Daň z příjmů fyzických osob, ČÁST PRVNÍ, porovnání znění k 1.1.2006
Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb.
Trvalý odkaz pro ustanovení zobrazené na této stránce k vložení do Vaší stránky:
ČÁST PRVNÍ
Daň z příjmů fyzických osob
Poplatníci daně z příjmů fyzických osob
(1) Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby (dále jen "poplatníci"). Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, nebo daňovými nerezidenty.
(2) Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, kteří pokud mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují ,. Daňoví rezidenti České republiky mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.
(3) Poplatníci neuvedení jsou daňovými nerezidenty, pokud nejsou uvedeni v odstavci 2 nebo ti, o nichž to o nich stanoví mezinárodní smlouvy ,. Daňoví nerezidenti mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (§ 22). Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, jsou daňovými nerezidenty a mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují.
(4) Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do lhůty doby 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.
Poplatník v paušálním režimu
(1) Poplatníkem v paušálním režimu je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období poplatník daně z příjmů fyzických osob, který
a) k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období
1. je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující důchodové pojištění,
2. je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění a která není vyňata z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině,
3. není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,
4. není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a
5. není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení,
b) ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období nepřesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu,
c) k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a
d) podá správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu, ve kterém si zvolí pásmo paušálního režimu, a nejpozději v poslední den lhůty pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu učinil oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení a oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění; tato lhůta je zachována, je-li nejpozději v poslední den této lhůty učiněno podání obsahující údaje požadované v příslušném oznámení správci daně společně s oznámením o vstupu do paušálního režimu nebo živnostenskému úřadu společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi.
(2) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který zahajuje činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, je poplatníkem v paušálním režimu od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tuto činnost zahajuje, pokud
a) splňuje podmínky podle odstavce 1, přičemž podmínky podle odstavce 1 písm. a) a c) musí být splněny namísto k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období ke dni zahájení této činnosti,
b) v části rozhodného zdaňovacího období přede dnem zahájení této činnosti nebyl plátcem daně z přidané hodnoty, společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a nevykonával činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti,
c) v části rozhodného zdaňovacího období přede dnem zahájení této činnosti měl pouze
1. příjmy od daně osvobozené,
2. příjmy, které nejsou předmětem daně,
3. příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
4. příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy, pokud se nejedná o příjmy podle bodů 1 až 3 a pokud celková výše těchto příjmů nepřesáhne 50 000 Kč.
(3) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který přestal být poplatníkem v paušálním režimu z důvodu, že přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a ve stejném zdaňovacím období tuto činnost znovu zahajuje, je poplatníkem ve stejném pásmu paušálního režimu jako před přerušením této činnosti od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tuto činnost znovu zahajuje.
(4) Zvolené pásmo paušálního režimu se změní od prvního dne zdaňovacího období na
a) nově zvolené pásmo paušálního režimu, pokud poplatník v paušálním režimu
1. ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím tomuto zdaňovacímu období ne přesáhl rozhodné příjmy pro nově zvolené pásmo paušálního režimu a
2. podá správci daně oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu, nebo
b) pásmo paušálního režimu určující výši paušální daně za zdaňovací období bezprostředně předcházející tomuto zdaňovacímu období, pokud poplatník v paušálním režimu
1. ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím tomuto zdaňovacímu období nepřesáhl rozhodné příjmy pro toto pásmo,
2. podá správci daně oznámení o jiné výši paušální daně na její vyšší výši z důvodu, že přesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím tomuto zdaňovacímu období, a
3. pásmo paušálního režimu se nezměnilo podle písmene a).
(5) Rozhodnými příjmy pro
a) první pásmo paušálního režimu jsou příjmy ze samostatné činnosti do výše
1. 1 000 000 Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou,
2. 1 500 000 Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80% z příjmů nebo 60 % z příjmů, a
3. 2 000 000 Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80% z příjmů,
b) druhé pásmo paušálního režimu jsou příjmy ze samostatné činnosti do výše
1. 1 500 000 Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou, a
2. 2 000 000 Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80%z příjmů nebo 60 % z příjmů, a
c) třetí pásmo paušálního režimu jsou příjmy ze samostatné činnosti do výše 2 000 000 Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou.
(6) Pro účely odstavce 5 se za příjmy ze samostatné činnosti nepovažují
a) příjmy od daně osvobozené,
b) příjmy, které nejsou předmětem daně, a
c) příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
(7) Pro účely paušálního režimu se
a) příjmy rozumí příjmy podle tohoto zákona, které by poplatník měl, pokud by nebyl účetní jednotkou,
b) za příjmy ze samostatné činnosti považují také úroky z vkladů na účtu, který je podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání poplatníka, a nepovažují se za ně příjmy z podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku.
(8) Poplatník přestává být poplatníkem v paušálním režimu uplynutím
a) zdaňovacího období, ve kterém
1. přesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu, ledaže je jeho daň rovna paušální dani,
2. se stane plátcem daně z přidané hodnoty nebo mu vznikne registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,
3. se stane společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, nebo
4. nabylo účinnosti rozhodnutí o úpadku poplatníka a insolvenční řízení nebylo skončeno,
b) zdaňovacího období, které poplatník uvede v oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu,
c) kalendářního měsíce, ve kterém přestane být
1. osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující důchodové pojištění, nebo
2. osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění,
d) kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, od kterého poplatník není povinen platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině, nebo
e) kalendářního měsíce, ve kterém se poplatník stane daňovým nerezidentem a přestane na území České republiky vykonávat činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti.
Předmět daně z příjmů fyzických osob
(1) Předmětem daně z příjmů fyzických osob (dále jen "daň") jsou
a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) (§ 6),
b) příjmy z podnikání a z jiné ze samostatné výdělečné činnosti (§ 7) (§ 7),
c) příjmy z kapitálového majetku (§ 8) (§ 8),
d) příjmy z pronájmu (§ 9) nájmu (§ 9),
e) ostatní příjmy (§ 10) (§ 10).
(2) Příjmem ve smyslu odstavce 1 odstavce 1 se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.
(3) Nepeněžní příjem se pro účely daně z příjmů fyzických osob oceňuje
a) podle zvláštního právního předpisu právního předpisu upravujícího oceňování majetku,
b) jako pětinásobek hodnoty ročního plnění, 1a) pokud tento zákon nestanoví jinak příjem spočívá v jiném majetkovém prospěchu, jehož obsahem je opakující se nebo trvající plnění na dobu
1.
neurčitou,2. života člověka nebo
3. delší než 5 let.
(4) Předmětem daně nejsou
a) příjmy získané
1. nabytím akcií nebo podílových listů podle zvláštního právního předpisu, který upravuje podmínky převodu majetku státu na jiné osoby, 1) zděděním, vydáním2) nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby, s výjimkou příjmů z nich plynoucích a s výjimkou darů přijatých v souvislosti s výkonem činnosti
2. vydáním podle § 6 nebo s podnikáním anebo s jinou samostatnou výdělečnou činností; předmětem daně u fyzických osob, provozujících školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat, nebo ohrožených druhů zvířat, není však příjem získaný nabytím daru v souvislosti s provozováním těchto činností právních předpisů upravujících restituci majetku,
b) úvěry a půjčky nebo zápůjčky s výjimkou
1. příjmu, který věřitel nabyl z vrácené půjčky zápůjčky nebo úvěru úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této půjčky zápůjčky nebo úvěru, a to ve výši rovnající se rozdílu mezi příjmem plynoucím z vrácení půjčky zápůjčky nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena,
2. příjmu plynoucího poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, z eskontního úvěru ze směnky, kterou je hrazena pohledávka,
c) příjmy z rozšíření rozsahu nebo zúžení vypořádání společného jmění manželů, 1b)
d) příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu smírného urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva na základě smíru nebo jednostranného prohlášení vlády ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit, 1c)
e) příjem plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2 § 2 odst. 2, který vypomáhá s domácími pracemi v zahraničí, nebo poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 3 § 2 odst. 3, který vypomáhá s domácími pracemi v České republice, a to za stravu a ubytování, jde-li o příjem k uspokojování základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb (au-pair) . ,
kdy k převodu tohoto majetku došlo a má se za to, že poplatník není v prodlení, pokud podá daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém nesplnil tuto podmínku, a předčasně ukončila provozování zemědělské činnosti,
1a) Zákon č. 151/1997 Sb. g) příjem z
1. vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci podle velikosti spoluvlastnických podílů, o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)
2.
výměny pozemků při pozemkových úpravách podle zákona upravujícího pozemkové úpravy, s výjimkou části pozemku, který je stavbou,1b) § 143a občanského zákoníku
h) částka uhrazená zdravotní pojišťovnou, o kterou byl překročen limit regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny podle zvláštních právních předpisů upravujících limity regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny,
i) příjem plynoucí z titulu odškodnění přiznaného mezinárodním trestním soudem, mezinárodním trestním tribunálem, popřípadě obdobným mezinárodním soudním orgánem, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.
1c) Článek 37 odst. 1 a články 39 a 41 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, uveřejněné pod č. 209/1992 Sb ., ve znění Protokolu č. 11 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, uveřejněného pod č. 243/1998 Sb.
2) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.
Osvobození od daně
(1) Od daně jsou osvobozeny se osvobozuje
a) příjmy příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, bytu nebo jednotky, včetně podílu na společných částech domu která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo spoluvlastnického podílu komoru, včetně a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Obdobně se postupuje také u příjmů; příjem z prodeje rodinného domu, bytu jednotky, včetně podílu na společných částech domu která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo spoluvlastnického podílu komoru, včetně a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší dvou 2 let a použije-li získané prostředky na uspokojení obstarání vlastní bytové potřeby. Pro; pro osvobození příjmů plynoucích příjmu plynoucího manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů. Osvobození; osvobození se nevztahuje na příjmy příjem z
1. prodeje tohoto bytu nebo domu těchto nemovitých věcí, pokud je jsou nebo byl zahrnut byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do 2 let od jeho jejich vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z
2. budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu na tomto majetku, včetně souvisejícího pozemku těchto nemovitých věcí, uskutečněného v době do 2 let od nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem, a z
3. budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu na tomto majetku, včetně souvisejících pozemků těchto nemovitých věcí, uskutečněného v době do 2 let od jeho jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od tohoto nabytí nebo po 2 letech od tohoto vyřazení z obchodního majetku,
b) příjmy příjem z prodeje nemovitostí, bytů nemovitých věcí nebo nebytových prostor neuvedených pod písmenem a) z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene a), přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem dobu pěti 10 let. V; příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene a), nepřesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 10 let a použije-li poplatník získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby; doba 10 let se zkracuje o dobu, po kterou byly tyto nemovité věci prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele v případě, že jde o prodej nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor nemovitých věcí nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba pěti let nebo o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele nebo zůstavitelů prodávající vlastnil pozemek, pokud nemovitost byla nabývána postupným děděním jenž byl předmětem výměny v řadě přímé nebo manželem (manželkou). Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor včetně nemovitostí rámci pozemkových úprav, bytů nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti případě prodeje pozemku nabytého výměnou od pozemkového úřadu, a to tato doba se započítává i do pěti let doby, která běží od jejich vyřazení vyměněného pozemku z obchodního majetku. Osvobození; osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi příjem z budoucího
1. prodeje nemovitosti těchto nemovitých věcí, které jsou nebo v období 10 let před prodejem byly zahrnuty do obchodního majetku, bytu nebo nebytového prostoru vypořádání spoluvlastnictví k takovým nemovitým věcem,
2. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného v době do pěti 10 let od nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem, a z i když kupní smlouva bude uzavřena až po 10 letech od tohoto nabytí,
3. budoucího prodeje nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, těchto nemovitých věcí uskutečněného v době do pěti 10 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo po pěti 10 letech od takového vyřazení z obchodního majetku,
4. V případě prodeje pozemku nabytého prodávajícím od pozemkového úřadu výměnou v rámci pozemkových úprav podle zvláštního právního předpisu, 87) se doba 5 let zkracuje o dobu, po kterou prodávající vlastnil původní pozemek, který byl směněn, a tato doba se započítává i do doby práva stavby nebo vypořádání spoluvlastnictví k právu stavby, která běží od vyřazení směněného pozemku z obchodního majetku není-li zřízena stavba vyhovující právu stavby,
c) příjmy příjem z prodeje movitých věcí. Osvobození se nevztahuje na příjmy hmotné movité věci s výjimkou příjmu z prodeje motorových vozidel
1. cenného papíru, letadel a lodí
2. motorového vozidla, letadla nebo lodě, nepřesahuje-li nepřesahuje- li doba mezi jejich nabytím a prodejem dobu jednoho 1 roku. Osvobození se nevztahuje rovněž na příjmy z prodeje movitých věcí, včetně příjmů z prodeje movitých věcí uvedených v odstavci 1 písm
3. g) movité věci, pokud jsou která je nebo byly zahrnuty v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku pro výkon podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku,
d) přijatá náhrada škody, náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku a , plnění z pojištění odpovědnosti za škody škodu, kromě plateb přijatých náhradou plnění z cestovního pojištění; osvobození se nevztahuje na
1. náhradu za ztrátu příjmu a plateb přijatých jako náhrada,
2. náhradu za škody způsobené škodu způsobenou na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné výdělečné činnosti , v době vzniku škody, nebo přijatých jako náhrada
3. náhradu za škody způsobené škodu způsobenou na majetku sloužícím v době vzniku škody k pronájmu a kromě nájmu,
4. plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, poplatníka a,
5. náhradu za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s pronájmem nájmem,
e) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla výnos z biomasy, zařízení prostředků rezerv uložených na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen "zařízení"), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a vázaném účtu v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považuje i uvedení zařízení do zkušebního provozu, na základě něhož plynuly nebo plynou poplatníkovi příjmy, a dále případy, kdy malá vodní elektrárna do výkonu 1 MW byla rekonstruována bance podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů, pokud příjmy z této malé vodní elektrárny do výkonu 1 MW nebyly již osvobozeny. Doba osvobození stane-li se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení (§ 33) nebo oprav a udržování příjmem zvláštního vázaného účtu,
f) cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže nebo z reklamního slosování, pokud se nejedná o spotřebitelskou loterii podle zvláštního právního předpisu12) a cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním (§ 10 odst. 8). Cena z veřejné soutěže a obdobná cena plynoucí ze zahraničí je však od daně osvobozena zcela, pokud byla v plné výši darována příjemcem na účely uvedené příjem v § 15 odst. 1, podobě
1. náhrady přijaté v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd,
2. úplaty za prodej věci vydané v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle zvláštních právních předpisů o restituci majetku; toto osvobození se uplatní i v případě, 2) příjmy z prodeje nemovitostí jestliže v době mezi nabytím a prodejem nemovité věci došlo k vypořádání mezi spoluvlastníky rozdělením věci podle velikosti jejich podílů nebo jestliže v nemovité věci vznikly jednotky; osvobození se neuplatní u věci, movitých věcí která je nebo cenných papírů vydaných podle zvláštních právních předpisů2) v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku, příplatek (příspěvek)
3. příplatku nebo příspěvku k důchodu podle zvláštních jiných právních předpisů2c) nebo úroky předpisů,
4. úroku ze státních dluhopisů vydaných státního dluhopisu vydaného v souvislosti s rehabilitačním řízením o nápravách křivd,
5. Příjmy z prodeje nemovitostí vydaných jednorázové peněžní částky vyplacené státem osobě sterilizované v souvislosti rozporu s nápravou některých majetkových křivd podle zvláštních právních předpisů2) jsou osvobozeny i v případě právem, jestliže
6. jednorázového odškodnění vyplaceného státem osobě v době mezi nabytím a prodejem nemovitosti došlo k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením nemovitosti podle velikosti jejích podílů1d) nebo jestliže byly byty nebo nebytové prostory vymezeny jako jednotky podle zvláštního právního předpisu souvislosti s mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice- Vrbětice,
h) g) příjem získaný ve formě dávek a služeb dávky nebo služby z nemocenského pojištění (nemocenské péče), 42) důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, 43) státní sociální podpory zákona upravujícího důchodové pojištění, 44) peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zvláštního zákona zákona upravujícího poskytnutí peněžní pomoci obětem trestné činnosti, 44a) sociálního zabezpečení, 45) plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti46) zaměstnanosti a všeobecného veřejného zdravotního pojištění47) pojištění, plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjmy příjem ve formě pravidelně vyplácených důchodů (penzí) vypláceného důchodu nebo penze, je od daně osvobozena z úhrnu těchto takových příjmů pouze nejvýše částka ve výši 162 000 Kč ročně 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku, za zdaňovací období, do níž se však nezahrnuje výše příplatku (příspěvku) nebo příspěvku k důchodu podle zvláštních jiných právních předpisů2c) předpisů,
ch) příjem přijatý h) dávka pro osobu se zdravotním postižením, dávka pomoci v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada za tento příjem podle zákona o rodině nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí hmotné nouzi,
i) dávky a služby sociální péče služba, dávky dávka státní sociální podpory, dávka pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, náhradní výživné pro, příspěvek z veřejného rozpočtu a státní dávky (příspěvky) upravené zvláštními předpisy dávka nebo příspěvek podle jiných právních předpisů s výjimkou státní podpory podle zákona upravujícího stavební spoření nebo obdobná obdobné plnění poskytovaná poskytované ze zahraničí,
j) odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů příjem plynoucí z lidského organismu důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu,
která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, a to do výše poskytovaného příspěvku, je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou, u níž se nevyžaduje registrace podle zákona upravujícího sociální služby; jde-li však o péči o jinou osobu než osobu blízkou, je od daně měsíčně osvobozena v úhrnu maximálně částka do výše příspěvku pro osobu se IV. stupněm závislosti podle zákona upravujícího sociální služby,k) stipendia2a) i) příjem ve formě náhrady účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s darováním a odběrem krve a jejích složek, tkání, buněk nebo orgánů, pokud se tato náhrada poskytuje podle jiných právních předpisů,
j) příjem v podobě
1. stipendia ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, z rozpočtu kraje, z prostředků vysoké školy nebo , veřejné výzkumné instituce, stipendia z prostředků nebo právnické osoby, která vykonává činnost střední školy nebo vyšší odborné školy, anebo obdobná plnění ze zahraničí,
2. podpory a příspěvky nebo příspěvku z prostředků nadací fundace nebo spolku, nadačních fondů a občanských sdružení48) včetně obdobných plnění poskytovaných ze zahraničí a nepeněžního plnění s výjimkou rodinné fundace, sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb2b) nejbližším pozůstalým pokud se nejedná o poplatníka, který je členem nebo zaměstnancem těchto právnických osob, nebo o osobu blízkou tomuto poplatníkovi a sociální výpomoci nejbližším pozůstalým ze jde-li o poplatníka, který je členem nebo zaměstnancem těchto právnických osob, nebo o osobu blízkou tomuto poplatníkovi, příjem v podobě podpory nebo příspěvku poskytnutého výlučně ke kompenzaci zdravotního postižení nebo sociálního fondu (zisku po zdanění) za obdobných podmínek u zaměstnavatelů vyloučení, na
3. podpory nebo příspěvku z prostředků odborové organizace,
k) příjem v podobě
1. pozůstalostní penze, u které je vymezeno období pobírání nejméně 10 let nebo která je vyplácena doživotně, nebo jiné penze jako dávek vyplácených z penzijního připojištění se tento předpis nevztahuje státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb majících charakter příjmů
2. starobní penze, u které je vymezeno období pobírání nejméně 10 let nebo která je vyplácena doživotně, invalidní penze nebo jednorázového pojistného pro penzi jako dávek vyplácených z doplňkového penzijního spoření podle § 6 až 9 zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
3. plnění z penzijního pojištění s výjimkou jednorázového plnění, odbytného, odkupného nebo penze, u které je vymezeno období pobírání kratší než 10 let a která není invalidní penzí,
4. pojistného plnění z pojištění osob s výjimkou jednorázového plnění pro případ dožití a důchodu, u kterého je vymezeno období pobírání kratší než 10 let, vyplácených z pojištění pro případ dožití, plnění pro případ dožití z pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti nebo dožití a plnění pro případ dožití z důchodového pojištění a s výjimkou jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy důchodu,
m) l) plnění poskytovaná ozbrojenými silami vojákům v základní (náhradní) službě, 3a) žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě , 3) , vojákům v záloze povolaným na cvičení k výkonu vojenské činné služby s výjimkou služného a vojákům v aktivní záloze dobrovolné zvláštního příplatku podle zvláštních právních předpisů , 3a) ,
n) m) kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů , 3) ,
o) n) výsluhové náležitosti a přídavek služební příspěvek na bydlení u vojáků z povolání a výsluhové nároky souvisící se skončením služebního poměru u příslušníků bezpečnostních sborů a služeb a příslušníků celní správy České republiky, podle zvláštních právních předpisů , 3) ,
p) o) plnění poskytovaná občanům poskytované v souvislosti s výkonem civilní dobrovolnické služby podle zákona upravujícího dobrovolnickou službu, 4)
r) příjmy p) plnění z převodu členských práv družstva vyživovací povinnosti,
q) příjem z úplatného převodu majetkových podílů na transformovaném družstvu13) nebo podílu v obchodní korporaci s výjimkou příjmu z úplatného převodu účasti na obchodních společnostech, nejde-li o prodej cenných papírů cenného papíru, přesahuje-li doba mezi jeho nabytím a převodem dobu pěti 5 let. Doba; doba 5 let mezi nabytím a úplatným převodem členských práv družstva, majetkových podílů na transformovaném družstvu13) nebo účasti na obchodní společnosti, nejde-li o prodej cenných papírů, podílu se zkracuje o dobu, po kterou poplatník byl společníkem obchodní společnosti nebo poplatník členem družstva této obchodní korporace před přeměnou této společnosti obchodní korporace, nebo družstva. Jsou-li o dobu, po kterou byl tento podíl prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele, v případě, že jde o úplatný převod podílu nabytého děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem; jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo § 23c § 23b nebo 23c, doba 5 let mezi nabytím a úplatným převodem podílu se nepřerušuje při výměně podílů, fúzi společností nebo přeměně obchodní korporace; v případě rozdělení společnosti podílu v souvislosti s jeho úplatným převodem se doba 5 let mezi nabytím a úplatným převodem podílu v obchodní korporaci u téhož poplatníka nepřerušuje, je-li rozdělením zachována celková výše podílu; osvobození se nevztahuje na
1. Osvobození se nevztahuje na příjmy z převodu členských práv družstva nebo příjem z úplatného převodu účasti na obchodních společnostech podílu v obchodní korporaci, pokud byly pořízeny byl pořízen z obchodního majetku poplatníka, a to do pěti 5 let po ukončení jeho podnikatelské nebo jiné činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné výdělečné činnosti,
2. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy příjem, které plynou který plyne poplatníkovi z budoucího úplatného převodu členských práv družstva, z převodu dalšího podílu na transformovaném družstvu nebo z převodu účasti na obchodních společnostech v obchodní korporaci v době do pěti 5 let od jeho nabytí a z budoucího, i když smlouva o úplatném převodu členských práv družstva nebo bude uzavřena až po 5 letech od jeho nabytí,
3. příjem z budoucího úplatného převodu účasti na obchodních společnostech pořízených podílu v obchodní korporaci pořízeného z jeho poplatníkova obchodního majetku, pokud příjmy příjem z tohoto úplatného převodu plynou plyne v době do pěti 5 let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, ze které mu plyne příjem ze samostatné činnosti, i když smlouva o úplatném převodu bude uzavřena až po pěti 5 letech od nabytí tohoto podílu nebo od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné této činnosti,
4. příjem z vkladů ze stavebního spoření úplatného převodu podílu v obchodní korporaci odpovídající zvýšení nabývací ceny podílu člena nepeněžitým plněním ve prospěch vlastního kapitálu obchodní korporace nebo nabytím podílu od jiného člena, včetně úroků ze státní podpory podle zvláštního zákona pokud k úplatnému převodu došlo do 5 let od plnění nebo nabytí podílu, 4a)
t) r) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obcí obce, krajů kraje, státních fondů státního fondu, Národního fondu, podpor regionální rady regionu soudržnosti, podpora z Vinařského fondu, z přidělených grantů přiděleného grantu nebo příspěvek ze státního rozpočtu poskytnutý, který je výdajem státního rozpočtu podle zvláštního právního předpisu13c) a nebo zákona upravujícího rozpočtová pravidla anebo dotace, granty grant a příspěvky příspěvek z prostředků Evropských společenství Evropské unie, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy (§ 24 odst. 10), s výjimkou dotací dotace a příspěvků příspěvku, které jsou účtovány do příjmů (výnosů) nebo výnosů podle zvláštního právního předpisu zákona upravujícího účetnictví, 20)
u) s) příjem získaný formou nabytí vlastnictví k bytu jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, jako náhrady za uvolnění bytu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a dále náhrada (odstupné) za uvolnění bytu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, vyplacená uživateli této jednotky nebo bytu za podmínky, že náhradu (odstupné) použil nebo použije na uspokojení bytové potřeby nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, v němž náhradu (odstupné) přijal. Tento příjem je osvobozen i v případě, že částku odpovídající náhradě (odstupnému) vynaložil poplatník náhradu (odstupné) použije na obstarání bytových potřeb4e) v době jednoho roku před jejím obdržením. Přijetí náhrady (odstupného) oznámí poplatník správci daně do konce zdaňovacího období vlastní bytové potřeby, ve kterém k jejímu přijetí došlo. Obdobně se postupuje i u příjmů a příjem z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, pokud v souvislosti s tímto převodem bude zrušena nájemní smlouva k bytu, použije-li poplatník získané prostředky na uspokojení obstarání vlastní bytové potřeby; obdobně se postupuje také u příjmů,
t) příjmy z prodeje rodinného domu úplatného převodu cenných papírů, bytu pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč, včetně podílu a příjem z podílů připadajících na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku podílové listy při zrušení podílového fondu, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší dvou let výše tohoto příjmu nepřesáhne 100 000 Kč; osvobození se nevztahuje na příjmy z kapitálového majetku a použije-li získané prostředky na uspokojení bytové potřeby,
v) úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 2 odst. z úplatného převodu cenných papírů nebo z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky plyne příjem ze samostatné činnosti; jedná-li se sídlem v České republice nebo Českou republikou o kmenový list, činí doba 5 let,
w) příjmy u) příjem z prodeje cenných papírů nabytých poplatníkem úplatného převodu cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a úplatným převodem tohoto cenného papíru při jeho úplatném převodu dobu 3 let, a dále příjem z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 3 let; doba 3 let se zkracuje o dobu, po kterou byl tento cenný papír nebo podíl připadající na podílový list při zrušení podílového fondu ve vlastnictví zůstavitele, v rámci kupónové privatizace; příjmy z prodeje ostatních cenných papírů případě, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji že jde o úplatný převod cenného papíru nebo vrácení dobu 6 měsíců, a dále příjmy z podílu připadající připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu nabytého děděním od zůstavitele, přesáhne-li který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem; doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 6 měsíců. Doba 6 měsíců 3 let mezi nabytím a úplatným převodem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, sloučení nebo splynutí podílových fondů nebo při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, při změně obhospodařovatele podílového fondu, při sloučení a splynutí podílových fondů a při sloučení, splynutí a rozdělení investičního fondu. Osvobození; osvobození se nevztahuje na příjmy příjem z prodeje cenných papírů úplatného převodu cenného papíru, které jsou který je nebo byly zahrnuty byl zahrnut do obchodního majetku, a to do 6 měsíců 3 let od ukončení podnikatelské nebo jiné činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné výdělečné činnosti (§ 7), a na příjmy příjem z kapitálového majetku (§ 8). Osvobození se dále nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které nabyl společník společnosti s ručením omezeným, komanditista komanditní společnosti nebo člen družstva při přeměně obchodní společnosti nebo družstva na akciovou společnost podle zvláštního zákona, 13a) a to do 5 let od nabytí těchto cenných papírů. Osvobození; osvobození se nevztahuje na příjmy příjem z podílu připadající připadajícího na podílový list při zrušení34c) podílového fondu nebo při změně investičního zrušení podílového fondu na otevřený podílový fond, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku, a to do 6 měsíců 3 let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7). Doba 6 měsíců nebo 5 let mezi nabytím a převodem cenného papíru se zkracuje o dobu, po kterou poplatník byl společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva před přeměnou této společnosti nebo družstva na akciovou společnost. Při ze které plyne příjem ze samostatné činnosti; při výměně akcií akcie emitentem za jiné akcie jinou akcii o celkové stejné jmenovité hodnotě se doba 6 měsíců nebo 5 3 let mezi nabytím a úplatným převodem cenných papírů cenného papíru u téhož poplatníka nepřerušuje; obdobně se postupuje i při výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo § 23c. Osvobození § 23b nebo § 23c; osvobození se nevztahuje na příjmy příjem, které plynou který plyne poplatníkovi z budoucího prodeje cenných papírů úplatného převodu cenného papíru, uskutečněného v době do 6 měsíců 3 let od nabytí, a z budoucího prodeje cenných papírů úplatného převodu cenného papíru, které jsou který je nebo byly zahrnuty byl zahrnut do obchodního majetku, a to do 6 měsíců 3 let od ukončení podnikatelské nebo jiné činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné výdělečné činnosti (§ 7), i když kupní smlouva bude uzavřena až po 6 měsících 3 letech od nabytí nebo po 6 měsících 3 letech od ukončení podnikatelské nebo jiné činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné výdělečné činnosti (§ 7). Obdobně; obdobně se postupuje u příjmů plynoucích příjmu plynoucího jako protihodnota menšinovým akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup protiplnění menšinovému akcionáři v důsledku nuceného přechodu účastnických cenných papírů podle zvláštního právního předpisu13d); jedná-li se o kmenový list, činí doba místo 3 let 5 let,
x) příjmy plynoucí v) příjem z odpisu závazků při vyrovnání nebo při nuceném vyrovnání provedeném podle zvláštního právního předpisu nabytí vlastnického práva k jednotce, upravujícího konkurs a vyrovnání která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, 19a)
y) úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů4d) sklep nebo komoru, v jejichž emisních podmínkách je-li ve vlastnictví právnické osoby vzniklé za účelem, aby se emitent zavázal použít k řádnému krytí závazků z těchto hypotečních zástavních listů pouze pohledávky (nebo jejich části) z hypotečních úvěrů stala vlastníkem domu s jednotkami, které byly poskytnuty výhradně na financování investic do nemovitostí a fyzická osoba, včetně jejich pořízení či výstavby která vlastnické právo k jednotce nabývá, nebo na financování bytových potřeb podle § 15 odst
1. je nájemcem této jednotky,
2. je členem této právnické osoby a
3 tohoto zákona. (Ustanovení podílela se přiměřeně použije nebo její právní předchůdce se podílel svým peněžním nebo nepeněžním plněním na úrokové výnosy z obdobných instrumentů vydaných v zahraničí. )
pořízení domu s jednotkami,z) w) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně, 49) orgánem správy sociálního zabezpečení50) zabezpečení a příjmy z penále z přeplatků pojistného, které příslušná zdravotní pojišťovna vrátila po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného, 51)
za) příjmy x) výnos dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy a příjem plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s podnikáním z práva na splacení dluhopisu vydaných členským státem Evrop ské unie nebo jinou samostatnou výdělečnou činností jako reklamního předmětu opatřeného obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota nepřesahuje 500 Kč státem tvořícím Evropský hospodářský prostor,
zb) y) příjmy nabyvatele bytu, garáže a ateliéru, popřípadě spoluvlastnického podílu na nebytovém prostoru, jednotky přijaté v souvislosti se vzájemným vypořádáním prostředků podle § 24 odst. 7 z nájemného určených na financování oprav a 8 zákona o vlastnictví bytů údržby bytu, domu a jednotky podle zákona upravujícího převod jednotek některých bytových družstev, 60)
zc) z) příjmy plynoucí ve formě povinného výtisku na základě zvláštního právního předpisu64a) předpisu a ve formě autorské rozmnoženiny, v počtu obvyklém, přijaté v souvislosti s užitím předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským,
zd) příjmy za) příjem plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé služebnost vzniklou ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu orgánu podle jiných právních předpisů a příjmy příjem plynoucí jako náhrada za vyvlastnění na základě zvláštního právního předpisu4c) jiných právních předpisů,
ze) kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kursového zisku při směně peněz zb) příjem z účtu vedeného v cizí měně nabytí vlastnického práva k věci na tuzemském základě jeho převodu nebo zahraničním veřejném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují,
zf) plnění poskytované v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby přechodu podle zvláštního právního předpisu, 4h)
zg) příjmy plynoucí ve formě darů poskytnutých pro provoz zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence zákona upravujícího převody vlastnického práva k jednotkám některých bytových družstev, je- li nabyvatelem oprávněný člen družstva, 4i)
zh) příjmy zc) příjem z reklam umožněných prostřednictvím provozování zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence, 4i)
zi) příjmy vlastníka bytu nabytí vlastnického práva k rodinnému domu nebo nebytového prostoru
1. plynoucí jako důsledek úhrady výdajů (nákladů) na opravy jednotce, údržbu a technické zhodnocení společných částí domu s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu o vlastnictví bytů60) ve věcném plnění která zahrnuje družstevní byt nebo družstevní nebytový prostor, pokud tak vyplývá ze smlouvy o výstavbě dalšího bytu který je garáží, sklepem nebo nebytového prostoru komorou, popřípadě jejich částí za předpokladu, že se vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě písemně dohodnou o úhradě uvedených nákladů a výdajů jinak než podle výše spoluvlastnických podílů na společných částech domu nezahrnuje jiný nebytový prostor, nebo tak stanoví zvláštní právní předpis je-li nabyvatelem fyzická osoba, 60)
2. plynoucí jako důsledek úhrady výdajů (nákladů) na opravy která je členem bytového družstva, údržbu a technické zhodnocení společných částí který je nájemcem tohoto rodinného domu s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu o vlastnictví bytů60) jiným vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru v domě ve věcném plnění, a to jednotky ve výši rozdílu převyšujícího povinnost vlastníka bytu nebo nebytového prostoru v domě hradit uvedené náklady vlastnictví družstva a výdaje podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu, za předpokladu, že který se vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě písemně dohodnou o úhradě uvedených nákladů a výdajů jinak než podle výše spoluvlastnických podílů na společných částech domu, sám nebo tak stanoví zvláštní jeho právní předpis předchůdce podílel na jeho pořízení členským vkladem, 60)
zj) zd) příjem plynoucí z doplatku na dorovnání70a) dorovnání při přeměně , obchodní společnosti nebo výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení obchodní společnosti, na který vznikl společníkovi nárok v souladu se zvláštním právním předpisem, 70a) je osvobozen zákonem upravujícím přeměny obchodních společností a družstev, vztahuje-li se k
1. akciím akcii, u nichž níž doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny , obchodní společnosti nebo výměny podílů, fúze společností nebo rozdělení obchodní společnosti přesáhla dobu 6 měsíců. Osvobození 3 let; osvobození se nevztahuje k akciím akcii, které jsou která je nebo byly zahrnuty byla zahrnuta do obchodního majetku, a to po dobu 6 měsíců 3 let od ukončení podnikatelské nebo jiné činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné výdělečné činnosti (§ 7),
2. podílu na obchodní společnosti, u něhož doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny , obchodní společnosti nebo výměny podílů, fúze společností nebo rozdělení obchodní společnosti přesáhla dobu 5 let. Osvobození; osvobození se nevztahuje k podílům podílu, které jsou který je nebo byly zahrnuty byl zahrnut do obchodního majetku, a to po dobu 5 let od ukončení podnikatelské nebo jiné činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné výdělečné činnosti (§ 7),
zk) náhrady (příspěvky) ze) náhrada pobytových výloh nebo příspěvek na pobytové výlohy poskytované orgány Evropské unie zaměstnancům (národním expertům) vyslaným zaměstnanci nebo národnímu expertovi vyslanému k působení do institucí instituce Evropské unie,
zl) renta, náhrady a naturální plnění poskytované bývalému prezidentu republiky podle zvláštního právního předpisu,
zm) zf) příjem plynoucí ve formě daňového bonusu (§ 35c),
zn) příspěvky zg) odměna, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek, naturální plnění a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie poslanci nebo bývalému poslanci Evropského parlamentu, zvolenému na území České republiky, dále zaopatření a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie pozůstalému manželovi nebo manželce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky,
zh) výnos dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy a příjem plynoucí z práva na splacení dluhopisu vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice, pokud plynou daňovému nerezidentovi, který není kapitálově spojenou osobou s emitentem dluhopisu, ani s ním nevytvořil právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty,
zi) příjmy podle § 4a.
(2) Doba mezi nabytím a prodejem podle odstavce 1 písm. a) nebo b) odstavce 1 písm. a) nebo b) se nepřerušuje, pokud v době mezi nabytím a prodejem došlo k
a) k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky domu včetně příslušné poměrné části společných prostor nebo rodinného domu včetně souvisejících pozemků, nemovité věci rozdělením podle velikosti jejich podílů,
b) k tomu, že v budově byly byty nebo nebytové prostory vymezené jako domě vznikly jednotky podle zvláštního právního předpisu, 60)
c) k zániku nebo vypořádání společného jmění manželů nebo
d) rozdělení pozemku. 4g)
(3) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. e) se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením správci daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu; osvobození se v uvedeném případě nepoužije ani při pronájmu těchto zařízení nebo při převedení vlastnických práv k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka. zrušen
(4) Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů fyzických osob se pro účely daně daní z příjmů fyzických osob rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví část majetku poplatníka a , o kterých které bylo nebo je účtováno anebo jsou je nebo byly uvedeny byla uvedena v daňové evidenci majetku a závazků pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů (dále jen "daňová evidence"). Dnem vyřazení určité složky majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o tomto této složce majetku naposledy účtoval nebo jej ji naposledy uváděl v daňové evidenci. 20)
1d) § 141 a 142 občanského zákoníku.
2) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.
2b) § 9 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.
3) Například zákon č. 221/1999 Sb ., o vojácích z povolání, zákon č. 186/1992 Sb ., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb ., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.
4) Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě.
4a) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb ., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.
4d) Zákon č. 190/2004 Sb ., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.
4g) § 149 a násl. občanského zákoníku.
4h) Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění zákona č 436/2004 Sb.
12) Zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách.
13) Zákon č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
13a) § 69 a 256 obchodního zákoníku.
13c) § 7 odst. 1 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) Zákon č. 221/1999 Sb., ve znění zákona č. 141/2001 Sb.
13d) § 183i a následující zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník o vojácích z povolání
, ve znění zákona č. 216/2005 Sb.19a) Zákon č. 328/1991 Sb. zákona č. 155/2000 Sb., o konkursu zákona č. 129/2002 Sb. a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
20e) § 13 odst. 5 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.
34c) § 35d odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 248/1992 Sb., ve znění zákona č. 124/1998 Sb.
43) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
64a) Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
69) § 7 odst. 1 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
70a) Například § 220a odst. 5 a § 220k odst. 1 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
Osvobození bezúplatných příjmů
Od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje bezúplatný příjem
a) z nabytí dědictví nebo odkazu,
b) obmyšleného z majetku, který
1. byl do svěřenského fondu vyčleněn pořízením pro případ smrti nebo
2. zvýšil majetek svěřenského fondu pořízením pro případ smrti,
c) z nabytí vlastnického práva k movité věci, pokud je zaručena vzájemnost a osoba, od níž se věc nabývá, je
1. zástupcem cizího státu pověřeným v České republice,
2. příslušníkem jeho rodiny žijícím s ním ve společně hospodařící domácnosti,
3. jinou osobou, jíž příslušely diplomatické výsady a imunity a která nebyla občanem České republiky,
d) z nabytí vlastnického práva k pozemku nebo ze zřízení věcného břemene, pokud k těmto příjmům došlo na základě rozhodnutí pozemkového úřadu o pozemkových úpravách,
e) z nabytí vlastnického práva k pozemku nebo podílu na pozemku podle zákona upravujícího majetek České republiky a její vystupování v právních vztazích, je-li organizační složka státu povinna je bezúplatně převést fyzické osobě,
f) ze vzniku služebnosti bytu podle zákona upravujícího převody vlastnického práva k jednotkám některých bytových družstev,
g) plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, jako reklamního předmětu opatřeného jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož cena nepřesahuje částku 500 Kč,
h) příjem plynoucí z odpisu dluhu při reorganizaci nebo při oddlužení provedeném podle zákona upravujícího řešení úpadku,
i) poplatníka s bydlištěm v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor provozujícího zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, je-li bezúplatný příjem použit k provozu tohoto zařízení,
j) poplatníka, který jej nejpozději do konce kalendářního roku následujícího po roce jeho přijetí prokazatelně použije na vzdělávání, pokud tento příjem není příjmem ze závislé činnosti, nebo na léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky; nedojde-li ke splnění podmínek pro osvobození příjmu, je tento příjem příjmem podle § 10 v posledním zdaňovacím období, ve kterém mohly být podmínky pro osvobození splněny,
k) na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky,
l) z nabytí majetku prokazatelně použitého na financování volební kampaně kandidáta na funkci prezidenta republiky podle zákona upravujícího volbu prezidenta republiky, který se zúčastní prvního kola volby,
m) v podobě majetkového prospěchu vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při výpůjčce nebo výprosníka při výprose, pokud tyto příjmy nejsou příjmy ze závislé činnosti, a pokud
1. se jedná o příjmy od příbuzného v linii přímé, linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,
2. se jedná o příjmy od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou,
3. se jedná o příjmy obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2, nebo
4. v úhrnu příjmy z těchto majetkových prospěchů od téhož poplatníka nepřesáhnou ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč,
n) v podobě plnění poskytnutého pro provoz zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence podle zákona upravujícího zoologické zahrady,
o) vlastníka jednotky v podobě úhrady nákladů na správu domu a pozemku
1. vlastníkem jiné jednotky v tomtéž domě, nebo
2. osobou, která se stane vlastníkem vznikající jednotky v tomtéž domě,
p) z nabytí spoluvlastnického podílu na nemovité věci od obce nebo od poplatníka, jehož je obec členem nebo zřizovatelem, pokud
1. na výstavbu této nemovité věci byla v období od roku 1995 do roku 2007 získána dotace ze státního rozpočtu prostřednictvím programu podporujícího výstavbu nájemních bytů a technické infrastruktury nebo ze Státního fondu rozvoje bydlení podle nařízení vlády č. 481/2000 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů, ve znění pozdějších předpisů, a
2. převod této nemovité věci na jinou osobu byl po stanovenou dobu zakázán podmínkami poskytnutí dotace podle bodu 1 a jedná se o první převod po uplynutí této doby s tím, že tento převod slouží k tomu, aby tato nemovitá věc byla ve vlastnictví fyzické osoby.
Bytová potřeba
(1) Bytovou potřebou se pro účely daní z příjmů rozumí
a) výstavba bytového domu, rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a změna stavby,
b) úplatné nabytí pozemku
1. za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby podle písmene a) do 4 let od okamžiku nabytí pozemku, nebo
2. v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c),
c) úplatné nabytí
1. bytového domu,
2. rodinného domu,
3. rozestavěné stavby bytového domu nebo rodinného domu,
4. jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,
d) splacení vkladu právnické osobě jejím členem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu,
e) údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu, bytu v nájmu nebo v užívání nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,
f) vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinného domu nebo bytového domu,
g) úhrada za převod podílu v obchodní korporaci jejím členem uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu,
h) splacení úvěru nebo zápůjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g), pokud jsou splněny podmínky pro tyto bytové potřeby.
(2) Osvobození příjmu, které je podmíněné vynaložením z tohoto příjmu získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, se použije, oznámí- li poplatník správci daně získání těchto prostředků do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém k jejich získání došlo.
(3) Učiní-li poplatník správci daně oznámení podle odstavce 2, je podmínka pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby splněna, pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob
a) použije tyto prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby do konce zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal, nebo
b) použil částku odpovídající získaným prostředkům na obstarání vlastní bytové potřeby před jejich získáním, nejdříve však ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal.
(4) Nedojde-li ke splnění podmínky pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, je tento příjem příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém poplatník prostředky získal.
(5) Nedojde-li v případě bytové potřeby uvedené v odstavci 1 písm. b) bodu 1 k zahájení výstavby, je tento příjem příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém marně uplynula lhůta pro zahájení výstavby; pozbyde-li poplatník pozemek před uplynutím lhůty pro zahájení výstavby, je tento příjem příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník tento pozemek pozbyl.
Základ daně a daňová ztráta
(1) Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 § 6 až 10 není stanoveno jinak.
(2) U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více druhů příjmů uvedených v § 6 až 10 § 6 až 10, je základem daně součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů s použitím ustanovení odstavce 1 odstavce 1.
(3) Pokud podle účetnictví, daňové evidence nebo podle záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy uvedené v § 7 § 7 a 9 , je rozdíl ztrátou. O ztrátu upravenou podle § 23 § 23 (dále jen "daňová ztráta") se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 § 7 až 10 s použitím ustanovení odstavce 1. Tuto daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 v následujících zdaňovacích obdobích podle § 34. Daňovou ztrátu (nebo její část), kterou neodečetl od svého základu daně zůstavitel s příjmy podle § 7 nebo 9, může odečíst od základu daně dědic, bude-li dědic pokračovat v činnosti zůstavitele nejpozději do 6 měsíců po jeho smrti; daňovou ztrátu lze odečíst od základu daně nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, za které se daňová ztráta vyměřuje odstavce 1.
(4) Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacího období. Příjmy vyplacené nebo obdržené po 31. dni po skončení zdaňovacího období jsou příjmem zdaňovacího období, ve kterém byly vyplaceny nebo obdrženy a sražené zálohy sražené z těchto příjmů plátcem daně podle § 38h se započítají u poplatníka na daňovou povinnost až v tom zdaňovacím období, ve kterém budou vyplaceny nebo obdrženy. Obdobně se postupuje při stanovení základu daně a při evidenci příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků.
(5) Do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy, pro které je dále stanoveno, že se z nich daň vybírá zvláštní sazbou daně podle § 36 § 36 ze samostatného základu daně, pokud § 36 odst. 6 nebo 7 nestanoví jinak. Do základu daně se dále nezahrnují příjmy, z nichž je daň vybírána ze zahrnuté do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16 odst. 2 § 16a.
(6) O příjem zahrnutý do základu daně (dílčího základu daně) v předchozích zdaňovacích obdobích, který byl vrácen, se sníží příjmy (výnosy) anebo se zvýší výdaje (náklady) ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo, za předpokladu, že pro jeho vrácení existuje právní důvod a vrácení příjmů není zachyceno v účetnictví nebo v daňové evidenci poplatníka při zjištění základu daně (dílčího základu daně) podle § 7 § 7 a 9 . Obdobným způsobem se postupuje v případě výdajů (nákladů) uplatněných jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, při nedodržení stanovených podmínek pro jejich uplatnění jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Jedná-li se o částky uplatněné jako výdaj (náklad) v předchozích zdaňovacích obdobích, u kterých existuje právní důvod k jejich vrácení příjemcem, zvyšují se o tyto částky příjmy (výnosy) nebo se sníží výdaje (náklady) ve zdaňovacím období, kdy odpadl právní důvod k jejich uplatnění, za předpokladu, že vrácení nebylo zachyceno v účetnictví nebo v daňové evidenci poplatníka při zjišťování základu daně (dílčího základu daně) podle § 7 § 7 a 9 . O příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků zahrnutý v předchozích zdaňovacích obdobích do dílčího základu daně (základu pro výpočet zálohy na daň), k jehož vrácení existuje právní důvod, se sníží lze snížit u poplatníka příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků v kalendářním měsíci, popř. v následujících kalendářních měsících ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo. Příjem za daný kalendářní měsíc však může být snížen pouze do výše, ve které byl poplatníkovi zúčtován.
(7) U poplatníka s příjmy podle § 7 § 7 a 9 se přihlédne i k zásobám pořízeným v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž zahájil činnost, nebo k zásobám získaným z dědictví po zůstaviteli, který měl příjmy podle § 7 nebo § 9, pokud bude dědic pokračovat v činnosti zůstavitele nejpozději do šesti měsíců po jeho smrti. Totéž platí obdobně i pro jiné nezbytně vynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti.
(8) Při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci se postupuje podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví se postupuje podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu přílohy č. 3 k tomuto zákonu.
(9) Pro poplatníky uvedené v § 2 § 2 se hodnotou pohledávky rozumí jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena u pohledávky nabyté postoupením nebo cena zjištěná pro účely daně dědické a nebo darovací u pohledávky nabyté děděním nebo darem bezúplatně cena určená ke dni jejího nabytí podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku1a). U poplatníků, kteří jsou plátci daně z přidané hodnoty nebo jimi byli v době vzniku pohledávky, se jmenovitá hodnota pohledávky snižuje o výši daně z přidané hodnoty, pokud byla splněna vlastní daňová povinnost na výstupu.
(10) Rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšuje o
a) částku závazku výši dluhu, kromě prominuté daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění, dluhu ze smluvní pokuty, úroku z prodlení a jiných obdobných sankcí, který zanikl jinak než jeho
1. splněním,
2. započtením,
3. splynutím práva s povinností u jedné osoby,
4. narovnáním,
5. dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek dluh nahrazuje závazkem dluhem novým stejné hodnoty, a narovnáním podle zvláštního právního předpisu. 88) Toto se nevztahuje na závazky ze smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů,
b) hodnotu záloh, které jsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7 § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24 § 24, poplatníkovi, který je spojenou osobou (§ 23) (§ 23), který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemného úplaty u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci leasingu, nedošlo-li k vyúčtování celkového závazku dluhu v tom zdaňovacím období, ve kterém byly zálohy uhrazeny,
c) příjem plynoucí poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, ze směnky, kterou je hrazena pohledávka, jedná-li se o příjem, který je předmětem daně podle § 3 § 3,
d) částku ve výši ocenění nepeněžitého vkladu sníženou o výši vkladu rozdílu mezi dosavadním dluhem a dluhem novým nižší hodnoty vzniklou na základě dohody, která je vyplácená obchodní společností společníkovi nebo družstvem členovi družstva kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým.
(11) Rozdíl mezi příjmy a výdaji se snižuje o hodnotu záloh uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7 § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24 § 24, poplatníkovi, který je spojenou osobou (§ 23) (§ 23), který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemného úplaty u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci leasingu, o které se zvýšil základ daně podle odstavce 10 odstavce 10, ve zdaňovacím období, ve kterém byl vyúčtován celkový závazek dluh.
88) § 585 a násl. občanského zákoníku 1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky
(1) Příjmy ze závislé činnosti jsou
a) příjmy plnění v podobě
1. příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,
2. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku funkčního požitku,
b) příjmy za práci členů družstev
1. člena družstva, společníků a jednatelů společností
2. společníka společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce
3. komanditisty komanditní společnosti,
c) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,
1. člena orgánu právnické osoby,
2. likvidátora,
d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c) nebo funkce , bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou tuto činnost nebo funkci nevykonává.
(2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků je dále označen jako "zaměstnanec", plátce příjmu jako "zaměstnavatel". Zaměstnavatelem je i poplatník uvedený v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3 § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí. Z hlediska dalších ustanovení zákona se takto vyplácený příjem považuje za příjem vyplácený poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3 § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3. V případě, že v úhradách zaměstnavatele osobě se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí s výjimkou osoby se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, která má na území České republiky organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost, je obsažena i částka za zprostředkování, považuje se za příjem zaměstnance nejméně 60 % z celkové úhrady.
(3) Příjmy podle odstavce 1 odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo jiná osoba, na kterou přešlo příslušné právo podle zvláštních předpisů, 4b) a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch. Příjmem zaměstnance se rozumí i plnění podle odstavce 9 písm. e) a g), kteří jsou poplatníky plnění ve formě podle odstavce 9 písm. d) a jiné plnění na sociální podmínky nebo péči o zdraví vyplývající z příjmů ze závislé činnosti kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo pracovní nebo jiné smlouvy poskytnutá zaměstnavatelem pro rodinného příslušníka zaměstnance. Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci, kromě bytu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, poskytnuté plnění nižší, než je cena zjištěná
a) určená podle zvláštního právního předpisu, 1a) zákona upravujícího oceňování majetku nebo cena, kterou účtuje jiným osobám, jakož i částka
b) stanovená podle odstavce 6 odstavce 6 v případě poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely.
(4) Příjmy zúčtované nebo vyplacené zaměstnavatelem se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a příjmy od plátců plátcem daně vymezených v § 38c jsou po snížení podle odstavce 13 samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazbou sazby daně podle § 36 odst. 2 písm. c), pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 písm. odstavce 1
a) a d) a podle odstavce 10 plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož zaměstnavatele plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci za kalendářní měsíc částku 5 000 Kč. To platí u příjmů zúčtovaných nebo vyplacených zaměstnavatelem rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, která je stanovena pro zaměstnání vykonávaná na základě těchto dohod u kterého zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4 téhož zaměstnavatele, nebo 5
b) v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.
(5) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 4 odstavci 4 ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2 § 5 odst. 2.
(6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně silniční motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % určeného procenta vstupní ceny tohoto vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o najaté silniční motorové vozidlo najaté nebo pořízené na finanční leasing, vychází se ze vstupní ceny tohoto vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí silničního motorového vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více silničních motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % určeného procenta z nejvyšší vstupní ceny silničního motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně pro služební i soukromé účely v průběhu kalendářního měsíce více silničních motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance částka ve úhrn částek odpovídajících výši 1 % z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel používaných pro služební i soukromé účely. Vstupní cenou určeného procenta vstupní ceny každého současně poskytnutého vozidla. Určeným procentem se pro účely tohoto ustanovení rozumí vstupní cena uvedená v § 29 odst.
a) 0, 25 %, jedná-li se o bezemisní vozidlo,
b) 0, 5 %, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo,
c) 1 až 9 %, jedná-li se o silniční motorové vozidlo, které není nízkoemisním ani bezemisním vozidlem.
(7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4 § 3 odst. 4, dále nejsou
a) náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem činnosti, ze které plyne příjem ze závislé činnosti , do výše stanovené nebo umožněné zvláštním právním předpisem , 5) pro zaměstnance odměňovaného platem, jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách; vyplácí-li zaměstnavatel jiné a vyšší náhrady, jsou částky, které překračují výši stanovenou zvláštním předpisem než stanoví tento zvláštní právní předpis, jsou zdanitelným příjmem podle odstavce 1, a to i v případě, že tento zvláštní předpis výplatu vyšších náhrad neomezuje odstavce 1,
b) hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, 5a) včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování,
c) částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel,
d) náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce. zákoníku práce,
(8) Hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle odstavce 7 písm. b) až d)
e) plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce; je-li plnění poskytováno v podobě paušální částky na náhradu nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele, nepovažuje se za příjem a není předmětem daně do výše paušální částky, kterou lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem,.
(8) Hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle odstavce 7 písm. b) až d) paušální částkou, považují se tyto výdaje za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, popř. ve vnitřním předpise zaměstnavatele, v pracovní nebo jiné smlouvě za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. Stejným způsobem postupuje zaměstnavatel při stanovení paušálu v případech, kdy dojde ke změně podmínek, za nichž byl paušál stanoven. Jde-li o paušál za použití vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce zaměstnance, které by jinak byly odpisovány, uzná se jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.
(9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4 § 4, dále osvobozeny
a) částky vynaložené nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na doškolování odborný rozvoj zaměstnanců, které souvisí související s jeho podnikáním předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců podle jiného právního předpisu upravujícího zaměstnanost133); toto osvobození se nevztahuje na částky vyplácené příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem, jakož i na další peněžní plnění poskytovaná v této souvislosti zaměstnancům,
b) hodnota příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění poskytnutého zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě za jednu směnu podle jiného právního předpisu, pokud během této směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok na pracovišti nebo stravné v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů cestovních náhrad podle jiného právního předpisu,
c) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného,
d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem které lze poskytnout zaměstnancům z fondu kulturních odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a sociálních potřeb v úhrnu do výše 70 % této hranice, 6a) ze sociálního fondu je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejné směny, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů) pokud její délka v úhrnu s přestávkou v práci povinně poskytovanou zaměstnavatelem podle jiného právního předpisu je delší než 11 hodin; v případě zaměstnance vykonávajícího činnost, ze které nejsou výdaji (náklady) plyne příjem ze závislé činnosti, jejíž výkon není rozvržen na dosažení směny podle jiného právního předpisu, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo je příjem ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce; jde-li však o poskytnutí rekreace včetně zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění stravování poskytnutého zaměstnavatelem od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za kalendářní rok. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance,
e) částky osvobozen, které je povinen podle zvláštních předpisů21) platit zaměstnavatel pokud během kalendářního dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během tohoto dne nárok na pojistné sociálního zabezpečení, stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu ani na příspěvek stravné v rámci cestovních náhrad na státní politiku zaměstnanosti základě smlouvy, na pojistné na zdravotní pojištění a u zaměstnanců to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pra covní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejného druhu kalendářního dne, příspěvky pokud během tohoto dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 11 hodin; příspěvkem na toto zahraniční pojištění, stravování se pro účely daní z příjmů rozumí
f) zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných
1. stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo zlevněných jízdenek v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele a
2. peněžitý příspěvek na stravování,
g) příjmy členů bytových družstev z osobního c) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění při svépomocné družstevní bytové výstavbě ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které se jim nevyplácejí v hotovosti nejsou výdaji (náklady) na dosažení, ale připisují se zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na jejich členské podíly pracovišti,
h) příjmy ze d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období ve formě
1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis, použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení nebo poskytnutí rekreace nebo zájezdu,
2. použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,
3. příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,
4. příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy,
e) zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek,
f) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích; osvobození se nevztahuje na příjmy, a to s výjimkou příjmů z
1. osobně a veřejně vykonávané činnosti umělců umělce, sportovců sportovce, artistů a spoluúčinkujících osob vystupujících na veřejnosti artisty nebo spoluúčinkující osoby a na příjmy z činností vykonávaných
2. činnosti vykonávané ve stálé provozovně (§ 22 odst. 2),
ch)hodnota nepeněžních darů poskytovaných g) příjmy plynoucí z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu, 6a) u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžních darů poskytovaných za obdobných podmínek ze sociálních fondů účasti zaměstnance nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) rodinného příslušníka na dosažení, zajištění a udržení příjmů sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a to až do úhrnné výše 2000 Kč ročně u každého zaměstnance její forma a rozsah jsou přiměřené,
i) h) peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti poskytované příslušníkům ozbrojených sil a naturální náležitosti poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů,3) zvláštní požitky poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu 6b) a náhrada majetkové újmy podle zvláštního právního předpisu.6c)
j) ch) náhrady za ztrátu na služebním příjmu (platu) poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů účinných do 31. prosince 2005,3)
k) i) hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště,
l) mzdové vyrovnání vyplácené podle zvláštních předpisů6d) ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně,
m) j) náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce zákoníku práce za dobu před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992,
n) peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s poskytováním bezúročných půjček nebo půjček s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku, zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního předpisu6a) a u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, jedná-li se o návratné půjčky poskytnuté zaměstnanci na bytové účely do výše 100 000 Kč nebo k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 000 Kč k) příjmy za práci žáků a u zaměstnance postiženého živelní pohromou do výše 1 000 000 Kč na bytové účely studentů z praktického vyučování a do výše 200 000 Kč k překlenutí tíživé finanční situace,
o) peněžní příspěvek k obnově přiznaných naturálních stejnokrojových náležitostí celníka praktické přípravy,
p) l) zvláštní příplatek poskytovaný nebo příplatek za službu v cizí měně zahraničí poskytovaný podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům ozbrojených bezpečnostních sborů6e) vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil a nebo mezinárodních bezpečnostních sborů vyslaných mimo území České republiky6e) republiky po dobu působení v zahraničí,
r) peněžní příspěvek k obnově přiznaných naturálních stejnokrojových náležitostí příslušníka hasičského záchranného sboru,
s) odstupné podle vyhlášky č. 19/1991 Sb. m) příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, vyplácené pracovníkům přeřazeným nebo uvolněným ze zdravotních důvodů pro pracovní riziko, nemoc z povolání jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, pracovní úraz nebo onemocnění
t) příjmy do úhrnné výše 500 50 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, 65) za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z fondu kulturních a sociálních potřeb2b) nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů ročně,
u) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, 9a) maximálně však do výše 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na n) naturální plnění poskytované podle zvláštních právních předpisů6g) představitelům státní politiku zaměstnanosti moci a některých státních orgánů a soudcům a bývalému prezidentu republiky podle zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce, 21)
v) naturální plnění a o) náhrada prokázaných výdajů ve výši peněžité hodnoty naturálního plnění poskytovaná podle zvláštních právních předpisů6g) předpisů6g) představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům a poslancům Evropského parlamentu, zvoleným na území České republiky, jde-li o
1. výdaje na leteckou dopravu při tuzemských cestách spojených s výkonem funkce (dále jen „tuzemská cesta“), které hradí zaměstnavatel pojišťovně34b) za zaměstnance
2. výdaje na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo dopravu při zahraničních cestách spojených s výkonem funkce (dále jen „zahraniční cesta“),
3. výdaje na důchodové pojištění stravování při tuzemských cestách,
4. výdaje na stravování a to i některé další výdaje při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku zahraničních cestách,
5. výdaje na starobní důchod nebo plný invalidní důchod ubytování při tuzemských cestách, nebo v případě
6. výdaje na ubytování při zahraničních cestách, stane-li se zaměstnanec plně invalidním podle zákona o důchodovém pojištění
7. výdaje na přechodné ubytování v místě sídla orgánu, nebo v případě smrti (dále jen "soukromé životní pojištění") němž vykonává funkci,
8. výdaje na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem odborné a pojišťovnou administrativní práce, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti
9. výdaje na území České republiky podle zvláštního právního předpisu činnost průvodce nebo osobního asistenta,
10. výdaje na dopravu veřejnými hromadnými dopravními prostředky soudci při tuzemských cestách,
p) příjem získaný ve formě náhrady mzdy, 89) platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za podmínky dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštních právních předpisů47a), že do výše minimálního nároku určeného zvláštním právním předpisem upravujícím pracovně právní vztahy47b),
q) částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojistné (připojištění) ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného prospěch zaměstnance, jakož i částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžitého plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let zaměstnanci, maximálně však
r) příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše 12 jistin 300 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele z těchto zápůjček; majetkový prospěch z bezúročných zápůjček přesahujících výši jistin 300 000 Kč vypočtený za jednotlivé kalendářní měsíce se oceňuje podle odstavce 3 a zahrnuje do základu daně alespoň jednou za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec,
s) zvláštní odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise. Toto platí
(10) Funkčními požitky jsou
a) funkční platy a plnění poskytovaná v případech souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce, jejichž výše se stanoví podle zákona upravujícího platy a další náležitosti spojené s výkonem funkce představitelů státní moci, některých státních orgánů a soudců138) a zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce,
b) odměny za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v
1. orgánech obcí a jiných orgánech územní samosprávy,
2. státních orgánech,
3. spolcích a zájmových sdruženích,
4. odborových organizacích,
5. komorách,
6. jiných orgánech a institucích.
(11) Za funkční požitek se nepovažují příjmy znalců a tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců za činnost vykonávanou podle zvláštních předpisů.
(12) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti.
(13) Jedná-li se o příjem plynoucí ze zdrojů v zahraničí, základem daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, je příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž nemá Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí. Je-li činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, vykonávaná ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, základem daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, je příjem ze závislé činnosti vykonávané v tomto státě; tento příjem lze snížit o daň zaplacenou z tohoto příjmu ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, a to pouze v rozsahu, ve kterém ji nebylo možno započíst na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f v bezprostředně předchozím zdaňovacím období. Přitom se musí jednat o nezapočtenou daň z příjmů, které se zahrnují do základu daně. Příjem ze závislé činnosti plynoucí ze zdrojů v zahraničí nelze snížit o daň zaplacenou v zahraničí v rozsahu, ve kterém přesahuje výši uvedenou v mezinárodní smlouvě nebo v právním předpisu jiného státu.
(14) Příjem zaměstnance podle odstavce 3 věty třetí se v případě nabytí podílu v obchodní korporaci, která je zaměstnavatelem, u něhož vykonává činnost, ze které mu plynou příjmy podle odstavce 1 písm. a) až c), nebo nabytí podílu v obchodní korporaci, která je mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou tohoto zaměstnavatele, nebo opce na nabytí tohoto podílu považuje za zúčtovaný příjem v kalendářním měsíci nebo za příjem ve zdaňovacím období, ve kterých nastane první z okamžiků, kterými jsou
a) okamžik, kdy má právo na plnění z těchto pojistných smluv pojištěný ke kterému zaměstnanec přestane vykonávat činnost, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoby určené ze které mu plynou příjmy podle § 817 občanského zákoníku, kromě odstavce 1 písm. a) až c) u tohoto zaměstnavatele, který hradil pojistné jeho mateřské nebo dceřiné společnosti nebo kapitálově spojené osoby nebo u jeho právního nástupce,
x) částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojistné (připojištění) ve prospěch zaměstnance b) okamžik vstupu tohoto zaměstnavatele do likvidace, jakož i částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžitého plnění zaměstnanci.
(10) Funkčními požitky jsou
a) funkční platy členů vlády, poslanců a senátorů Parlamentu České republiky a poslanců Evropského parlamentu c) okamžik, zvolených na území ke kterému tento zaměstnavatel nebo zaměstnanec přestanou být daňovými rezidenty České republiky a platy vedoucích ústředních úřadů státní správy,
b) odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech d) okamžik převodu nebo přechodu tohoto podílu nebo této opce, občanských a zájmových sdruženích
e) okamžik uplatnění opce, komorách a v jiných orgánech a institucích.
(11) Za funkční požitek se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady výdajů poskytované v souvislosti s výkonem funkce
f) okamžik výměny podílu, na při které vzniká nárok podle zvláštních předpisů, s výjimkou náhrady ušlého příjmu. Za funkční požitek se nepovažují příjmy znalců a tlumočníků mění celková jmenovitá hodnota podílů zaměstnance, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců za činnost vykonávanou podle zvláštních předpisů. 6f)
(12) Ustanovení odstavců 7, 8 a 9 se použijí obdobně i pro plnění poskytované v souvislosti s výkonem funkce
g) okamžik uplynutí 10 let ode dne nabytí podílu nebo opce.
(13) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjem (15) Příjem podle odstavce 14 lze snížit o kladný rozdíl mezi hodnotou podílu v obchodní korporaci, která je zaměstnavatelem, u něhož poplatník vykonává činnost, ze závislé činnosti nebo funkční požitky které mu plynou příjmy podle odstavce 1 písm. a) až c), s výjimkou uvedenou podílu v odstavcích 4 a 5 obchodní korporaci, snížené o sražené která je mateřskou nebo zaměstnancem uhrazené částky pojistného na sociální zabezpečení dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou tohoto zaměstnavatele, příspěvku nebo hodnotou opce na státní politiku zaměstnanosti nabytí tohoto podílu určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku k okamžiku nabytí tohoto podílu nebo opce a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které je hodnotou tohoto podílu nebo opce určenou podle zvláštních předpisů21) povinen platit zaměstnanec; u zaměstnanců, zákona upravujícího oceňování majetku k prvnímu z okamžiků podle odstavce 14 písm. a) až g) zvýšenou o úhrn příjmů z podílu na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu zisku, příspěvky na toto zahraniční pojištění. U poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 je základem daně jejich příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě vypořádacího podílu, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění vrácení emisního ážia, snížený vrácení příplatku mimo základní kapitál a z plnění obdobných těmto plněním vyplacených na základě tohoto podílu snížených o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí a sražených nebo zaměstnancem uhrazených příspěvků na pojištění povinně placené podle první věty těchto příjmů.
1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
2b) § 9 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 310/1995 Sb. (16) Poplatník oznámí plátci daně okamžik podle odstavce 14 písm. d) do posledního dne kalendářního měsíce, o fondu kulturních a sociálních potřeb
3) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb. a zákona č. 254/2002 Sb. Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
5) Např. zákon č. 119/1992 Sb ., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.
5a) Např. § 133 odst. 2 zákoníku práce Například část sedmá hlava třetí zákoníku práce.
6a) Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb.
6e) § 11 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb. 6e) Například § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
6f) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. § 11 a § 13 odst. 1 až 4 zákona č. 2/1991 Sb. § 119 zákona č. 361/2003 Sb., o kolektivním vyjednávání o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů . § 14 odst. 4 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony . Vyhláška č. 114/1991 Sb., o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem, ve znění vyhlášky č. 210/1995 Sb.
6g) 6g) Například zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
9a) Zákon č. 42/1994 Sb. 47a) Například § 192 až 194 zákoníku práce, o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
21) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb. § 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, § 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů . Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění § 48 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů .
34b) Zákon ČNR č. 185/1991 Sb ., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb 47b) § 192 odst. 2 zákoníku práce.
65) Čl. 5 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. 133) Zákon č. 435/2004 Sb., o bezpečnosti České republiky o zaměstnanosti.
89) Zákon č. 363/1999 Sb. 138) Zákon č. 236/1995 Sb., o pojišťovnictví o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví) poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů.
Příjmy z podnikání a z jiné ze samostatné výdělečné činnosti
(1) Příjmy z podnikání jsou Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, je
a) příjmy příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, 7)
b) příjmy příjem ze živnosti živnostenského podnikání, 8)
c) příjmy příjem z jiného podnikání podle zvláštních předpisů neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění,
d) podíly společníků podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementářů komplementáře komanditní společnosti na zisku.
(2) Příjmy z jiné Příjmem ze samostatné výdělečné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6 § 6, jsou je dále
a) příjmy příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, 9) a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,
b) příjmy příjem z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku,
c) příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů6f)
d) příjmy z činnosti správce konkursní podstaty, včetně příjmů příjem z činnosti předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a vyrovnacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu výkonu nezávislého povolání. 19a)
(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2 odstavcích 1 a 2 s výjimkou uvedenou v odstavci 8 odstavci 6. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d) odstavci 1 písm. d). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33. Příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. c), f) a písm. g) bodech 1 a 2 plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36) § 23 až 33.
(4) Základem daně (dílčím základem daně) společníka U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti , je součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti stanoveného podle § 23 až 33. Tato část základu daně se stanoví ve stejném Tento poměr odpovídá poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem. 9b) Vykáže-li podle § 23 až 33 veřejná obchodní společnost ztrátu, rozděluje kterým se společník podílí na společníka část této ztráty stejně jako základ daně. Při stanovení základu daně společníka zisku veřejné obchodní společnosti se nepřihlíží k ustanovení věty první § 18 odst. 9, a k ustanovení § 19 odst. 1 písm g).
(5) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti určená ve stejném. Tento poměr odpovídá poměru, jakým je rozdělován zisk nebo ztráta kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti na tohoto komplementáře podle zvláštního právního předpisu. 9c)
(6) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. d) se snižují o pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které zaplatil společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti Příjem autora za předpokladu, že toto pojistné není hrazeno jako náklad veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné.
(7) Pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky nebo komanditní společností za komplementáře je u společníků nebo komplementářů osvobozeno od daně.
(8) Příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou je samostatným základem daně pro zdanění daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazbou sazby daně (§ 36) za předpokladu, že jde o příjmy uvedené v odstavci 2 písm. a) a úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 3000 10 000 Kč a jde o příjem uvedený v odstavci 2 písm. a).
(9) (7) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje , s výjimkou uvedenou v § 11 nebo 12 § 12, ve výši
a) 80 % z příjmů podle odstavce ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 písm. a) 600 000 Kč,
b) 60 % z příjmů ze živností řemeslných8) živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,
c) 50 30 % z příjmů podle odstavce 1 písm. b) s výjimkou příjmů ze živností řemeslných8) z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,
d) 40 % z jiných příjmů podle odstavce 1 písm. c) nebo z příjmů podle odstavce 2 písm. a) ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle odstavce 8, a nebo z příjmů podle odstavce 2 písm. b) až d) odstavce 1 písm. d) a odstavce 6; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.
Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit.
(10) (8) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 9 odstavce 7, jsou má se za to, že v částce výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné ze samostatné výdělečné činnosti, kromě pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, 21) které může poplatník uplatnit navíc v prokázané výši, avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojištění podle zvláštního předpisu. 21) Dále může navíc v prokázané výši uplatnit pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými Pro účely odstavce 7 se příjmy rozumí příjmy podle tohoto zákona, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny by poplatník měl, a to pouze do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními předpisy pokud by nebyl účetní jednotkou. 21) Poplatník, který uplatňuje výdaje způsobem podle odstavce 9 odstavce 7, je povinen vždy vést záznamy o příjmech podle odstavce 7 a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti.
(11) (9) Jde-li o nemovitost nebo movitou věc v bezpodílovém spoluvlastnictví ve společném jmění manželů, která je využívána pro podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (odstavce 1 a 2), ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, jedním z manželů nebo oběma manžely, vkládá tuto nemovitost nebo movitou věc do obchodního majetku jeden z manželů. V případě, že tuto nemovitost nebo movitou věc má v obchodním majetku jeden z manželů, avšak je pro podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (odstavce 1 a 2), ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, využívána také druhým z manželů, lze výdaje (náklady) související s touto nemovitostí nebo movitou věcí, které připadají na část nemovitosti nebo movité věci využívané pro podnikatelskou činnost nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, oběma manžely, rozdělit mezi oba manžele v poměru, v jakém ji využívají při své činnosti podle odstavců 1 a 2 odstavců 1 a 2. Příjmy z prodeje nemovitosti nebo movité věci v bezpodílovém spoluvlastnictví ve společném jmění manželů jsou zdaňovány u toho z manželů, který měl takovou nemovitost nebo movitou věc zahrnutou v obchodním majetku. Po ukončení podnikatelské nebo jiné činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné výdělečné činnosti , se postupuje podle § 10 odst. 5 § 10 odst. 5 zákona.
(12) (10) Za příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d) § 7 odst. 1 písm. d) se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované společníkům veřejných obchodních společností a komplementářům komanditních společností do výše stanovené zvláštním předpisem. 5)
(13) (11) Dojde-li k ukončení (přerušení) podnikatelské nebo jiné (přerušení) činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné výdělečné činnosti , a poplatník, který vede účetnictví, zaplatí částky pojistného podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 5 a § 24 odst. 2 písm. f) § 23 odst. 3 písm. a) bodu 5 a § 24 odst. 2 písm. f) po stanoveném termínu, a uhradí dluhy uvedené v § 23 odst. 3 písm. a) bod 11 může podat dodatečné daňové přiznání na daňovou povinnost nižší. Obdobně postupuje právní nástupce poplatníka s příjmy podle § 7 § 7 v případě úmrtí poplatníka.
(14) (12) Pokud poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) uplatní jako účetní období hospodářský rok, 20) je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou rozdíl mezi příjmy a výdaji za ukončený hospodářský rok. Při změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou podle § 7 § 7 rozdíl mezi příjmy a výdaji do posledního dne měsíce, kterým poplatník ukončil účtování v kalendářním roce. Při změně účtování v hospodářském roce na účtování v kalendářním roce je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) součet rozdílu mezi příjmy a výdaji v hospodářském roce a rozdílu mezi příjmy a výdaji od doby ukončení účtování v hospodářském roce do konce kalendářního roku. Dílčí základ daně se zahrne do daňového přiznání za kalendářní rok, ve kterém končí hospodářský rok nebo účtování přechodu z kalendářního roku na hospodářský rok a naopak. Pokud poplatník uplatní postup podle odstavců 9 a 10, § 7a, 12, 13 a 14 nebo má příjmy podle odstavce 1 písmene c) nebo písmene d) nebo odstavce 2, nelze změnit způsob účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce. Uplatní-li poplatník v období, kdy účtuje v hospodářském roce, postup podle odstavců 9, 10, § 7a, 12, 13 nebo § 14, anebo má příjmy podle odstavce 1 písm. c), d) nebo podle odstavce 2, změní v tomto období způsob účtování na účtování v kalendářním roce. Obdobně postupuje poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d) § 7 odst. 1 písm. d), pokud veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost uplatní jako účetní období hospodářský rok.
(15) (13) Poplatníci s příjmy podle odstavců 1 a 2 odstavců 1 a 2, kteří nevedou účetnictví a , neuplatňují výdaje podle odstavce 9 odstavce 7 a jejichž daň za dané zdaňovací období není rovna paušální dani, postupují podle § 7b § 7b. Vede-li každý z účastníků sdružení, které není právnickou osobou (§ 12) ze společníků společnosti (§ 12), daňovou evidenci, mohou vést i daňovou evidenci, ve které evidují společné příjmy a společné výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů; přitom na konci zdaňovacího období nebo při ukončení činnosti v průběhu zdaňovacího období, uvedou do své daňové evidence podíl na společných příjmech a podíl na společných výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
5) Např. zákon č. 119/1992 Sb ., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.
6f) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 36/1967 Sb. (14) U poplatníka, o znalcích a tlumočnících
7) § 2e zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb.
8) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
9) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích. Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
9b) § 82 obchodního zákoníku zahrnují se do samostatného základu daně.
9c) § 100 obchodního zákoníku Ustanovení § 20b odst. 2 platí obdobně.
19a) Zákon č. 328/1991 Sb ., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů 5) Například část sedmá hlava třetí zákoníku práce.
20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
21) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
66)
§ 8 odst. 3, § 9 odst. 3 a § 9b odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.Daň stanovená paušální částkou Paušální daň
(1) Poplatníkovi, kterému kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdanitelných zvláštní sazbou daně plynou příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) včetně úroků z vkladů na běžném účtu Daň poplatníka, který je podle podmínek banky určen k podnikání poplatníka [§ 8 odst. 1 písm. g)], pokud provozuje podnikatelskou činnost bez zaměstnanců nebo spolupracujících osob s výjimkou uvedenou v odstavci 2, u něhož roční výše těchto příjmů v bezprostředně předcházejících 3 zdaňovacích obdobích nepřesáhla 5 000 000 Kč, není účastníkem sdružení, které není právnickou osobou, může správce daně stanovit na žádost poplatníka podanou nejpozději do 31. ledna běžného konci zdaňovacího období daň poplatníkem v paušálním režimu, je rovna paušální částkou. V žádosti dani, pokud tento poplatník uvede předpokládané příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) (dále jen "předpokládané příjmy") a předpokládané výdaje k těmto příjmům (dále jen "předpokládané výdaje") a další skutečnosti rozhodné pro stanovení daně paušální částkou uvedené v odstavcích 2 až 7. tomto zdaňovacím období
(2) Provozuje-li poplatník činnost podle odstavce 1 za spolupráce druhého z manželů, může o stanovení daně paušální částkou požádat i spolupracující manžel (manželka). V tom případě se předpokládané
a) rozhodné příjmy a předpokládané výdaje rozdělí na spolupracujícího manžela (manželku) v poměru stanoveném podle § 13 pro zvolené pásmo paušálního režimu
1. Nezdanitelné části základu daně podle § 15 nepřesáhl, slevu na dani podle § 35ba nebo slevu na dani podle § 35c uplatní poplatník i spolupracující manžel (manželka) samostatně.
2. přesáhl, ale nepřesáhl rozhodné příjmy pro vyšší pásmo paušálního režimu a podá správci daně oznámení o jiné výši paušální částkou se určí v závislosti daně na její výši předpokládaných odpovídající tomuto pásmu paušálního režimu,
b) vedle rozhodných příjmů má pouze
1. příjmy od daně osvobozené,
2. příjmy, které jsou nejsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů
3. příjmy, z nichž se ze kterých je daň vybírá vybírána srážkou podle zvláštní sazbou sazby daně, a na výši předpokládaných výdajů, nejméně však ve výši podle § 7 odst. 9
4. Do předpokládaných příjmů se zahrnují i příjmy z prodeje majetku, který byl vložen do obchodního kapitálového majetku, příjmy ze zrušení rezervy vytvořené podle zákona o rezervách22a) z nájmu a do předpokládaných výdajů se zahrnuje i zůstatková cena prodaného majetku ostatní příjmy, který lze pokud se nejedná o příjmy podle tohoto zákona odpisovat, bodů 1 až 3 a pokud celková výše rezervy vytvořené pro příslušné zdaňovací období podle zákona o rezervách. 22a) Rozdíl mezi předpokládanými příjmy těchto příjmů nepřesahuje 50 000 Kč,
c) není plátcem daně z přidané hodnoty a předpokládanými výdaji se upraví o výdaje uplatněné podle § 24 nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, u kterých odpadl právní důvod pro jejich uplatnění s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby, nebo o předpokládané nezdanitelné části základu daně podle § 15 a
d) není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti. Správce daně stanoví daň paušální částkou po projednání s
(2) Pokud poplatník přestal být poplatníkem do 15. května běžného v paušálním režimu před koncem zdaňovacího období. Pokud stanovený termín nebude dodržen z důvodu, nelze stanovit pro že ukončil nebo přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, je jeho daň za toto zdaňovací období daň rovna paušální částkou. dani, pokud poplatník
(4) Z rozdílu mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji upravenými podle odstavce 2 se daň vypočte sazbou daně podle § 16 odst. 1. Vypočtená daň se dále sníží o předpokládanou slevu na dani podle § 35ba nebo o předpokládanou slevu na dani
a) splňuje podmínky podle § 35c odstavce 1,
b) v části tohoto zdaňovacího období po dni, uplatněnou ve kterém přestal být poplatníkem v žádosti o stanovení daně paušální částkou podle odstavce paušálním režimu, nevykonával činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a
c) do konce lhůty pro podání daňového přiznání za toto zdaňovací období
1. K předpokládanému nároku na uplatnění daňového bonusu podle § 35c se při stanovení daně paušální částkou nepřihlédne zahájí činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, nebo
2. Daň stanovená paušální částkou činí nezahájí činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, nevede účetnictví a úhrn položek, i po snížení o uplatněné předpokládané slevy na dani podle § 35ba které by zvyšoval rozdíl mezi příjmy a 35c výdaji, nejméně 600 Kč za zdaňovací kdyby v tomto zdaňovacím období vedl daňovou evidenci, a příjmů ze samostatné činnosti nepřesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu nebo pro vyšší pásmo paušálního režimu, pokud podá správci daně oznámení o jiné výši paušální daně na její výši odpovídající tomuto pásmu paušálního režimu.
(5) Dosáhne-li poplatník (3) Pro účely odstavců 1 a 2 se na poplatníka, který v průběhu posledním kalendářním měsíci zdaňovacího období příjmů z prodeje věci zemřel nebo práva ukončil nebo přerušil činnost, ze které byly zahrnuty do obchodního majetku nebo jiných příjmů podle § 6 plynou příjmy ze samostatné činnosti, § 7 odst. 1 písm. d) hledí jako na poplatníka, § 7 odst který přestal být poplatníkem v paušálním režimu před koncem tohoto zdaňovacího období. 2
(4) Pro účely odstavců 1 a 2 se za příjem ze samostatné činnosti považuje také příjem z úplatného převodu nebo nájmu majetku, § 8 až 10 který byl v úhrnné výši přesahující 6 000 Kč za zdaňovací posledním předcházejícím zdaňovacím období, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se za které nebyla daň vybírá zvláštní sazbou daně, než při stanovení daně poplatníka rovna paušální částkou předpokládal, je povinen po skončení zdaňovacího období podat řádné daňové přiznání a příjmy dani a za které poplatník neuplatňoval výdaje procentem z činností podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) uplatní v přiznání ve výši, ze které správce daně vycházel při stanovení daně paušální částkou příjmů, a zaplacenou daň paušální částkou započte na výslednou daňovou povinnost zařazen v obchodním majetku. Podáním tohoto přiznání
(5) Daň se rozhodnutí o dani stanovené paušální částkou ruší. Správce daně může daň nerovná paušální částkou stanovit i na více zdaňovacích období dani, nejdéle však na 3 pokud poplatník podle odstavce 1 nebo 2, který je daňovým rezidentem České republiky, vyloučí dvojí zdanění příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí v daňovém přiznání.
(6) Správce daně může zrušit rozhodnutím Paušální daň stanovenou podle odstavce 1 pro zdaňovací období následující po zdaňovacím činí součin počtu kalendářních měsíců zdaňovacího období, ve kterých byl poplatník v němž bylo zjištěno, že její výše neodpovídá příjmu z činnosti paušálním režimu, ze které byla stanovena a zálohy na daň paušální částkou pro
a) zvolené pásmo paušálního režimu, nebo došlo ke změně podmínek uvedených v odstavci 1 rozhodných pro stanovení
b) pásmo paušálního režimu určující výši paušální daně v případě, že poplatník podá oznámení o jiné výši paušální částkou daně správci daně a jeho příjmy v tomto zdaňovacím období nepřesáhly rozhodné příjmy pro toto pásmo paušálního režimu.
(7) O stanovení daně paušální částkou sepíše správce daně protokol o ústním jednání. 9e) Součástí protokolu je i rozhodnutí vyhlášené při jednání, které musí obsahovat zejména předpokládanou výši Na poplatníka v paušálním režimu se pro účely daní z příjmů, předpokládanou výši výdajů, rozdíl mezi předpokládanými hledí jako na poplatníka s příjmy a předpokládanými výdaji upravený podle odstavce 2, výši uplatněných částek podle § 15 ze samostatné činnosti, výši které jsou předmětem daně a zdaňovací období, kterého se týká. Jestliže poplatník s takto stanovenou daní souhlasí, nelze se proti tomuto vyhlášenému rozhodnutí odvolat; a to i v případě jeho nesouhlasu nebude daň paušální částkou stanovena. Takto stanovená daň se již nevyměřuje platebním výměrem. Poplatník je povinen vést jednoduchou evidenci o výši dosahovaných příjmů, výši pohledávek a o hmotném majetku používaném pro výkon činnosti. Pokud je poplatník plátcem daně z přidané hodnoty je povinen vést evidenci podle zvláštního právního předpisu upravujícího daň z přidané hodnoty9d) že mu v rozhodném období tyto příjmy neplynou.
(8) Daň stanovená paušální částkou je splatná nejpozději do 15. prosince běžného zdaňovacího období.
9d) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
9e) § 12 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 255/1994 Sb.
22a) Zákon ČNR č. 593/1992 Sb. Poplatník v paušálním režimu, který má příjmy ze samostatné činnosti, o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů ke kterým lze uplatnit výdaje procentem z příjmů v různé výši, ve znění pozdějších předpisů vede záznamy o příjmech ze samostatné činnosti pro účely prokázání výše rozhodných příjmů pro zvolené pásmo paušálního režimu.
Daňová evidence
(1) Daňová Daňovou evidencí se pro účely daní z příjmů rozumí evidence zajišťuje zjištění pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů a. Tato evidence obsahuje údaje o
a) příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně,
b) majetku a závazcích dluzích.
(2) Pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci se použijí zvláštní právní předpisy o účetnictví, není-li dále stanoveno jinak.
(3) Pro ocenění majetku a závazků dluhů v daňové evidenci se hmotný majetek oceňuje podle § 29 § 29, pohledávky se oceňují podle § 5 § 5. Ostatní majetek se oceňuje pořizovací cenou, 31) je-li pořízen úplatně, vlastními náklady, 31) je-li pořízen ve vlastní režii, nebo cenou zjištěnou pro účely daně dědické nebo darovací určenou podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku1a) ke dni nabytí u majetku nabytého děděním nebo darem bezúplatně. Závazky Dluhy se oceňují při vzniku jmenovitou hodnotou, při převzetí pořizovací cenou. Peněžní prostředky a ceniny se oceňují jejich jmenovitými hodnotami. Pořizovací cenou pozemku je cena včetně porostu, pokud se nejedná o pěstitelský celek trvalých porostů (§ 26) (§ 26), bez stavby na něm zřízené. Do pořizovací ceny majetku pořízeného formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci leasingu se zahrnou výdaje s jeho pořízením související, hrazené nájemcem uživatelem. V případě úplatného pořízení nemovitých a movitých věcí, majetkových práv, pohledávek a závazků nebo části uvedeného majetku a závazků, dluhů za jednu pořizovací cenu, se cena jednotlivých složek majetku stanoví v poměrné výši k ceně jednotlivých složek majetku oceněných podle zvláštního právního předpisu, 1a) s výjimkou peněz, cenin, pohledávek a závazků dluhů. Je-li v případě úplatného pořízení nemovitých a movitých věcí, majetkových práv, pohledávek a závazků, nebo části tohoto majetku a závazků, dluhů rozdíl mezi pořizovací cenou a oceněním tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu, 1a) zvýšeným o hodnotu peněz, cenin, pohledávek včetně daně z přidané hodnoty, a snížený o hodnotu závazků dluhů, záporný, postupuje se obdobně jako v případě záporného oceňovacího rozdílu při koupi podniku (§ 23) obchodního závodu (§ 23).
(4) Zjištění skutečného stavu zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků dluhů provede poplatník k poslednímu dni zdaňovacího období. O tomto zjištění provede zápis. O případné rozdíly upraví základ daně podle § 24 a 25 § 24 a 25.
(5) Poplatník je povinen uschovávat daňovou evidenci za všechna zdaňovací období, pro která neskončila neuplynula lhůta pro vyměření stanovení daně stanovená tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem. 28b)
1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
28b) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb. 31) § 25 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb.
Minimální základ daně nadpis zrušen
(1) U poplatníka s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) musí základ daně podle § 5 a 23 činit alespoň 50 % částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o 2 roky předchází zdaňovacímu období, přepočítacího koeficientu podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného základu a počtu kalendářních měsíců, v jejichž průběhu poplatník provozoval činnost podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c). Tato částka se zaokrouhluje na celé stokoruny dolů.
(2) Minimální základ daně podle odstavce 1 se nesnižuje o položky odčitatelné od základu daně uvedené v § 34. Daňovou ztrátu zjištěnou podle § 5 a 23 dosaženou ve zdaňovacím období, ve kterém byl stanoven minimální základ daně, lze uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích podle § 34.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahuje na poplatníka, spolupracujícího manžela (manželku) nebo na ostatní spolupracující osoby (§ 13) ve zdaňovacím období
a) ve kterém zahájil nebo ukončil podnikatelskou činnost,
b) bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém zahájil podnikatelskou činnost.
(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahuje dále na poplatníka,
a) kterému byla stanovena daň paušální částkou podle § 7a,
b) kterému náležel rodičovský příspěvek podle zvláštního právního předpisu, 44) a to i po část zdaňovacího období,
c) kterému náležel příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu podle zvláštního právního předpisu, 45) a to i po část zdaňovacího období,
d) který byl poživatelem starobního důchodu, plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu, a to i po část zdaňovacího období,
e) který na počátku zdaňovacího období nedovršil věk 26 let a který se i po část zdaňovacího období v souladu se zvláštním předpisem14d) soustavně připravoval na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,
f) který ve zdaňovacím období podá daňové přiznání podle § 38gb a který do konce téhož zdaňovacího období neukončil podnikatelskou činnost,
g) který má ve zdaňovacím období nárok na slevu na dani podle § 35, 35a a 35b,
h) který uplatnil ve zdaňovacím období nárok na osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. e), nemá-li jiné příjmy uvedené v § 7,
i) který nemá příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) ve zdaňovacím období vyšší než 15 000 Kč,
j) který nemá jiný příjem podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) než příjem z lesního hospodářství nebo z dotací, podpor, grantů nebo z příspěvků, které nejsou podle § 4 odst. 1 písm. t) osvobozeny od daně.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahuje na poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3, pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22) činí méně než 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozeny, anebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
zrušen
Příjmy z kapitálového majetku
(1) Příjmy z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 odst. 1 § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d) § 7 odst. 1 písm. d), jsou
a) podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti obchodní korporace nebo podílového fondu, podíly na zisku z členství je-li v družstvu a dále něm podíl představován cenným papírem, úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů, příjmy z vyrovnání společníkovi, který není účastníkem smlouvy (dále jen "mimo stojící společník"), dosažené na základě smlouvy o převodu zisku podle zvláštního právního předpisu (dále jen "smlouva o převodu zisku") nebo ovládací smlouvy a výnosy dluhopisů podle zvláštního právního předpisu (dále jen "ovládací smlouva") zákona upravujícího dluhopisy s výjimkou výnosu určeného rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem,
b) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud se nepoužijí k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše,
c) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu, s výjimkou úroků a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od jeho zaměstnanců který není podle podmínek toho, není-li zaměstnavatel kdo účet vede, určen k přijímání vkladů od veřejnosti nebo od zaměstnanců oprávněn podle zvláštního právního předpisu podnikání, 9f)
d) výnosy výnos z vkladových listů jednorázového vkladu a z vkladů jim vkladu jemu na roveň postavených postaveného,
e) dávky plnění z penzijního připojištění se státním příspěvkem9a) po snížení příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, z doplňkového penzijního spoření podle odstavce 6 zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a z penzijního pojištění,
f) plnění ze soukromého životního z pojištění pro případ dožití, z pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo jiný příjem dřívější smrti a z pojištění důchodu a plnění z jiného pojištění osob, který které není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, po snížení podle odstavce 7,
g) úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček nebo zápůjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z práva na dorovnání, úroky z vkladů na běžných účtech neuvedených v písmeni c) s výjimkou podle § 7a příjmů poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani, a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši společníků členů obchodních společností. Úroky z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání (sporožirové účty, devizové účty apod. ), se posuzují podle písmene c) korporací,
h) úrokové a jiné výnosy z držby směnek (např. diskont z částky směnky, úrok ze směnečné sumy),
i) plnění ze zisku svěřenského fondu nebo rodinné fundace.
(2) Za příjmy příjem z kapitálového majetku se dále považují považuje také příjem plynoucí z práva na splacení
a) dluhopisu, kterým se pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí kladný rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou (nominální) hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu vyplacenou při jeho splacení nebo vkladu jemu na roveň postaveného a emisním kursem částkou vyplacenou při jejich vydání; v případě předčasného zpětného nákupu se použije místo jmenovité hodnoty cena zpětného nákupu jeho předčasném splacení a cenou, za kterou poplatník dluhopis nabyl, nebo cenou určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku ke dni jeho bezúplatného nabytí, a
b) příjmy vkladního listu vydaného jako cenný papír nebo cenného papíru vkladnímu listu na roveň postaveného, kterým se pro účely daně z prodeje předkupního práva příjmů fyzických osob rozumí kladný rozdíl mezi jmenovitou hodnotou vkladního listu vydaného jako cenný papír nebo cenného papíru jemu na cenné papíry roveň postaveného vyplacenou při jejich splacení nebo částkou vyplacenou při jejich předčasném splacení a cenou, za kterou poplatník cenný papír nabyl, nebo cenou určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku ke dni jeho bezúplatného nabytí.
(3) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a v odstavci 2 písm. a) odstavci 1 písm. a) až f) a i) a úrokové příjmy a jiné výnosy z držby směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele [odstavec 1 písm. h)] [odstavec 1 písm. h)], plynoucí ze zdrojů na území České republiky, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36) (§ 36).
(4) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a v odstavci 2 písm. a) odstavci 1 písm. a) až d) a i) ze zdrojů v zahraničí, jsou nesnížené o výdaje základem daně (dílčím základem daně), pokud poplatník nevyužije možnosti zahrnout je do samostatného základu daně při uplatnění sazby daně podle § 16 odst. 2. Do samostatného základu daně se Plynou- li příjmy zahrnují ve výši včetně daně sražené uvedené v odstavci 1 písm. e) a f) ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně).
(5) Úrokové příjmy z dluhopisů vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a příjmy Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. g) a h) odstavci 1 písm. g) a h) a v odstavci 2 nesnížené o výdaje jsou základem daně (dílčím základem daně), s výjimkou úroků a jiných výnosů ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, které jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Příjmy uvedené v odstavci 2 písm. b) se snižují o pořizovací cenu předkupního práva. Jsou-li výdaje spojené s příjmem uvedeným v odstavci 2 písm (§ 36). b) vyšší než příjem U příjmu z úroků ze zápůjčky nebo úvěru je výdajem zaplacený úrok z částek použitých na poskytnutí zápůjčky nebo úvěru, k rozdílu se nepřihlíží a to až do výše příjmu.
(6) Dávka Plnění z penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se považuje za základ státním příspěvkem, z doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a z penzijního pojištění jsou základem daně po snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky na penzijní připojištění. Jde-li o penzi hrazené Českou republikou, rozloží se pokud tyto státní příspěvky rovnoměrně nebyly vráceny; v případě těchto plnění ve formě penze se zaplacené příspěvky a státní příspěvky rozloží na vymezené období pobírání penze. Není-li období pobírání penze vymezeno, stanoví se jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy penzi začne poprvé pobírat. Jednorázové vyrovnání nebo odbytné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené penzijnímu fondu zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2000.
(7) Plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy pro případ dožití, se považuje za základ daně po snížení o zaplacené pojistné. V případě jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, pro případ dožití se za základ daně považuje tento příjem snížený o zaplacené pojistné ke dni výplaty, stanoveného věku nebo dřívější smrti a to až do výše tohoto příjmu. Plyne-li jiný příjem z pojištění důchodu a plnění z jiného pojištění osob, který které není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy opakovaně v průběhu trvání pojistné smlouvy, nelze tento příjem snižovat jsou základem daně po snížení o dříve uplatněné zaplacené pojistné. U; v případě těchto plnění ve formě dohodnutého důchodu (penze) se považuje za základ daně plnění z pojištění snížené o zaplacené pojistné, rovnoměrně rozdělené rozloží na vymezené období pobírání důchodu. Není-li období pobírání důchodu vymezeno, stanoví se jako střední délka života účastníka podle úmrtnosti z tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat. Plnění ze soukromého životního pojištění se pro zjištění základu daně nesnižuje o zaplacené pojistné, které bylo dříve uplatněno v souvislosti s jiným příjmem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. Odbytné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2001 a dále o zaplacené pojistné, které bylo dříve uplatněno v souvislosti s jiným příjmem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.
(8) (7) Jedná-li se o příjem podle odstavce 1 nebo odstavce 2 odstavce 1 nebo odstavce 2 plynoucí do společného jmění manželů ze zdroje, který je vložen do obchodního majetku jednoho z manželů, zdaňuje se jen u tohoto manžela. Jedná-li se o příjem podle odstavce 1 nebo 2 odstavce 1 nebo 2 plynoucí do společného jmění manželů ze zdroje, který není vložen do obchodního majetku žádného z manželů, zdaňuje se jen u jednoho z nich.
9a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením
(8) Příjem podle odstavce 4 nebo úrok nebo jiný výnos ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele plynoucí ze zdrojů v zahraničí lze zahrnout do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a.
9f) Například § 1 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů Zahrne-li se takový příjem do tohoto základu daně, a § 34 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb. zahrnou se do tohoto základu daně veškeré příjmy podle věty první. Tyto příjmy se nesnižují o výdaje s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. e) a f), o České národní bance u kterých se postupuje obdobně podle odstavce 6.
Příjmy z pronájmu nájmu
(1) Příjmy z pronájmu nájmu, pokud nejde o příjmy uvedené v § 6 až 8, jsou
a) příjmy z pronájmu nemovitostí (jejich částí) nájmu nemovitých věcí nebo bytů (jejich částí),
b) příjmy z pronájmu nájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu nájmu podle § 10 odst. 1 písm. a). § 10 odst. 1 písm. a).
(2) Příjmy podle odstavce 1 odstavce 1, plynoucí manželům z bezpodílového spoluvlastnictví ze společného jmění manželů, se zdaňují jen u jednoho z nich.
(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavci 1 odstavci 1 snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 5 odst. 2 (§ 5 odst. 2). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33. Příjem z pronájmu nájmu plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 je, s výjimkou příjmů z pronájmu nemovitostí nájmu nemovitých věcí nebo bytů, samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36 (§ 36).
(4) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může je uplatnit ve výši 30 % z příjmů uvedených v odstavci 1 podle odstavce 1, nejvýše však do částky 600 000 Kč. Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit.
(5) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 4 odstavce 4, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z pronájmu nájmu podle § 9. Poplatník, který uplatňuje výdaje podle odstavce 4 odstavce 4, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s pronájmem nájmem.
(6) Poplatníci mající příjmy z pronájmu nájmu a uplatňující u těchto příjmů skutečné výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení vedou záznamy o příjmech a výdajích vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů v časovém sledu, evidenci hmotného majetku, který lze odpisovat, evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku, pokud ji vytvářejí, evidenci o pohledávkách a závazcích dluzích ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k ukončení pronájmu nájmu, a mzdové listy, pokud vyplácejí mzdy. Pokud se však poplatníci rozhodnou vést účetnictví, přestože k tomu nejsou podle účetních předpisů20) povinni, pak postupují podle těchto předpisů, budou-li takto postupovat po celé zdaňovací období, přitom se movitý i nemovitý majetek, o kterém je účtováno, nepovažuje za obchodní majetek ve smyslu daně z příjmů fyzických osob.
(7) Při nájmu podniku podle zvláštního právního předpisu70) pachtu obchodního závodu je příjmem pronajímatele propachtovatele, který nevede účetnictví, také
a) hodnota pohledávek a závazků dluhů, s výjimkou závazků dluhů, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, které přecházejí na nájemce pachtýře, není-li dohodnuta jejich úhrada. Je-li dohodnuta částečná úhrada pohledávek a závazků dluhů, s výjimkou závazků dluhů, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, je příjmem jejich hodnota. Je-li dohodnuta úhrada pohledávek a závazků dluhů, s výjimkou závazků dluhů, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, vyšší, než je jejich hodnota, je příjmem tato vyšší cena,
b) neuhrazený rozdíl mezi hodnotou nemovitostí a věcí movitých v podniku obchodním závodu na začátku nájmu pachtu a jejich vyšší hodnotou při ukončení nájmu pachtu stanovenou podle zvláštního právního předpisu1a) nebo podle údajů uvedených v účetnictví nájemce pachtýře, vedeném podle zvláštních právních předpisů.20)
Základ daně se nebude zvyšovat dle tohoto ustanovení v případech, kdy bude z titulu operací popsaných v tomto ustanovení zvyšován na základě jiných ustanovení tohoto zákona . Pro účely tohoto ustanovení se nepoužije ustanovení § 23 odst. 13.
1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
70) Obchodní zákoník.
Ostatní příjmy
(1) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9 § 6 až 9, a jednotlivými druhy příjmu jsou zejména
a) příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby výrobya lesního a vodního hospodářství, která není provozována které nejsou provozovány podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), a příjmů z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem,
b) příjmy z úplatného převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu na nich, movité
1. nemovité věci,
2. cenného papíru a příjmy plynoucí jako protihodnota menšinovým akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů podle zvláštního právního předpisu13d) s výjimkou uvedenou v § 4
3. jiné věci,
c) příjmy z převodu účasti na podílu ve společnosti s ručením omezeným , nebo podílu komanditisty na komanditní společnosti, které nejsou představovány cenným papírem, nebo z převodu členských práv a povinností k družstvu a majetkových podílů na transformovaném družstvu13) s výjimkou uvedenou v § 4 družstevního podílu,
d) příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému, 10)
e) přijaté výživné, důchody11) důchody a obdobné opakující se požitky s výjimkou uvedenou v § 4,
f) podíl společníka
1. člena obchodní společnosti korporace s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti , a komplementáře komanditní společnosti nebo podíl člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo družstva a , nebo podíl
2. majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu , s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu,
g) vypořádací podíl při zániku účasti společníka člena v obchodní společnosti korporaci, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, nebo při zániku členství v družstvu a další podíl na majetku transformovaného družstva, 13) vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo těmto plněním obdobná plnění,
h) výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží
1. loterie a slosování s výjimkou uvedenou v odstavci 3 písm tomboly,
2. b) kursové sázky a v § totalizátorové hry,
3. technické hry,
4. živé hry s výjimkou turnaje živé hry,
5. turnaje živé hry a turnaje malého rozsahu a
6. jiných hazardních her než hazardních her podle bodů 1 až 5,
ch) výhry z reklamních soutěží a reklamních slosování, ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže, s výjimkou uvedenou v § 4,
i) příjmy, které společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti obdrží v souvislosti s ukončením účasti na veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti od jiné osoby než od veřejné obchodní
j) příjmy z převodu jmění na společníka a příjmy z vypořádání podle zvláštního právního předpisu131), 70)
k) příjmy příjem z jednorázového odškodnění budoucích nároků na náhradu za ztrátu příjmu jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na základě písemné dohody o jejich úplném a konečném vypořádání ujednání mezi oprávněným poškozeným a pojišťovnou73) s výjimkou uvedenou pojistitelem,
l) příjem z výměnku,
m) příjem obmyšleného ze svěřenského fondu,
n) bezúplatný příjem,
o) příjem z rozpuštění rezervního fondu vytvořeného ze zisku nebo z rozpuštění obdobného fondu,
p) příjem, který vznikl jako důsledek porušení podmínek uplatnění nezdanitelné části základu daně,
q) ostatní příjem, který není příjmem uvedeným v § 4 písmenech a) až p).
(2) Příjmy podle odstavce 1 odstavce 1, plynoucí manželům ze společného jmění manželů, se zdaňují u jednoho z nich; obdobně se postupuje u příjmů plynoucích do společného jmění manželů. Příjmy plynoucí manželům z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku, se zdaňují u toho z manželů, který měl takový majetek nebo právo zahrnuty v obchodním majetku. U příjmů plynoucích z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku zemřelého manžela (manželky), které plynou pozůstalému manželovi (manželce), se ke lhůtě k době uvedené v § 4 odst. 1 písm. a), b), c), r) a w) § 4 vztahující se k majetku nebo právu zahrnutým v obchodním majetku, nepřihlíží.
(3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4 § 4, osvobozeny
a) ostatní příjmy spadající do jednotlivého druhu příjmu jiného než podle odstavce 1 písm. a) odstavce 1 písm. b) nebo c), odstavce 1 písm. f) bodu 2, odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6 nebo odstavce 1 písm. m), n) nebo p), pokud jejich úhrn u poplatníka příjmů spadajících do tohoto druhu příjmu nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 50 000 Kč; přitom příjmem poplatníka, kterému plyne je-li tento ostatní příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 40 samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně nebo příjmem zahrnovaným do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a, je částka 500 od daně osvobozen, pokud výše tohoto příjmu nepřesahuje 50 000 Kč na jedno včelstvo,
b) výhry z loterií hazardních her, sázek které jsou jednotlivým druhem příjmu podle odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6, pokud rozdíl mezi úhrnem výher spadajících do tohoto druhu příjmu a podobných úhrnem vkladů do hazardních her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštních předpisů12) v rámci tohoto druhu příjmu za zdaňovací období nepřesahuje 50 000 Kč,
c) bezúplatné příjmy
1. od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,
2. od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na základě obdobných předpisů vydaných tuto osobu odkázán výživou,
3. obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v členských státech Evropské unie bodě 1 nebo 2,
4. poplatníka z jeho majetku, který vložil do rodinné fundace, nebo dalších státech z majetku, které tvoří Evropský hospodářský prostor který byl do rodinné fundace vložen osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2,
5.
nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 50 000 Kč.(4) Základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu uvedeným v odstavci 1 odstavci 1 vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. h) a ch) odstavce 1 písm. h) bodu 1 a písm. ch) ze zdrojů v zahraničí, je základem daně (dílčím základem daně) příjem nesnížený o výdaje. Jde-li o příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, lze výdaje uplatnit podle § 7 odst. 9 písm. a) § 7 odst. 7 písm. a). Poplatník, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 9 písm. a) § 7 odst. 7 písm. a), je povinen vždy vést záznamy o příjmech. Příjmy plynoucí ze splátek na základě uzavřené kupní smlouvy nebo ze zálohy na základě uzavřené smlouvy o budoucím prodeji nemovitosti nemovité věci se zahrnou do dílčího základu daně za zdaňovací období, ve kterém byly dosaženy. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. k) odstavce 1 písm. k), jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36) (§ 36). Příjmem poplatníka, kterému plyne příjem podle odstavce 1 písm. a) z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 50, je částka 1 000 Kč na jedno včelstvo. Příjmem podle odstavce 1 písm. q) je také kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kursového zisku při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně na evropském regulovaném trhu nebo na obdobném zahraničním regulovaném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují.
(5) U příjmů podle odstavce 1 písm. b) odstavce 1 písm. b) je výdajem cena, za kterou poplatník věc (právo) prokazatelně nabyl, a jde-li o věc (právo) zděděnou nebo darovanou nabytou bezúplatně, cena zjištěná pro účely daně dědické nebo darovací. U příjmů z postoupení pohledávky nabyté postoupením, darem nebo děděním je výdajem hodnota pohledávky určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku1a) ke dni nabytí. Jde-li o hmotný majetek odpisovaný podle § 26 § 26 a následujících, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné výdělečné činnosti , nebo sloužil k pronájmu nájmu, je výdajem zůstatková cena podle § 29 odst. 2 § 29 odst. 2. Jde-li o věc (právo) získanou směnou nebo výhrou, vychází se z ceny podle zvláštního předpisu1a) (§ 3 odst. 3) předpisu1a) (§ 3 odst. 3). Výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů na osobní potřebu poplatníka. K hodnotě vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží. U příjmů z prodeje úplatného převodu cenných papírů lze kromě nabývací ceny akcie nebo kmenového listu a pořizovací ceny ostatních cenných papírů uplatnit i výdaje související s uskutečněním prodeje úplatného převodu a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných papírů. Výdaje, které převyšují příjmy podle odstavce 1 písm. b) odstavce 1 písm. b), c) c), f) a g) f) a g) v tom zdaňovacím období, kdy poprvé plynou splátky nebo zálohy na prodej věcí movitých, cenných papírů, nemovitosti, na budoucí prodej nemovitosti nemovité věci nebo na prodej účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti, podílu na základním kapitálu družstva nebo pohledávky podle § 33a zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku s výjimkou uvedenou v § 4 § 33a zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, mohou být uplatněny v tomto zdaňovacím období až do výše tohoto příjmu. Jestliže příjem plyne i v dalších zdaňovacích obdobích, postupuje se obdobně, a to až do výše celkové částky, kterou lze podle tohoto ustanovení uplatnit. U příjmů z prodeje nemovitého majetku podle odstavce 1 písm. b) je výdajem zaplacená daň z převodu nemovitostí podle § 24 odst. 2 písm. ch) vrácená záloha, i když je uhrazena vrácena v jiném zdaňovacím období než v tom, v němž plyne příjem z prodeje. U příjmů příjmu plynoucího z prodeje nemovitého majetku, který byl v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, odvolání daru je výdajem daň z převodu nemovitostí zaplacená kterýmkoliv z nich úhrada za zhodnocení daru. U příjmů podle odstavce 1 písm odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6 je výdajem pouze vklad do hazardní hry. b) U příjmů podle odstavce 1 písm. q) je výdajem vrácená záloha také kursová ztráta při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, i když je vrácena nejedná-li se o účet zahrnutý v jiném zdaňovacím období obchodním majetku, s výjimkou kursové ztráty při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně na evropském regulovaném trhu nebo na obdobném zahraničním regulovaném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují.
(6) U příjmů podle odstavce 1 písm. c) odstavce 1 písm. c), f) a g) f) a g) se za výdaj považuje nabývací cena podílu. Výdajem není podíl na majetku družstva převedený v rámci transformace družstev podle zvláštního předpisu13) předpisu13) s výjimkou podílu nebo jeho části, který je náhradou podle zvláštních předpisů, 2) a s výjimkou dalšího podílu na majetku družstva, 13) je-li vydán ve věcném nebo nepeněžitém plnění. Při přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, při změně obhospodařovatele podílového fondu, při sloučení a splynutí podílových fondů a při sloučení, splynutí a rozdělení investičního fondu se za nabývací cenu akcie nebo podílového listu u téhož poplatníka považuje nabývací cena akcie původního investičního fondu nebo podílového listu původního podílového podílu na původním investičním fondu. U příjmů z převodu jmění na společníka se za výdaj považuje nabývací cena podílu nebo pořizovací cena cenných papírů, převzaté závazky dluhy, které byly následně uhrazeny, a uhrazené vypořádání, i když k uhrazení dojde v jiném zdaňovacím období než v tom, v němž plyne příjem z převodu jmění na společníka. U příjmů z vypořádání se za výdaj považuje nabývací cena podílu nebo pořizovací cena cenných papírů.
(7) Důchod podle občanského zákoníku11) občanského zákoníku se považuje za základ daně (dílčí základ daně) po snížení o částku pořizovací ceny rovnoměrně rozdělenou na období pobírání důchodu. Toto období se stanoví jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat.
(8) Příjmem podle odstavce 1 písm. f) a g) odstavce 1 písm. f) a g) je také kladný rozdíl mezi oceněním majetku podle zvláštního právního předpisu1a) předpisu1a) a výší jeho hodnoty zachycené v účetnictví obchodní společnosti nebo družstva v souladu se zvláštním právním předpisem, 20) při zániku účasti společníka jeho hodnoty zachycené v účetnictví obchodní společnosti nebo korporace při zániku členství v družstvu obchodní korporaci, pokud je podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl vypořádáván v nepeněžní formě. Pokud společníkovi nebo členovi družstva obchodní korporace při zániku jeho účasti v obchodní společnosti nebo družstvu ní vznikne vedle práva na vypořádací podíl v nepeněžní formě současně i závazek dluh vůči obchodní společnosti nebo družstvu korporaci, sníží se tento kladný rozdíl o částku závazku výši dluhu. Příjmy podle odstavce 1 písm. f) až ch) odstavce 1 písm. f), g), h) bodu 1, ch) a o) s výjimkou příjmů z podílu na likvidačním zůstatku a vypořádacího podílu u společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36) (§ 36). Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2. Poplatník je však může v hrubé výši zahrnout do samostatného základu daně, při uplatnění sazby podle § 16 odst. 2. Tento základ daně lze snížit pouze o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, a to v případě příjmů podle odstavce 1 písm. f) a g) § 5 odst. 2. Je-li v ceně z veřejné soutěže zahrnuta odměna za užití díla nebo výkonu, sníží se o částku připadající na tuto odměnu základ daně zdaňovaný zvláštní sazbou daně a tato částka se zahrne do příjmů uvedených v § 7 § 7. U poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 § 2 odst. 2, u nichž je sportovní činnost podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, se považují přijaté ceny ze sportovních soutěží za příjmy podle § 7 § 7.
(9) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, jsou vždy
a) plat prezidenta republiky a víceúčelová paušální náhrada výdajů spojených s výkonem jeho funkce podle zvláštního právního předpisu6g),
b) renta a víceúčelová paušální náhrada poskytovaná bývalému prezidentu republiky podle zákona o zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce.
(10) Plyne-li příjem podle odstavce 8 ze zdrojů v zahraničí, lze tento příjem zahrnout do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a. Zahrne-li se takový příjem do tohoto základu daně, zahrnou se do tohoto základu daně veškeré příjmy podle odstavce 8 plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Tyto příjmy se nesnižují o výdaje s výjimkou
a) příjmů uvedených v odstavci 1 písm. f) a g), které lze snížit o nabývací cenu podílu, a
b) ceny z veřejné soutěže, která se sníží o odměnu za užití díla nebo výkonu zahrnutou v této ceně; tato odměna je příjmem ze samostatné činnosti.
1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
2) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.
10) Část II a část IV zákona č. 35/1965 Sb.
11) Např. § 842 občanského zákoníku.
12) Zákon ČNR č. 202/1990 Sb. 6g) Například zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, o loteriích a jiných podobných hrách ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
13) Zákon č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
13d) § 183i a následující zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 216/2005 Sb.
20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
70) Obchodní zákoník.
73) § 449a občanského zákoníku. § 34 odst. 1 a § 44 odst. 4 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).
Výpočet příjmu spoluvlastníka
Příjmy dosažené společně dvěma nebo více poplatníky z titulu spoluvlastnictví k věci nebo ze společných práv a společné výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují mezi poplatníky podle jejich spoluvlastnických podílů. Plynou-li příjmy z užívání věci ve spoluvlastnictví na základě písemné smlouvy uzavřené všemi spoluvlastníky jen určitým spoluvlastníkům nebo jinak, než odpovídá jejich spoluvlastnickým podílům, rozdělují se tyto příjmy a výdaje na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů podle této smlouvy; přitom výdaje musí být pro účely tohoto ustanovení rozdělovány ve stejném poměru jako příjmy. Pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou spoluvlastníci uplatnit výdaje na ně připadající pouze v prokázané výši.
zrušen
Výpočet příjmu účastníka sdružení, které není právnickou osobou Společné příjmy a výdaje
Příjmy dosažené poplatníky při společném podnikání nebo
(1) Pokud nejsou společné jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) na základě smlouvy o sdružení a výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů související se rozdělují společnými příjmy ze společnosti nebo ze společenství jmění rozděleny mezi poplatníky rovným dílem stejně jako společné příjmy, není-li ve smlouvě o sdružení stanoveno jinak mohou poplatníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši.
(2) Pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi účastníky sdružení rovným dílem spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou účastníci sdružení spoluvlastníci uplatnit výdaje na ně připadající pouze v prokázané výši.
(3) Příjmy a výdaje plynoucí poplatníkovi ze společenství jmění s výjimkou společenství jmění dědiců za dobu jeho trvání se zahrnují do zdaňovacího období, ve kterém společenství jmění zaniklo.
Výpočet příjmů Příjmy a výdaje spolupracujících osob
(1) Příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti [§ 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2] provozované za spolupráce druhého z manželů a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti s výjimkou podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti mohou být rozděleny mezi poplatníka a s ním spolupracující osoby, kterými se rozumí
a) spolupracující manžel,
b) spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti,
c) člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu.
(2) U spolupracujících osob musí být výše podílu na příjmech a výdajích stejná. Příjmy a výdaje se rozdělují tak, aby
a) podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracujícího manžela (manželku) spolupracující osoby nečinil v úhrnu více než 50 30 %; přitom a
b) částka připadající na spolupracujícího manžela (manželku), o kterou příjmy přesahují převyšují výdaje, smí činit nejvýše 540 000 Kč při spolupráci po celé činila
1. za zdaňovací období nebo 45 nejvýše 180 000 Kč a
2. za každý i započatý kalendářní měsíc této spolupráce nejvýše 15 000 Kč.
(3) V ostatních případech spolupráce manžela (manželky) a ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem případě, popřípadě za spolupráce jen ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem že je spolupracující osobou pouze manžel, se příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a výdaje rozdělují na spolupracující osoby tak, aby jejich
a) podíl na společných příjmech příjmů a výdajích činil v úhrnu nejvýše 30 %; přitom částka výdajů připadající v úhrnu na spolupracující osoby manžela nečinil více než 50 % a
b) částka, o kterou příjmy přesahují převyšují výdaje, smí činit nejvýše 180 000 Kč při spolupráci po celé činila
1. za zdaňovací období nebo 15 nejvýše 540 000 Kč a
2. za každý i započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45 000 Kč. U spolupracujícího manžela (manželky) a dalších spolupracujících osob musí být přitom výše podílu na společných příjmech a výdajích stejná.
(4) Příjmy a výdaje nelze rozdělovat
a) na děti až do ukončení jejich povinné dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházky a docházku,
b) na děti dítě v kalendářních měsících, ve kterých je na ně něj uplatňováno daňové zvýhodnění podle § 35c a 35d na vyživované dítě, nebo
c) na manžela (manželku), je-li na něj (na ni) ve zdaňovacím období uplatněna sleva na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b).
manžela,(2) Spolupracující osoba postupuje při stanovení minimálního základu daně podle § 7c obdobně; přitom se pro účely tohoto zákona u spolupracující osoby za zahájení nebo ukončení činnosti uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) až c) považuje zahájení nebo ukončení spolupráce podle odstavce 1.
d) na a od poplatníka, který zemřel, a
e) na a od poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani.
Výpočet daně ze společného základu daně manželů nadpis zrušen
(1) Manželé, kteří jsou poplatníky podle § 2 a vyživují alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti, 108) mohou uplatnit výpočet daně ze společného základu daně (dále jen "společné zdanění"), jestliže tyto podmínky splní nejpozději poslední den zdaňovacího období, za které uplatňují společné zdanění. Společné zdanění mohou manželé uplatnit i v případě, že jeden z nich neměl příjmy, které jsou předmětem daně podle tohoto zákona.
(2) Společným základem daně se pro účely tohoto zákona rozumí součet dílčích základů daně podle § 6 až 10 upravených podle § 5 a 23 u obou manželů, snížený o nezdanitelné části základu daně podle § 15 za oba manžele. Nezdanitelné části základu daně podle § 15 může uplatnit i ten z manželů, který neměl zdanitelné příjmy, jestliže jinak splňuje podmínky stanovené pro jejich uplatnění. Vykáží-li manželé nebo některý z nich ve zdaňovacím období, ve kterém uplatnili společné zdanění, u příjmů podle § 7 nebo § 9 daňovou ztrátu, může ji odečíst od základu daně podle § 34 ten z manželů, který ji vykázal, v následujících zdaňovacích obdobích, pokud v těchto zdaňovacích obdobích neuplatní společné zdanění. Obdobně postupuje poplatník v případě odpočtu podle § 34 odst. 3.
(3) Je-li alespoň jeden z manželů poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3, mohou manželé společné zdanění uplatnit, jestliže úhrn všech příjmů obou manželů ze zdrojů na území České republiky (§ 22) činí nejméně 90 % všech jejich příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů podle § 3 nebo § 6 nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
(4) Za zdaňovací období nelze uplatnit společné zdanění, jestliže alespoň jeden z manželů za toto zdaňovací období
a) má stanovenu daň paušální částkou podle § 7a,
b) má povinnost stanovit minimální základ daně podle § 7c,
c) uplatňuje způsob výpočtu daně podle § 13 a 14,
d) uplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b, nebo
e) má povinnost uplatnit postup uvedený v § 38gb.
(5) Zálohy na daň z příjmů fyzických osob platí každý z manželů
a) z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 38h,
b) podle § 38a s tím, že poslední známou daňovou povinností při společném zdanění manželů se rozumí daň připadající na každého z manželů.
(6) Společné zdanění uplatňuje každý z manželů ve svém daňovém přiznání, které podávají oba manželé ve stejné lhůtě. 41d) Pro podání daňového přiznání při uplatnění společného zdanění platí ustanovení § 38g, pokud není stanoveno jinak. V příloze k daňovému přiznání každý z manželů uvede údaje potřebné pro výpočet společného základu daně podle odstavce 2 za oba manžele a každý z nich uvede do svého daňového přiznání polovinu společného základu daně, ze které vypočte daň.
(7) Po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání nelze způsob stanovení základu daně a daně formou společného zdanění uplatněný v daňovém přiznání měnit.
41d) § 40 zákona č. 337/1992 Sb.
108) § 115 občanského zákoníku.
zrušen
Výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období nadpis zrušen
(1) Příjmy uvedené v odstavci 2, které jsou výsledkem několikaleté činnosti poplatníka nebo plynou z využití věci a práv najednou za více let, lze rozdělit rovnoměrně na zdaňovací období, v němž byly dosaženy, a na zdaňovací období předcházející, ve kterých byla činnost provozována, nejvýše však na tři poměrné části. Příjmy z lesního hospodářství dosažené těžbou dřeva lze rozdělit nejvýše na deset poměrných částí. Příjmy z činností podle § 7 odst. 2 písm. d) lze rozdělit nejvýše na pět poměrných částí. K výdajům vztahujícím se k těmto příjmům, které již byly uplatněny při zdanění příjmů v minulých zdaňovacích obdobích, se nepřihlédne. Jedna poměrná část se zahrne do základu daně poplatníka ve zdaňovacím období dosažení příjmu a zjistí se procento daně ze základu daně. Tímto procentem se vypočte daň ze zbývající části, popřípadě zbývajících částí příjmu dosaženého za více zdaňovacích období. Jestliže takto zjištěné procento je menší než 15, použije se pro výpočet daně ze zbývajících částí sazba daně ve výši 15 %.
(2) Výpočet daně podle odstavce 1 se použije pouze na příjmy
a) ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství7) [§ 7 odst. 1 písm. a)],
b) uvedené v § 7 odst. 2 písm. a) a z činnosti restaurátorů kulturních památek a sbírkových předmětů,
c) uvedené v § 7 odst. 2 písm. d).
7) § 2e zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb.
zrušen
Nezdanitelná část základu daně
(1) Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých bezúplatného plnění poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, 30b) právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, 14e) a to na financování vědy vědu a vzdělání vzdělávání, výzkumných výzkumné a vývojových účelů vývojové účely, kultury kulturu, školství, na policii, 15a) na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a , politickým hnutím, evropským politickým stranám nebo evropským politickým nadacím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a zdravotnická školská zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů zvířat živočichů, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli částečného invalidního důchodu nebo plného byly poživateli invalidního důchodu a ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi dlouhodobě těžce zdravotně postiženými vyžadujícími mimořádnou závislými na péči jiné osoby podle zvláštních právních předpisů113) zvláštního právního předpisu4j), na zdravotnické prostředky114) prostředky114) nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na rehabilitační a kompenzační zvláštní pomůcky uvedené ve zvláštním právním předpise115) podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud úhrnná hodnota darů bezúplatných plnění ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 1 000 Kč. Obdobně se postupuje u darů bezúplatných plnění na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 15 % ze základu daně; to neplatí pro zdaňovací období kalendářních let 2020 a 2021, za která lze v úhrnu odečíst vždy nejvýše 30 % základu daně. Jako dar bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového nebo jejích složek dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, oceňuje částkou 3 000 Kč, hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč a hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, se oceňuje částkou 2000 20 000 Kč. Ustanovení tohoto odstavce se použije i pro bezúplatná plnění poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené tímto zákonem. Poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí.
(2) Dary Bezúplatné plnění poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzují posuzuje jako dary bezúplatné plnění poskytnuté jednotlivými společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují se stejně jako základ daně podle § 7 odst. 4 nebo 5 § 7 odst. 4 nebo 5.
(3) Od základu daně se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, 4a) úrokům z hypotečního úvěru53) úvěru poskytnutého bankou109) nebo pobočkou zahraniční banky109) anebo zahraniční bankou, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů, 55) jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, 56) bankou nebo pobočkou zahraniční banky v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým na financování bytových potřeb, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu61) údržbu ani o změnu32) změnu stavby bytového domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu60) jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, prováděnou v rámci podnikatelské a jiné činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné výdělečné činnosti , nebo pro účely pronájmu nájmu. Bytovými potřebami pro účely tohoto zákona Použije-li se rozumí
a) výstavba bytového domu nebo používá-li se bytová potřeba nebo její část k činnosti, 58) rodinného domu ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, 59) bytu podle zvláštního právního předpisu60) nebo změna32) stavby anebo k nájmu,
lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.(4) V případě, pokud na něm bude postavena stavba uvedená v písmenu a) s využitím úvěru na financování bytových potřeb, za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby podle písmene a) do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy a koupě pozemku v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c),
c) koupě bytového domu, rodinného domu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu, nebo bytu podle zvláštního právního předpisu,
d) splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu,
e) údržba61) a změna32) stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu a bytů v nájmu nebo v užívání,
f) vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu,
g) úhrada za převod členských práv a povinností družstva nebo podílu na obchodní společnosti uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu,
h) splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g).
Použije-li se nebo používá-li se bytová potřeba podle písmen a) až h) nebo její část k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti anebo k pronájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.
(4) V případě, že účastníky smlouvy o že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby je více zletilých osob, 62) uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. a) až c) a e) § 4b odst. 1 písm. a) až c) a e), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. a) až c) § 4b odst. 1 písm. a) až c) vlastnil a předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. a) § 4b odst. 1 písm. a), c) a e) c) a e) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů a v případě výstavby, změny stavby32) stavby nebo koupě rozestavěné stavby užíval předmět bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí splnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem pro užívání staveb. 63) Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. b), u něhož nebude splněna podmínka zahájení výstavby bytové potřeby do 4 let od okamžiku nabytí pozemku, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl v příslušných letech z důvodu zaplacených úroků z úvěrů základ daně snížen. V roce nabytí vlastnictví však stačí, jestliže předmět bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. d) § 4b odst. 1 písm. d), f) f), g) g), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, kdy poplatník byt, rodinný dům v nájmu nebo v užívání, jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinný dům nebo bytový dům získaný podle odstavce 3 písm. d) § 4b odst. 1 písm. d), f) f), g) g) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů. Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně podle odstavce 3 odstavce 3 ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 300 150 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.
(5) Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst příspěvek zaplacený příspěvky v celkovém úhrnu nejvýše 48 000 Kč zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem9a) podle smlouvy o penzijním připojištění daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem. Příspěvkem na produkt spoření na stáří se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem rozumí také pojistné na soukromé životní pojištění a penzijním fondem majetek připsaný ve prospěch dlouhodobého investičního produktu. Částka, kterou lze takto odečíst, Příspěvkem na pojištění dlouhodobé péče se rovná úhrnu rozumí pojistné na toto pojištění.
(6) V případě příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem a na zdaňovací období sníženému o 6 000 Kč. Maximální částka, kterou doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření lze takto odečíst za zdaňovací období, činí 12 000 Kč. Pokud poplatníkovi jeho penzijní připojištění zaniklo bez nároku na penzi nebo jednorázové vyrovnání a současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné, pak nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části od základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo odstavce 5 pouze část měsíčního příspěvku, jsou částky která převyšuje částku, o od které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplacených příspěvků na jeho penzijní připojištění náleží nejvyšší státní příspěvek podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem základ daně snížen nebo zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření. V případě zaplacení jednorázového pojistného na soukromé životní pojištění se pro účely odstavce 5 za příspěvek zaplacený ve zdaňovacím období trvání pojištění považuje poměrná část jednorázového pojistného připadající na toto zdaňovací období určená s přesností na dny.
(6) Od základu (7) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně podle odstavců 1 až 6 sníží za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která pouze pokud se jedná o poplatníka, který je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, 89) za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let, a u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč. U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. V případě jednorázového pojistného se zaplacené pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, § 22 činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv nejméně 90 % všech jeho příjmů s více pojišťovnami. Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky výjimkou příjmů, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ nejsou předmětem daně snížen, s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění podle § 3 nebo odbytné a zároveň rezerva 6, nebo kapitálová hodnota pojištění bude převedena na novou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.
(7) Od základu jsou od daně lze odečíst zaplacené členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace odborové organizaci, která osvobozeny podle svých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem. 82) Takto lze odečíst částku do výše 1 § 4, 5 % zdanitelných příjmů podle § 6 nebo 10, s výjimkou nebo příjmů zdaněných, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.
4a) 4a) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb ., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.
14e) Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách).
15a) Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky. Zákon ČNR č. 553/1991 Sb., o obecní policii.
30b) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.
43) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
53) § 14 odst. 2 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 84/1995 Sb.
55) Nařízení vlády č. 244/1995 Sb., kterým se stanoví podmínky státní finanční podpory hypotečního úvěrování bytové výstavby, ve znění nařízení vlády č. 276/1996 Sb.
56) § 2 zákona č. 96/1993 Sb.
58) § 43 vyhlášky č. 83/1976 Sb., o obecných požadavcích na výstavbu.
59) § 44 odst. 1 vyhlášky č. 83/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
61) § 86 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
62) § 8 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.
63) § 76 a násl. zákona č. 50/1976 Sb.
89) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.
109) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách § 76 a násl. zákona č. 50/1976 Sb. § 119 a násl. zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
113) Zákon č. 155/1995 Sb ., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 284/1995 Sb ., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění.
114) 114) Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích, ve znění pozdějších předpisů.
115) § 33 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
Produkt spoření na stáří
(1) Produktem spoření na stáří se pro účely daní z příjmů rozumí
a) penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem,
b) doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
c) penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,
d) soukromé životní pojištění,
e) dlouhodobý investiční produkt.
(2) Institucí penzijního pojištění se pro účely daní z příjmů rozumí poskytovatel finančních služeb oprávněný k provozování penzijního pojištění, který je
a) provozován na principu fondového hospodaření,
b) zřízen pro účely poskytování důchodových dávek mimo povinný důchodový systém136) na základě smlouvy nebo na základě jinak sjednané účasti na penzijním pojištění a vykonává činnost z toho vyplývající a
c) povolen a provozuje penzijní pojištění v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a podléhá dohledu příslušného orgánu v tomto státě.
(3) Soukromým životním pojištěním se pro účely daní z příjmů rozumí pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti a pojištění důchodu, na který vznikne nárok nejdříve v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, sjednaná s pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterých pojistná částka pro případ dožití, pokud je sjednána, činí nejméně
a) 40 000 Kč, pokud pojistná doba činí nejméně 10 a nejvýše 20 let, nebo
b) 70 000 Kč, pokud pojistná doba činí více než 20 let.
(4) Za pojistnou částku pro případ dožití u pojištění důchodu se pro účely daní z příjmů považuje částka odpovídající jednorázovému plnění při dožití.
(5) Dlouhodobým investičním produktem se pro účely daní z příjmů rozumí dlouhodobý investiční produkt podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a obdobný produkt poskytovaný zahraniční osobou oprávněnou poskytovat takový produkt v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor.
136) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění.
Daňová podpora produktu spoření na stáří
(1) Produkt spoření na stáří je daňově podporovaný, pokud je sjednáno nebo jinak určeno, že výplata peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu jsou ve prospěch
a) poplatníka, který produkt sjednal, a to pouze
1. po 120 kalendářních měsících od vzniku produktu, nejdříve však v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, a v případě plnění z doplňkového penzijního spoření, na které podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření vzniká nárok dosažením věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění, nejdříve v okamžiku dosažení věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění,
2. při jeho invaliditě třetího stupně, nebo
3. v souvislosti se zánikem produktu spoření na stáří, nebo
b) jiného poplatníka, a to pouze v případě
1. smrti poplatníka, který produkt sjednal,
2. úplaty poskytovateli tohoto produktu za jeho vedení nebo služby s ním související,
3. odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu za protiplnění poskytnuté ve prospěch tohoto produktu, ledaže se jedná o odepsání za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena odepisovaného majetku, nebo
4. plnění povinnosti stanovené jiným právním předpisem.
(2) Pro účely osvobození příjmu zaměstnance v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na zaměstnancův produkt spoření na stáří není tento produkt daňově podporovaným tehdy, je-li sjednáno nebo jinak určeno, že v případě smrti zaměstnance jsou výplata peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu ve prospěch tohoto zaměstnavatele.
(3) Zaměstnanec oznámí svému zaměstnavateli, že jeho produkt spoření na stáří přestal být daňově podporovaný nebo že došlo ke skutečnosti, která má za následek navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří, do konce kalendářního měsíce, ve kterém k tomu došlo.
(4) K navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří dochází, pokud před uplynutím 120 kalendářních měsíců od jeho vzniku nebo před kalendářním rokem, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku,
a) došlo k výplatě peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo k odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu ve prospěch poplatníka, který produkt sjednal, nejedná-li se o
1. výplatu, plnění nebo odepsání při poplatníkově invaliditě třetího stupně,
2. výplatu, plnění nebo odepsání z důvodu zániku poskytovatele tohoto produktu nebo odnětí povolení k poskytování tohoto produktu poskytovateli, pokud jsou obdržené naspořené peněžní prostředky a majetek do 1 měsíce od jejich přijetí vloženy na poplatníkův daňově podporovaný produkt spoření na stáří stejného druhu nebo v případě penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem na jeho daňově podporované doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, nebo
3. plnění z doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, na které vznikl nárok dosažením věku o 5 let nižšího, než je poplatníkův důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění,
b) došlo k výplatě peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo k odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu poplatníka ve prospěch jiného poplatníka, než který produkt sjednal, nejedná-li se o
1. výplatu, plnění nebo odepsání po smrti poplatníka, který produkt sjednal,
2. úplatu poskytovateli tohoto produktu za jeho vedení nebo služby s ním související, nebo
3. odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu za protiplnění poskytnuté ve prospěch tohoto produktu, ledaže se jedná o odepsání za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena odepisovaného majetku,
c) tento produkt zanikne, aniž by došlo k výplatě peněžních prostředků nebo plnění z něho nebo k odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu poplatníka, nejedná-li se o zánik produktu
1. z důvodu smrti poplatníka,
2. z důvodu zániku poskytovatele tohoto produktu nebo odnětí povolení k poskytování tohoto produktu poskytovateli, nebo
3. se současným odepsáním všech naspořených peněžních prostředků a majetku na poplatníkův daňově podporovaný produkt spoření na stáří stejného druhu nebo v případě penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem na jeho daňově podporované doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, nebo
d) došlo k vyplacení výnosů z majetku v rámci dlouhodobého investičního produktu mimo tento produkt.
(5) Navrácením daňové podpory produktu spoření na stáří se rozumí
a) vznik příjmu podle § 10 ve výši úhrnu příspěvků poplatníka, které byly odečteny od základu daně za bezprostředně předcházejících 10 zdaňovacích období, zaplacených na tento produkt nebo na produkt spoření na stáří stejného druhu, ze kterého byly všechny naspořené peněžní prostředky a majetek převedeny na tento produkt, a
b) vznik příjmu podle § 6 ve výši úhrnu příspěvků hrazených zaměstnavatelem na tento produkt nebo na produkt spoření na stáří stejného druhu, ze kterého byly všechny naspořené peněžní prostředky a majetek převedeny na tento produkt, které byly ve zdaňovacím období, ve kterém nastala skutečnost, která má za následek navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří, a v bezprostředně předcházejících 10 zdaňovacích obdobích osvobozeny od daně; tento příjem se nepovažuje za vyplácený plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti.
(6) Pokud nastane skutečnost, která má za následek navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří,
a) přestane být tento produkt daňově podporovaným od
1. zdaňovacího období, ve kterém došlo k této skutečnosti, pro účely odečtení nezdanitelných částí základu daně a
2. kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k této skutečnosti, pro účely osvobození příjmu zaměstnance v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na jeho daňově podporovaný produkt spoření na stáří a
b) plnění z tohoto produktu se nesnižuje o příspěvky hrazené zaměstnavatelem na tento produkt pro účely určení základu daně s výjimkou
1. příspěvků, v jejichž výši vznikl příjem podle odstavce 5 písm. b),
2. příspěvků neosvobozených od daně z příjmů fyzických osob,
3. příspěvků hrazených zaměstnavatelem před 1. lednem 2000 na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem a
4. příspěvků hrazených zaměstnavatelem před 1. lednem 2001 na soukromé životní pojištění.
Pojištění dlouhodobé péče
(1) Pojištěním dlouhodobé péče se pro účely daní z příjmů rozumí pojištění, jehož pojistnou událostí je závislost pojistníka nebo jeho osoby blízké na pomoci jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb z důvodu jejich dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, sjednané s pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.
(2) Pojištění dlouhodobé péče je daňově podporované v rozsahu, ve kterém
a) právo na pojistné plnění v důsledku pojistné události vzniká pojištěnému,
b) se vztahuje na závislost odpovídající stupni závislosti III nebo IV podle zákona upravujícího sociální služby a
c) jde o
1. obnosové pojištění se sjednaným opakovaným měsíčním pojistným plněním poskytovaným po celou dobu závislosti pojištěného odpovídající stupni závislosti III nebo IV podle zákona upravujícího sociální služby nebo
2. škodové pojištění se sjednaným pojistným plněním ve formě poskytnutí péče o pojištěného po celou dobu závislosti pojištěného odpovídající stupni závislosti III nebo IV podle zákona upravujícího sociální služby nebo náhrady nákladů na takovou péči.
(3) Pojištění dlouhodobé péče není daňově podporované, pokud pojistitel
a) může pojistnou smlouvu vypovědět později než 2 měsíce ode dne jejího uzavření nebo ji může vypovědět na základě oznámení vzniku pojistné události nebo
b) má právo měnit výši pojistného v závislosti na věku nebo zdravotním stavu pojištěného.
Sazba a výpočet daně pro základ daně
(1) Sazba daně činí
a) 15 % pro část základu daně do 36násobku průměrné mzdy a
b) 23 % pro část základu daně přesahující 36násobek průměrné mzdy.
(2) Daň se vypočte ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část nezdanitelné části základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) a zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí:
| Základ daně | Daň | Ze základu přesahujícího | |
| od Kč | do Kč | ||
| 0 | 121 200 | 12 % | |
| 121 200 | 218 400 | 14 544 Kč + 19 % | 121 200 Kč |
| 218 400 | 331 200 | 33 012 Kč + 25 % | 218 400 Kč |
| 331 200 | a více | 61 212 Kč + 32 % | 331 200 Kč |
(2) Z příjmů uvedených v § 8 odst. 4 a § 10 odst. 8 plynoucích ze zdrojů v zahraničí, jsou-li zahrnuty v samostatném a to jako součet součinů příslušné části takového základu daně, činí sazba 15 %, nejde-li o příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. h) a ch). Z příjmů podle § 10 odst. 1 písm. h) a ch) plynoucích ze zdrojů v zahraničí, které jsou zahrnuty v samostatném sazby pro tuto část základu daně, činí sazba 20 %.
Sazba a výpočet daně pro samostatný základ daně
(1) Sazba daně pro samostatný základ daně činí 15 %.
(2) Daň se vypočte jako součin samostatného základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů a sazby daně pro tento základ daně.
Výpočet daně
(1) Daň poplatníka se vypočte jako součet daně podle § 16 snížené o slevy na dani a daně podle § 16a.
(2) Pokud je daňový bonus podle § 35c odst. 3 vyšší nebo roven dani podle § 16a, sníží se o tuto daň daňový bonus a daň poplatníka se rovná nule.
(3) Pokud je daňový bonus podle § 35c odst. 3 nižší než daň podle § 16a, daňový bonus je roven nule a daň poplatníka se rovná dani podle § 16a snížené o daňový bonus podle § 35c odst. 3.
Zdaňovací období
Zdaňovacím obdobím daně z příjmů fyzických osob je kalendářní rok.
Zpět na obsah zákona
Kurzy a školení daní a účetnictví
Okénko pro podnikatele
Jitka Weiss, SNAIL TRAVEL INTERNATIONAL a.s.
Okénko finanční rady
Petr Holub, MojeNebankovka
Petr Holub, Zoxo Financial s.r.o.
Marek Pokorný, Portu
Tomáš Kadeřábek, Swiss Life Select
Lenka Rutteová, Bezvafinance
Úvěr na rekonstrukci za max. 3,5 %. Rozjela se nová vlna dotací
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Nové ceníky dodavatelů: Domácnosti mohou ušetřit i tisíce korun
Zuzana Dubová, RekvalifikacniKurzy.cz
Změna kariéry v polovině života: Jak rekvalifikační kurzy mohou otevřít nové příležitosti?
