Společná ustanovení, ČÁST DVANÁCTÁ, znění k 1.7.2007

ČÁST DVANÁCTÁ

Společná ustanovení

§ 37

(1) Banky poskytují klientům služby na smluvním základě. Banka je povinna požadovat prokázání totožnosti klienta u každého obchodu, jehož hodnota převyšuje 100 000 Kč, a při pronájmu bezpečnostních schránek. Poskytnutí služeb se zachováním anonymity klienta může banka odmítnout.

(2) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny pro účely bankovních obchodů zjišťovat a zpracovávat údaje o osobách včetně rodného čísla, pokud bylo přiděleno, vyjma citlivých údajů o fyzických osobách, potřebné k tomu, aby bylo možné bankovní obchod uskutečnit bez nepřiměřených právních a věcných rizik pro banku. Údaje musí být přiměřené právním a věcným rizikům bankovního obchodu se subjektem údajů a relevantní pro posouzení těchto rizik. Na takto získané a zpracovávané údaje se vztahují ustanovení o bankovním tajemství (§ 38).

§ 38

(1) Na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank, včetně stavů na účtech a depozit, se vztahuje bankovní tajemství.

(2) Zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství, je banka povinna podat osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu. Za porušení bankovního tajemství se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány bankovního dohledu a obdobných institucí jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu. Porušením povinnosti dodržet bankovní tajemství rovněž není sdělení údajů o klientovi a jeho obchodech při podání trestního oznámení nebo při plnění oznamovací povinnosti podle zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu.

(3) Zprávu o záležitostech, týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka bez souhlasu klienta jen na písemné vyžádání

a) soudu pro účely občanského soudního řízení;8)

b) orgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní zákon;9)

c) správcům daně za podmínek podle zvláštního zákona o správě daní a poplatků,

d) finančnímu arbitrovi rozhodujícímu podle zvláštního právního předpisu9c*) ve sporu navrhovatele proti instituci,

e) Ministerstva financí za podmínek, které stanoví zvláštní právní předpis o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštní právní předpis o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,

f) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které klient dluží, orgánů sociálního zabezpečení nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou působností nebo pověřených obecních úřadů ve věci řízení o přeplatku na dávkách sociálního zabezpečení nebo orgánů státní sociální podpory ve věci řízení o přeplatku na dávkách státní sociální podpory, který je klient povinen vrátit; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného, příspěvku a přeplatku,

g) zdravotních pojišťoven ve věci řízení o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, které klient dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného,

h) soudního exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního zákona,9b)

i) úřadu práce ve věci řízení o vrácení finančních prostředků poskytnutých klientovi ze státního rozpočtu; to platí i pro vymáhání těchto prostředků,

j) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona10c),

k) orgánu příslušnému rozhodovat o porušení povinnosti veřejných funkcionářů podle zvláštního právního předpisu9c),

l) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona10c).

Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může banka příslušnou záležitost identifikovat.

(4) Banka je povinna sdělit i bez souhlasu klienta na písemné vyžádání orgánů sociálního zabezpečení nebo okresních úřadů ve věci řízení o vrácení dávky poukázané na účet po úmrtí příjemce dávky včetně jejího vymáhání identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu, a osobách oprávněných nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu a údaje o záležitostech týkajících se tohoto účtu. Banka je rovněž povinna po úmrtí klienta sdělit tyto údaje na písemné vyžádání úřadu práce.

(5) Za podání zprávy podle odstavce 3 písm. a), h) a k) náleží bance úhrada věcných nákladů.

(6) Banka je povinna i bez souhlasu klienta sdělit osobě oprávněné za účelem výkonu rozhodnutí nebo daňové exekuce bankovní spojení svého klienta, tedy číslo účtu a identifikační kód banky nebo pobočky zahraniční banky a identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu. Stejná povinnost banky platí i ve vztahu k osobě, která prokáže, že v důsledku vlastní chybné dispozice bance nebo pobočce zahraniční banky utrpěla škodu a že se bez tohoto údaje nemůže domoci svého práva na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu občanského zákoníku. Za podání informace náleží bance úhrada věcných nákladů.

(7) Jestliže se klient dostane do prodlení s peněžitým plněním bance na dobu delší než 60 dnů nebo poruší své povinnosti vůči bance sjednané ve smlouvě nebo stanovené zákonem, omezuje se povinnost banky zachovávat bankovní tajemství tak, že banka může informovat jiné banky nebo třetí osoby nebo veřejnost o porušení smlouvy klientem, přičemž smí uvést jen název klienta a označení porušené povinnosti.

(8) Uplatnění tohoto práva banky může klient předejít tím, že do 30 dnů od porušení svých povinností vůči bance s bankou uzavře dohodu o nápravě. Banka není povinna na dohodu přistoupit. Pokud v této lhůtě dohodu neuzavře nebo uzavřenou dohodu následně nedodrží, může banka bez dalšího využít svého práva podle odstavce 7. Klient může možnosti tohoto odstavce využít ze zákona jenom jednou v kalendářním roce.

(9) Ustanovení odstavců 1 až 8 se vztahují i na pobočky zahraničních bank.

(10) Zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu i bez souhlasu klienta, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká. Ustanovení zvláštního zákona10b) tím nejsou dotčena.

8) Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

9b) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

9c) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.

9c*) Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č. 558/2004 Sb.

10b) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

10c) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

§ 38a

(1) V rámci plnění povinnosti postupovat při výkonu své činnosti obezřetně se banky a pobočky zahraničních bank mohou vzájemně informovat o bankovním spojení, identifikačních údajích o majitelích účtů a o záležitostech, které vypovídají o bonitě a důvěryhodnosti jejich klientů, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není bankou. Majetkový podíl na této právnické osobě mohou mít pouze banky, které jsou povinny zajistit, že tato právnická osoba bude zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím. Banka a pobočka zahraniční banky je povinna k získaným údajům o klientech jiné banky a pobočky zahraniční banky přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech.

(2) Česká národní banka vytváří z údajů získaných v rozsahu podle odstavce 1 od bank, poboček zahraničních bank10a) a dalších osob, stanoví-li tak zvláštní zákon, informační databázi. K informacím v této databázi mají přístup banky, pobočky zahraničních bank a další osoby, stanoví-li tak zvláštní zákon, za podmínek stanovených vyhláškou České národní banky. Poskytnutí údajů do této databáze není porušením bankovního tajemství. Banka a pobočka zahraniční banky je však povinna k údajům o klientech jiné banky nebo pobočky zahraniční banky získaným z informační databáze přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech.

(3) Klient má právo seznámit se s informacemi, které jsou o něm vedeny v příslušné databázi, pokud se týkají jeho osoby nebo právnické osoby, kterou zastupuje. Za úhradu věcných nákladů má právo na pořízení výpisu.

(4) Oznámení banky o podezření, že byl spáchán trestný čin nebo přestupek, učiněné státnímu zástupci, policejním nebo jiným příslušným orgánům, nemůže být posuzováno jako porušení ustanovení § 38.

10a) § 41 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.

§ 38b

Údaje, které jsou jinak předmětem bankovního tajemství, může banka poskytovat, je-li to potřebné pro účely dohledu na konsolidovaném základě nebo doplňkového dohledu6d) a pro účely plnění pravidel obezřetného podnikání. Tím nejsou dotčena ustanovení zákona upravujícího ochranu osobních údajů10b).

6d) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění pozdějších předpisů.

10b) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 38c

Česká národní banka plní konzultační a informační povinnost vůči orgánům bankovního dohledu jiných států, orgánům mezinárodních organizací a dalším osobám v rozsahu mezinárodní smlouvy. Výčet základních oznamovaných a konzultovaných skutečností je uveden v § 38d až 38i.

§ 38d

(1) Česká národní banka informuje Komisi Evropských společenství zejména o

a) počtu a povaze případů, kdy odmítla umožnit bance nebo finanční instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území České republiky zřízení pobočky v jiném členském státě nebo kdy použila vůči pobočce uvedené v § 5a odst. 1 postup podle § 26,

b) udělených a odňatých licencích,

c) udělení licence bance ovládané osobou řídící se právem státu, který není členským státem, a o struktuře konsolidačního celku, jehož je tato banka součástí,

d) skutečnosti, že se banka stala osobou ovládanou osobou řídící se právem státu, který není členským státem, a o struktuře konsolidačního celku, jehož je tato banka součástí,

e) diskriminačních opatřeních, která jsou uplatňována vůči bankám při zakládání poboček ve státech, které nejsou členským státem,

f) finančních holdingových osobách,

g) dohodách podle § 26e odst. 3,

h) použití postupu podle § 26 vůči pobočce uvedené v § 5a odst. 1 v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu vkladatelů.

(2) Česká národní banka informuje Komisi Evropských společenství na její žádost o žádosti

a) osoby ovládané osobou řídící se právem státu, který není členským státem, o licenci,

b) osoby řídící se právem státu, který není členským státem, nebo osoby ovládané osobou řídící se právem státu, který není členským státem, o nabytí takového podílu na bance, v jehož důsledku by se žadatel stal osobou ovládající banku.

§ 38e

Česká národní banka informuje příslušný orgán dohledu členského státu o

a) všech konsolidačních celcích, jejichž součástí je banka a zároveň i banka se sídlem na území členského státu nebo finanční instituce splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území členského státu,

b) informaci banky nebo finanční instituce splňující podmínky podle § 5e odst. 1, že hodlá na území členského státu založit pobočku nebo zde poskytovat služby, a o změně v oznámených údajích,

c) skutečnosti, že finanční instituce přestala splňovat podmínky podle § 5e odst. 1,

d) použití postupu podle § 26 vůči pobočce uvedené v § 5a odst. 1 v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu vkladatelů,

e) udělení souhlasu podle § 29 odst. 3 v případě, že dotčená banka má pobočku na území tohoto státu; tuto informaci poskytne příslušnému orgánu dohledu před udělením souhlasu nebo bezprostředně po jeho udělení, nesnese-li věc odkladu.

§ 38f

(1) Před rozhodnutím o změně nebo odnětí licence bance, která má pobočku na území členského státu, konzultuje Česká národní banka svůj záměr s orgánem bankovního dohledu tohoto státu. Nesnese-li věc odkladu, Česká národní banka orgán dohledu informuje o svém záměru licenci změnit nebo odebrat. Česká národní banka informuje o změně nebo odnětí licence neprodleně orgány bankovního dohledu států, v nichž má banka pobočku. Totéž platí v případě záměru odebrat licenci pobočce zahraniční banky se sídlem mimo území členských států, má-li tato zahraniční banka pobočku na jejich území; v tom případě Česká národní banka usiluje o koordinaci své činnosti s příslušnými orgány v členských státech.

(2) Česká národní banka neprodleně informuje o prohlášení konkursu na majetek banky nebo pobočky zahraniční banky se sídlem mimo území členských států příslušný orgán dohledu členského státu, ve kterém má banka nebo zahraniční banka pobočku.

§ 38g

Česká národní banka může provést kontrolu na místě na území členského státu po předchozím informování orgánu bankovního dohledu tohoto státu nebo jej o provedení této kontroly požádat.

§ 38h

(1) V rámci výkonu bankovního dohledu Česká národní banka spolupracuje s orgány bankovního dohledu jiných států, zejména těch, na jejichž území má banka pobočku nebo na jejichž území má sídlo zahraniční banka, jejíž pobočka působí na území České republiky.

(2) Na vyžádání Česká národní banka poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1 zejména informace

a) o podílech na bance nebo zahraniční bance,

b) o řízení banky nebo zahraniční banky,

c) o kapitálu bankou nebo zahraniční bankou ovládaných finančních institucí,

d) o ukazateli kapitálové přiměřenosti na individuálním a konsolidovaném základě,

e) o finančních holdingových osobách,

f) důležité pro dohled nad těmito bankami nebo zahraničními bankami, zejména v oblasti likvidity, platební schopnosti, pojištění vkladů, kapitálové přiměřenosti, konsolidovaného dohledu, účetnictví, vnitřní kontroly a monitorování rizik vzniklých z otevřených pozic na finančních trzích na území České republiky nebo na území státu, na jehož území banka tato rizika podstoupila.

(3) Na vyžádání nebo z vlastního podnětu Česká národní banka poskytuje orgánům dohledu jiných členských států též informace, které mají podstatný vliv na hodnocení finanční situace zahraniční banky nebo finanční instituce v dotčeném členském státě, zejména pak informace týkající se

a) určení struktury konsolidačního celku, všech významných bank v tomto konsolidačním celku a orgánů dohledu nad bankami v tomto konsolidačním celku,

b) postupů shromažďování informací od bank v konsolidačním celku a ověřování těchto informací,

c) vývoje v bance nebo jiné osobě v konsolidačním celku, který může vážně ohrozit finanční situaci banky v konsolidačním celku,

d) závažných sankcí a opatření k nápravě mimořádného významu uložených bance podle tohoto zákona, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle § 26 odst. 1 písm. h), a neudělení souhlasu s používáním speciálního přístupu k výpočtu kapitálového požadavku podle § 12a odst. 4 nebo 7 nebo neudělení souhlasu se změnou používaného speciálního přístupu.

(4) O informace uvedené v odstavci 3 Česká národní banka požádá orgán dohledu jiného členského státu vykonávajícího dohled nad osobou, která je členem konsolidačního celku. Rovněž požádá orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad evropskou ovládající bankou o informace týkající se přístupů a metod používaných při plnění pravidel obezřetného podnikání.

§ 38i

(1) Česká národní banka před

a) rozhodnutím podle § 16 odst. 1 a § 20 odst. 3,

b) uložením závažné sankce nebo opatření k nápravě mimořádného významu bance, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle § 26 odst. 1 písm. h),

c) zamítnutím žádosti o udělení souhlasu s používáním speciálního přístupu k výpočtu kapitálového požadavku podle § 12a odst. 4 nebo 7 konzultuje tuto skutečnost s orgánem dohledu vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem, jehož členem je dotčená banka, a s dalšími orgány dohledu, kterých se tato skutečnost rovněž týká.

(2) Česká národní banka nemusí konzultovat skutečnosti podle odstavce 1, nesnese-li věc odkladu nebo by taková konzultace mohla ohrozit účel rozhodnutí. V takovém případě informuje uvedené orgány dohledu bez zbytečného odkladu.

§ 38j

(1) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup

a) aktualizovaná znění zákonů, vyhlášek a opatření České národní banky, upravujících pravidla obezřetného podnikání bank na individuálním a konsolidovaném základě, a úředních sdělení České národní banky k nim; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů o způsobu vyhlašování právních předpisů,

b) informace o způsobu využití možností volby nebo uvážení daných členským státům a jejich orgánům dohledu právem Evropských společenství v právních předpisech podle písmene a),

c) informace o přístupu a metodách České národní banky používaných při výkonu bankovního dohledu podle § 25 odst. 3,

d) souhrnné statistické údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání bankami v České republice,

e) seznam agentur pro úvěrové hodnocení,

f) dohody o změně příslušného orgánu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou finanční holdingové osoby podle § 26e odst. 3.

(2) Informace podle odstavce 1 Česká národní banka uveřejňuje a pravidelně aktualizuje způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby je bylo možné porovnat s informacemi stejného druhu uveřejněnými orgány bankovního dohledu v jiných členských státech.

§ 39

(1) Zaměstnanci banky a členové dozorčí rady jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů banky a jejích klientů. Z důvodů uvedených v § 38 odst. 2, 3, 4 a 6 a § 38b je statutární orgán této povinnosti zprostí.

(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu.

§ 40

(1) Žádost o udělení licence, o její změnu nebo o udělení souhlasu podle tohoto zákona předkládá žadatel písemně České národní bance.

(2) O změně licence rozhoduje Česká národní banka.

(3) Česká národní banka vydá rozhodnutí o udělení licence, o změně licence nebo o zamítnutí žádosti o licenci či o změnu licence do 6 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí. V případě, že podaná žádost nebyla úplná a Česká národní banka si vyžádala její doplnění, vydá Česká národní banka rozhodnutí do 12 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí.

(4) V případě, že po vyžádání doplnění žádosti ze strany České národní banky je znovu předložena žádost neúplná nebo není-li dodržena ze strany žadatele lhůta poskytnutá Českou národní bankou pro její doplnění, je Česká národní banka oprávněna správní řízení o udělení licence zastavit.

(5) O žádosti o udělení souhlasu podle tohoto zákona se rozhodne do 3 měsíců ode dne zahájení správního řízení, nestanoví-li tento zákon jinak.

(6) Odmítnutí žádosti o udělení licence, o její změně či odmítnutí udělení souhlasu podle tohoto zákona musí být řádně zdůvodněno.

(7) V řízení o udělení licence a v řízení o udělení souhlasu podle § 20 odst. 3 tohoto zákona si může Česká národní banka vyžádat potřebné informace o účastnících řízení od příslušných orgánů.

(8) Česká národní banka informuje Ministerstvo financí o svých pravomocných rozhodnutích podle § 4 odst. 2, § 5 odst. 3, § 16 odst. 1 písm. b) a c), § 27 odst. 1, § 29 odst. 3, § 34 odst. 1 a § 40 odst. 2.

§ 41

(1) O rozkladu proti rozhodnutí České národní banky rozhoduje bankovní rada České národní banky. Podaný rozklad nemá odkladný účinek.

(2) Na řízení o žádostech a o odnětí licence podle tohoto zákona se vztahují předpisy o správním řízení,11) pokud tento zákon nestanoví jinak.

11) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.