§ 18
Výjimky z poučovací a informační povinnosti správce
(1) Správce může při zpracování osobních údajů pro účely uvedené v § 17 odst. 1 své povinnosti, vyplývající z čl. 12 odst. 1 a 2, čl. 13 odst. 1 až 3 a čl. 21 odst. 4, a v jim odpovídajícím rozsahu též z čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, splnit také jakýmkoliv vhodným informováním subjektu údajů o identitě správce. Informovat o identitě správce lze také vhodným přihlášením se k identitě správce, které může být provedeno grafickým označením, ústně či jiným vhodným způsobem. Informace o identitě správce je dostačující tehdy, je- li poučení správce o právech subjektu údajů a dalších skutečnostech potřebných pro ochranu jeho práv v rozsahu odpovídajícím jím obvykle prováděnému zpracování osobních údajů veřejně dostupné způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Informaci o identitě správce není třeba poskytnout v odůvodněných případech, zejména pokud:
a) to není možné nebo by to vyžadovalo nepřiměřené úsilí,
b) subjekt údajů může zpracování uvedené v § 17 odst. 1 oprávněně očekávat,
c) subjekt údajů takové informace má, nebo
d) by poskytnutí takové informace ohrozilo nebo zmařilo účel zpracování osobních údajů, je-li takový postup nutný k dosažení oprávněného účelu zpracování osobních údajů, zejména v záležitostech veřejného zájmu.
Namísto vyloučení poskytnutí informace o identitě správce může správce poskytnutí této informace odložit.
§ 19
Ochrana zdroje a obsahu informací
(1) Povinnost informovat podle čl. 14 odst. 1 až 4 a čl. 21 odst. 4 a v jim odpovídajícím rozsahu též čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, jakož i o ostatních právech subjektu údajů, lze splnit také uveřejněním těchto informací způsobem umožňujícím dálkový přístup; v takovém případě postačí informovat o správcem obvykle prováděném zpracování osobních údajů.
(2) Právo na přístup k osobním údajům podle čl. 15 a v jemu odpovídajícím rozsahu též podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se nepoužije, pokud se jedná o osobní údaje, které nebyly správcem uveřejněny a jsou zpracovávány pouze za účelem uvedeným v § 17 odst. 1. V ostatních případech může správce přístup k osobním údajům vyloučit v odůvodněných případech, zejména pokud by jinak došlo k ohrožení nebo zmaření oprávněného účelu zpracování osobních údajů nebo by to vyžadovalo nepřiměřené úsilí.
(3) Ustanovení čl. 14 odst. 2 písm. f) a čl. 15 odst. 1 písm. g) a v jim odpovídajícím rozsahu též čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se na zpracování osobních údajů pro účely uvedené v § 17 odst. 1 nepoužije.
(4) Pokud je správce povinen oznámit porušení zabezpečení osobních údajů podle čl. 33 odst. 1 nebo čl. 34 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, nemusí oznamovat informace umožňující určení zdroje nebo obsahu osobních údajů, jejichž zabezpečení bylo porušeno.
§ 20
Výjimka z práv na opravu, na výmaz a na omezení zpracování osobních údajů
(1) V případě uplatnění práv na výmaz nebo na opravu osobních údajů, které jsou zpracovávány pro účely uvedené v § 17 odst. 1, se postupuje podle jiných právních předpisů4).
(2) Jde-li o zpracování osobních údajů k účelům uvedeným v § 17 odst. 1, má subjekt údajů právo na omezení zpracování osobních údajů podle čl. 18 a v jemu odpovídajícím rozsahu též podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 pouze tehdy, pokud správce již osobní údaje nepotřebuje pro účely zpracování, ale subjekt údajů tyto údaje požaduje pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků. To neplatí, pokud by to vyžadovalo nepřiměřené úsilí.
4) § 82 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. § 10 a násl. zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), ve znění pozdějších předpisů. § 35 a násl. zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 21
Informování o opravě, výmazu a omezení zpracování
(1) Je-li správce v souvislosti se zpracováním osobních údajů pro účely uvedené v § 17 odst. 1, uskutečňovaným také způsobem umožňujícím dálkový přístup, povinen oznámit příjemcům opravu, výmaz nebo omezení zpracování osobních údajů podle čl. 17 odst. 2 nebo čl. 19 a v jim odpovídajícím rozsahu též podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, může tuto povinnost splnit také uvedením údaje o okamžiku poslední aktualizace obsahu, v němž jsou nebo byly osobní údaje uvedeny, nebo jiným vhodným opatřením.
(2) Oprava, výmaz nebo omezení zpracování podle čl. 19 a v jemu odpovídajícím rozsahu též podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se oznamuje tomu, komu správce osobní údaje zpracovávané pro účely uvedené v § 17 odst. 1 předal, je-li to potřebné k ochraně práv nebo oprávněných zájmů subjektu údajů a nevyžaduje-li to nepřiměřené úsilí.
(3) Správce může informovat subjekt údajů pouze o kategoriích příjemců, pokud v souvislosti se zpracováním osobních údajů pro účely uvedené v § 17 odst. 1 vyžaduje informování subjektu údajů o příjemcích podle čl. 19 a v jemu odpovídajícím rozsahu též podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 nepřiměřené úsilí, nebo pokud by došlo k ohrožení nebo zmaření oprávněného účelu zpracování.
§ 22
Omezení práva na námitku
(1) Námitku podle čl. 21 a v jemu odpovídajícím rozsahu též podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 lze v souvislosti se zpracováním osobních údajů pro účely uvedené v § 17 odst. 1 vznést jen proti konkrétnímu zpřístupnění nebo uveřejnění osobních údajů; přitom subjekt údajů uvede konkrétní důvody nasvědčující, že v daném případě převažuje oprávněný zájem na ochraně jeho práv a svobod nad zájmem na takovém zpřístupnění nebo uveřejnění.
(2) Byla-li podána námitka podle odstavce 1, je správce povinen takové zpřístupnění nebo uveřejnění ukončit, pokud má za to, že subjekt údajů osvědčil, že nad zájmem na tomto uveřejnění v daném případě převažuje oprávněný zájem na ochraně jeho práv a svobod. Správce bez zbytečného odkladu informuje subjekt údajů o tom, zda jeho námitce vyhověl.
Zpět na obsah zákona