ŠEK, Čl. II

Zákon směnečný a šekový č. 191/1950 Sb.

Obsah předpisu
Seznam paragrafů
Tisk stránky
    rozšířené hledání
    Znění předpisu k datu: 1.1.1951 (aktuální znění)



    Čl. II

    ŠEK

    Oddíl první

    Vystavení a forma šeku

    § 1

    Šek obsahuje:

    1. označení, že jde o šek, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána;

    2. bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu;

    3. jméno toho, kdo má platit (šekovníka);

    4. údaj místa, kde má být placeno;

    5. datum a místo vystavení šeku;

    6. podpis výstavce.

    § 2

    (1) Listina, v které chybí některá náležitost uvedená v předchozím paragrafu, není platná jako šek, s výhradou případů uvedených v následujících odstavcích.

    (2) Není-li zvláštního údaje, platí, že místo uvedené u jména šekovníka je místem platebním. Je-li uvedeno několik míst u jména šekovníka, je šek splatný v místě nejprve uvedeném.

    (3) Není-li těchto údajů, ani nějakého údaje jiného, je šek splatný v místě, kde má šekovník svůj hlavní závod.

    (4) Není-li v šeku udáno místo vystavení, platí, že byl vystaven v místě uvedeném u jména výstavce.

    § 3

    Šek se vystavuje na peněžní ústav (bankéře), u něhož má výstavce pohledávku, a podle ujednání učiněného výslovně nebo mlčky, že výstavce je oprávněn šekem s touto pohledávkou nakládat. Nešetření těchto ustanovení se nedotýká platnosti listiny jako šeku.

    § 4

    Šek nelze přijmout. Údaj na šeku, že se šek přijímá, platí za nenapsaný.

    § 5

    (1) V šeku lze ustanovit, že se má platit:

    a) určité osobě s výslovnou doložkou " na řád" nebo bez takové doložky;

    b) určité osobě s doložkou "nikoli na řád" nebo s doložkou stejného významu;

    c) majiteli.

    (2) O šeku vystaveném pro určitou osobu s doložkou "nebo majiteli" nebo s doložkou stejného významu platí, že je vystaven na majitele.

    (3) O šeku, v kterém není uvedeno, pro koho byl vystaven, platí, že je vystaven na majitele.

    § 6

    (1) Šek může znít na vlastní řád výstavce.

    (2) Šek lze vystavit na účet třetí osoby.

    (3) Šek nelze vystavit na výstavce, ledaže jde o šek vystavený mezi různými závody téhož výstavce.

    § 7

    Jakákoliv úroková doložka, v šeku platí za nenapsanou.

    § 8

    Šek lze učinit splatným v bydlišti třetí osoby, ať už v místě, kde má své bydliště šekovník nebo v místě jiném, ale jen tehdy, je-li touto třetí osobou peněžní ústav (bankéř).

    § 9

    (1) Je-li šeková suma udána jak slovy, tak čísly a neshodují se tyto údaje, platí suma vyjádřená slovy.

    (2) Je-li šeková suma udána několikrát slovy nebo několikrát čísly a neshodují-li se tyto údaje, platí suma nejmenší.

    § 10

    Jsou-li na šeku podpisy osob, které se nemohou šekově zavazovat, podpisy nepravé, podpisy vymyšlených osob nebo podpisy, jež z nějakého jiného důvodu nezavazují osoby, které se na šek podepsaly, nebo jejichž jménem byl šek podepsán, nemá to vliv na platnost závazků ostatních osob na něm podepsaných.

    § 11

    Kdo se podepíše na šek jako zástupce osoby, za kterou není oprávněn jednat, je sám šekově zavázán, a zaplatí-li, má tatáž práva, jaká by měla osoba, za kterou podle svých údajů jednal. To platí i o zástupci, který překročil meze svého oprávnění.

    § 12

    (1) Výstavce odpovídá za zaplacení šeku.

    (2) Každá doložka, kterou vyloučí tuto odpovědnost, platí za nenapsanou.

    § 13

    Nebyl-li šek, jenž byl při vydání neúplný, vyplněn tak, jak bylo ujednáno, nemůže se namítat majiteli šeku, že tato ujednání nebyla dodržena, ledaže majitel nabyl šeku ve zlé víře anebo se při nabývání šeku provinil hrubou nedbalostí.

    Oddíl druhý

    Indosament

    § 14

    (1) Šek vystavený pro určitou osobu lze převést indosamentem (rubopisem), i když nezní výslovně "na řád".

    (2) Šek vystavený pro určitou osobu s doložkou "nikoli na řád" nebo jinou doložkou "nikoli na řád" nebo jinou doložkou stejného významu lze převést jen ve formě a s účinky obyčejného postupu (cesse).

    (3) Šek lze indosovat (převést rubopisem) také na výstavce nebo na každou jinou osobu šekově zavázanou. Tyto osoby mohou šek dále indosovat.

    § 15

    (1) Indosament musí být bezpodmínečný. Jakákoliv podmínka, na níž byl učiněn závislým, platí za nenapsanou.

    (2) Částečný indosament je neplatný.

    (3) Také indosament šekovníkův je neplatný.

    (4) Zní-li indosament na majitele, platí za nevyplněný.

    (5) Indosament na šekovníka platí jen jako potvrzení o placení, ledaže má šekovník několik závodů a indosament zní na jiný závod, než na který byl šek vystaven.

    § 16

    (1) Indosament nutno napsat na šek nebo na list s ním spojený (přívěsek). Musí být podepsán indosantem.

    (2) V indosamentu nemusí být udán indosatář (na koho se šek rubopisem převádí); indosament může záležet i v pouhém podpisu indosantově (nevyplněný indosament, blankoindosament). V posledním případě musí být indosament, aby byl platný, napsán na rub šeku nebo na přívěsek.

    § 17

    (1) Indosamentem se převádějí všechna práva ze šeku.

    (2) Jde-li o blankoindosament, může majitel:

    a) vyplnit indosament svým jménem nebo jménem někoho jiného;

    b) dále indosovat šek blankoindosamentem nebo na určitou osobu;

    c) odevzdat šek osobě třetí, aniž blankoindosament vyplní a aniž šek indosuje.

    § 18

    (1) Není-li tu opačné doložky, odpovídá indosant za zaplacení šeku.

    (2) Indosant může zapovědět další indosaci šeku; v tomto případě neodpovídá těm, na něž byl šek dále indosován.

    § 19

    O tom, kdo má šek, který lze převést indosamentem, v rukou, platí že je řádným majitelem, prokáže-li své právo nepřetržitou řadou indosamentů, a to i tehdy, je-li poslední z nich blankoindosamentem. Přeškrtnuté indosamenty platí přitom za nenapsané. Následuje-li po blankoindosamentu další indosament, platí že podpisovatel tohoto indosamentu nabyl šeku blankoindosamentem.

    § 20

    Indosament na šeku vystaveném na majitele zavazuje indosanta podle ustanovení o postihu, nemění však listinu v šek na řad.

    § 21

    Pozbude-li někdo šeku jakýmkoliv způsobem, není jeho nový majitel - ať jde o šek na majitele nebo o šek, který lze převést indosamentem, a jehož majitel prokáže své právo podle § 19 - povinen šek vydat, ledaže ho nabyl ve zlé víře anebo se při nabývání šeku provinil hrubou nedbalostí.

    § 22

    Kdo je žalován ze šeku, nemůže činit majiteli námitky, které se zakládají na jeho vlastních vztazích k výstavci nebo k dřívějším majitelům, ledaže majitel při nabývání šeku jednal vědomě na škodu dlužníka.

    § 23

    (1) Obsahuje-li indosament doložku "hodnota k vybrání", "k inkasu", "in prokura" nebo jinou doložku vyjadřující jen zmocnění, může majitel vykonat všechna práva ze šeku, může jej však převést jen dalším zmocňovacím indosamentem.

    (2) Osoby šekově zavázané mohou v tomto případě činit majiteli jen takové námitky, které by mohly činit indosantovi.

    (3) Zmocnění obsažené ve zmocňovacím indosamentu nezaniká ani smrtí zmocnitelovou, ani ztrátou jeho způsobilosti k právním úkonům.

    § 24

    (1) Indosament učiněný po protestu nebo po zjištění stejného významu nebo po uplynutí lhůty k předložení šeku má jen účinky obyčejného postupu.

    (2) Dokud není prokázán opak, má se za to, že nedatovaný indosament byl napsán na šek před protestem nebo před zjištěním stejného významu nebo před uplynutím lhůty k předložení šeku.

    Oddíl třetí

    Šekové rukojemství

    § 25

    (1) Zaplacení šeku může být pro celý šekový peníz anebo pro jeho část zaručeno šekovým rukojemstvím.

    (2) Tuto záruku může dát třetí osoba, vyjma šekovníka, nebo i ten, kdo se už na šek podepsal.

    § 26

    (1) Rukojemské prohlášení se píše na šek nebo na přívěsek.

    (2) Rukojemství se vyjadřuje slovy "jako rukojmí" nebo jinou doložkou stejného významu; rukojmí se podepíše.

    (3) O pouhém podpisu na líci šeku platí, že zakládá šekové rukojemství, nejde-li o podpis výstavce.

    (4) V prohlášení třeba udat, za koho se přejímá. Není-li to udáno, platí, že se přejímá za výstavce.

    § 27

    (1) Šekový rukojmí je zavázán stejně jako ten, za koho se zaručil.

    (2) Závazek šekového rukojmího je platný i tehdy, je-li závazek, za který se zaručil, neplatný z jiného důvodu než pro vadu formy.

    (3) Zaplatí-li šekový rukojmí šek, nabývá práv ze šeku proti tomu, za koho se zaručil, a proti všem, kdož jsou této osobě šekově zavázáni.

    Oddíl čtvrtý

    Předložení a placení

    § 28

    (1) Šek je splatný na viděnou. Každý odchylný údaj platí za nenapsaný.

    (2) Šek, který se předloží k placení přede dnem, jenž je v něm udán jako datum vystavení, jest splatný v den předložení.

    § 29

    (1) Šek, který je vystaven a splatný v témž státě, je třeba předložit k placení do osmi dní.

    (2) Šek, který je vystaven v jiném státě, než v kterém je splatný, je třeba předložit k placení do dvaceti dní, jsou-li místo vystavení a místo platební v témže světadílu, a do sedmdesáti dní, jsou-li místo vystavení a místo platební v různých světadílech.

    (3) Přitom o šecích, které jsou vystaveny v některém státě evropském a jsou splatny v některém pobřežím státě středomořském nebo naopak, platí, že jsou vystaveny a splatny v témže světadílu.

    (4) Uvedené lhůty běží ode dne, který je udán na šeku jako datum vystavení.

    § 30

    Je-li šek vystaven na místo, jehož kalendář se různí od kalendáře místa, kde byl vystaven, přepočítá se den vystavení na den, který se s ním shoduje podle kalendáře místa platebního.

    § 31

    Předložení šeku odúčtovně se rovná jeho předložení k placení.

    § 32

    (1) Odvolání šeku je účinné teprve po uplynutí lhůty k předložení.

    (2) Nebyl-li šek odvolán, může šekovník platit i po uplynutí lhůty k předložení.

    § 33

    Na platnost šeku nemá vliv ani smrt výstavce, ani ztráta jeho způsobilosti k právním úkonům, jež nastane po vystavení.

    § 34

    (1) Šekovník se může při placení šeku domáhat, aby mu šek byl vydán opatřený potrvzením majitele o placení.

    (2) Majitel nesmí odmítnout placení částečné.

    (3) Při částečném placení se může šekovník domáhat, aby toto placení bylo na šeku vyznačeno a aby mu bylo o něm vydáno potvrzení.

    § 35

    Šekovník, který platí indosovatelný šek, je povinen zkoumat správnost řady indosamentů, nikoli však podpisy indosantů.

    § 36

    (1) Zní-li šek na měnu, která není v oběhu v platebním místě, lze šekový peníz zaplatit v tuzemské měně podle hodnoty, kterou má v den placení. Není-li šek zaplacen při předložení, může majitel volit, zda má šekový peníz být zaplacen v tuzemské měně podle kursu v den předložení nebo podle kursu v den placení.

    (2) Hodnota cizí měny se určí podle zvyklostí platebního místa. Výstavce však může ustanovit, že se má platit podle kursu určeného v šeku.

    (3) Ustanovení předchozích odstavců nelze užít, ustanovil-li výstavce placení v určité měně (doložka o efektivním placení v cizí měně).

    (4) Je-li šeková suma udána druhem peněz, který má stejné označení, avšak různou hodnotu ve státě vystavení a ve státě placení, má se za to, že je tím míněn druh peněz platebního místa.

    Oddíl pátý

    Šek křižovaný a šek k zúčtování

    § 37

    (1) Výstavce nebo majitel šeku mohou jej křižovat s účinky uvedenými v § 38.

    (2) Křižování se děje dvěma rovnoběžnými čarami na líci šeku. Může být všeobecné nebo zvláštní.

    (3) Křižování je všeobecné, není-li mezi oběma čarami žádného označení nebo je-li mezi nimi označení "peněžní ústav" (bankéř) anebo označení stejného významu; křižování je zvláštní, je-li vepsáno mezi obě čáry jméno peněžního ústavu (bankéře).

    (4) Křižování všeobecné lze změnit na křižování zvláštní, avšak křižování zvláštní nelze změnit na křižování všeobecné.

    (5) O přeškrtnutí křižování nebo jména označeného peněžního ústavu (bankéře) platí, jako by se nestalo.

    § 38

    (1) Šek všeobecně křižovaný může šekovník zaplatit jen peněžnímu ústavu (bankéři) nebo svému zákazníkovi.

    (2) Šek se zvláštním křižováním může šekovník zaplatit jen označenému peněžnímu ústavu (bankéři), nebo je-li peněžní ústav (bankéř) šekovníkem, jen svému zákazníkovi. Označený peněžní ústav (bankéř) může však k vybrání šeku použít jiného peněžního ústavu (bankéře).

    (3) Peněžní ústav (bankéř) může nabýt křižovaného šeku jen od některého svého zákazníka nebo od jiného peněžního ústavu (bankéře). Může jej vybrat jen na účet těchto osob.

    (4) Je-li na šeku několikeré zvláštní křižování, může ho šekovník zaplatit jen tehdy, jde-li o dvě křižování a jedno z nich je k vybrání šeku odúčtovnou.

    (5) Šekovník nebo peněžní ústav (bankéř), který jedná proti těmto ustanovením, odpovídá za nastalou škodu až do výše šekové sumy.

    § 39

    (1) Výstavce a majitel šeku může zakázat, aby šek byl zaplacen v hotovosti, doložkou "jen k zúčtování" nebo jinou doložkou stejného významu napsanou napříč na líc šeku.

    (2) V tomto případě může šekovník vyrovnat šek jen účetnicky (dobropisem, převodem, započtením). Takové zúčtování se rovná zaplacení šeku.

    (3) O škrtnutí doložky "jen k zúčtování" platí, jako by se nestalo.

    (4) Šekovník, který jedná proti těmto ustanovením, odpovídá za nastalou škodu až do výše šekového peníze.

    Oddíl šestý

    Postih pro neplacení

    § 40

    Majitel může vykonat postih proti indosantům, výstavci a jiným osobám šekově zavázaným, jestliže šek včas předložený není zaplacen a je-li odepření placení zjištěno:

    1. veřejnou listinou (protestem);

    2. písemným, datovaným prohlášením šekovníkovým, napsaným na šek s údajem dne předložení;

    3. datovaným prohlášením odúčtovny, že šek byl včas předložen a že nebyl zaplacen.

    § 41

    (1) Protest nebo zjištění stejného významu nutno učinit před uplynutím lhůty k předložení.

    (2) Je-li šek předložen v poslední den této lhůty, lze učinit protest nebo zjištění stejného významu ještě v následující pracovní den.

    § 42

    (1) Majitel musí dát zprávu o odepřeném zaplacení svému indosantu a výstavci do čtyř pracovních dní následujících po dni protestu nebo po dni zjištění stejného významu anebo při doložce "bez útrat" po dni předložení. Každý indosant musí do dvou všedních dnů poté, kdy dostal zprávu, vyrozumět svého indosanta o zprávě, kterou dostal, a sdělit mu jména a adresy těch, kdož před tím podali zprávu, a tak po řadě až k výstavci. Lhůty běží od přijetí předchozí zprávy.

    (2) Dává-li se podle předchozího odstavce zpráva osobě, jež se na šek podepsala, musí být ve stejné lhůtě podána stejná zpráva jejímu šekovému rukojmímu.

    (3) Neudá-li některý indosant svou adresu nebo udá-li ji nečitelně, postačí dát zprávu indosantu, který ho předchází.

    (4) Zprávu lze dát v každé formě, také pouhým vracením šeku.

    (5) Kdo je povinen dát zprávu, musí dokázat, že ji dal v předepsané lhůtě. Lhůta je dodržena, byl-li dopis se zprávou podán během lhůty na poštu.

    (6) Kdo nepodá zprávu včas, neztrácí svá práva; odpovídá však za škodu, která snad byla jeho nedbalostí způsobena, avšak jen do výše šekového peníze.

    § 43

    (1) Výstavce, indosant nebo šekový rukojmí může doložkou "bez útrat", "bez protestu" nebo jinou doložkou stejného významu na šek napsanou a podepsanou zprostit majitele povinnosti, aby k zachování postihových práv dal učiniti protest nebo zjištění stejného významu.

    (2) Doložka nezprošťuje majitele povinnosti šek včas předložit a dát potřebné zprávy. Prokázat, že lhůta nebyla dodržena, náleží tomu, kdo se toho proti majiteli dovolává.

    (3) Doložka připojená výstavcem je účinná proti všem osobám, které se na šek podepsaly; doložka připojená indosantem nebo šekovým rukojmím je účinná jen proti nim. Dá-li majitel učinit protest nebo zjištění stejného významu nehledě k doložce připojené výstavcem, jdou útraty na jeho vrub. Připojí-li doložku indosant nebo šekový rukojmí, útraty protestu nebo zjištění stejného významu, byly-li přece učiněny, mohou být vymáhány na všech osobách, které se na šek podepsaly.

    § 44

    (1) Všechny osoby šekově zavázané odpovídají majiteli rukou společnou a nerozdílnou.

    (2) Majitel může žádat plnění na každé z nich nebo na několika z nich nebo na všech dohromady a není vázán pořadím, v kterém se zavázaly.

    (3) Stejné právo má každá osoba šekově zavázaná, která šek vyplatila.

    (4) Uplatnění nároku proti některé osobě šekově zavázané nebrání majiteli, aby se domáhal svých nároků na ostatních, třebas následují za tím, proti komu byl nárok uplatněn nejprve.

    § 45

    Majitel může postihem žádat:

    1. šekový peníz, pokud nebyl šek zaplacen;

    2. šestiprocentní úroky ode dne předložení;

    3. útraty protestu nebo zjištění stejného významu a útraty zpráv, jakož i ostatní útraty;

    4. odměnu ve výši jedné třetiny procenta šekového peníze nebo v nižší dohodnuté výši.

    § 46

    Kdo vyplatí šek, může vymáhat na svých předchůdcích:

    1. celou částku, kterou zaplatil;

    2. šestiprocentní úroky z této částky ode dne, kdy zaplatil;

    3. své útraty;

    4. odměnu, která se vypočte podle § 45 č. 4.

    § 47

    (1) Každá osoba šekově zavázaná, proti níž se vykoná nebo může vykonat postih, může se domáhat, aby jí při zaplacení postihové částky byl vydán šek s protestem nebo zjištěním stejného významu a potvrzený účet.

    (2) Každý indosant, který šek vyplatil, může škrtnout svůj indosament a indosamenty po něm následující.

    § 48

    (1) Vadí-li včasnému předložení šeku nebo včasné protestaci nebo zjištění stejného významu nepřekonatelná překážka (zákonné ustanovení některého státu nebo jiný případ vyšší moci), prodlužují se lhůty stanovené pro tyto úkony.

    (2) Majitel je povinen neprodleně dát zprávu svému indosantu o případu vyšší moci, vyznačit tuto zprávu na šeku nebo přívěsku a připojit datum a podpis; kromě toho platí ustanovení § 42.

    (3) Pomine-li vyšší moc, musí majitel neprodleně předložit šek k placení a po případě dát učinit protest nebo zjištění stejného významu.

    (4) Trvá-li vyšší moc déle než patnáct dní ode dne, kterého majitel, byť i před uplynutím lhůty k předložení, dal svému indosantu zprávu, že nastala vyšší moc, lze vykonat postihová práva, aniž třeba předložit šek nebo učinit protest nebo zjištění stejného významu.

    (5) O skutečnostech, které se týkají toliko osoby majitele nebo toho, koho majitel pověřil předložit šek nebo učinit protest nebo zjištění stejného významu, platí, že nejsou případy vyšší moci.

    Oddíl sedmý

    Šekové stejnopisy

    § 49

    Nejde-li o šek na majitele, může být každý šek, který je vystaven v jednom státě a splatný v jiném státě nebo v zámořské části téhož státu a naopak, anebo šek, který je vystaven a splatný v téže zámořské části anebo v různých zámořských částech téhož státu, vystaven v několika stejnopisech. Je-li šek vystaven v několika stejnopisech, musí být tyto stejnopisy číslovány přímo v textu listiny, jinak platí každý stejnopis za zvláštní šek.

    § 50

    (1) Byl-li zaplacen jeden stejnopis, zanikají práva ze všech stejnopisů, i když v nich není ustanoveno, že zaplacením jednoho stejnopisu pozbývají ostatní platnosti.

    (2) Indosant, který převedl stejnopisy na různé osoby, jakož i indosanti následující jsou zavázáni ze všech stejnopisů, na nichž jsou jejich podpisy a které nebyly vráceny.

    Oddíl osmý

    Změny

    § 51

    Byl-li změněn text šeku, jsou ti, kdož se podepsali na šek po této změně, zavázáni podle změněného textu; ti, kdož se podepsali dříve, jsou zavázáni podle textu původního.

    Oddíl devátý

    Promlčení

    § 52

    (1) Postihové nároky majitele proti indosantům, výstavci a ostatním osobám šekově zavázaným se promlčují v šesti měsících od uplynutí lhůty k předložení.

    (2) Postihové nároky jednotlivých osob zavázaných k zaplacení šeku proti jiným takovým osobám se promlčují v šesti měsících ode dne, kdy dlužník šek zaplatil, nebo kdy byl nárok proti němu soudně uplatněn.

    § 53

    Přerušení promlčení je účinné proti tomu, u něhož nastala skutečnost zakládající přerušení.

    Oddíl desátý

    Všeobecná ustanovení

    § 54

    (1) Předložení a protest šeku se může stát jen v pracovní den.

    (2) Připadne-li poslední den lhůty, v níž se má stát některý úkon týkající se šeku, zejména předložení, protest nebo zjištění stejného významu, na den pracovního klidu, prodlužuje se lhůta až do příštího pracovního dne. Dny pracovního klidu spadající do lhůty se do ní počítají.

    § 55

    Do zákonných lhůt se nepočítá den, od něhož počnou lhůty běžet.

    § 56

    Nepřipouštějí se žádné dny odkladu, ať zákonné či soudcovské.

    Oddíl jedenáctý

    Doplňující předpisy

    Protest a některé jiné šekové úkony

    § 57

    Protest musí být učiněn soudem, notářem nebo místním národním výborem.

    § 58

    V protestní listině třeba uvést:

    1. jméno toho, pro koho a proti komu se protest činí;

    2. údaj, že ten, proti němuž se protest činí, byl bez výsledku vyzván k šekovému plnění nebo že ho nebylo lze zastihnout nebo že nebylo lze vypátrat místnost, kde provozuje svůj podnik, ani jeho byt;

    3. údaj místa a data, kde a kdy došlo k výzvě nebo k bezvýslednému pokusu o ni;

    4. doslovný opis šeku se všemi indosamenty a poznámkami;

    5. podpis protestního orgánu, úřední pečeť nebo úřední razítko.

    § 59

    Požaduje-li se plnění ze šeku na několika osobách nebo několikráte na téže osobě, stačí k tomu jen jedna protestní listina.

    § 60

    Šek možno zaplatit do rukou protestního orgánu. Oprávnění protestního orgánu k tomu, aby přijal placení, nelze vyloučit.

    § 61

    (1) Protestní orgán je povinen za náhradu výdajů bez prodlení vydat majiteli šeku nebo jeho zmocněnci prvopis protestní listiny a na žádost též její prostý nebo ověřený opis.

    (2) Rovněž je povinen protesty podle celého jejich obsahu den ode dne v pořádku časovém a číselném vpisovat do zvláštní knihy, která je list za listem opatřena pořadovými čísly; účastníkům nebo jejich právním nástupcům musí za náhradu výdajů kdykoli vydat výpis z této knihy.

    § 62

    Kdo činí protest, může až do vydání protestní listiny tomu, pro něhož se protest činí, opravit chyby ve psaní, výpustky a jiné vady protestní listiny. Opravu nutno označit jako opravu a podepsat.

    § 63

    Protesty nutno činit v době od devíti do osmnácti hodin a mimo tuto dobu, jen souhlasí-li s tím výslovně ten, proti němuž se protest činí; souhlas se vyznačí v protestu.

    § 64

    Na šeku nebo na přívěsku se vyznačí, protest byl vykonán. Opominutí tohoto záznamu nemá vliv na platnost protestu.

    § 65

    (1) Předložení šeku k zaplacení, pořízení protestu, vyžádání stejnopisu šeku, jakož i všechny ostatní úkony, které musí být provedeny u určité osoby, nutno vykonat v místnostech, kde provozuje svůj podnik, a nemá-li jich, nebo nedají-li se vypátrat, v jejím bytě. Jinde mohou být provedeny jen tehdy, souhlasí-li obě strany; souhlas se vyznačí v protestu.

    (2) Je-li v protestu poznamenáno, že se nepodařilo vypátrat místnosti, kde se provozuje podnik, ani byt, a bylo-li přesto vypátrání možné, není protest proto neúčinný.

    (3) Ustanovení odstavce 2 se nedotýká odpovědnosti protestního orgánu, který opominul konat vhodná šetření. Zůstane-li dotaz u ohlašovacího orgánu bez výsledku, není protestní orgán povinen konat další šetření.

    § 66

    Úkony, které se mají vykonat v určitém na šeku uvedeném místě, mohou být učiněny v místě jiném, dají-li k tomu při úkonu, o který jde, souhlas jeho účastníci. Osvědčuje-li se provedení úkonu písemně, vyznačí se v osvědčení i souhlas.

    Obohacení

    § 67

    (1) Výstavce, jehož postihový závazek zanikl tím, že šek nebyl včas předložen, nebo promlčením, zůstává majiteli šeku zavázán, jen pokud se na jeho škodu obohatil.

    (2) Nárok na vydání obohacení se promlčuje v jednom roce od vystavení šeku.

    Ztracené nebo zničené šeky a protestní listiny

    § 68

    (1) Šek, který se ztratil nebo byl zničen, lze prohlásit za umořený.

    (2) Protestní listinu, která se ztratila nebo byla zničena, lze nahradit výpisem z knihy protestů, který vydá protestní orgán (§ 61 odst. 2).

    Oddíl dvanáctý

    Zvláštní ustanovení mezinárodního práva šekového

    § 69

    (1) Způsobilost osoby šekově se zavazovat se řídí právem státu, jehož je příslušníkem. Prohlašuje-li toto právo za rozhodující právo jiného státu, užije se práva onoho jiného státu.

    (2) Kdo není způsobilý šekově se zavazovat podle práva uvedeného v předchozím odstavci, je přece platně zavázán, podepíše-li se na šek ve státě, podle jehož práva by byl způsobilý šekově se zavazovat.

    § 70

    (1) Koho lze označit za šekovníka, se řídí právem státu, v němž je šek splatný.

    (2) Je-li podle tohoto práva šek neplatný vzhledem k osobě šekovníkově, jsou přece platné závazky z podpisů, které byly na šek napsány ve státě, jehož právo nestanoví neplatnost z takového důvodu.

    § 71

    (1) Forma šekového prohlášení se řídí právem státu, v němž bylo prohlášení učiněno. Stačí však zachovat formu, kterou stanoví právo platebního místa.

    (2) Jestliže se však šekové prohlášení, které je podle ustanovení předchozího odstavce neplatné, shoduje s právem státu, v němž bylo učiněno pozdější šekové prohlášení, nedotýká se vadnost formy prvého šekového prohlášení platnosti šekového prohlášení pozdějšího.

    (3) Šekové prohlášení československého občana v cizině platí v Československé republice proti jiným československým občanům, vyhovuje-li prohlášení požadavkům zdejšího práva stran formy.

    § 72

    Účinky šekových prohlášení se řídí právem státu, v němž byla učiněna.

    § 73

    Lhůty k výkonu postihových práv se řídí pro všechny osoby šekově zavázané právem místa, kde byl šek vystaven.

    § 74

    Právem státu, v němž je šek splatný, se řídí:

    1. zda šek musí být splatný na viděnou nebo zda může být vystaven na určitý čas po viděné, a jaké účinky nastávají, je-li v šeku udán pozdější den než skutečný den vystavení;

    2. lhůta k předložení;

    3. zda lze šek přijmout, ověřit, potvrdit nebo vidovat, a jaké účinky mají tyto doložky;

    4. zda majitel může žádat částečné zaplacení a zda je musí přijmout;

    5. zda lze šek křižovat nebo opatřit doložkou "jen k zúčtování" nebo doložkou stejného významu, a jaké účinky má křižování nebo zúčtovací doložka nebo doložka stejného významu;

    6. zda majiteli příslušejí zvláštní práva ke krytí, a jaký je obsah těchto zpráv;

    7. zda výstavce může šek odvolat nebo vznést odpor proti zaplacení šeku;

    8. opatření, jež nutno učinit, ztratil-li se šek nebo byl-li ukraden;

    9. zda je k zachování postihových práv proti indosantům, výstavci a jiným osobám šekově zavázaným třeba protestu nebo zjištění stejného významu.

    § 75

    Forma protestu a lhůty protestu, jakož i forma ostatních úkonů, jichž je zapotřebí k uplatnění a zachování šekových práv, se řídí právem státu, v němž třeba učinit protest nebo jiný úkon.




    Zpět na obsah zákona směnečného a šekového



    Zobrazit sloupec 
    Kurzy.cz - Akcie cz, kurzy měn, forex, zlato.
    TOP: Akcie CZ Akcie svět Kurzy měn Komodity Zlato Forex Zákony Kalkulačka Hypotéky Tarify Práce Půjčky Školení Volby Počasí

    Kalkulačka

    Výpočet čisté mzdy

    Přídavky na dítě

    Příspěvek na bydlení

    Rodičovský příspěvek

    Sociální příplatek

    Životní minimum

    Hypoteční kalkulačka

    Důchodová kalkulačka

    Banky a Bankomaty

    Úrokové sazby

    Běžné účty

    Hypotéky

    Stavební spoření

    Podílové fondy

    Směnárny - Euro, Dolar

    Práce, Úřad práce

    Programátor python

    Developer Java

    Investice

    Makroekonomika - ČNB

    Zlato online, Stříbro, Ropa

    Burza - ČEZ

    Pojištění

    Povinné ručení

    Penzijní připojištění

    Penzijní fondy

    Podnikání

    Obchodní rejstřík

    Města a obce, PSČ

    Katastr nemovitostí

    Ochranné známky

    Finanční katalog

    Nový občanský zákoník

    Zákoník práce

    Stavební zákon

    Daně, formuláře

    Další odkazy

    Auto - TÜV spolehlivost

    Monitoring ekonomiky

    Mapa webu

    Volby

    English version

    Czech currency

    Prague stock exchange


    Copyright © 2000 - 2017

    Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.,

    ISSN 1801-8688

    Ochrana údajů