SPLATNOST SMĚNKY., Oddíl pátý.
Zákon směnečný a šekový č. 191/1950 Sb.
Trvalý odkaz pro ustanovení zobrazené na této stránce k vložení do Vaší stránky:
Trvalý odkaz pro ustanovení zobrazené na této stránce v kontextu okolních ustanovení k vložení do Vaší stránky:
SPLATNOST SMĚNKY.
(1) Směnka může být vystavena:
na viděnou,
na určitý čas po viděné,
na určitý čas po datu vystavení,
na určitý den.
(2) Směnky s jinou dobou splatnosti nebo se splatností postupnou jsou neplatné.
(1) Směnka na viděnou je splatná při předložení. Musí být předložena k placení do jednoho roku od data vystavení. Výstavce může tuto lhůtu zkrátit nebo určit lhůtu delší. Indosanti mohou tyto lhůty zkrátit.
(2) Výstavce může ustanovit, že směnka na viděnou nesmí být předložena k placení před určitým dnem. V tomto případě začíná lhůta k předložení od tohoto dne.
(1) Splatnost směnky vystavené na určitý čas po viděné se řídí datem přijetí nebo datem protestu.
(2) Nebyl-li učiněn protest, platí se zřetelem k příjemci, že se nedatované přijetí stalo v poslední den lhůty určené pro předložení směnky k přijetí.
(1) Směnka vystavená na jeden měsíc nebo na několik měsíců po datu vystavení nebo po viděné je splatná ve shodný den měsíce, v němž má být placeno. Není-li v měsíci takový den, je směnka splatná poslední den toho měsíce.
(2) Je-li směnka vystavena na jeden a půl měsíce nebo na několik měsíců a půl měsíce po datu vystavení nebo po viděné, počítají se nejprve celé měsíce.
(3) Je-li splatnost určena na začátek, střed nebo konec měsíce, rozumí se tím prvý, patnáctý nebo poslední den toho měsíce.
(4) Výrazy "osm dní" nebo "patnáct dní" se nerozumějí jeden nebo dva týdny, nýbrž celých osm nebo patnáct dní.
(5) Výrazem "půl měsíce" se rozumí patnáct dní.
(1) Je-li směnka splatná určitého dne v místě, jehož kalendář se různí od kalendáře místa, kde byla vystavena, platí pro den splatnosti kalendář místa platebního.
(2) Různí-li se kalendář místa vystavení od kalendáře místa platebního, přepočítá se u směnky splatné určitý čas po datu vystavení den vystavení na den, který se s ním shoduje podle kalendáře místa platebního, a takto se určí den splatnosti.
(3) Lhůty k předložení směnek počítají se podle ustanovení odstavce 2.
(4) Ustanovení tohoto článku nelze užít, vyplývá-li z doložky na směnce nebo z jinakých údajů na ní, že tu byl úmysl věc upravit odchylně.
ŠEK KŘIŽOVANÝ A ŠEK K ZÚČTOVÁNÍ.
(1) Výstavce nebo majitel šeku mohou jej křižovat s účinky uvedenými v § 38.
(2) Křižování se děje dvěma rovnoběžnými čarami na líci šeku. Může být všeobecné nebo zvláštní.
(3) Křižování je všeobecné, není-li mezi oběma čarami žádného označení nebo je-li mezi nimi označení "peněžní ústav" (bankéř) anebo označení stejného významu; křižování je zvláštní, je-li vepsáno mezi obě čáry jméno peněžního ústavu (bankéře).
(4) Křižování všeobecné lze změnit na křižování zvláštní, avšak křižování zvláštní nelze změnit na křižování všeobecné.
(5) O přeškrtnutí křižování nebo jména označeného peněžního ústavu (bankéře) platí, jako by se nestalo.
(1) Šek všeobecně křižovaný může šekovník zaplatit jen peněžnímu ústavu (bankéři) nebo svému zákazníkovi.
(2) Šek se zvláštním křižováním může šekovník zaplatiti jen označenému peněžnímu ústavu (bankéři), nebo je-li peněžní ústav (bankéř) šekovníkem, jen svému zákazníkovi. Označený peněžní ústav (bankéř) může však k vybrání šeku použít jiného peněžního ústavu (bankéře).
(3) Peněžní ústav (bankéř) může nabýt křižovaného šeku jen od některého svého zákazníka nebo od jiného peněžního ústavu (bankéře). Může jej vybrat jen na účet těchto osob.
(4) Je-li na šeku několikeré zvláštní křižování, může ho šekovník zaplatit jen tehdy, jde-li o dvě křižování a jedno z nich je k vybrání šeku odúčtovnou.
(5) Šekovník nebo peněžní ústav (bankéř), který jedná proti těmto ustanovením, odpovídá za nastalou škodu až do výše šekové sumy.
(1) Výstavce a majitel šeku může zakázat, aby šek byl zaplacen v hotovosti, doložkou "jen k zúčtování" nebo jinou doložkou stejného významu napsanou napříč na líc šeku.
(2) V tomto případě může šekovník vyrovnat šek jen účetnicky (dobropisem, převodem, započtením). Takové zúčtování se rovná zaplacení šeku.
(3) O škrtnutí doložky "jen k zúčtování" platí, jako by se nestalo.
(4) Šekovník, který jedná proti těmto ustanovením, odpovídá za nastalou škodu až do výše šekového peníze.
Zpět na obsah zákona