OBECNÁ USTANOVENÍ O NÁROCÍCH A VÝPLATÁCH DÁVEK, HLAVA PRVNÍ, porovnání znění k 20.2.2007

Zákon o sociálním zabezpečení č. 100/1988 Sb.

Obsah předpisu
Seznam paragrafů
Tisk stránky
    rozšířené hledání
    Znění předpisu k datu: 1.1.2012 (aktuální znění)
    (zvýrazněny změny vůči znění k 20.2.2007)
    Zákon o sociálním zabezpečení byl zrušen zákonem č. 329/2011 Sb., Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů ke dni 1.1.2012.



    HLAVA PRVNÍ

    OBECNÁ USTANOVENÍ O NÁROCÍCH A VÝPLATÁCH DÁVEK

    § 94

    Vznik nároku na dávku a její výplatu

    (1) Nárok na dávku sociální péče (dále jen "dávka") vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem, popřípadě prováděcími předpisy.

    (2) Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených pro vznik nároku na dávku a na její výplatu a podáním žádosti o přiznání nebo vyplácení dávky, pokud není stanoveno, že takové žádosti není třeba. Je-li žadatelem o dávku občan členského státu Evropské unie, který je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu71), nebo jeho rodinný příslušník72), který je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu71), je podmínkou nároku na dávku písemný souhlas s tím, aby příslušný orgán zjišťoval údaje rozhodné pro posouzení, zda je neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče podle tohoto zákona (dále jen "neodůvodnitelná zátěž systému"); to neplatí, je-li tento žadatel na území České republiky hlášen k trvalému pobytu.

    (3) Dávka, na kterou vzniká nárok rozhodnutím příslušného orgánu, může být přiznána a vyplácena nejdříve od počátku měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o poskytnutí této dávky.


    71) Zákon č. 326/1999 Sb. , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů ve znění pozdějších předpisů.

    72) § 15a zákona č. 326/1999 Sb. , ve znění zákona č. 217/2002 Sb. ve znění zákona č. 217/2002 Sb.


    § 94a

    zrušen

    Dodatečné přiznání, změny výše a zánik nároku na dávku a její výplatu

    § 95

    (1) Zjistí-li se dodatečně, že dávka byla přiznána nebo je vyplácena v nižší částce, než v jaké náleží, nebo že byla neprávem odepřena, anebo že byla přiznána od pozdějšího data, než od jakého náleží, dávka se zvýší nebo přizná.

    (2) Dávka se zvýší nebo přizná podle odstavce 1 odstavce 1 ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení náleží, nejvýše však za tři roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na dávku nebo na její zvýšení.

    (3) Dávka uvedená v § 94 odst. 3 může být odňata nejdříve ode dne, kterým se změnily skutečnosti rozhodné pro její přiznání.

    § 96

    (1) Zanikl-li nárok na dávku nebo zjistí-li se, že dávka byla přiznána neprávem, dávka se odejme.

    (2) Zjistí-li se, že dávka byla přiznána ve vyšší částce, než v jaké náleží, dávka se sníží.

    (3) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro nárok na výplatu dávky, její výplata se zastaví nebo se dávka vyplácí v nižší nebo vyšší částce.

    (4) Dávka se odejme nebo sníží anebo její výplata se zastaví ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena. Dávka podmíněná dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem však náleží v dosavadní výši až do dne předcházejícího dni její nejbližší výplaty, která následuje po dni doručení rozhodnutí o odnětí nebo snížení dávky anebo zastavení její výplaty. Byla-li výplata této dávky zastavena podle § 106 odst. 3 a zjistí-li se, že občan přestal být invalidním nebo částečně invalidním již před zastavením výplaty dávky, dávka nenáleží ode dne zastavení její výplaty; zjistí-li se, že občan přestal být invalidním nebo částečně invalidním až po zastavení výplaty dávky, dávka nenáleží ode dne, kterým přestal být invalidním nebo částečně invalidním.

    (5) Zanikl-li nárok na dávku nebo na její výplatu, popřípadě na část výplaty, pro přiznání jiné dávky, zúčtují se částky jiné dávky náležející ode dne jejího přiznání s částkami dosavadní dávky vyplacenými za tutéž dobu.

    § 97

    (1) Nárok na dávku nezaniká uplynutím času.

    (2) Nárok na výplatu dávky nebo její části zaniká, není-li uvedeno jinak, uplynutím tří let ode dne, za který dávka nebo její část náleží. Uvedená lhůta neplyne po dobu řízení o dávce a po dobu, po kterou občanu, který musí mít opatrovníka, nebyl opatrovník ustanoven.

    Omezení výplaty a snížení dávek

    § 98

    zrušen

    § 99

    zrušen

    § 100

    zrušen

    § 101

    Lhůty pro výplatu dávek a zaokrouhlování výše dávek

    (1) Dávky sociální péče se vyplácejí dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách určených plátcem dávky sociální péče, nestanoví-li jinak prováděcí předpis.

    (2) Dávky mohou být vypláceny zálohou; zálohy se zúčtovávají za období nepřesahující 12 měsíců, nejde-li o zúčtování důchodu z ciziny. Nedosahují-li dávky 100 Kč měsíčně, mohou být vypláceny v delších než měsíčních lhůtách. Podrobnosti stanoví prováděcí předpis.

    (3) Výše dávek se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

    § 102

    Výplata dávek oprávněným a jiným příjemcům

    (1) Dávky se vyplácejí v hotovosti nebo na účet určený příjemcem dávky. Příjemcem dávky je oprávněný nebo jeho zákonný zástupce anebo zvláštní příjemce.

    (2) zrušen

    (3) Příslušný státní orgán ustanoví zvláštního příjemce s jeho souhlasem v případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je oprávněný povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, výplatu přijímat. Souhlas oprávněného, popřípadě jeho zákonného zástupce, s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, nemůže výplatu přijímat.

    (4) Zákonný zástupce a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít pouze ve prospěch oprávněného a osob, které je oprávněný povinen vyživovat. Zvláštní příjemce ustanovený oprávněnému, který nemůže výplatu přijímat, používá dávku podle pokynů oprávněného.

    § 103

    Nárok na dávky a jejich poskytování ve vztahu k cizině

    (1) (1) Na dávky nemají nárok občané, kteří nemají trvalý pobyt na území České republiky. Občané členského státu Evropské unie a jejich rodinní příslušníci72) mají nárok na dávky, pokud jsou hlášeni na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu71) po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li jim nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropských společenství73). Na dávky poskytované podle zákona o sociální potřebnosti73a) mají nárok také osoby požívající podle zvláštního právního předpisu73b) doplňkové ochrany na území České republiky.

    (2) Dávky se nevyplácejí do ciziny a nenáležejí za dobu, po kterou se oprávněný zdržuje v cizině trvale. O tom, že se dávka sociální péče při pobytu v cizině do ciziny nevyplácí, se nevydává rozhodnutí.

    (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 odstavců 1 a 2 platí jen tehdy, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva.


    71) Zákon č. 326/1999 Sb. , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

    72) § 15a zákona č. 326/1999 Sb. , ve znění zákona č. 217/2002 Sb. ve znění zákona č. 217/2002 Sb.

    73) Čl. 7 nařízení Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství. Nařízení Komise (EHS) č. 1251/70 ze dne 29. června 1970 o právu pracovníků zůstat na území členského státu po skončení zaměstnání v tomto státě.

    73a) Zákon č. 482/1991 Sb. , o sociální potřebnosti o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů ve znění pozdějších předpisů.

    73b) § 14a zákona č. 325/1999 Sb. , o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb. o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu) (zákon o azylu), ve znění zákona č. 165/2006 Sb. ve znění zákona č. 165/2006 Sb.

    § 103a

    Posuzování neodůvodnitelné zátěže pro systém sociální péče

    (1) Požádá-li o poskytnutí dávky sociální péče občan členského státu Evropské unie, který je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu71) po dobu delší než 3 měsíce, nebo jeho rodinný příslušník72), který je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu71) po dobu delší než 3 měsíce, příslušný orgán současně posuzuje, zda se tato osoba nestala neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče; to neplatí, je-li tato osoba na území České republiky hlášena k trvalému pobytu.

    (2) Osoba uvedená v odstavci 1 odstavci 1 se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž systému, jestliže

    a) je účastna nemocenského pojištění74), nejde-li o žáka nebo studenta, nebo

    b) je jako osoba samostatně výdělečně činná účastna důchodového pojištění63), anebo

    c) je osobou, které nárok na sociální výhody vyplývá z přímo použitelného předpisu Evropských společenství73), nebo

    b) d) před zahájením řízení o dávce sociální péče byla v České republice výdělečně činná a v období 10 let předcházejících dni zahájení řízení o dávku sociální péče byla nejméně po dobu 5 let a z toho bezprostředně před zahájením řízení o dávce sociální péče nejméně po dobu 1 roku účastna nemocenského pojištění74), nejde-li o žáka nebo studenta, nebo jako osoba samostatně výdělečně činná důchodového pojištění63) a nemá ke dni zahájení řízení nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

    e) je osobou, která po skončení pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti, pokud tyto pracovněprávní vztahy založily účast na nemocenském pojištění, nebo samostatné výdělečné činnosti, pokud tato činnost založila účast na důchodovém pojištění, je dočasně práce neschopná v důsledku nemoci nebo úrazu,

    f) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a byla bezprostředně před vstupem do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnána více než 1 rok; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o zaměstnanosti79),

    g) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, pokud jí bezprostředně před vstupem do evidence uchazečů o zaměstnání skončil pracovní poměr na dobu určitou uzavřený na dobu kratší 1 roku nebo pracovněprávní vztah založený dohodou o pracovní činnosti uzavřenou na dobu kratší 1 roku, založily-li tyto pracovněprávní vztahy účast na nemocenském pojištění; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o zaměstnanosti79); taková osoba se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž systému pouze po dobu 6 měsíců od vzetí do evidence,

    h) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, a která se stala nezaměstnanou během prvních 12 kalendářních měsíců zaměstnání; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o zaměstnanosti79); taková osoba se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž systému pouze po dobu 6 měsíců od vzetí do evidence, nebo

    i) je osobou, která po skončení pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti, pokud tyto pracovněprávní vztahy založily účast na nemocenském pojištění, nebo samostatné výdělečné činnosti, pokud tato činnost založila účast na důchodovém pojištění, zahájila odbornou přípravu; odbornou přípravou se pro účely tohoto zákona rozumí soustavná příprava na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře80) a rekvalifikace podle zákona o zaměstnanosti81).

    (3) Při posuzování neodůvodnitelné zátěže systému se u osoby, která nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2 odstavci 2, hodnotí systémem bodů tyto skutečnosti:

    a) délka pobytu podle zvláštního právního předpisu71) na území České republiky,

    b) doba zaměstnání nebo doba výkonu samostatné výdělečné činnosti na území České republiky,

    c) doba soustavné přípravy na budoucí povolání75) na území České republiky,

    d) možnost pracovního uplatnění na území České republiky podle získané kvalifikace, nutnosti zvýšené péče při zprostředkování zaměstnání a míry nezaměstnanosti.

    (4) Při bodovém hodnocení příslušný orgán postupuje tak, že

    a) započte v případě osoby, která byla hlášena na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu71) po dobu

    1. od 1 do 3 let, 2 body,

    2. od 3 do 6 let, 4 body,

    3. od 6 do 8 let, 6 bodů,

    4. 8 nebo více let, 8 bodů;

    b) započte v případě osoby, která byla poplatníkem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nebo která se na území České republiky soustavně připravuje na budoucí povolání75), po dobu

    1. 12 až 24 měsíců, 4 body,

    2. 25 až 36 měsíců, 8 bodů,

    3. 37 až 48 měsíců, 12 bodů,

    4. 49 až 60 měsíců, 16 bodů;

    c) započte v případě osoby, která

    1. nemá kvalifikaci, 0 bodů,

    2. má střední vzdělání, 2 body,

    3. má vyšší odborné vzdělání, 4 body,

    4. má vysokoškolské vzdělání, 6 bodů;

    d) započte osobě, které by při zprostředkování zaměstnání nebyla věnována zvýšená péče podle zvláštního právního předpisu76), 4 body;

    e) započte osobě, která je hlášena k pobytu podle zvláštního právního předpisu71) v okrese, v němž míra nezaměstnanosti v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti podle údajů zveřejněných Ministerstvem práce a sociálních věcí způsobem umožňujícím dálkový přístup

    1. přesáhla o více než 10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České republice, 0 bodů,

    2. přesáhla o méně než 10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České republice, 2 body,

    3. byla vyšší než 50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice a nepřesáhla hodnotu průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 4 body,

    4. byla nižší než 50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 6 bodů.

    (5) Za neodůvodnitelnou zátěž systému se považuje osoba, jejíž bodové ohodnocení činí 10 nebo méně bodů. Za neodůvodnitelnou zátěž systému se nepovažuje osoba, jejíž bodové ohodnocení činí 20 nebo více bodů.

    (6) V případě, že bodové ohodnocení osoby činí více než 10 bodů a nedosahuje 20 bodů, příslušný orgán zváží podle osobních okolností posuzovaného, zda jde o osobu, která je neodůvodnitelnou zátěží systému. Při posuzování, zda je osoba neodůvodnitelnou zátěží systému, se berou v úvahu také její vazby na osoby blízké77), které pobývají v České republice, skutečnost, zda se jedná o dočasné obtíže, a potenciální zatížení systému sociální péče poskytnutím dávek dotčené osobě.

    (7) Příslušný orgán je oprávněn posoudit, zda je osoba neodůvodnitelnou zátěží systému, též opětovně poté, kdy došlo u posuzované osoby ke změně jejích sociálních poměrů.

    (8) Správní úřady, orgány sociálního zabezpečení, Policie České republiky, obce a zaměstnavatelé osob uvedených v odstavci 1 odstavci 1 jsou povinni na výzvu příslušného orgánu sdělit údaje potřebné k posouzení, zda osoba je neodůvodnitelnou zátěží systému. Pokud příslušný orgán oznámí Policii České republiky, že je osoba neodůvodnitelnou zátěží systému78), je Policie České republiky povinna příslušnému orgánu sdělit ukončení přechodného pobytu této osoby podle zvláštního právního předpisu71). Policie České republiky neprodleně sdělí na žádost příslušnému orgánu, zda osobě, která žádá o přiznání dávky sociální péče nebo které je tato dávka poskytována, byl ukončen podle zvláštního právního předpisu71) pobyt na území České republiky.


    63) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

    71) Zákon č. 326/1999 Sb. , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů ve znění pozdějších předpisů.

    72) § 15a zákona č. 326/1999 Sb. , ve znění zákona č. 217/2002 Sb. ve znění zákona č. 217/2002 Sb.

    73) Čl. 7 nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství. Nařízení Komise (EHS) č. 1251/70 ze dne 29. června 1970 o právu pracovníků zůstat na území členského státu po skončení zaměstnání v tomto státě.

    74) § 2 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb. a zákona č. 168/2005 Sb. pozdějších předpisů.

    75) § 12 zákona č. 117/1995 Sb. , ve znění pozdějších předpisů ve znění pozdějších předpisů.

    76) § 33 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti o zaměstnanosti.

    77) § 116 občanského zákoníku § 116 občanského zákoníku.

    78) § 106 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 428/2005 Sb.

    79) Zákon č. 435/2004 Sb., ve znění zákona č. 428/2005 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

    80) § 12 až 16 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

    81) § 108 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

    § 104

    Přechod nároku při úmrtí oprávněného

    (1) Nárok na dávku zaniká dnem smrti oprávněného.

    (2) Zemřel-li oprávněný po uplatnění nároku na dávku, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nároku na částky splatné do dne smrti oprávněného postupně manželka (manžel), děti a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti ve společné domácnosti. Podmínka společné domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém.

    (3) Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněného, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněného, členům jeho rodiny podle pořadí a za podmínek stanovených v odstavci 2 odstavci 2.

    (4) Nároky přecházející na osoby uvedené v odstavcích 2 a 3 odstavcích 2 a 3 nejsou předmětem dědictví; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto pozůstalých.

    § 105

    Postoupení a srážky

    (1) Nároky na dávky nemohou být postoupeny.

    (2) Dávky nemohou být předmětem dohody o srážkách.

    (3) Dávky nepodléhají výkonu rozhodnutí.




    Zpět na obsah zákona

    ?
    Zobrazit sloupec 

    Kalkulačka - Výpočet

    Výpočet čisté mzdy

    Důchodová kalkulačka

    Přídavky na dítě

    Příspěvek na bydlení

    Rodičovský příspěvek

    Životní minimum

    Hypoteční kalkulačka

    Povinné ručení

    Banky a Bankomaty

    Úrokové sazby, Hypotéky

    Směnárny - Euro, Dolar

    Práce - Volná místa

    Úřad práce, Mzda, Platy

    Dávky a příspěvky

    Nemocenská, Porodné

    Podpora v nezaměstnanosti

    Důchody

    Investice

    Burza - ČEZ

    Dluhopisy, Podílové fondy

    Ekonomika - HDP, Mzdy

    Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

    Drahé kovy

    Zlato, Investiční zlato, Stříbro

    Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

    Podnikání

    Města a obce, PSČ

    Katastr nemovitostí

    Ochranné známky

    Finanční katalog

    Občanský zákoník

    Zákoník práce

    Stavební zákon

    Daně, formuláře

    Další odkazy

    Auto - Cena, Spolehlivost

    Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

    Monitoring ekonomiky

    Volby, Mapa webu

    English version

    Czech currency

    Prague stock exchange


    Ochrana dat, Cookies

     

    Copyright © 2000 - 2024

    Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.