SOCIÁLNÍ PŘÍPLATEK, HLAVA DRUHÁ, znění k 1.1.2009
Zákon o státní sociální podpoře č. 117/1995 Sb.
Trvalý odkaz pro ustanovení zobrazené na této stránce k vložení do Vaší stránky:
Trvalý odkaz pro ustanovení zobrazené na této stránce v kontextu okolních ustanovení k vložení do Vaší stránky:
HLAVA DRUHÁ
SOCIÁLNÍ PŘÍPLATEK
nadpis vypuštěn
Podmínky nároku na sociální příplatek
(1) Nárok na sociální příplatek má rodič [§ 7 odst. 2 písm. b) a d)] pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě, s výjimkou dítěte svěřeného do pěstounské péče nebo svěřeného do péče uvedené v § 43 odst. 2, včetně nezaopatřeného dítěte, které má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti dítěte (§ 38), dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, který je stejný nebo vyšší než uvedený příspěvek (§ 40), nebo nezaopatřeného dítěte svěřeného do péče uvedené v § 43 odst. 3 anebo nezaopatřeného dítěte, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, jestliže rozhodný příjem v rodině je nižší než součin částky životního minima rodiny, popřípadě zvýšeného podle § 22 odst. 1 a 2 a koeficientu 2,00. Je-li současně splněno více podmínek uvedených v § 22 odst. 1 a 2, stanoví se, jde-li o nárok na sociální příplatek, životní minimum s přihlédnutím k té skutečnosti, která umožňuje použití nejvyššího koeficientu uvedeného v § 22.
(2) Splňuje-li v rodině podmínky nároku na sociální příplatek více osob nebo splňuje-li podmínky nároku na sociální příplatek více osob z důvodu péče o totéž dítě, náleží sociální příplatek jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí úřad práce, který o příplatku rozhoduje, které z těchto osob se sociální příplatek přizná.
Výše sociálního příplatku
(1) Výše sociálního příplatku činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou životního minima nezaopatřeného dítěte nebo součtem částek na osobní potřeby nezaopatřených dětí, je-li takových dětí v rodině více, a částkou určenou jako podíl, v jehož čitateli je součin částky na osobní potřeby uvedeného dítěte nebo uvedených dětí a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,00.
(2) Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení podílu podle odstavce 1, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše sociálního příplatku jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny. Při stanovení životního minima podle předchozí věty se ke zvýšení částek podle § 22 odst. 1 a 2 nepřihlíží.
(1) Při stanovení výše sociálního příplatku se částka životního minima nezaopatřeného dítěte uvedená v § 21 odst. 1 násobí, jde-li o
a) dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 3,00,
b) dítě dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,67,
c) dítě dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,34,
d) děti, které se narodily současně, a to v době do tří let jejich věku, koeficientem 1,22,
e) dítě, které studuje na střední škole v denní formě studia nebo na vysoké škole v prezenční formě studia ve studijním programu poskytujícím vysokoškolské vzdělání, koeficientem 1,20.
(2) Při stanovení výše sociálního příplatku se částka životního minima dítěte a částka životního minima rodiny uvedená v § 21 odst. 1 násobí, jestliže
a) oba rodiče jsou dlouhodobě těžce zdravotně postižení, koeficientem 1,35,
b) osamělý rodič je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,30,
c) jeden z rodičů je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,05,
d) jde o osamělého rodiče a nejde o případ uvedený v písmenu b), koeficientem 1,17.
(3) Jestliže nezaopatřené dítě je poživatelem částečného invalidního důchodu z důchodového pojištění, nepoužije se pro stanovení výše sociálního příplatku ustanovení odstavce 1 písm. a) až c).
(4) Je-li současně splněno více podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2, stanoví se výše sociálního příplatku s přihlédnutím ke každé podmínce samostatně a vypočte se rozdíl mezi takto stanoveným sociálním příplatkem a sociálním příplatkem stanoveným bez přihlédnutí ke zvýšení podle odstavců 1 a 2. Výše sociálního příplatku pak činí součet rozdílů podle předchozí věty a sociálního příplatku, jehož výše byla stanovena bez přihlédnutí ke zvýšení podle odstavců 1 a 2.
nadpis vypuštěn
zrušen
Zpět na obsah zákona