SAMOSPRÁVA EXEKUTORŮ, HLAVA X, porovnání znění k 1.1.2011
Exekuční řád č. 120/2001 Sb.
Trvalý odkaz pro ustanovení zobrazené na této stránce k vložení do Vaší stránky:
Trvalý odkaz pro ustanovení zobrazené na této stránce v kontextu okolních ustanovení k vložení do Vaší stránky:
HLAVA X
KÁRNÁ ODPOVĚDNOST EXEKUTORA, KANDIDÁTA A KONCIPIENTA SAMOSPRÁVA EXEKUTORŮ
Komora
(1) Zřizuje se Exekutorská komora České republiky se sídlem v Praze.
(2) Komora je samosprávnou stavovskou organizací, která sdružuje všechny exekutory a vede
seznam exekutorů, kandidátů a koncipientů . Exekutor se stává členem Komory okamžikem jmenování exekutorem. Členství v Komoře zaniká odvoláním exekutora, jeho smrtí nebo prohlášením za mrtvého.
(3) Komora je právnickou osobou. Její příjmy tvoří členské příspěvky, dary a jiné příjmy. Členské příspěvky jsou exekutoři povinni platit ve výši stanovené sněmem exekutorů.
(4) Komora má tyto orgány:
a) sněm,
b) prezidium,
c) prezidenta,
d) revizní komisi,
e) zkušební komisi,
f) kárnou komisi,
g) kontrolní komisi.
(5) Komora může zřizovat poradní orgány.
(6) Funkční období členů orgánů Komory je tříleté.
Sněm exekutorů
(1) Sněm je nejvyšším orgánem Komory.
(2) Právo účastnit se sněmu má každý exekutor.
(3) Prezidium svolává sněm zpravidla jednou za 2 roky. Jestliže o to písemně požádá aspoň jedna třetina exekutorů, revizní komise, prezident Komory nebo ministr, je prezidium povinno svolat sněm exekutorů do 2 měsíců ode dne doručení žádosti.
(4) Sněm je schopný usnášení, je-li přítomna alespoň nadpoloviční většina exekutorů zapsaných v seznamu exekutorů.
(5) Není-li sněm schopný usnášení, svolá prezidium do 2 měsíců sněm nový; takto svolaný sněm je schopný usnášení, pokud je přítomna alespoň třetina všech exekutorů zapsaných v seznamu exekutorů.
(6) K platnosti usnesení sněmu exekutorů je nutný souhlas většiny přítomných exekutorů zapsaných v seznamu exekutorů.
(7) Sněm zejména
a) volí přímou a tajnou volbou na dobu 3 let z řad exekutorů členy prezidia Komory, náhradníky prezidia Komory a členy ostatních orgánů Komory z řad exekutorů a jejich náhradníky a odvolává je, nestanoví-li tento zákon jinak,
b) projednává a schvaluje zprávu o činnostech orgánů Komory,
c) přijímá organizační, volební, zkušební, kárný a kancelářský řád Komory,
d) ruší nebo mění usnesení prezidia Komory; práva, která ze zrušeného rozhodnutí prezidia vznikla exekutorům nebo jiným osobám, však nemohou být dotčena,
e) schvaluje rozpočet a hospodaření Komory,
f) schvaluje výšku ročního členského příspěvku exekutorů na činnost Komory, jakož i jiných plateb předvídaných tímto zákonem nebo řády Komory, popřípadě stanoví zásady pro určení jejich výše,
g) schvaluje výši náhrady za ztrátu času při výkonu funkcí v orgánech Komory, popřípadě stanoví zásady pro určení jejich výše,
h) zřizuje fondy Komory a schvaluje pravidla jejich tvorby a používání,
i) schvaluje stavovské předpisy přijaté prezidiem v případech, které si vyhradí,
j) stanoví postup při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10,
k) stanoví postup při vedení, správě a provozu centrální evidence exekucí,
l) stanoví podrobnosti k plnění povinnosti pořizovat a uchovávat záznamy podle § 53,
m) usnáší se o dalších věcech, které si vyhradí.
(8) K platnosti zkušebního, kárného a kancelářského řádu, jakož i k postupu při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10 je zapotřebí souhlasu ministerstva.
Prezidium Komory
(1) Prezidium je řídícím a výkonným orgánem Komory.
(2) Prezidium má 5 členů a 5 náhradníků; klesne-li počet členů prezidia pod počet stanovený tímto zákonem, je prezidium oprávněno doplnit z řad náhradníků členy nové.
(3) Prezidium Komory volí a odvolává ze svých členů prezidenta a viceprezidenta Komory.
(4) Zasedání prezidia Komory svolává prezident Komory zpravidla jednou za měsíc, nejméně jednou za 3 měsíce.
(5) Členství v prezidiu Komory je neslučitelné s členstvím v revizní, kárné nebo kontrolní komisi.
(6) Prezidium
a) zastupuje, chrání a prosazuje zájmy exekutorů,
b) dohlíží na činnost exekutorů a jejich zástupců,
c) organizuje odbornou výchovu exekutorů, kandidátů, koncipientů a vykonavatelů exekutora a zajišťuje publikační, studijní, dokumentační a informační činnost,
d) vede evidenci (seznamy) exekutorů, kandidátů, koncipientů a ustanovených zástupců exekutorů a provádí v nich zápisy a změny; seznam exekutorů zasílá krajským a okresním soudům,
e) hospodaří s finančními prostředky Komory a spravuje její majetek,
f) organizuje exekutorské zkoušky a jmenuje dvě třetiny členů zkušební komise,
g) vyhlašuje a organizuje výběrové řízení podle § 10 a jmenuje členy výběrové komise,
h) podává ministrovi a ministerstvu návrhy v případech, kdy to stanoví tento zákon,
i) svolává sněm,
j) vypracovává návrh organizačního řádu, volebního řádu, zkušebního řádu, kárného řádu, kancelářského řádu, jakož i k postupu při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10, a předkládá je sněmu ke schválení,
k) předkládá ministerstvu ke schválení zkušební řád, kárný řád a kancelářský řád, jakož i postup při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10,
l) vyjadřuje se k návrhům právních předpisů týkajících se činnosti exekutorů,
m) ustanovuje zástupce exekutora,
n) schvaluje studijní plán exekutorské zkoušky,
o) přijímá stavovské předpisy a činí veškerá opatření nezbytná k zajištění řádné činnosti Komory,
p) provádí další činnost podle tohoto zákona a rozhoduje ve všech dalších věcech podle tohoto zákona, pokud rozhodování o nich není svěřeno jinému orgánu Komory.
Prezident Komory
(1) Prezident Komory
a) zastupuje Komoru navenek a jedná jejím jménem ve všech věcech,
b) řídí jednání sněmu,
c) svolává prezidium Komory nejméně jednou za 3 měsíce a řídí jeho jednání; prezidium Komory svolá do 20 dnů vždy, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů prezidia Komory nebo požádá-li o to revizní komise Komory,
d) je oprávněn činit v době mezi zasedáními prezidia rozhodnutí v působnosti prezidia, která nesnesou odkladu, a veškerá opatření a rozhodnutí nezbytná k zajištění řádné činnosti orgánů Komory, která nejsou tímto zákonem nebo stavovským předpisem vyhrazena jinému orgánu Komory,
e) navrhuje na výzvu předsedy kárného soudu 10 exekutorů do seznamu přísedících kárného soudu,
f) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutí Komory vydaných ve správním řízení42); ustanovení o rozkladových komisích se použije obdobně43).
(2) Prezidenta Komory zastupuje viceprezident Komory.
42) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
Revizní komise
(1) Revizní komise má 5 členů a 3 náhradníky; klesne-li počet členů revizní komise pod počet stanovený tímto zákonem, je revizní komise oprávněna doplnit z řad náhradníků členy nové.
(2) Členové revizní komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu revizní komise.
(3) Revizní komise
a) přezkoumává hospodaření Komory a podává zprávu o výsledku hospodaření Komory sněmu exekutorů; za tímto účelem musí být revizní komisi Komory umožněn přístup ke všem dokladům Komory,
b) vyjadřuje se k návrhu rozpočtu Komory,
c) schvaluje roční závěrečný účet Komory.
(4) Předsedu revizní komise zastupuje místopředseda revizní komise.
(5) Členství v revizní komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu Komory, s funkcí náhradníka člena prezidia Komory a s členstvím v kárné komisi a v kontrolní komisi.
Kontrolní komise
(1) Kontrolní komise má 9 členů a 5 náhradníků; klesne-li počet členů kontrolní komise pod počet stanovený tímto zákonem, je kontrolní komise oprávněna doplnit z řad náhradníků členy nové.
(2) Kontrolní komise ze svých členů volí a odvolává předsedu a místopředsedu kontrolní komise.
(3) Kontrolní komise
a) připravuje podklady, zpracovává zprávy a navrhuje opatření týkající se vyřizování stížností na exekutory, kandidáty, koncipienty a další zaměstnance exekutorů; za tím účelem je kontrolní komise oprávněna činit šetření v dotčených exekutorských úřadech,
b) provádí kontroly a doporučuje prezidiu opatření při provádění dohledu nad činností exekutorů a nad vedením exekutorských úřadů,
c) působí preventivně a výchovně, provádí analýzy a zásadní poznatky ze své činnosti ve spolupráci s ostatními orgány Komory navrhuje prezidiu ke zveřejnění.
(4) Předsedu kontrolní komise zastupuje místopředseda kontrolní komise.
(5) Členství v kontrolní komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu Komory, s funkcí náhradníka člena prezidia Komory, jakož i s členstvím v revizní komisi.
Kárná komise
(1) Kárná komise má 9 členů, z toho 6 členů z řad soudců a 3 členy z řad exekutorů. Kárná komise má 3 náhradníky z řad exekutorů; klesne-li počet členů kárné komise z řad exekutorů pod počet stanovený tímto zákonem, je kárná komise oprávněna doplnit z řad náhradníků členy nové.
(2) Členové kárné komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu kárné komise. Předsedou kárné komise může být pouze soudce.
(3) Předsedu kárné komise zastupuje místopředseda kárné komise.
(4) Kárné řízení se koná před tříčlenným kárným senátem jmenovaným předsedou kárné komise. Kárný senát se skládá z 2 členů kárné komise z řad soudců a z 1 člena kárné komise z řad exekutorů. Předsedou kárného senátu může být pouze soudce.
(5) Členství v kárné komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu Komory a s členstvím v revizní komisi a kontrolní komisi.
(6) Řízení, rozhodování a činnost kárné komise upraví Komora kárným řádem.
Zkušební komise
(1) Zkušební komise má 15 členů.
(2) Členové zkušební komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu zkušební komise.
(3) Předsedu zkušební komise zastupuje místopředseda zkušební komise.
(4) Exekutorská zkouška se koná před tříčlenným zkušebním senátem složeným ze 2 členů zkušební komise z řad exekutorů a z 1 člena zkušební komise z řad soudců; senátu předsedá člen určený předsedou zkušební komise.
(5) Řízení, rozhodování a činnost zkušební komise upraví Komora zkušebním řádem.
Výběrová komise
(1) Výběrová komise má 6 členů; 2 členové jsou jmenováni z řad soudních exekutorů, 2 z řad soudců na návrh předsedy krajského soudu, v jehož obvodu se nachází okresní soud, do jehož obvodu by měl být exekutor jmenován, a 2 na návrh ministra z řad zaměstnanců ministerstva.
(2) Výběrová komise určí svého předsedu losem.
(3) Rozhodnutí výběrové komise je přijato, vyslovila- li se pro ně nadpoloviční většina jejích členů. Při rovnosti hlasů se návrh pokládá za zamítnutý.
(1) Komora bezplatně poskytne ministerstvu na jeho žádost v přiměřené lhůtě určené ministerstvem údaje v podobě statistických informací týkající se činnosti exekutorů nebo údaje týkající se činnosti Komory, lze-li je zjistit bez nepřiměřených obtíží.
(2) Exekutor je povinen bezplatně poskytnout Komoře na její žádost v přiměřené lhůtě určené Komorou anonymizované údaje týkající se jeho činnosti, lze-li je zjistit bez nepřiměřených obtíží.
(3) Jestliže Komora neposkytne ministerstvu údaje, které je povinna poskytnout podle odstavce 1, v přiměřené lhůtě určené ministerstvem, upozorní ji ministerstvo na porušení této povinnosti a určí jí lhůtu k nápravě.
Obecná ustanovení
(1) Exekutor, kandidát a koncipient jsou kárně odpovědni za kárné provinění.
(2) Kárným proviněním exekutora, kandidáta nebo koncipienta je závažné nebo opětovné
a) porušení jeho povinností stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory, nebo
b) narušení důstojnosti exekutorského povolání jeho chováním.
(3) Exekutorovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření:
a) napomenutí,
b) písemné napomenutí,
c) pokutu až do výše stonásobku základu podle odstavce 6,
d) odvolání z exekutorského úřadu.
(4) Kandidátovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření:
a) napomenutí,
b) písemné napomenutí,
c) pokutu až do výše desetinásobku základu podle odstavce 6,
d) odvolání ze zastupování.
(5) Koncipientovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření:
a) napomenutí,
b) písemné napomenutí,
c) pokutu až do výše dvojnásobku základu podle odstavce 6.
(6) Základem pro určení pokuty podle odstavců 3 až 5 je všeobecný vyměřovací základ stanovený podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, v němž se exekutor, kandidát nebo koncipient dopustil kárného provinění.
(7) Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání z exekutorského úřadu, nesmí být odvolaný exekutor po dobu 5 let od právní moci rozhodnutí o odvolání jmenován exekutorem. Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání ze zastupování, nesmí být odvolaný kandidát po dobu pěti let od právní moci rozhodnutí o odvolání ustanoven zástupcem nebo být jmenován exekutorem.
(8) Příjem z pokut uložených exekutorům je příjmem státního rozpočtu, příjem z pokut uložených kandidátům a koncipientům připadá Komoře. Nezaplatí- li kandidát nebo koncipient ve lhůtě pokutu, provede výkon rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty na návrh Komory soud podle zvláštního právního předpisu20a).
(9) Odpovědnost exekutora, kandidáta nebo koncipienta za kárné provinění zaniká, nebyl-li do 3 let od jeho spáchání podán návrh na zahájení kárného řízení.
Kárné řízení
(1) Kárné řízení se zahajuje na návrh, který se nazývá kárnou žalobou.
(2) Kárnou žalobu je oprávněn podat
a) ministr proti kterémukoli exekutorovi, kandidátovi nebo koncipientovi,
b) předseda revizní komise a předseda kontrolní komise ve věcech působnosti těchto komisí proti kterémukoli exekutorovi, kandidátovi nebo koncipientovi,
c) předseda krajského soudu proti exekutorovi, který má sídlo v obvodu tohoto soudu, kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora či zástupci exekutora,
d) předseda okresního soudu proti exekutorovi, který má sídlo v obvodu tohoto soudu, kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora,
e) předseda okresního soudu proti exekutorovi, který byl tímto soudem pověřen provedením exekuce, proti kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora nebo zástupci exekutora
(dále jen „kárný žalobce“).
(3) Kárná žaloba musí být podána do 6 měsíců ode dne, kdy se kárný žalobce o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo. Do šestiměsíční lhůty se nezapočítává doba, po kterou se provádějí přípravné úkony k prověření, zda ke kárnému provinění došlo, nejvýše však v délce dvou měsíců.
(4) Kárná žaloba musí obsahovat jméno a příjmení exekutora, kandidáta nebo koncipienta, proti němuž žaloba směřuje, jeho sídlo, sídlo exekutora, u něhož je kandidát nebo koncipient zaměstnán, popis skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, a označení důkazů, o které se návrh opírá. Ke kárné žalobě se připojí důkazy, které má kárný žalobce k dispozici.
Kárné řízení proti kandidátovi a koncipientovi
(1) O tom, zda se kandidát nebo koncipient dopustil kárného provinění, a o uložení kárného opatření rozhoduje v kárném řízení pro každou věc ustanovený tříčlenný kárný senát.
(2) Na návrh člena kárného senátu prezident Komory nebo viceprezident Komory, účastní-li se prezident Komory jinak ve věci, se souhlasem prezidia Komory odvolá člena kárného senátu, který závažným způsobem porušil své povinnosti či jinak ohrozil důvěru v řádné a nestranné rozhodování kárného senátu. Zanikne-li funkce některého z členů kárného senátu, kárná komise Komory bez odkladu zvolí nového člena.
(1) O podání kárné žaloby vyrozumí předseda kárného senátu kandidáta nebo koncipienta, proti němuž se kárné řízení vede (dále jen „kárně obviněný“), jejím doručením. Poučí jej o právu zvolit si zástupce z řad exekutorů nebo advokátů, vyjádřit se ke skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a navrhnout důkazy na svou obhajobu. O zahájení řízení se vyrozumí též ministr, pokud není kárným žalobcem.
(2) Kárně obviněnému, který není zastoupen, ustanoví kárný senát opatrovníka, jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li stižen duševní poruchou nebo chorobou, která mu brání náležitě se hájit. Opatrovníkem ustanoví kárný senát exekutora nebo advokáta s jejich souhlasem.
(1) Kárně obviněný má právo se vyjádřit ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu, a navrhovat důkazy na svou obhajobu. Kárně obviněný může být v řízení zastoupen exekutorem nebo advokátem.
(2) V řízení lze vyslýchat svědky, znalce a účastníky, jen když se dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď.
(3) Pověřený člen kárného senátu provede potřebná šetření, zejména zjistí potřebné další skutečnosti a důkazy, nejsou-li v návrhu uvedeny, a jde-li o listiny nebo jiné věci, opatří je k provedení důkazu. Úkony, které v kárném řízení nemohou být provedeny, provede na dožádání kárného senátu a na náklady Komory soud; soud dožádání vyhoví, nejde-li o úkon podle zákona nepřípustný. Soud přitom učiní všechna rozhodnutí, která jsou k provedení dožádání potřebná.
(1) Kárný senát bez ústního jednání řízení zastaví, jestliže
a) byla kárná žaloba podána opožděně nebo byla vzata zpět,
b) skončil pracovní poměr kandidáta nebo koncipienta u exekutora,
c) zanikla odpovědnost kárně obviněného za kárné provinění,
d) kárně obviněný byl za skutek, pro který se vede kárné řízení, pravomocně odsouzen v trestním řízení.
(2) Kárný senát řízení přeruší, má-li za to, že skutek, který se kárně obviněnému klade za vinu, má znaky trestného činu, a věc předloží příslušnému orgánu činnému v trestním řízení.
(3) Kárný senát přeruší kárné řízení také tehdy, dozví-li se, že pro skutek, pro který bylo kárné řízení zahájeno, se proti kárně obviněnému vede trestní stíhání.
(4) Kárný senát pokračuje v řízení, jestliže orgán činný v trestním řízení rozhodl jinak než podle odstavce 1 písm. d).
(5) Nerozhodne-li kárný senát o zastavení nebo přerušení kárného řízení, určí jeho předseda termín ústního jednání a vyrozumí o něm kárného žalobce, kárně obviněného, a má-li zástupce, také jeho zástupce. Má-li kárně obviněný ustanoveného opatrovníka podle § 117 odst. 6, termín ústního jednání se sdělí jen opatrovníkovi. Je-li třeba vyslechnout svědky, předvolá je předseda kárného senátu k ústnímu jednání.
(1) Dojde-li kárný senát k závěru, že kandidát se dopustil kárného provinění, rozhodne, že je vinen, a uloží mu kárné opatření podle § 116 odst. 4. Dojde- -li kárný senát k závěru, že koncipient se dopustil kárného provinění, rozhodne, že je vinen, a uloží mu kárné opatření podle § 116 odst. 5.
(2) Dojde-li kárný senát k závěru, že se kárně obviněný kárného provinění nedopustil nebo mu nelze kárné provinění prokázat, rozhodne, že kárně obviněný se kárného obvinění zprošťuje.
(3) Kárný senát zastaví kárné řízení, jestliže vyjde najevo některý z důvodů zastavení uvedených v § 119 odst. 1 při ústním jednání.
(4) Jestliže kárný senát kárnou žalobu zamítl nebo kárně obviněného obvinění zprostil, má kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s kárným řízením. Bylo-li kárné řízení zahájeno na návrh kárného žalobce podle § 117 odst. 2 písm. a), c), d) nebo e), má kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na náhradu vůči státu. Bylo-li kárné řízení zahájeno na návrh kárného žalobce podle § 117 odst. 2 písm. b), má kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na náhradu vůči Komoře.
(5) Náklady kárného řízení nese Komora. V rozhodnutí podle odstavce 1 uloží kárný senát kárně obviněnému, aby zaplatil Komoře náklady řízení stanovené paušální částkou v kárném řádu.
(6) Komora nahradí svědkovi hotové výdaje a výdělek, který mu prokazatelně ušel. Nárok je třeba uplatnit u Komory do 3 dnů od výslechu, jinak zaniká; o tom musí být svědek poučen. Náhrada hotových výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům se řídí zvláštními právními předpisy20b).
20b) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákona č. 322/2006 Sb.
(1) Pro rozhodnutí v kárném řízení je rozhodující skutkový a právní stav v době, kdy ke kárnému provinění došlo; pozdější právní úpravy se použije, jestliže je to pro kárně obviněného příznivější.
(2) Rozhodnutí kárného senátu musí být písemné a musí obsahovat výrok a odůvodnění; pro doručování se použijí přiměřeně ustanovení správního řádu o doručování rozhodnutí vydaných ve správním řízení.
(3) Rozhodnutí kárného senátu se doručí kárně obviněnému a kárnému žalobci do vlastních rukou. Má-li kárně obviněný v řízení zástupce nebo opatrovníka, doručí se jim rozhodnutí namísto kárně obviněnému. Dále se doručí ministrovi, pokud nebyl kárným žalobcem.
(4) Proti rozhodnutí kárného senátu není odvolání přípustné.
(5) Kárný žalobce je oprávněn podat žalobu podle zvláštního právního předpisu21) proti rozhodnutí kárného senátu podle § 120 odst. 1 až 3, jestliže k jejímu podání shledá závažný veřejný zájem.
Kárné řízení proti exekutorovi
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, na kárné řízení proti exekutorovi se použijí obdobně ustanovení zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců21).
(2) Opatření potřebná k výkonu uloženého kárného opatření provede ministerstvo.
21) Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů.
Pozastavení výkonu exekutorského úřadu
(1) Ministr může pozastavit exekutorovi výkon exekutorského úřadu, jestliže bylo proti němu zahájeno trestní řízení za úmyslný trestný čin nebo za trestný čin související s exekuční činností, a to až do právní moci rozhodnutí.
(2) Ministr pozastaví exekutorovi výkon exekutorského úřadu po dobu výkonu trestu odnětí svobody, jestliže nejsou dány důvody pro jeho odvolání.
(3) Po dobu pozastavení výkonu exekutorského úřadu nesmí exekutor vykonávat exekutorskou činnost.
(4) Proti rozhodnutí ministra o pozastavení výkonu exekutorského úřadu lze podat žalobu u soudu.22)
Zahlazení kárného postihu
Po uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření se pro účely kárné odpovědnosti hledí na exekutora, kandidáta nebo koncipienta, jako by nebyl pro kárné provinění stíhán. Jestliže výkon kárného opatření do té doby neskončil, kárný postih se zahlazuje vykonáním kárného opatření.
Zpět na obsah zákona
