§ 8 paragraf 8

§ 8

(1) Národní filmový archiv (dále jen "Archiv") se sídlem v Praze, zřízený ministerstvem jako příspěvková organizace15), je specializovaným archivem16) pro audiovizuální archiválie. Jeho posláním je budování, ochrana, restaurování, vědecké zpracování, zpřístupňování a využívání národního filmového dědictví, audiovizuálních archiválií, včetně sbírek soudobé dokumentace, sbírek písemných archiválií, literatury a sbírek knihovny Archivu, spolupráce s českými i zahraničními filmovými a kulturními institucemi při formování a šíření filmové kultury včetně šíření prostřednictvím nových technologií, výzkumná a pedagogická spolupráce se středními a vyššími odbornými školami filmového zaměření a vysokými školami filmového zaměření a vydávání odborné literatury.

(2) Národním filmovým dědictvím se rozumí audiovizuální díla a jejich hmotná zachycení, zejména originální negativy, rozmnožovací a zabezpečovací materiály, duplikační kopie a duplikátní negativy a ostatní audiovizuální archiválie související s jejich tvorbou, distribucí a zpřístupňováním veřejnosti, která dokumentují historii kinematografie, kultury a společnosti, která jsou majetkem České republiky a přísluší s nimi hospodařit Archivu12), jakož i práva výrobce ke zvukově obrazovým záznamům, která Archivu náleží podle jiného právního předpisu17), a práva k předmětům práv duševního vlastnictví nebo k jejich užití Archivem pro Českou republiku smluvně nabytá a jím vykonávaná.

(3) Archiv poskytuje záznamy audiovizuálních děl pro výukové účely středním a vyšším odborným školám filmového zaměření18), vysokým školám filmového zaměření19) a spolkům20), ústavům46) nebo obecně prospěšným společnostem21) pořádajícím kinematografická představení, získá-li k tomu Archiv nebo příslušný zájemce oprávnění od nositelů práv. Archiv je oprávněn požadovat pouze náhradu v této souvislosti účelně vynaložených nákladů. Pokud Archiv požaduje takovou náhradu, je osoba, která o poskytnutí záznamu audiovizuálního díla požádala, povinna ji uhradit.

(4) Užití zvukově obrazových záznamů českých audiovizuálních děl vyrobených státem v době od 28. srpna 1945 do 31. prosince 1991, u nichž ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona uplynula nebo po dni účinnosti tohoto zákona uplyne doba trvání práv výrobce zvukově obrazového záznamu, je možné jen na podkladě jejich originálních nosičů, pokud jsou vlastnictvím státu s příslušností k hospodaření Archivu nebo s písemným souhlasem Archivu. Práva autorů audiovizuálního díla nebo děl audiovizuálně užitých tím nejsou dotčena. Archiv je povinen počínat si při poskytování originálních nosičů zájemcům o užití audiovizuálních děl tak, aby nevznikla právní překážka k jejich poskytování dalším zájemcům, opačné ujednání se zájemcem o poskytnutí nosičů je neplatné.

(5) Archiv nesmí převést vlastnická práva k národnímu filmovému dědictví ani jeho části nebo je zatížit právy třetích osob, s výjimkou rozmnoženin audiovizuálních děl nebo audiovizuálních archiválií zhotovených Archivem na objednávku třetích osob pro jejich účely a s výjimkou rozmnoženin publikací nebo záznamů, které Archiv vyrobí pro účely jejich vydání22).

(6) Právní jednání učiněná v rozporu s odstavcem 5 jsou neplatná.

(7) Archiv je povinen poskytovat za rovných podmínek zájemcům licence k užití zvukově obrazového záznamu českých audiovizuálních děl v rozsahu práv, které mu náleží podle jiného právního předpisu nebo podle smluv s nositeli práv, a přepisy audiovizuálních děl nebo jejich částí nebo dokumentačních materiálů spolu se souhlasem k jejich užití podle odstavce 5, ledaže je zájemcem zamýšlený způsob užití v rozporu s dobrými mravy nebo právními předpisy nebo slouží k podpoře nebo propagaci protiprávního jednání. Příjmy z úplatných smluv podle tohoto odstavce slouží k financování činnosti Archivu.

(8) Archiv vede evidenci audiovizuálních děl na základě údajů podle § 7 a zpřístupňuje ji veřejnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup.

12) § 55 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

15) § 53 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. § 54 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

16) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

17) § 106 odst. 4 zákona č. 121/2000 Sb.

18) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

19) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

20) § 214 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

21) Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

22) § 4 zákona č. 121/2000 Sb.

46) § 402 občanského zákoníku.