ruční zařízení s bateriovým nebo akumulátorovým napájením určené pro řemeslnické, stavební nebo zahradnické činnosti,

    l) zpětným odběrem – odebírání použitých přenosných baterií nebo akumulátorů nebo automobilových baterií nebo akumulátorů od konečných uživatelů bez nároku na úplatu na místě k tomu výrobcem určeném,

    m) místo zpětného odběru – místo určené výrobcem přenosných baterií nebo akumulátorů nebo automobilových baterií nebo akumulátorů, ve kterém jsou odebírány použité přenosné nebo automobilové baterie nebo akumulátory,

    n) odděleným sběrem – odebírání odpadních baterií nebo akumulátorů, s výjimkou přenosných baterií nebo akumulátorů, od konečných uživatelů za účelem jejich zpracování,

    o) úrovní zpětného odběru – procentuální podíl vypočítaný tak, že se celková hmotnost použitých přenosných baterií nebo akumulátorů získaných jejich výrobcem zpětným odběrem v daném kalendářním roce násobí počtem let, během nichž v rámci tříleté periody ukončené daným rokem uváděl přenosné baterie nebo akumulátory na trh, dělí celkovou hmotností přenosných baterií nebo akumulátorů uvedených na trh v České republice jejich výrobcem v daném kalendářním roce a v předchozích dvou kalendářních letech, pokud nebyly vyvezeny mimo území České republiky,

    p) konečným uživatelem – právnická nebo fyzická osoba užívající baterii nebo akumulátor před ukončením jejich životnosti, před jejich odevzdáním do místa zpětného odběru nebo odděleného sběru.

    Podmínky pro uvádění baterií nebo akumulátorů na trh nebo do oběhu

    § 31a

    (1) Na trh nebo do oběhu je zakázáno uvádět

    a) baterie nebo akumulátory, které obsahují více než 0,0005 % hmotnostních rtuti, bez ohledu na to, zda jsou či nejsou zabudované do elektrozařízení nebo do jiných výrobků, s výjimkou knoflíkových článků s obsahem rtuti nepřesahujícím 2 % hmotnostní, a

    b) přenosné baterie nebo akumulátory, které obsahují více než 0,002 % hmotnostních kadmia, včetně baterií a akumulátorů zabudovaných do elektrozařízení nebo do jiných výrobků.

    (2) Zákaz stanovený v odstavci 1 písm. b) se nevztahuje na přenosné baterie nebo akumulátory, které byly uvedeny na trh v některé členské zemi Evropských společenství před 27. zářím 2008, nebo které jsou určené pro použití v

    a) nouzových nebo poplašných systémech, včetně nouzového osvětlení,

    b) zdravotnických přístrojích, nebo

    c) bezšňůrových elektrických nástrojích.

    (3) Výrobce elektrozařízení nebo jiných výrobků, které vyžadují zabudování baterií nebo akumulátorů, je povinen tyto výrobky navrhovat tak, aby z nich bylo možné použité nebo odpadní baterie nebo akumulátory snadno a bezpečně vyjmout. K elektrozařízením nebo jiným výrobkům, v nichž jsou zabudovány baterie nebo akumulátory, je výrobce povinen připojit návod, jak lze baterie nebo akumulátory bezpečně vyjmout, včetně informace o typu zabudovaných baterií nebo akumulátorů. Výrobce, distributor a poslední prodejce jsou povinni zajistit, aby byl tento návod předáván společně s výrobkem.

    (4) Povinnosti uvedené v odstavci 3 se nevztahují na výrobce elektrozařízení nebo jiných výrobků, pro které je z důvodu bezpečnosti, výkonu, léčebných důvodů nebo z důvodu uchování údajů nezbytné zabezpečit nepřetržitou dodávku elektrického proudu vyžadující stálé spojení mezi elektrozařízením nebo jiným výrobkem a baterií nebo akumulátorem.

    (5) Osoba, která uvedla po 26. září 2008 na trh baterie nebo akumulátory, na které se vztahuje zákaz podle odstavce 1 písm. b), musí zajistit stažení těchto baterií a akumulátorů z trhu.

    § 31b

    (1) Výrobce je povinen na požádání předložit kontrolním orgánům technickou dokumentaci prokazující, že byly dodrženy podmínky stanovené v § 31a odst. 1.

    (2) Distributor baterií nebo akumulátorů, včetně baterií nebo akumulátorů zabudovaných do elektrozařízení nebo jiných výrobků, je povinen na požádání předložit kontrolním orgánům technickou dokumentaci prokazující, že byly dodrženy podmínky stanovené v § 31a odst. 1.

    (3) Povinnosti podle předchozích odstavců se nevztahují na výrobce a distributory těch přenosných baterií nebo akumulátorů, na které se vztahuje zákaz podle § 31a odst. 1 písm. b), a které byly uvedeny na trh v některé členské zemi Evropských společenství před 27. zářím 2008, pokud tuto skutečnost výrobce nebo distributor kontrolnímu orgánu doloží.

    (4) Osoba, která dováží baterie nebo akumulátory, je povinna dodržení podmínek stanovených v § 31a odst. 1 prokázat celnímu úřadu.

    (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob prokazování dodržení podmínek celnímu úřadu podle odstavce 3.

    § 31c

    Označování baterií nebo akumulátorů

    (1) Výrobce je povinen zajistit, aby

    a) baterie, akumulátory a napájecí sady byly označeny grafickým symbolem pro účely odděleného sběru a zpětného odběru,

    b) přenosné baterie nebo akumulátory a automobilové baterie nebo akumulátory byly viditelně, čitelně a nesmazatelně opatřeny údaji o své kapacitě a

    c) baterie, akumulátory a knoflíkové články obsahující více než 0,0005 % hmotnostních rtuti, více než 0,002 % hmotnostních kadmia nebo více než 0,004 % hmotnostních olova, byly označeny chemickým symbolem pro tento kov.

    (2) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti označování baterií a akumulátorů.

    § 31d

    Informační povinnosti o zpětném odběru a odděleném sběru

    (1) Výrobce je povinen na vlastní náklady písemně informovat konečného uživatele

    a) o způsobu zajištění zpětného odběru nebo odděleného sběru; za tímto účelem výrobce způsobem dostupným konečnému uživateli zveřejňuje aktuální seznam míst zpětného odběru a odděleného sběru obsahující alespoň název místa a jeho adresu,

    b) o možných negativních účincích látek používaných v bateriích nebo akumulátorech na životní prostředí a lidské zdraví a

    c) o významu grafického symbolu pro oddělený sběr nebo zpětný odběr a o významu označování podle § 31c odst. 1 písm. c).

    (2) Osoba, u které výrobce zřídil místo zpětného odběru nebo odděleného sběru, je povinna na náklady výrobce zajistit, aby místo zpětného odběru nebo odděleného sběru bylo pro konečného uživatele viditelně a čitelně označeno nápisem oznamujícím tuto skutečnost.

    (3) Poslední prodejce, u kterého výrobce nezřídil místo zpětného odběru a který prodává baterie nebo akumulátory výrobcem uváděné na trh, je povinen viditelně umístit informaci o možnosti odevzdání baterií a akumulátorů ve svých prodejních místech nebo o tom, kde lze baterie nebo akumulátory odevzdat ke zpětnému odběru na území obce, městské části nebo městského obvodu podle místa prodeje. Pokud se na jejich území místo zpětného odběru nenachází, informuje o místě zpětného odběru v nejbližší obci, městské části nebo městském obvodě od svého místa prodeje.

    § 31e

    Seznam výrobců baterií a akumulátorů

    (1) Seznam výrobců baterií a akumulátorů (dále jen „Seznam výrobců“) je veřejný seznam, který vede ministerstvo. Návrh na zápis do Seznamu výrobců je povinen podat každý výrobce.

    (2) Návrh na zápis do Seznamu výrobců se podává ministerstvu do 60 dnů ode dne prvního uvedení baterií nebo akumulátorů, včetně baterií nebo akumulátorů zabudovaných do vozidel, do elektrozařízení nebo do jiných výrobků nebo k nim přiložených, na trh

    a) ve dvou listinných vyhotoveních a současně v elektronické podobě, nebo

    b) v elektronické podobě označené elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb nebo podepsané uznaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu30c).

    (3) Návrh na zápis do Seznamu výrobců obsahuje

    a) jde-li o fyzickou osobu, jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo obchodní firmu, adresu místa trvalého pobytu, místo podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a kopii podnikatelského oprávnění; je-li fyzická osoba zapsána v obchodním rejstříku, též kopii výpisu z obchodního rejstříku ne staršího než 3 měsíce,

    b) jde-li o právnickou osobu, obchodní firmu nebo název, právní formu, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a výpis z obchodního rejstříku ne starší než 3 měsíce, je-li v tomto rejstříku zapsána,

    c) skupiny baterií nebo akumulátorů, které výrobce uvádí na trh,

    d) značku baterií nebo akumulátorů zařazených do jednotlivých skupin baterií nebo akumulátorů,

    e) způsob plnění povinností výrobce podle § 31k odst. 1 písm. a) nebo b) a

    f) popis způsobu zajištění zpětného odběru, odděleného sběru, zpracování, materiálového využití odpadních baterií nebo akumulátorů a informování konečného uživatele.

    (4) Ministerstvo provede zápis výrobce do Seznamu výrobců do 30 dnů ode dne doručení návrhu, který splňuje všechny náležitosti uvedené v odstavci 3, a nejpozději do 30 dnů od provedení zápisu zveřejní tuto skutečnost na úřední desce ministerstva.

    (5) Nesplňuje-li návrh na zápis náležitosti uvedené v odstavci 3, vyzve ministerstvo výrobce, aby ve lhůtě, kterou zároveň určí a která nesmí být kratší než 15 pracovních dnů, návrh upřesnil nebo doplnil, a zároveň jej poučí, jak to má učinit.

    (6) Výrobce, který je povinen podat návrh na zápis do Seznamu výrobců, je povinen oznámit ministerstvu jakékoliv změny údajů předložených podle odstavce 3 do 30 dnů od jejich uskutečnění. V téže lhůtě je povinen oznámit ministerstvu, že zanikly důvody pro jeho vedení v Seznamu výrobců.

    (7) Ministerstvo na základě oznámení podle odstavce 6 nebo na základě vlastního zjištění provede změnu v zápisu do Seznamu výrobců nebo vyřazení ze Seznamu výrobců.

    (8) Ministerstvo zpřístupňuje aktuální Seznam výrobců na portálu veřejné správy v tomto rozsahu

    a) jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo obchodní firmu, jde-li o fyzickou osobu; obchodní firmu nebo název, jde-li o právnickou osobu,

    b) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

    c) značku baterií nebo akumulátorů, které výrobce uvádí na trh,

    d) skupinu baterií nebo akumulátorů, které výrobce uvádí na trh,

    e) způsob plnění povinností výrobce podle § 31k, včetně uvedení právnické osoby oprávněné k provozování kolektivního systému podle § 31l, jejímž prostřednictvím plní své povinnosti,

    f) informaci o splnění povinnosti zaslání roční zprávy a

    g) dosažení úrovně zpětného odběru, pokud se jedná o výrobce přenosných baterií nebo akumulátorů.

    (9) Distributor baterií nebo akumulátorů, včetně baterií nebo akumulátorů zabudovaných do vozidel, do elektrozařízení nebo do jiných výrobků nebo k nim přiložených, nepocházejících od výrobců zapsaných v Seznamu výrobců nebo od výrobců, kteří plní své povinnosti prostřednictvím kolektivního systému podle § 31k odst. 1 písm. c), má práva a povinnosti výrobce stanovené v tomto dílu zákona.

    (10) Pokud výrobce plní všechny své povinnosti prostřednictvím kolektivního systému podle § 31k odst. 1 písm. c), nevztahuje se na něho povinnost uvedená v odstavci 1. Údaje o výrobcích plnících své povinnosti prostřednictvím provozovatele systému podle § 31k odst. 1 písm. c), které ministerstvo získává od osoby oprávněné k provozování kolektivního systému podle § 31l, zpřístupní podle odstavce 8.

    (11) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor návrhu na zápis do Seznamu výrobců.


    30c) § 11 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů.

    § 31f

    Roční zpráva

    (1) Výrobce je povinen

    a) zpracovat roční zprávu o způsobu plnění povinností podle tohoto dílu zákona (dále jen „roční zpráva o bateriích a akumulátorech“) za uplynulý kalendářní rok v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a tuto zprávu do 31. března zaslat ministerstvu v listinné podobě a elektronické podobě v přenosovém standardu dat o odpadech,

    b) roční zprávu o bateriích a akumulátorech uchovávat nejméně po dobu 5 let,

    c) na požádání kontrolních orgánů doložit pravdivost a úplnost údajů uvedených v roční zprávě o bateriích a akumulátorech.

    (2) Ministerstvo stanoví vyhláškou obsahové náležitosti a rozsah roční zprávy o bateriích a akumulátorech.

    § 31g

    Požadavky na zpětný odběr použitých přenosných baterií nebo akumulátorů

    (1) Výrobce přenosných baterií nebo akumulátorů je povinen zajistit

    a) na vlastní náklady zpětný odběr přenosných baterií nebo akumulátorů od konečného uživatele, a to bez ohledu na výrobní značku, bez ohledu na datum jejich uvedení na trh a bez vazby na koupi nové baterie nebo akumulátoru,

    b) minimální úroveň zpětného odběru přenosných baterií nebo akumulátorů,

    c) před uvedením přenosných baterií nebo akumulátorů na trh poskytnutí záruky prokazující, že nakládání s odpadními přenosnými bateriemi nebo akumulátory bude finančně zajištěno. Tato záruka musí být dostatečná k pokrytí financování zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění přenosných baterií nebo akumulátorů, které byly odevzdány v rámci systému zpětného odběru vytvořeného a provozovaného podle § 31k. Výrobce poskytne záruku formou účelově vázaného bankovního účtu nebo pojištění za podmínek stanovených vyhláškou. Údaje o stavu a čerpání z účelově vázaného účtu nebo o výši pojistného plnění za uplynulý rok uvádí výrobce v roční zprávě. Prostředky uložené na účelově vázaném bankovním účtu mohou být použity pouze se souhlasem ministerstva a k zajištění financování zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění přenosných baterií nebo akumulátorů. Tyto prostředky nemohou být předmětem nařízení a provedení výkonu rozhodnutí ani zahrnuty do majetkové podstaty výrobce. Výrobce, který zajišťuje plnění povinností podle § 31k odst. 1 písm. c), tuto záruku neposkytuje.

    (2) Za účelem splnění povinností podle odstavce 1 je výrobce povinen

    a) zřídit místa zpětného odběru v každé obci, městském obvodě nebo městské části s počtem více než 1500 obyvatel a ve kterých jsou přenosné baterie nebo akumulátory, které uvádí na trh, prodávány; počet obyvatel se posuzuje na základě bilance počtu obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu kalendářního roku,

    b) uzavřít smlouvu o využití systému sběru a třídění komunálních odpadů stanovených obcí s každou obcí, která o její uzavření projeví zájem a ve které jsou přenosné baterie nebo akumulátory, které uvádí na trh, prodávány, za podmínek obdobných jako s ostatními obcemi,

    c) zřídit na vlastní náklady za podmínek obdobných jako s ostatními posledními prodejci místo zpětného odběru v každém prodejním místě posledního prodejce přenosných baterií nebo akumulátorů, jehož ekonomická činnost je uvedena v příloze č. 10 k tomuto zákonu, a kde jsou přenosné baterie nebo akumulátory uváděné výrobcem na trh nabízeny jako stálá součást prodejního sortimentu, pokud je k tomu tímto posledním prodejcem vyzván, a

    d) zřídit na vlastní náklady za podmínek obdobných jako s ostatními posledními prodejci místo zpětného odběru v každém prodejním místě posledního prodejce přenosných baterií nebo akumulátorů, kde jsou přenosné baterie nebo akumulátory uváděné výrobcem na trh prodávány a kde bylo za předchozí kalendářní rok uvedeno do oběhu nejméně 2000 kusů nebo alespoň 50 kg přenosných baterií nebo akumulátorů, pokud je k tomu tímto posledním prodejcem vyzván.

    (3) Poslední prodejce přenosných baterií nebo akumulátorů je povinen odebírat přenosné baterie nebo akumulátory od konečného uživatele přímo v prodejním místě po celou provozní dobu, bez nároku na úplatu za tento odběr, bez ohledu na výrobní značku, bez ohledu na datum jejich uvedení na trh a bez vazby na koupi nové baterie nebo akumulátoru,

    a) pokud se jedná o prodejní místo posledního prodejce, jehož ekonomická činnost je uvedena v příloze č. 10 k tomuto zákonu a přenosné baterie nebo akumulátory jsou nabízeny jako stálá součást prodejního sortimentu,

    b) pokud umožní konečnému uživateli odevzdání použitých přenosných baterií nebo akumulátorů a není u něho zřízeno místo zpětného odběru, nebo

    c) pokud neplní informační povinnost podle § 31d odst. 3.

    (4) Pro jinou osobu, u které výrobce zřídil místo zpětného odběru, platí podmínky odebírání přenosných baterií nebo akumulátorů podle odstavce 3 věty první obdobně. Poslední prodejce podle odstavce 3 písm. a) do doby než u něj bude zřízeno místo zpětného odběru a poslední prodejce podle odstavce 3 písm. b) a c) jsou povinni předat odebrané přenosné baterie nebo akumulátory pouze na místo zpětného odběru.

    (5) Předat použitou přenosnou baterii nebo akumulátor je povinen konečný uživatel pouze poslednímu prodejci, na místo zpětného odběru, popřípadě na místo k tomu smluvně určené podle odstavce 2 písm. b). Přenosné baterie nebo akumulátory musí být z míst zpětného odběru předány pouze osobě oprávněné ke zpracování nebo k materiálovému využití odpadních baterií nebo akumulátorů podle § 31j.

    (6) Náklady na zpětný odběr přenosných baterií nebo akumulátorů, jejich zpracování a materiálové využití a informování nesmějí být konečným uživatelům při prodeji nových přenosných baterií nebo akumulátorů uváděny odděleně.

    (7) Přenosná baterie nebo akumulátor se stávají odpadem jejich předáním osobě oprávněné ke zpracování nebo k materiálovému využití odpadních baterií nebo akumulátorů.

    § 31h

    Požadavky na zpětný odběr použitých automobilových baterií nebo akumulátorů

    (1) Výrobce automobilových baterií nebo akumulátorů je povinen zajistit na vlastní náklady zpětný odběr automobilových baterií nebo akumulátorů od konečného uživatele, a to bez ohledu na výrobní značku, bez ohledu na datum jejich uvedení na trh a bez vazby na koupi nové baterie nebo akumulátoru.

    (2) Za účelem splnění povinnosti podle odstavce 1 je výrobce povinen zřídit místa zpětného odběru v každé obci, městském obvodě nebo městské části, kde jsou automobilové baterie a akumulátory, které uvádí na trh, prodávány. Ke splnění této povinnosti může výrobce na základě písemné dohody s obcí využít systém sběru a třídění komunálních odpadů stanovený touto obcí.

    (3) Předat použité automobilové baterie nebo akumulátory smí konečný uživatel pouze na místo zpětného odběru nebo osobě oprávněné k jejich převzetí podle tohoto zákona. Automobilové baterie nebo akumulátory z míst zpětného odběru smí být předány pouze osobě oprávněné ke zpracování nebo materiálovému využití odpadních baterií nebo akumulátorů podle § 31j.

    (4) Místo zpětného odběru použitých automobilových baterií nebo akumulátorů musí splňovat technické požadavky, které stanoví ministerstvo vyhláškou.

    (5) Zpětně odebraná automobilová baterie nebo akumulátor se stávají odpadem jejich předáním osobě oprávněné ke zpracování nebo materiálovému využití odpadních baterií nebo akumulátorů.

    § 31i

    Požadavky na oddělený sběr odpadních průmyslových baterií nebo akumulátorů

    (1) Výrobce průmyslových baterií nebo akumulátorů je povinen zajistit na vlastní náklady oddělený sběr průmyslových baterií nebo akumulátorů stejného typu a určení, jaké uvedl na trh, bez ohledu na jejich chemické složení, bez ohledu na datum jejich uvedení na trh a bez vazby na koupi nové baterie nebo akumulátoru. Tuto povinnost zajistí výrobce průmyslových baterií nebo akumulátorů na vlastní náklady nebo uzavřením dohody s konečnými uživateli o jiném způsobu financování.

    (2) Zbavit se průmyslových baterií nebo akumulátorů, které nepodléhají zpětnému odběru, je povinen konečný uživatel jen jejich předáním osobě oprávněné k jejich převzetí podle tohoto zákona. Průmyslové baterie nebo akumulátory z míst odděleného sběru smí být předány pouze osobě oprávněné ke zpracování nebo materiálovému využití odpadních baterií nebo akumulátorů podle § 31j.

    § 31j

    Zpracování a materiálové využití odpadních baterií nebo akumulátorů

    (1) Výrobce je povinen na vlastní náklady zajistit zpracování a materiálové využití odpadních baterií nebo akumulátorů za použití nejlepších dostupných technik31s) v zařízeních, která splňují podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3.

    (2) Zpracovatel odpadních baterií nebo akumulátorů je povinen

    a) vyjmout z odpadních baterií nebo akumulátorů všechny kapaliny a kyseliny,

    b) při zpracování a jakémkoli skladování ve zpracovatelských zařízeních skladovat baterie nebo akumulátory na plochách s nepropustným povrchem a vhodným nepropustným pokrytím nebo ve vhodných nádobách a

    c) průkazně doložit uplatnění výjimky pro spalování přenosných baterií nebo akumulátorů.

    (3) Výrobce je povinen zajistit, aby zařízení podle odstavce 1 dosáhlo minimální účinnosti procesů materiálového využití

    a) 65 % průměrné hmotnosti olověných baterií nebo akumulátorů, včetně materiálového využití obsahu olova na nejvyšší úrovni, která je technicky proveditelná bez nadměrných nákladů,

    b) 75 % průměrné hmotnosti niklkadmiových baterií nebo akumulátorů, včetně materiálového využití obsahu kadmia na nejvyšší úrovni, která je technicky proveditelná bez nadměrných nákladů, a

    c) 50%průměrné hmotnosti ostatních použitých baterií nebo akumulátorů.

    (4) Baterie nebo akumulátory nesmějí být ukládány na skládky všech skupin. Průmyslové baterie nebo akumulátory, automobilové baterie nebo akumulátory a přenosné baterie nebo akumulátory, u kterých je možné před jejich zpracováním vizuálně určit jejich elektrochemický typ nebo jejich značku, nesmějí být odstraňovány spalováním. Tento zákaz se nevztahuje na přenosné baterie nebo akumulátory stažené z trhu na základě zvláštního právního předpisu30d) a na přenosné baterie s obsahem kovového lithia. Odpad z baterií nebo akumulátorů, který vznikl zpracováním a materiálovým využitím v souladu s tímto zákonem, může být odstraněn ukládáním na skládky příslušných skupin nebo spalováním.

    (5) Pokud jsou odpadní baterie a akumulátory převezeny přes hranice ke zpracování a materiálovému využití v souladu s předpisy Evropských společenství39) a v souladu s částí devátou tohoto zákona, zahrnou se do plnění povinností a dosahování účinnosti podle odstavce 3, pouze pokud se dostatečně prokáže, že proces materiálového využití proběhl za podmínek rovnocenných požadavkům stanoveným tímto zákonem. Zpětně odebrané baterie nebo akumulátory jsou pro účel přeshraniční přepravy a vývozu ke zpracování a materiálovému využití považovány za odpad.

    (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou pravidla pro výpočet účinnosti procesů materiálového využití.


    30d) Například zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

    31s) Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb.

    39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů.

    § 31k

    Způsoby plnění povinností výrobců baterií a akumulátorů

    (1) Výrobce může plnit své povinnosti stanovené pro zpětný odběr, oddělený sběr, zpracování a materiálové využití odpadních baterií nebo akumulátorů, informování a zpracování roční zprávy o bateriích a akumulátorech

    a) v individuálním systému, a to samostatně, organizačně a technicky na vlastní náklady,

    b) v solidárním systému, a to společně s jiným výrobcem nebo výrobci na základě písemně uzavřené smlouvy; smluvní strany odpovídají za plnění povinnosti zpětného odběru, odděleného sběru, zpracování a materiálové využití odpadních baterií nebo akumulátorů společně a nerozdílně, nebo

    c) v kolektivním systému, a to uzavřením smlouvy o zajištění plnění povinnosti zpětného odběru přenosných baterií nebo akumulátorů, zpracování a materiálového využití odpadních přenosných baterií nebo akumulátorů podle tohoto dílu zákona (dále jen „smlouva o společném plnění“) s právnickou osobou oprávněnou k provozování kolektivního systému podle § 31l (dále jen „provozovatel systému“).

    (2) Výrobce elektrozařízení, jehož součástí jsou zabudované nebo přiložené baterie nebo akumulátory, a pro něhož zajišťuje plnění povinností podle dílu osmého této hlavy zákona v souladu s § 37h odst. 1 písm. c) právnická osoba, musí zajistit splnění všech povinností podle tohoto dílu zákona, a to v souladu s odstavcem 1, jako výrobce baterií nebo akumulátorů. V případě zabudovaných nebo přiložených přenosných baterií nebo akumulátorů je výrobce povinen uzavřít smlouvu podle odstavce 1 písm. c).

    § 31l

    Provozovatel systému

    (1) Provozovatel systému může být pouze akciová společnost nebo společnost s ručením omezeným, kterým bylo ministerstvem vydáno oprávnění k provozování kolektivního systému podle § 31m.

    (2) Pokud je provozovatel systému akciovou společností, smí vydávat pouze kmenové akcie, a to jako zaknihované akcie znějící na jméno. Akcie a obchodní podíly lze upisovat pouze peněžitými vklady.

    (3) Společníky provozovatele systému mohou být pouze výrobci baterií nebo akumulátorů.

    (4) Zisk provozovatele systému nesmí být rozdělen mezi společníky. Provozovatel systému nesmí snížit svůj základní kapitál za jiným účelem než k úhradě ztráty nebo k plnění povinností stanovených zákonem a nesmí zvýšit svůj základní kapitál podmíněným způsobem.

    (5) Provozovatel systému nesmí být členem orgánů jiných právnických osob, ani se nesmí účastnit jejich podnikání.

    (6) Kromě činností spojených se zajišťováním plnění povinností výrobců baterií nebo akumulátorů stanovených v tomto dílu zákona nesmí provozovatel systému vykonávat jinou činnost než poradenskou činnost v oblasti předcházení vzniku odpadních baterií nebo akumulátorů a značení baterií nebo akumulátorů nebo výzkumnou, přednáškovou, osvětovou nebo propagační činnost v oblasti zpětného odběru baterií nebo akumulátorů nebo odděleného sběru odpadních baterií nebo akumulátorů a nakládání s odpadními bateriemi a akumulátory.

    (7) Provozovatel systému nesmí uzavřít s právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která k němu má zvláštní vztah podle odstavce 8, smlouvu, která vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku by nebyla uzavřena při vynaložení péče řádného hospodáře s jinou fyzickou nebo právnickou osobou, nesmí zajišťovat závazky této právnické osoby nebo fyzické osoby ani na ni bezúplatně převádět majetek.

    (8) Za právnické osoby nebo fyzické osoby, které mají k provozovateli systému zvláštní vztah, se považují

    a) statutární orgán a členové statutárního orgánu provozovatele systému, členové dozorčí rady a zaměstnanci provozovatele systému na vedoucích místech, z nichž může být zaměstnanec podle pracovněprávních předpisů odvolán statutárním orgánem30e),

    b) členové statutárních orgánů právnických osob, které jsou společníky provozovatele systému,

    c) osoby blízké30f) osobám uvedeným v písmenu a) nebo b),

    d) právnické osoby, v nichž některá z osob uvedených v písmenu a) nebo b) má přímo či nepřímo podíl na základním kapitálu přesahující 33 %,

    e) společníci provozovatele systému, kteří jsou právnickými osobami, a další jimi ovládané právnické osoby.

    (9) Se společníkem provozovatele systému, s právnickou osobou jím ovládanou nebo s osobou ovládající některého ze společníků provozovatele systému nesmí provozovatel systému uzavřít jinou smlouvu než smlouvu na základě odstavce 6 nebo smlouvu podle § 31n odst. 1.

    (10) Provozovatel systému uzavře s právnickými osobami, které pro výrobce elektrozařízení zajišťují plnění povinností podle dílu osmého této hlavy zákona v souladu s § 37h odst. 1 písm. c), smlouvy, jejichž předmětem je spolupráce při zajištění plnění povinností výrobců elektrozařízení se zabudovanými nebo přiloženými bateriemi nebo akumulátory, stanovených pro zpětný odběr použitých baterií nebo akumulátorů a pro jejich zpracování a materiálové využití, včetně informování konečných uživatelů a zpracování roční zprávy, na provozovatele systému. Provozovatel systému stanoví podmínky uzavření smlouvy pro všechny osoby jednotně a uzavře tuto smlouvu s každou právnickou osobou zajišťující plnění povinností podle dílu osmého této hlavy zákona v souladu s § 37h odst. 1 písm. c), která o uzavření smlouvy projeví zájem a nemá vůči provozovateli nesplněné splatné závazky.

    (11) Podíl jednotlivého společníka nebo společníků jednajících ve shodě na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech provozovatele systému nesmí přesáhnout 33 %. Jestliže se tak stane, je tento společník povinen nebo tito společníci povinni neprodleně tuto skutečnost oznámit ministerstvu a snížit svůj podíl na hranici nejvýše 33%nejpozději do 6 měsíců ode dne jejího překročení.

    (12) Společník provozovatele systému nesmí podnikat v oblasti nakládání s odpady, s výjimkou nakládání s jinými odpady než s odpadními bateriemi nebo akumulátory, a jednat v zájmu jiných osob, jejichž předmětem podnikání je nakládání s odpady nebo jejichž činnost přímo souvisí s nakládáním s odpady. To platí obdobně i pro členy statutárního orgánu provozovatele systému, členy dozorčí rady a zaměstnance provozovatele systému na vedoucích místech, z nichž může být zaměstnanec podle pracovněprávních předpisů odvolán statutárním orgánem30e).


    30e) § 73 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

    30f) § 116 občanského zákoníku.

    § 31m

    Vydávání oprávnění k provozování kolektivního systému

    (1) Ministerstvo vydá oprávnění k provozování kolektivního systému na základě žádosti osoby (dále jen „žadatel“), která prokáže splnění podmínek stanovených pro provozovatele systému tímto zákonem.

    (2) Žádost o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému se podává u ministerstva ve dvou listinných vyhotoveních a současně v elektronické podobě. Žádost obsahuje obchodní firmu, právní formu, adresu sídla, identifikační číslo žadatele, bylo-li přiděleno, a seznam všech společníků žadatele s uvedením jejich podílu na základním kapitálu a na hlasovacích právech nebo seznam všech akcionářů žadatele, včetně výše jejich podílu na základním kapitálu. K žádosti se připojí

    a) společenská smlouva nebo zakladatelská listina, je-li žadatelem společnost s ručením omezeným, nebo stanovy, je-li žadatelem akciová společnost,

    b) výpis z obchodního rejstříku žadatele a výpis emise zaknihovaných akcií žadatele ne starší než 7 dní, je-li žadatelem akciová společnost,

    c) poslední výroční zpráva žadatele, pokud existuje,

    d) čestné prohlášení žadatele o splnění podmínek podle § 31l odst. 5, 6, 7 a 9 a společníků o splnění podmínek podle § 31l odst. 3, 11 a 12,

    e) vzor smlouvy

    1. o společném plnění,

    2. o převzetí povinností výrobce elektrozařízení se zabudovanými bateriemi a akumulátory či k nim přiloženými uzavíranou podle § 31l odst. 10,

    3. o zřízení místa zpětného odběru baterií nebo akumulátorů a

    4. o využití systému sběru a třídění komunálních odpadů stanovených obcí v případě, že k zajišťování společného plnění povinností výrobce bude využívána spolupráce s obcemi,

    f) popis způsobu zajišťování společného plnění zahrnující zejména

    1. popis technických, organizačních a finančních opatření, kterými zajistí společné plnění povinností výrobců při zpětném odběru použitých baterií nebo akumulátorů, zpracování a materiálovém využití odpadních baterií nebo akumulátorů,

    2. uzavřené smlouvy se zpracovateli a zařízeními pro materiálové využití odpadních baterií nebo akumulátorů,

    3. popis způsobu zajištění informování konečného uživatele a posledního prodejce,

    4. popis způsobu vedení evidencí podle § 31o,

    5. podrobný popis předpokládaného finančního zajištění společného plnění povinností výrobců baterií nebo akumulátorů v jednotlivých letech platnosti oprávnění,

    6. podrobný popis způsobu a četností kontrol funkčnosti kolektivního systému,

    7. předpokládaný počet uzavřených smluv o společném plnění a předpokládaná množství baterií nebo akumulátorů, pro něž bude zajišťováno sdružené plnění v prvních třech letech platnosti oprávnění k provozování kolektivního systému, a

    8. předpokládaná množství odpadních baterií nebo akumulátorů, pro které bude zajištěno zpracování a materiálové využití v prvních třech letech platnosti oprávnění k provozování kolektivního systému.

    (3) Seznam vydaných oprávnění k provozování kolektivního systému s vyznačením jejich platnosti a rozhodnutí o jejich zrušení, jakož i obsah těchto oprávnění a rozhodnutí s výjimkou údajů, které jsou předmětem obchodního tajemství nebo na které se vztahuje zákon na ochranu osobních údajů, zveřejňuje ministerstvo na portálu veřejné správy.

    (4) Účastníkem řízení o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému nebo o jeho prodloužení je pouze žadatel.

    (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému.

    Povinnosti provozovatele systému

    § 31n

    (1) Provozovatel systému zajišťuje společné plnění povinností výrobců na základě smluv o společném plnění s jednotlivými výrobci baterií nebo akumulátorů. Podmínky těchto smluv musí provozovatel systému stanovit pro všechny výrobce jednotně a tak, aby žádný druh baterie nebo akumulátoru nebyl neodůvodněně zvýhodněn či znevýhodněn v hospodářské soutěži.

    (2) Provozovatel systému je povinen uzavřít smlouvu o společném plnění s každou osobou, která o uzavření smlouvy projeví zájem a nemá vůči provozovateli systému nesplněné splatné závazky, a to pro všechny baterie a akumulátory uváděné na trh nebo do oběhu, k jejichž zajišťování společného plnění povinností výrobců je oprávněn.

    (3) Provozovatel systému zajišťuje provoz a financování zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění přenosných baterií nebo akumulátorů a informačních kampaní na základě příspěvků výrobců, kteří mají v okamžiku vzniku příslušných nákladů s provozovatelem uzavřenou smlouvu o kolektivním plnění. Příspěvky jsou stanoveny provozovatelem systému zejména podle podílu příslušných výrobců na trhu.

    (4) Provozovatel systému v případě, že se baterie nebo akumulátor prokazatelně nestane na území České republiky odpadem, vrátí obdržený příspěvek na zajištění nakládání s touto baterií nebo akumulátorem osobě, která prokáže, že baterii nebo akumulátor po uvedení na trh v České republice vyvezla nebo dodala do jiného členského státu.

    (5) Provozovatel systému nesmí sdělovat informace o množství baterií nebo akumulátorů uvedeném na trh jednotlivými výrobci baterií nebo akumulátorů, se kterými uzavřel smlouvu podle odstavce 1, třetím osobám, s výjimkou jejich sdělení příslušnému správnímu úřadu.

    (6) Provozovatel systému je povinen zajistit, aby auditor

    a) ověřil správnost a úplnost účetní závěrky a výroční zprávy provozovatele systému,

    b) ověřil správnost a úplnost vedení evidence osob, s nimiž uzavřel smlouvu podle odstavce 1, a evidence množství baterií a akumulátorů v rozsahu stanoveném pro účely roční zprávy podle § 31f odst. 1 písm. a),

    c) vypracoval zprávu o ověření podle písmen a) a b).

    (7) Provozovatel systému je povinen zajistit ověření a vypracování zprávy podle odstavce 6 v každém roce, ve kterém platí oprávnění k provozování kolektivního systému; zprávy o ověření je provozovatel systému povinen ministerstvu písemně doložit vždy nejpozději do šesti měsíců od skončení ověřovaného období. Ověření skutečností podle odstavce 6 nesmí pro provozovatele systému provádět auditor, který k němu má zvláštní vztah podle § 31l odst. 8. To platí i pro fyzické osoby vykonávající jménem auditora auditorskou činnost.

    (8) Ministerstvo stanoví vyhláškou podmínky financování nakládání s přenosnými bateriemi a akumulátory.

    § 31o

    (1) Provozovatel systému je povinen vést evidenci

    a) výrobců, s nimiž má uzavřenu smlouvu o společném plnění podle § 31k odst. 1 písm. c), včetně těch výrobců, pro které zajišťuje plnění na základě smluv podle § 31l odst. 10 s osobami zajišťujícími plnění povinností podle § 37h odst. 1 písm. c), v rozsahu podle § 31e odst. 3 písm. a) až d) a prováděcího právního předpisu a

    b) množství baterií nebo akumulátorů a množství odpadů z baterií nebo akumulátorů, k nimž se vztahují jím uzavřené smlouvy o společném plnění, toku zpětně odebraných baterií nebo akumulátorů od místa zpětného odběru nebo odděleného sběru až po zpracování a způsob jejich využití v rozsahu stanoveném pro zpracování roční zprávy o bateriích a akumulátorech.

    (2) Provozovatel systému je povinen

    a) poskytnout ministerstvu na jeho vyžádání údaje podle odstavce 1 písm. a) a b),

    b) ohlašovat ministerstvu údaje z evidence výrobců, s nimiž má uzavřenou smlouvu o společném plnění, včetně výrobců zapojených prostřednictvím právnické osoby zajišťující plnění povinností výrobců elektrozařízení podle § 37h odst. 1 písm. c) na základě smlouvy podle § 31l odst. 10, v rozsahu podle § 31e odst. 8 písm. a) až d) včetně jejich změn do 30 dnů ode dne uzavření této smlouvy nebo ode dne, kdy se o této skutečnosti dozví, a to v elektronické podobě v přenosovém standardu dat o odpadech,

    c) zpracovat roční zprávu o bateriích a akumulátorech za uplynulý kalendářní rok v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a tuto zprávu do 31. března zaslat ministerstvu ve dvou listinných vyhotoveních a v elektronické podobě v přenosovém standardu dat o odpadech.

    (3) Provozovatel systému je povinen informovat konečné uživatele zejména prostřednictvím informačních kampaní o

    a) možných negativních účincích látek používaných v bateriích a akumulátorech na životní prostředí a lidské zdraví,

    b) způsobu zajištění zpětného odběru nebo odděleného sběru a zpracování a materiálového využití baterií nebo akumulátorů včetně zveřejňování aktuálního seznamu míst zpětného odběru a

    c) významu grafického symbolu pro oddělený sběr nebo zpětný odběr a o významu označování podle § 31c odst. 1 písm. c).

    (4) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah evidencí.

    § 31p

    Dohled nad činností provozovatele systému

    (1) Na činnost provozovatele systému dohlíží ministerstvo.

    (2) Zjistí-li ministerstvo v činnosti provozovatele systému nedostatky, může podle závažnosti a povahy zjištěného nedostatku

    a) uložit, aby provozovatel systému ve stanovené lhůtě zjednal nápravu,

    b) podat podnět inspekci k zahájení řízení o uložení pokuty provozovateli systému.

    § 31r

    Rozhodnutí o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému

    (1) Ministerstvo může rozhodnout o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému, pokud

    a) bylo vydáno na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti nebo v dokladech připojených k žádosti nebo dodatečně přestal provozovatel systému splňovat podmínky pro jeho vydání,

    b) provozovatel systému nezjednal nápravu uloženou podle § 31p odst. 2 písm. a) ve stanovené lhůtě, nebo

    c) provozovatel systému porušil některou z povinností stanovených tímto zákonem.

    (2) Pokud se provozovatel systému rozhodne, že jej nadále nebude vykonávat, je povinen bezodkladně tuto skutečnost oznámit ministerstvu. Ministerstvo na základě tohoto oznámení vydá rozhodnutí o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému nejdříve 30 dní poté, co mu provozovatel systému prokázal, že o zamýšleném ukončení činnosti informoval 6 měsíců předem výrobce baterií nebo akumulátorů, s nimiž uzavřel smlouvu podle § 31k odst. 1 písm. c), obce, s nimiž provozovatel systému uzavřel smlouvu podle § 31g odst. 2 písm. b), a další osoby, které pro provozovatele systému zajišťují zpětný odběr a zpracování a materiálové využití odpadních baterií nebo akumulátorů.

    (3) Účastníkem řízení o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému je pouze provozovatel systému.

    Díl 4

    Kaly z čistíren odpadních vod a další biologicky rozložitelné odpady

    § 32

    Pro účely této části zákona se rozumí

    a) kalem

    1. kal z čistíren odpadních vod zpracovávajících městské odpadní vody nebo odpadní vody z domácností a z jiných čistíren odpadních vod, které zpracovávají odpadní vody stejného složení jako městské odpadní vody a odpadní vody z domácností,

    2. kal ze septiků a jiných podobných zařízení,

    3. kal z čistíren odpadních vod výše neuvedených,

    b) upraveným kalem - kal, který byl podroben biologické, chemické nebo tepelné úpravě, dlouhodobému skladování nebo jakémukoliv jinému vhodnému procesu tak, že se významně sníží obsah patogenních organismů v kalech, a tím zdravotní riziko spojené s jeho aplikací,

    c) použitím kalu - zapracování kalu do půdy,

    d) programem použití kalů - dokumentace zpracovaná v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.

    § 33

    Povinnosti při používání kalů

    (1) Právnická osoba a fyzická osoba, která užívá půdu, je povinna používat pouze upravené kaly s ohledem na nutriční potřeby rostlin, za podmínek stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem a v souladu s programem použití kalů stanoveným původcem kalů tak, aby použitím kalů nebyla zhoršena kvalita půdy a kvalita povrchových a podzemních vod.

    (2) Původce kalů je povinen stanovit program použití kalů a v tomto programu doložit splnění podmínek použití kalů stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem. Program použití kalů je povinen předat osobě uvedené v odstavci 1.

    (3) Použití kalů je zakázáno

    a) na zemědělské půdě, která je součástí chráněných území přírody a krajiny podle zvláštního právního předpisu,31)

    b) na lesních porostních půdách běžně využívaných klasickou lesní pěstební činností,

    c) v pásmu ochrany vodních zdrojů, na zamokřených a zaplavovaných půdách,

    d) na trvalých trávních porostech a trávních porostech na orné půdě v průběhu vegetačního období až do poslední seče,

    e) v intenzivních plodících ovocných výsadbách,

    f) na pozemcích využívaných k pěstování polních zelenin v roce jejich pěstování a v roce předcházejícím,

    g) v průběhu vegetace při pěstování pícnin, kukuřice a při pěstování cukrové řepy s využitím chrástu ke krmení,

    h) jestliže z půdních rozborů vyplyne, že obsah vybraných rizikových látek v průměrném vzorku překračuje jednu z hodnot stanovených v prováděcím právním předpisu,

    i) na půdách s hodnotou výměnné půdní reakce nižší než pH 5,6,

    j) na plochách, které jsou využívané k rekreaci a sportu, a veřejně přístupných prostranstvích, nebo

    k) jestliže kaly nesplňují mikrobiologická kritéria daná prováděcím právním předpisem. Použití mikrobiálně kontaminovaných kalů může být provedeno pouze po prokázané hygienizaci kalů.

    (4) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou

    a) technické podmínky použití upravených kalů na zemědělské půdě,

    b) mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v půdě,

    c) mezní hodnoty koncentrací těžkých kovů, které mohou být přidány do zemědělské půdy za 10 let,

    d) mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v kalech pro použití na zemědělské půdě,

    e) mikrobiologická kritéria pro použití kalů,

    f) postupy analýzy kalů a půdy, včetně metod odběru vzorků,

    g) obsah programu použití kalů.


    31) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

    § 33a

    Pro účely této části zákona se rozumí

    a) biologicky rozložitelným odpadem - jakýkoli odpad, který podléhá aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu,

    b) biologickým odpadem – biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a veřejné zeleně, potravinářský a kuchyňský odpad z domácností, restaurací, stravovacích nebo maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu,

    c) zařízením pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů - zařízení pro aerobní nebo anaerobní rozklad biologicky rozložitelných odpadů.

    § 33b

    Povinnosti pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů

    (1) Provozovatel zařízení ke sběru, výkupu nebo využívání biologicky rozložitelných odpadů je povinen

    a) provozovat toto zařízení se souhlasem k provozování zařízení a s jeho provozním řádem podle § 14 odst. 1, s výjimkou zařízení, které zpracovává využitelné biologicky rozložitelné odpady pro jednu zakládku v množství nepřekračujícím 10 tun těchto odpadů za rok (dále jen "malé zařízení"); roční množství biologicky rozložitelného odpadu zpracované malým zařízením nesmí přesáhnout 150 tun,

    b) provozovat malé zařízení na základě kladného vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 79 odst. 4 písm. e) a v souladu se zvláštními právními předpisy na ochranu zdraví lidí a životního prostředí, v souladu s nimiž je zařízení zřízeno a provozováno,

    c) upravené biologicky rozložitelné odpady hodnotit a zařazovat postupy a metodami stanovenými prováděcím právním předpisem a v souladu s ním je označit a vybavit návodem k použití,

    d) upravené biologicky rozložitelné odpady, které nelze zařadit do žádné ze skupin stanovených prováděcím právním předpisem, a zbytkový odpad po úpravě biologicky rozložitelného odpadu, který již není odpadem podléhajícím biologickému rozkladu, předat k využití nebo odstranění oprávněné osobě podle § 12 odst. 3.

    (2) Zařazení biologicky rozložitelného odpadu podle jeho skutečných vlastností, složení a způsobu materiálového využití do některé ze skupin stanovených prováděcím právním předpisem, jeho označení a vybavení návodem k použití je jeho konečným materiálovým využitím podle § 4 písm. m).

    (3) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem zdravotnictví stanoví prováděcím právním předpisem

    a) seznam biologicky rozložitelných odpadů,

    b) způsoby biologického zpracování biologicky rozložitelných odpadů,

    c) technické požadavky na vybavení a provoz zařízení biologického zpracování biologicky rozložitelných odpadů v závislosti na množství a druhu v něm upravovaných biologicky rozložitelných odpadů,

    d) technologické požadavky na úpravu biologicky rozložitelných odpadů,

    e) obsah provozního řádu zařízení,

    f) požadavky na kvalitu odpadů vstupujících do technologie materiálového využívání biologicky rozložitelných odpadů,

    g) způsob a kritéria hodnocení a zařazování upravených biologicky rozložitelných odpadů do skupin podle způsobů jejich materiálového využití,

    h) limitní hodnoty koncentrací cizorodých látek a indikátorových organismů ve výstupech ze zařízení pro biologické zpracování odpadů, metody stanovení koncentrací cizorodých látek,

    i) četnost a metody vzorkování, označování skupin podle způsobu jejich biologického zpracování a kritéria hodnocení upraveného biologicky rozložitelného odpadu jako dále již biologicky nerozložitelného odpadu.

    Díl 5

    Odpady z výroby oxidu titaničitého

    § 34

    Povinnosti při nakládání s odpady z výroby oxidu titaničitého

    (1) Původce odpadů z výroby oxidu titaničitého, který zpracovává plán odpadového hospodářství, je povinen do tohoto plánu zapracovat i způsob řešení omezování emisí škodlivých látek do ovzduší,8) způsob omezování znečištění vypouštěných odpadních vod, včetně způsobu účinného čištění odpadních vod, a způsob monitorování složek životního prostředí.

    (2) Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady z výroby oxidu titaničitého příslušný orgán veřejné správy neudělí, pokud posuzování vlivů na životní prostředí8a) prokáže bezprostřední nebo předpokládá pozdější škodlivé účinky výroby na životní prostředí. Při zvýšení výroby oxidu titaničitého o více než 15 tisíc tun ročně je původce odpadů z této výroby povinen zpracovat nový plán odpadového hospodářství a požádat příslušný správní úřad o nový souhlas k nakládání s odpady z výroby oxidu titaničitého, případně o nový souhlas k provozování zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů z výroby oxidu titaničitého.

    (3) Výrobce oxidu titaničitého je povinen sledovat stanovené ukazatele pro vypouštěné odpadní vody a ukazatele pro emise znečišťujících látek do ovzduší způsobem a v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem a plánem odpadového hospodářství a ohlašovat je příslušnému krajskému úřadu s četností stanovenou prováděcím právním předpisem.

    (4) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na nakládání s odpady z výroby oxidu titaničitého a požadavky na monitorování složek životního prostředí.


    8) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

    8a) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí).

    Díl 6

    Odpady z azbestu

    § 35

    Povinnosti při nakládání s odpady z azbestu

    (1) Původce odpadů obsahujících azbest a oprávněná osoba, která nakládá s odpady obsahujícími azbest, jsou povinni zajistit, aby při tomto nakládání nebyla z odpadů do ovzduší uvolňována azbestová vlákna nebo azbestový prach a aby nedošlo k rozlití kapalin obsahujících azbestová vlákna.

    (2) Odpady obsahující azbestová vlákna nebo azbestový prach lze ukládat pouze na skládky k tomu určené. Odpady musí být upraveny, zabaleny, případně po uložení na skládku okamžitě zakryty. Provozovatel skládky je povinen zajistit, aby se částice azbestu nemohly uvolňovat do ovzduší.

    (3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem požadavky na ukládání odpadů z azbestu na skládky.

    Díl 7

    Autovraky

    § 36

    Pro účely tohoto zákona se rozumí

    a) autovrakem - každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo, které bylo určeno k provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí (dále jen "vozidlo") a stalo se odpadem podle § 3,

    b) vybraným autovrakem - každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo vymezené zvláštním právním předpisem31a) jako vozidlo kategorie M1 nebo N1 anebo tříkolové motorové vozidlo31b) s výjimkou motorové tříkolky31b) (dále jen "vybrané vozidlo"), které se stalo odpadem podle § 3,

    c) výrobcem - konečný výrobce vozidla, který jej uvedl v České republice na trh, popřípadě jeho právní nástupce,

    d) opětovným použitím - použití částí autovraků bez jejich přepracování ke stejnému účelu, pro který byly původně určeny,

    e) zpracováním - operace prováděné po převzetí autovraku za účelem odstranění nebezpečných složek autovraku, demontáž, rozřezání, drcení (šrédrování), příprava na odstranění nebo využití odpadu z drcení a provádění všech dalších operací potřebných pro využití nebo odstranění autovraku a jeho částí,

    f) zpracovatelem autovraku - právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která provádí jednu či více operací podle písmena e) na základě souhlasu podle § 14 odst. 1,

    g) podstatnou částí autovraku – karosérie autovraku vybavená identifikačním číslem vozidla, včetně dveří, blatníků a kapot, hnací a převodový mechanismus s příslušenstvím, nápravy s koly, motor vybavený identifikačním číslem, pokud bylo uvedeno v osvědčení o registraci vozidla, elektroinstalace, včetně ovládacích a bezpečnostních prvků, řídící jednotky a dalších přístrojů, katalyzátor dle homologace.


    31a) Příloha A zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb.

    31b) Příloha č. 1 k vyhlášce č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb., vyhlášky č. 197/2006 Sb., vyhlášky č. 388/2008 Sb. a vyhlášky č. 283/2009 Sb.

    § 37

    Povinnosti při nakládání s autovraky

    (1) Každý, kdo se zbavuje autovraku, je povinen autovrak předat pouze osobám, které jsou provozovateli zařízení ke sběru, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování autovraků.

    (2) Vlastník vozidla před jeho předáním podle odstavce 1 je povinen umístit vozidlo na místo, kde nepoškodí nebo neohrozí životní prostředí ani nenaruší estetický vzhled obce či přírody nebo krajiny.31c)

    (3) Vozidlo umístěné v rozporu s odstavcem 2 (dále jen "opuštěné vozidlo"), přemístí obecní úřad bezodkladně na náklady jeho vlastníka na vybrané parkoviště. Informaci o umístění opuštěného vozidla na vybrané parkoviště zveřejní obecní úřad na své úřední desce. O umístnění vozidla písemně informuje jeho vlastníka, pokud je ho možné identifikovat.

    (4) Pokud vlastník nepřevezme vozidlo z vybraného parkoviště po marném uplynutí lhůty 2 měsíců od informování vlastníka a v případě nemožnosti jeho identifikace od zveřejnění informace podle odstavce 3, má se za to, že vozidlo je autovrak. Obecní úřad naloží s autovrakem podle odstavce 1.

    (5) Náklady spojené s postupem podle odstavců 3 a 4 je povinen uhradit obci poslední vlastník opuštěného vozidla uvedený v registru motorových vozidel.

    (6) V případech, kdy je opuštěné vozidlo umístěno na pozemní komunikaci, se postupuje v souladu se zvláštním právním předpisem.31d)

    (7) Osoby oprávněné ke sběru, výkupu, zpracování, využívání a odstraňování autovraků jsou povinny

    a) zavést systém sběru vybraných autovraků a jejich částí s přiměřenou hustotou sběrných míst,

    b) nakládat s vybranými autovraky a jejich částmi tak, aby bylo dosaženo, že

    1. nejpozději od 1. ledna 2006 budou vybrané autovraky opětovně použity a využity nejméně v míře 85 % průměrné hmotnosti všech vybraných vozidel převzatých za kalendářní rok a opětovně použity a materiálově využity v míře nejméně 80 % průměrné hmotnosti všech vybraných vozidel převzatých za kalendářní rok, s výjimkou vybraných vozidel vyrobených před 1. lednem 1980, pro které je míra opětovného použití a využití stanovena na 75 % a míra opětovného použití a materiálového využití na 70 %,

    2. nejpozději do 1. ledna 2015 budou vybrané autovraky opětovně použity a využity nejméně v míře 95 % průměrné hmotnosti všech vybraných vozidel převzatých za kalendářní rok a opětovně použity a materiálově využity v míře nejméně 85 % průměrné hmotnosti všech vybraných vozidel převzatých za kalendářní rok,

    c) ke splnění povinností stanovených pod písmeny a) a b) uzavřít písemnou smlouvu s akreditovanými zástupci31e) a výrobci vybraných vozidel.

    (8) Povinnosti podle odstavce 7 písmene b) se nevztahují na tříkolová motorová vozidla a na vozidla zvláštního určení.31b)

    (9) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem technické požadavky na nakládání s autovraky.


    31b) Příloha č. 1 k vyhlášce č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb., vyhlášky č. 197/2006 Sb., vyhlášky č. 388/2008 Sb. a vyhlášky č. 283/2009 Sb.

    31c) § 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

    31d) § 2, 19 a 40 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

    31e) § 2 odst. 10 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 103/2004 Sb. a zákona č. 411/2005 Sb.

    § 37a

    Povinnosti výrobců a akreditovaných zástupců při využití odpadu z vybraných autovraků

    (1) Akreditovaní zástupci31e) a výrobci jsou povinni

    a) poskytovat zpracovatelům vybraných autovraků a jejich částí všechny informace, které jsou nutné k věcně správnému a ekologicky šetrnému zpracování vybraného autovraku, jeho jednotlivých částí a materiálů, a informace o umístění všech nebezpečných látek ve vozidlech, a to ve formě příruček nebo na technickém nosiči dat v rozsahu potřebném pro zpracovatelská zařízení ve lhůtě do šesti měsíců po uvedení vozidla na trh,

    b) zveřejnit a zpřístupnit formou propagačních materiálů při uvádění nového vozidla na trh potenciálním kupcům vozidel informace o projektech vozidel a jejich součástech s ohledem na možnost jejich využití a recyklace, informace o zpracování vybraných autovraků způsobem šetrným k životnímu prostředí, zejména o odčerpání všech kapalin a postupech pro demontáž, o vývoji a optimalizaci způsobů opětovného použití, recyklace a využití vybraných autovraků a jejich součástí a o pokroku dosaženém v oblasti využití a recyklace s cílem snížit množství odpadu k odstranění a zvýšit míru jeho využití a recyklace,

    c) zajistit na vlastní náklady sběr, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků a jejich částí s účinností ke dni účinnosti tohoto zákona pro nová vybraná vozidla uvedená na trh v České republice ode dne 1. července 2002 a dnem 1. ledna 2007 pro nová vybraná vozidla uvedená na trh v České republice před dnem 1. července 2002,

    d) zajistit splnění požadavků stanovených v § 37 odst. 7 písm. b).

    (2) Výrobci součástí používaných ve vozidlech jsou povinni poskytovat zpracovatelům vybraných autovraků na jejich vyžádání přiměřené informace pro demontáž, skladování a zkoušky součástí, které lze opětovně použít; obchodní tajemství a průmyslové vlastnictví těchto výrobců tím není dotčeno.

    (3) Každý výrobce a akreditovaný zástupce je povinen odebírat vybrané autovraky vlastní značky a jejich části poprvé uvedené na trh v České republice po 1. červenci 2002 a od 1. ledna 2007 i vybraná vozidla a jejich části uvedené na trh v České republice před 1. červencem 2002, jsou-li tato vybraná vozidla a jejich části odevzdány do sběrného místa stanoveného výrobcem nebo akreditovaným zástupcem.

    (4) Povinnosti podle odstavce 1 písm. d) se nevztahují na vozidla zvláštního určení31b).

    (5) Výrobce a akreditovaný zástupce jsou povinni

    a) ke splnění povinností stanovených v odstavci 1 písm. c) a odstavci 3 zajistit přiměřeně dostupnou síť sběrných míst vybraných autovraků a jejich částí,

    b) zpracovávat roční zprávu pro vlastní značku o plnění cílů stanovených v § 37 odst. 7 písm. b) za uplynulý kalendářní rok v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a tuto zprávu zaslat ministerstvu do 31. března.

    (6) Ke splnění povinností stanovených v odstavci 1 písm. c) a odstavci 3 uzavře výrobce nebo akreditovaný zástupce písemnou smlouvu s osobou oprávněnou ke sběru, výkupu, zpracování, případně využívání a odstraňování vybraných autovraků, pokud jí není sám.


    31b) Příloha č. 1 k vyhlášce č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb., vyhlášky č. 197/2006 Sb., vyhlášky č. 388/2008 Sb. a vyhlášky č. 283/2009 Sb.

    31e) § 2 odst. 10 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 103/2004 Sb. a zákona č. 411/2005 Sb.

    § 37b

    Povinnosti provozovatele zařízení ke sběru autovraků

    (1) Provozovatel zařízení ke sběru autovraků je povinen

    a) plnit povinnosti podle § 14 odst. 1 a § 18,

    b) převzít v souladu s provozním řádem veškeré autovraky nebo jejich části a převzít veškeré použité části vyjmuté při opravách vozidel,

    c) bezúplatně převzít vybrané autovraky z vozidel poprvé uvedených na trh po dni 1. července 2002, pokud obsahují podstatné části a neobsahují odpad nemající původ ve vybraném vozidle; pro vybrané autovraky z vozidel uvedených na trh před dnem 1. července 2002 platí tato povinnost ode dne 1. ledna 2007,

    d) při převzetí autovraku bezplatně vystavit potvrzení o převzetí, jestliže byla odevzdána alespoň karosérie s označením identifikačního čísla VIN a motor s označením identifikačního čísla, pokud bylo uvedeno v osvědčení o registraci vozidla; náležitosti potvrzení o převzetí stanoví prováděcí právní předpis,

    e) zajistit předání autovraku ke zpracování výhradně zpracovateli autovraků, pokud jím sám není,

    f) skladovat autovraky v souladu s podmínkami stanovenými prováděcím právním předpisem,

    g) vést evidenci o převzatých autovracích a o autovracích odeslaných ke zpracování a zasílat příslušnému správnímu úřadu údaje v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,

    h) zapojit se do informačního systému sledování toků vybraných autovraků, stanoveného prováděcím právním předpisem,

    i) identifikovat podle § 18 osoby, od nichž přebírá autovraky nebo jejich podstatné části, a převzaté autovraky nebo jejich podstatné části, a vést o těchto skutečnostech evidenci v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem; tuto evidenci je povinen mít na provozovně, kde se uvedené předměty nacházejí.

    (2) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti potvrzení o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků, podmínky pro skladování autovraků a rozsah a způsob vedení evidence převzatých autovraků včetně informačního systému sledování toků vybraných autovraků.

    § 37c

    Povinnosti zpracovatele autovraků

    (1) Zpracovatel autovraků je povinen

    a) plnit povinnosti podle § 14 odst. 1 a § 19,

    b) před zahájením zpracovatelských operací autovraku zajistit odčerpání a oddělené shromažďování provozních kapalin,

    c) demontovat prováděcím předpisem stanovené části autovraků před jejich dalším zpracováním tak, aby se omezily negativní dopady na životní prostředí,

    d) zničit identifikační číslo vybraného autovraku (VIN) způsobem, který vylučuje jakékoliv jeho opětovné použití,

    e) vyjmout a oddělit z autovraků části a materiály obsahující olovo, rtuť, kadmium a šestimocný chrom určené prováděcím právním předpisem a využít nebo odstranit je samostatně,

    f) skladovat a rozebírat autovraky tak, aby bylo možno části opětovně použít nebo materiálově využít,

    g) materiály a části autovraků v maximální míře opětovně použít, využít, popřípadě odstranit nebo za tím účelem předat jiné osobě,

    h) vést evidenci o převzatých autovracích a o způsobech jejich zpracování a zasílat příslušnému správnímu úřadu údaje v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,

    i) s materiály a částmi vybraných autovraků nakládat v souladu s § 37 odst. 7 písm. b),

    j) zapojit se do informačního systému sledování toků vybraných autovraků, stanoveného prováděcím právním předpisem. Pokud sám není posledním zpracovatelem vybraných autovraků, je povinen spolu s odpadem z vybraných autovraků předat každému následujícímu zpracovateli údaje o dílčím zpracování v souladu s prováděcím právním předpisem.

    (2) Zpracovatel může nabídnout části autovraků výrobci, akreditovanému zástupci, popřípadě jinému kvalifikovanému zájemci k opětovnému použití. Za kvalifikovaného zájemce se považuje právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání v oboru opravy a servisu motorových vozidel podle zvláštního právního předpisu.12)


    12) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 309/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

    § 37d

    Státní příspěvek při vyřazení autovraku

    (1) Fyzická osoba, která

    a) požádala o zaregistrování nového vozidla kategorie M1, jehož pořizovací cena nepřesáhla 500 000 Kč a které má v osvědčení o registraci vozidla zapsán údaj o kombinované produkci emisí CO2 na jeden kilometr nepřesahující hodnotu 160 gramů a plnění emisního limitu EURO 4 a vyššího,

    b) v době počínající od šestého měsíce před registrací osobního automobilu podle písmene a)a končící šest měsíců po této registraci předala provozovateli zařízení ke sběru autovraků autovrak starší deseti let, jehož byla vlastníkem alespoň dva roky, má možnost požádat o státní příspěvek ve výši 30 000 Kč.

    (2) Fyzická osoba, která

    a) požádala o zaregistrování nového vozidla kategorie M1, jehož pořizovací cena nepřesáhla 700 000 Kč a které

    1. využívá pouze elektrický pohon,

    2. má hybridní pohon kombinující spalovací motor a elektromotor, nebo

    3. je vybaveno motorem určeným jeho výrobcem ke spalování stlačeného zemního plynu označovaného jako CNG,

    b) v době počínající od šestého měsíce před registrací vozidla podle písmene a) a končící šest měsíců po této registraci předala provozovateli zařízení ke sběru autovraků autovrak starší deseti let, jehož byla vlastníkem alespoň dva roky, má možnost požádat o státní příspěvek ve výši 60 000 Kč.

    (3) Fyzickou osobou se pro účely odstavců 1 a 2 rozumí fyzická osoba, která nemá příjmy z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti12a) a není plátcem daně z přidané hodnoty ani osobou povinnou k této dani12b).

    (4) Žádost o státní příspěvek podle odstavce 1 nebo 2 se uplatňuje u Státního fondu životního prostředí České republiky do šesti měsíců ode dne registrace nového vozidla kategorie M1.

    (5) Státní příspěvky podle odstavců 1 a 2 se vyplácí ze zvláštního účtu Státního fondu životního prostředí České republiky. Finanční prostředky na tento zvláštní účet jsou poskytovány ze státního rozpočtu a mohou být použity výhradně na podporu nákupu nových vozidel kategorie M1.

    (6) Náležitosti žádosti o státní příspěvek a podrobnosti jeho poskytování podle odstavců 1 až 5 stanoví vláda nařízením.


    12a) § 7 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

    12b) § 5 a 94 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

    § 37e

    Poplatky na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků

    (1) Žadatel o registraci použitého vozidla kategorie M1 a N1 do registru silničních vozidel podle jiného právního předpisu31f) je povinen zaplatit poplatek na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků. Poplatek se platí při první registraci použitého vozidla kategorie M1 a N1 v České republice. Pokud je již vozidlo v České republice registrováno, platí se poplatek při první přeregistraci vozidla.

    (2) Od poplatku jsou osvobozeni žadatelé těžce tělesně postižení, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP-P, dále žadatelé, u nichž k přeregistraci podle odstavce 1 dochází v důsledku nabytí a vypořádání dědictví nebo v důsledku zániku společného jmění manželů.

    (3) Poplatek podle odstavce 1 je stanoven podle plnění mezních hodnot emisí ve výfukových plynech v souladu s právními předpisy Evropských společenství31g) ve výši

    a) 3 000 Kč v případě splnění mezních hodnot emisí EURO 2,

    b) 5 000 Kč v případě splnění mezních hodnot emisí EURO 1,

    c) 10 000 Kč v případě nesplnění mezních hodnot emisí podle písmene a) nebo b).

    Poplatek se neplatí u vozidel, která splňují minimálně mezní hodnoty emisí EURO 3, a dále v případě historických vozidel podle jiného právního předpisu31h) a vozidel zapsaných v registru silničních vozidel, pro která je vydán platný doklad o uznání testování silničního vozidla na historickou původnost podle jiného právního předpisu31i).

    (4) Stupeň plnění příslušné emisní úrovně se pro účely stanovení poplatku podle odstavce 3 prokazuje zápisem v osvědčení o registraci vozidla. Pokud není v osvědčení o registraci vozidla zápis proveden, platí se poplatek ve výši podle odstavce 3 písm. c).

    (5) Poplatek podle odstavce 3 platí žadatel o registraci použitého vozidla kategorie M1 a N1 do registru silničních motorových vozidel na příslušném obecním úřadu obce s rozšířenou působností. Obecní úřad obce s rozšířenou působností provádějící registraci vystaví po zaplacení žadateli doklad osvědčující, že poplatek byl zaplacen. Na dokladu musí být uvedeno identifikační číslo vozidla (VIN) nebo číslo karosérie, případně podvozku.

    (6) Poplatky jsou příjmem Státního fondu životního prostředí a použijí se na podporu investičních a neinvestičních akcí právnických a fyzických osob souvisejících s ochranou a zlepšováním životního prostředí, zejména na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků a jejich částí. Vybrané poplatky převádí příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vždy k poslednímu dni následujícího kalendářního měsíce ode dne jejich vybrání Státnímu fondu životního prostředí České republiky.


    31f) § 4 odst. 2 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.

    31g) Například směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/12/ES ze dne 23. března 1994 o opatřeních proti znečišťování ovzduší emisemi z motorových vozidel a o změně směrnice 70/220/EHS; směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/69/ES ze dne 13. října 1998 o opatřeních proti znečišťování ovzduší emisemi z motorových vozidel a o změně směrnice 70/220/EHS; nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla.

    31h) § 2 odst. 4 zákona č. 56/2001 Sb.

    31i) § 79c odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění zákona č. 297/2009 Sb.

    Díl 8

    Elektrická a elektronická zařízení

    § 37f

    (1) Ustanovení tohoto dílu zákona v souladu s právem Evropských společenství31m) stanoví povinnosti výrobcům, posledním prodejcům a distributorům elektrických a elektronických zařízení náležejících do skupin uvedených v příloze č. 7 k tomuto zákonu, nejsou-li součástí jiného typu zařízení, na který se tento díl zákona nevztahuje, a povinnosti zpracovatelům takových elektrických a elektronických zařízení, která se stala odpadem.

    (2) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem seznam výrobků, které spadají do skupin elektrických a elektronických zařízení uvedených v příloze č. 7 k tomuto zákonu.


    31m) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES ze dne 27. ledna 2003 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/108/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/95/ES ze dne 27. ledna 2003 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních.

    § 37g

    Základní pojmy

    Pro účely tohoto dílu zákona se rozumí

    a) elektrickým nebo elektronickým zařízením (dále jen "elektrozařízení") - zařízení, jehož funkce závisí na elektrickém proudu nebo na elektromagnetickém poli nebo zařízení k výrobě, přenosu a měření elektrického proudu nebo elektromagnetického pole, které náleží do některé ze skupin uvedených v příloze č. 7 k tomuto zákonu a které je určeno pro použití při napětí nepřesahujícím 1000 V pro střídavý proud a 1500 V pro stejnosměrný proud, s výjimkou zařízení určených výlučně pro účely obrany státu,

    b) elektroodpadem - elektrozařízení, které se stalo odpadem, včetně komponentů, konstrukčních dílů a spotřebních dílů, které v tom okamžiku jsou součástí zařízení,

    c) opětovným použitím - použití zpětně odebraného nebo odděleně sebraného elektrozařízení nebo komponentů takového elektrozařízení bez jejich dalšího přepracování ke stejnému účelu, pro který byly původně určeny,

    d) zpracováním elektroodpadu - jakákoli operace prováděná po převzetí elektroodpadu do zařízení ke zpracování elektroodpadu za účelem jeho dekontaminace, demontáže, drcení, využití nebo přípravy na odstranění nebo jakákoli jiná činnost provedená s cílem využití nebo odstranění elektroodpadu,

    e) výrobcem - fyzická nebo právnická osoba oprávněná k podnikání, která bez ohledu na způsob prodeje, včetně použití prostředků komunikace na dálku31n)

    1. pod vlastní značkou vyrábí a prodává elektrozařízení, nebo

    2. prodává pod vlastní značkou elektrozařízení vyrobená jinými dodavateli, neobjevuje-li se na zařízení značka osoby podle bodu 1, nebo

    3. v rámci své podnikatelské činnosti dováží elektrozařízení do České republiky, nebo tato elektrozařízení uvádí v České republice na trh,

    f) elektrozařízením pocházejícím z domácností - použité elektrozařízení pocházející z domácností nebo svým charakterem a množstvím jemu podobný elektroodpad od právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání,

    g) zpětným odběrem elektrozařízení - odebírání použitých elektrozařízení pocházejících z domácností od spotřebitelů bez nároku na úplatu na místě k tomu výrobcem určeném,

    h) odděleným sběrem elektroodpadu - odebírání použitých elektrozařízení nepocházejících z domácností od konečných uživatelů na místě k tomu výrobcem určeném.


    31n) § 53 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

    § 37h

    Základní povinnosti výrobců elektrozařízení

    (1) Výrobce splní povinnosti stanovené pro oddělený sběr, zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení a elektroodpadu

    a) samostatně, organizačně a technicky na vlastní náklady,

    b) společně s jiným výrobcem nebo výrobci na základě písemně uzavřené smlouvy; smluvní strany odpovídají za plnění povinností stanovených v tomto dílu zákona solidárně,

    c) přenesením těchto povinností na jinou, právnickou osobu, zajišťující společné plnění povinností výrobců podle tohoto dílu zákona; odpovědnost výrobců za plnění povinností stanovených v tomto dílu zákona, pokud tato právnická osoba povinnosti neplní, nezaniká.

    (2) Výrobce je povinen zpracovávat roční zprávu o plnění povinností podle odstavce 1 za uplynulý kalendářní rok (dále jen "roční zpráva") a každoročně ji zasílat ministerstvu do 31. března. V případě, že výrobce plní povinnosti uvedené v odstavci 1 společně s jiným výrobcem, může spolu s ním zpracovat společnou roční zprávu. V případě podle odstavce 1 písm. c) zpracovává roční zprávu příslušná právnická osoba. Tato roční zpráva nahrazuje roční zprávu podle § 38 odst. 10.

    (3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem bližší podmínky jednotlivých způsobů plnění povinností výrobců podle odstavce 1 a obsah roční zprávy podle odstavce 2.

    § 37i

    Seznam výrobců elektrozařízení

    (1) Výrobce elektrozařízení, na kterého se vztahují povinnosti podle tohoto dílu zákona, je povinen podat návrh na zápis do Seznamu výrobců elektrozařízení (dále jen "Seznam") v rozsahu podle odstavce 3. Do Seznamu se zapisují pouze ti výrobci podle § 37g písm. e), kteří trvale podnikají na území České republiky.

    (2) Návrh na zápis do Seznamu podává výrobce ministerstvu k rozhodnutí ve dvou vyhotoveních a na technickém nosiči dat, a to nejpozději do 60 dnů od vzniku povinnosti podle odstavce 1.

    (3) Návrh na zápis do Seznamu obsahuje

    a) jméno a příjmení, nebo obchodní firmu, adresu místa trvalého pobytu, místo podnikání, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a úředně ověřenou kopii podnikatelského oprávnění, například živnostenský list, jde-li o fyzickou osobu; je-li fyzická osoba zapsána v obchodním rejstříku, též výpis z obchodního rejstříku ne starší než 3 měsíce,

    b) obchodní firmu, právní formu, adresu sídla, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a výpis z obchodního rejstříku ne starší než 3 měsíce, jde-li o právnickou osobu a je-li v tomto rejstříku zapsána,

    c) seznam a popis elektrozařízení,

    d) způsob plnění povinností stanovených v tomto dílu zákona,

    e) způsob zajištění financování podle § 37n a 37o a doklady o něm.

    (4) Osoba zapsaná v Seznamu je povinna oznámit ministerstvu jakékoli změny údajů předložených podle odstavce 3 do 14 dnů od jejich uskutečnění. V téže lhůtě je povinna oznámit ministerstvu, že zanikly důvody pro její vedení v Seznamu.

    (5) Ministerstvo na základě oznámení nebo vlastního zjištění provede rozhodnutím změnu v zápisu v Seznamu nebo osobu, u které zákonné důvody pro vedení v Seznamu zanikly, ze Seznamu vyřadí.

    (6) Seznam je veřejně přístupný. Ministerstvo zpřístupní Seznam na portálu veřejné správy.

    (7) Pro účely zápisu do Seznamu ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem bližší podmínky způsobu plnění povinností a zajištění financování podle odstavce 3 písm. d) a e).

    § 37j

    Uvádění elektrozařízení na trh

    (1) Výrobce elektrozařízení zajistí, aby elektrozařízení bylo navrženo a vyrobeno tak, aby se usnadnila demontáž a využití, zejména opětovné použití těchto elektrozařízení a materiálové využití elektroodpadu, jeho komponentů a materiálů v souladu s právními předpisy na ochranu životního prostředí a právními předpisy na ochranu veřejného zdraví.31o)

    (2) Výrobce elektrozařízení uvedeného na trh31p) po 13. srpnu 2005 zajistí, aby z označení elektrozařízení bylo patrné, že bylo na trh uvedeno po tomto datu, a bylo možné zjistit výrobce, na kterého se vztahují povinnosti podle tohoto dílu zákona.

    (3) Výrobce elektrozařízení, které náleží do skupin 1 až 7 nebo 10 podle přílohy č. 7 k tomuto zákonu včetně elektrozařízení určených výlučně pro účely obrany státu, a výrobce elektrických žárovek nebo svítidel určených k použití v domácnostech zajistí, aby elektrozařízení, je-li uvedeno na trh po 30. červnu 2006, neobsahovalo olovo, rtuť, kadmium, šestimocný chrom, polybromované bifenyly (PBB) a polybromované difenylétery (PBDE), nejedná-li se o

    a) použití látek podle seznamu uvedeného v prováděcím právním předpise, nebo

    b) náhradní díly určené k opravě nebo opětovnému použití elektrozařízení uvedeného na trh před 1. červencem 2006.

    (4) Ten, kdo v rámci své podnikatelské činnosti prodává elektrozařízení nepocházející od výrobců zapsaných v Seznamu podle § 37i, nese odpovědnost výrobce za plnění jeho povinností stanovených v tomto dílu zákona.

    (5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem způsob označení elektrozařízení podle odstavce 2 a seznam látek, na které se za vyhláškou stanovených podmínek nevztahuje ustanovení § 37j odstavce 3.


    31o) Například zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

    31p) § 2 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

    § 37k

    Zpětný odběr elektrozařízení a oddělený sběr elektroodpadu

    (1) Výrobce elektrozařízení zajistí zpětný odběr elektrozařízení pocházejícího z domácností. Pro elektroodpad nepocházející z domácností výrobce elektrozařízení zajistí jeho oddělený sběr.

    (2) Výrobce elektrozařízení pro účely zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadu označí elektrozařízení grafickým symbolem. Není-li možné elektrozařízení takto označit vzhledem k jeho velikosti nebo funkci, označí se grafickým symbolem obal nebo návod k použití nebo záruční list elektrozařízení.

    (3) Výrobce prostřednictvím distributorů31p) zajistí, aby byl konečný uživatel informován o způsobu provedení odděleného sběru. Distributor informuje při prodeji elektrozařízení konečného uživatele o způsobu zajištění odděleného sběru.

    (4) Poslední prodejce zajistí, aby spotřebitel31r) měl při nákupu elektrozařízení možnost odevzdat ke zpětnému odběru použité elektrozařízení v místě prodeje nebo dodávky nového elektrozařízení, ve stejném počtu kusů prodávaného elektrozařízení podobného typu a použití.

    (5) Zbavit se elektroodpadu nebo elektrozařízení pocházejícího z domácností smí jeho držitel jen jeho předáním zpracovateli podle § 37l nebo na místo zpětného odběru nebo odděleného sběru. Elektrozařízení z míst zpětného odběru a elektroodpad z míst odděleného sběru musí být předán pouze zpracovateli podle § 37l, není-li elektrozařízení jako celek opětovně použito.

    (6) Provozovatel místa zpětného odběru elektrozařízení není povinen v režimu zpětného odběru elektrozařízení podle § 37g písm. g) odebrat elektrozařízení, které je nekompletní. Nekompletním elektrozařízením se rozumí elektrozařízení bez technologických částí, které jsou podstatné pro jeho klasifikaci.

    (7) Způsob provedení zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadu a jejich předání zpracovateli nesmí ztížit opětovné použití nebo materiálové využití elektrozařízení nebo jejich komponentů, nebo materiálové využití elektroodpadu.

    (8) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem vzor grafického symbolu pro označování elektrozařízení pro účely zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadu.


    31p) § 2 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

    § 37l

    Zpracování elektroodpadu

    (1) Výrobce elektrozařízení vytvoří systém pro zpracování elektroodpadu za použití nejlepších dostupných technik31s) jeho zpracování, využívání a materiálového využívání.

    (2) Výrobce elektrozařízení poskytne zpracovatelům elektroodpadu veškeré informace, které jsou nutné k jeho zpracování, především údaje o obsažených nebezpečných látkách, možnostech opětovného použití elektrozařízení a materiálového využití elektroodpadu, případně způsobu jejich odstranění. Tyto informace výrobce elektrozařízení poskytne pro každý typ nového elektrozařízení do jednoho roku od data uvedení výrobku na trh. Informace poskytne v návodech na použití nebo na technickém nosiči dat nebo prostředky dálkové komunikace.

    (3) Zpracovatel elektroodpadu je povinen

    a) provozovat zařízení ke zpracování elektroodpadu v souladu s jeho provozním řádem a plnit další povinnosti oprávněné osoby,

    b) přednostně odstranit z elektroodpadu všechny látky a součásti stanovené prováděcím právním předpisem,

    c) skladovat a zpracovávat elektroodpad v souladu s technickými požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem,

    d) zajistit využití elektroodpadu v souladu s § 37m,

    e) vést v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem evidenci o převzatém elektroodpadu a způsobu jeho zpracování a zasílat příslušnému správnímu úřadu údaje o zařízení.

    (4) Rozhodnutí, kterým se uděluje souhlas k provozu zařízení ke zpracování elektroodpadu a s jeho provozním řádem (§ 14 odst. 1), musí obsahovat podmínky nezbytné ke splnění požadavků podle odstavce 3 písm. b) a c) a § 37m.

    (5) Elektroodpad může být převezen přes hranice ke zpracování v souladu s předpisy Evropských společenství upravujících dozor nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství39) a v souladu s částí devátou. Zpracování elektroodpadu ve státě, který není členským státem Evropské unie, lze zahrnout do plnění požadavků stanovených v § 37m, doloží-li vývozce, že využití, opětovné použití nebo materiálové využití proběhlo za podmínek srovnatelných s podmínkami stanovenými tímto zákonem.

    (6) Tímto ustanovením nejsou dotčeny povinnosti zpracovatele stanovené zvláštním právním předpisem31t) pro zacházení s regulovanými látkami.

    (7) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem technické požadavky na přednostní odstranění látek a součástí z elektroodpadu, skladování a zpracování elektroodpadu, rozsah a způsob vedení evidence o převzatém elektroodpadu a způsobech jeho zpracování a využití a způsob ohlašování zařízení ke sběru, zpracování a využití elektroodpadu.


    31s) Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb.

    31t) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 ze dne 29. června 2000 o látkách, které poškozují ozónovou vrstvu, ve znění pozdějších předpisů.

    39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů.

    § 37m

    Využívání elektroodpadu

    (1) Výrobce elektrozařízení vytvoří systém, podle kterého bude zajištěno využití elektroodpadu navazující na zpětný odběr elektrozařízení nebo oddělený sběr elektroodpadu.

    (2) Zpětně odebraná a odděleně sebraná elektrozařízení se před předáním zpracovateli přednostně opětovně použijí jako celek. Opětovně lze použít pouze elektrozařízení či jejich komponenty, které splňují požadavky příslušných právních předpisů.31o)

    (3) Výrobce elektrozařízení je povinen zajistit využití elektroodpadu předaného zpracovatelům v souladu s § 37k odst. 5 minimálně v tomto rozsahu

    a) u elektrozařízení uvedeného ve skupinách 1 a 10 přílohy č. 7 k tomuto zákonu v rozsahu 80 % jeho průměrné hmotnosti a opětovné použití a materiálové využití komponentů, materiálů a látek v rozsahu 75 % jeho průměrné hmotnosti,

    b) u elektrozařízení uvedeného ve skupinách 3 a 4 přílohy č. 7 k tomuto zákonu v rozsahu 75 % jeho průměrné hmotnosti a opětovné použití a materiálové využití komponentů, materiálů a látek v rozsahu 65 % jeho průměrné hmotnosti,

    c) u elektrozařízení uvedeného ve skupinách 2, 5, 6, 7 a 9 přílohy č. 7 k tomuto zákonu v rozsahu 70 % jeho průměrné hmotnosti a opětovné použití a materiálové využití komponentů, materiálů a látek v rozsahu 50 % jeho průměrné hmotnosti,

    d) u výbojek a zářivek opětovné použití a materiálové využití komponentů, materiálů a látek v rozsahu 80 % jejich hmotnosti.


    31o) Například zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

    § 37n

    Financování nakládání s elektrozařízením pocházejícím z domácností

    (1) Je-li elektrozařízení uvedeno na trh po dni 13. srpna 2005, výrobce elektrozařízení je povinen financovat zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení pocházejícího z domácností, které bylo zpětně odebráno podle § 37k a 38, jedná-li se o elektrozařízení, jehož je výrobcem podle tohoto zákona. Náklady vynaložené podle tohoto odstavce se při prodeji nových elektrozařízení odděleně neuvádějí.

    (2) Před uvedením elektrozařízení podle odstavce 1 na trh, je výrobce povinen poskytnout záruku prokazující, že nakládání s veškerým elektroodpadem bude finančně zajištěno. Tato záruka musí být dostatečná k pokrytí financování zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení pocházejícího z domácností, které bylo odevzdáno v rámci systému zpětného odběru vytvořeného a provozovaného podle § 37k a 38. Výrobce, který zajišťuje plnění povinností podle § 37h odst. 1 písm. a), poskytne záruku formou účelově vázaného bankovního účtu nebo pojištění za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Údaje o stavu a čerpání z účelově vázaného účtu nebo výši pojistného plnění za uplynulý rok uvádí v roční zprávě. Prostředky uložené na účelově vázaném bankovním účtu mohou být použity pouze se souhlasem ministerstva k zajištění financování zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení pocházejícího z domácností; tyto prostředky nemohou být předmětem nařízení a provedení výkonu rozhodnutí, ani exekuce, ani zahrnuty do majetkové podstaty výrobce. Výrobce, který zajišťuje plnění povinností podle § 37h odst. 1 písm. b) nebo c), záruku neposkytuje.

    (3) Bylo-li elektrozařízení uvedeno na trh do dne 13. srpna 2005, jsou k zajištění zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení pocházejícího z domácností, které bylo zpětně odebráno podle § 37k a 38, výrobci povinni vytvořit systém, do kterého v odpovídajícím rozsahu, zejména podle podílu na trhu, přispívají všechny osoby, které jsou podnikatelsky činné v okamžiku vzniku příslušných nákladů. Na dobu osmi let od účinnosti tohoto zákona a na dobu deseti let v případě elektrozařízení uvedeného ve skupině 1 přílohy č. 7 k tomuto zákonu od účinnosti tohoto zákona mohou tyto osoby při prodeji nových elektrozařízení odděleně uvádět náklady na zpětný odběr, zpracování a odstranění elektrozařízení uvedených na trh do dne 13. srpna 2005. Uvádí-li výrobce, ve smyslu tohoto ustanovení, náklady odděleně, je takto povinen je uvádět každý prodávající při prodeji v rámci své podnikatelské činnosti. Uvedené náklady nesmí překročit náklady skutečně vzniklé.

    (4) Povinnosti podle odstavců 1 a 2 plní i výrobce obchodující s využitím prostředků dálkové komunikace pro elektrozařízení dodávaná do členského státu Evropské unie, ve kterém má kupující bydliště nebo sídlo.

    (5) Ministerstvo stanoví po projednání s Ministerstvem financí prováděcím právním předpisem bližší podmínky financování, zejména způsob výpočtu minimální výše uložených finančních prostředků na účelově vázaném bankovním účtu a minimální výše pojistného plnění.

    § 37o

    Financování nakládání s elektroodpadem

    (1) Výrobce elektrozařízení zajistí financování odděleného sběru, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu takto:

    a) je-li elektrozařízení uvedeno na trh po dni 13. srpna 2005, zajistí jeho financování sám,

    b) bylo-li elektrozařízení uvedeno na trh do dne 13. srpna 2005 a je-li nahrazováno výrobky stejného typu nebo výrobky, které plní stejnou funkci, zajistí financování výrobce takového nového výrobku při jejich dodávce, nejvýše však v počtu dodávaných elektrozařízení,

    c) bylo-li elektrozařízení uvedeno na trh do dne 13. srpna 2005, není však nahrazováno výrobky stejného typu nebo výrobky, které plní stejnou funkci, zajistí financování koneční uživatelé, kteří nejsou spotřebiteli.

    (2) Ministerstvo stanoví po projednání s Ministerstvem financí prováděcím právním předpisem bližší podmínky financování podle odstavce 1.




    Zpět na obsah zákona o odpadech

    Označení stránky: zvláštní odpady, vzor žádosti o vývoz vybraných výrobku, smlouva o odběru odpadních kovů


    Zobrazit sloupec 
    Kurzy.cz - Akcie cz, kurzy měn, forex, zlato.
    TOP: Akcie CZ Akcie svět Kurzy měn Komodity Zlato Forex Zákony Kalkulačka Hypotéky Tarify Práce Půjčky Školení Počasí

    Kalkulačka

    Výpočet čisté mzdy

    Přídavky na dítě

    Příspěvek na bydlení

    Rodičovský příspěvek

    Sociální příplatek

    Životní minimum

    Hypoteční kalkulačka

    Důchodová kalkulačka

    Banky a Bankomaty

    Úrokové sazby

    Běžné účty

    Hypotéky

    Stavební spoření

    Podílové fondy

    Směnárny - Euro, Dolar

    Práce, Úřad práce

    Programátor python

    Developer Java

    Investice

    Makroekonomika - ČNB

    Zlato online, Stříbro, Ropa

    Burza - ČEZ

    Pojištění

    Povinné ručení

    Penzijní připojištění

    Penzijní fondy

    Podnikání

    Obchodní rejstřík

    Města a obce, PSČ

    Katastr nemovitostí

    Ochranné známky

    Finanční katalog

    Nový občanský zákoník

    Zákoník práce

    Stavební zákon

    Daně, formuláře

    Další odkazy

    Auto - TÜV spolehlivost

    Monitoring ekonomiky

    Mapa webu

    Volby

    English version

    Czech currency

    Prague stock exchange


    Copyright © 2000 - 2017

    Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.,

    ISSN 1801-8688

    Ochrana údajů