Územní rozhodnutí, Díl 4, porovnání znění k 1.1.2011

Stavební zákon č. 183/2006 Sb.

Obsah předpisu
Seznam paragrafů
Tisk stránky
    rozšířené hledání
    Znění předpisu k datu: 1.1.2024 (aktuální znění)
    (zvýrazněny změny vůči znění k 1.1.2011)
    Stavební zákon byl zrušen zákonem č. 283/2021 Sb., Zákon stavební zákon ke dni 1.1.2024.



    Díl 4

    Územní rozhodnutí

    § 76

    (1) Umisťovat stavby nebo zařízení, jejich změny, měnit jejich vliv jejich užívání na využití území, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území lze jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, nestanoví-li zákon jinak.

    (2) Každý, kdo navrhuje vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, je povinen dbát požadavků uvedených v § 90 a být šetrný k zájmům vlastníků sousedních pozemků a staveb, za tímto účelem si může vyžádat územně plánovací informaci, nejsou-li mu podmínky využití území a vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu známy.

    § 77

    (1)

    Územním rozhodnutím je rozhodnutí o

    a) umístění stavby nebo zařízení (dále jen "rozhodnutí o umístění stavby"),

    b) změně využití území,

    c) změně stavby a o změně vlivu užívání stavby na využití území,


    d) dělení nebo scelování pozemků,

    e) ochranném pásmu.

    (2) Územní rozhodnutí se nevydává pro území, pro které je vydán regulační plán, a to v rozsahu, v jakém nahrazuje příslušná územní rozhodnutí.

    § 78

    (1) Územní rozhodnutí lze nahradit územním souhlasem za podmínek uvedených v § 96 nebo veřejnoprávní smlouvou za podmínek uvedených v § 78a.

    (2) Územní rozhodnutí se nevydává, pokud jej nahrazuje regulační plán.

    (3) Územní rozhodnutí o umístění stavby se nevydává, pokud se vydává společné povolení.

    (4) Stavební úřad může podle správního řádu § 96a spojit vydání územního souhlasu se souhlasem s provedením ohlášeného stavebního záměru.

    (5) Pokud je možné nahradit územní rozhodnutí veřejnoprávní smlouvou (§ 78a) a současně je možné nahradit stavební řízení povolení veřejnoprávní smlouvou (§ 116), jsou-li podmínky v území jednoznačné lze uzavřít veřejnoprávní smlouvu, zejména je-li pro území schválen která nahradí současně územní plán nebo regulační plán rozhodnutí a stavební povolení.

    (2) (6) Stavební úřad může v územním rozhodnutí u jednoduchých staveb , a terénních úprav a zařízení uvedených v § 104 odst. 2 písm. d) až m) § 104 odst. 1 písm. f) až i), jestliže to nevylučuje povaha věci, ochrana veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů nebo ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků řízení, stanovit na žádost, že k jejich provedení nebude vyžadovat ohlášení anebo stavební povolení.

    (3) Se souhlasem dotčeného orgánu může stavební úřad uzavřít se žadatelem veřejnoprávní smlouvu o umístění stavby, o změně využití území a o změně vlivu stavby na využití území, která nahradí územní rozhodnutí, a to za podmínek podle § 161 až 168 správního řádu; ustanovení § 167 odst. 3 správního řádu se nepoužije.

    (4) Náležitosti obsahu veřejnoprávní smlouvy, která nahradí územní rozhodnutí, stanoví prováděcí právní předpis.

    (5) Stavební úřad do 7 dnů od předložení návrhu veřejnoprávní smlouvy oznámí postup podle odstavce 3 osobám, které by byly účastníky územního řízeni podle zvláštního zákona.

    § 78a

    Veřejnoprávní smlouva

    (1) Stavební úřad může uzavřít se žadatelem veřejnoprávní smlouvu o umístění stavby, o změně využití území a o změně vlivu užívání stavby na území, která nahradí územní rozhodnutí. Veřejnoprávní smlouvu nelze uzavřít v případě záměru, pro který je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.

    (2) Žadatel předloží stavebnímu úřadu návrh veřejnoprávní smlouvy, který obsahuje kromě označení smluvních stran náležitosti výroku územního rozhodnutí, včetně všech údajů a podmínek vyplývajících ze závazných stanovisek dotčených orgánů a odůvodnění souladu s požadavky § 90. Žadatel v návrhu veřejnoprávní smlouvy uvede osoby, které by byly účastníky územního řízení. K návrhu připojí dokumentaci v rozsahu jako k žádosti o vydání územního rozhodnutí, včetně situačního výkresu na podkladě katastrální mapy, a závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů. Žadatel k návrhu připojí souhlas k umístění stavebního záměru podle § 184a.

    (3) Stavební úřad posoudí návrh veřejnoprávní smlouvy do 30 dnů ode dne jeho předložení z hlediska splnění podmínek pro uzavření veřejnoprávní smlouvy. Stavební úřad vyvěsí informaci o podaném návrhu veřejnoprávní smlouvy na úřední desce po dobu 8 dnů. Stavební úřad na základě posouzení návrhu veřejnoprávní smlouvy návrh přijme, nebo odmítne a sdělí žadateli důvody odmítnutí.

    (4) Žadatel zajistí souhlasy osob, které by byly účastníky územního řízení s uzavřenou veřejnoprávní smlouvou. Žadatel je povinen předložit stavebnímu úřadu veřejnoprávní smlouvu spolu se souhlasy osob, které by byly účastníky územního řízení, a grafickou přílohu, kterou tvoří celková situace v měřítku katastrální mapy, popřípadě další vybraná část dokumentace, k vyznačení účinnosti.

    (5) Stavební úřad vyvěsí oznámení o uzavření veřejnoprávní smlouvy po vyznačení účinnosti na úřední desce po dobu 15 dnů. Veřejnoprávní smlouvu s vyznačením účinnosti doručí místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem, a jde-li o stavbu podle § 15 nebo 16 také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby a dotčeným orgánům.

    (6) Účinky veřejnoprávní smlouvy zanikají uplynutím 2 let ode dne její účinnosti, není-li dohodnuta doba delší, nejdéle však 5 let. Účinky veřejnoprávní smlouvy nezanikají,

    a) bylo-li na základě žádosti podané v době její účinnosti vydáno pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebo nabyl-li v době její účinnosti právních účinků souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru,

    b) bylo-li v době její účinnosti započato s využitím území pro stanovený účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon nevydává,

    c) vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného autorizovaným inspektorem podaného v době její účinnosti právo stavební záměr realizovat, nebo

    d) byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební povolení podaného v době její účinnosti uzavřena tato veřejnoprávní smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.

    (7) Účinnost veřejnoprávní smlouvy lze prodloužit; odstavce 1 až 4 se použijí přiměřeně. Návrh na prodloužení účinnosti musí být předložen před zánikem účinků veřejnoprávní smlouvy. V případě, že osoba, která by byla účastníkem územního řízení, nevyjádří souhlas s prodloužením účinnosti veřejnoprávní smlouvy, stavební úřad rozhodne o jejím prodloužení postupem podle § 93 odst. 3; v takovém případě se návrh na prodloužení účinnosti veřejnoprávní smlouvy považuje za žádost podle § 93 odst. 3.

    (8) Veřejnoprávní smlouva pozbývá účinnosti dnem, kdy stavební úřad obdržel sdělení žadatele, že upustil od záměru, ke kterému se veřejnoprávní smlouva vztahuje; to neplatí, byla-li realizace záměru již zahájena. Veřejnoprávní smlouvu lze změnit na zá kladě dohody stavebního úřadu a žadatele za podmínek § 94 odst. 1, postupem podle odstavců 1 až 4. Veřejnoprávní smlouvu lze z moci úřední změnit nebo zrušit samostatným výrokem v rozhodnutí o umístění veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření.

    (9) Veřejnoprávní smlouvu lze přezkoumat z moci úřední v přezkumném řízení podle správního řádu. Přezkumné řízení lze zahájit nejpozději do 1 roku od účinnosti veřejnoprávní smlouvy. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne účinnosti veřejnoprávní smlouvy.

    (10) Obsahové náležitosti veřejnoprávní smlouvy, která nahradí územní rozhodnutí, stanoví prováděcí právní předpis.

    § 79

    Rozhodnutí o umístění stavby

    (1) Rozhodnutí o umístění stavby vymezuje stavební pozemek, umisťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Při umisťování souboru staveb v areálech jaderných zařízení se v rozhodnutí vymezí areál jako stavební pozemek a v jeho rámci se stanoví skladba, druh a účel staveb a rámcové podmínky pro jejich umístění v maximálních nebo minimálních prostorových parametrech (zejména vnější půdorysné a výškové ohraničení, odstupové vzdálenosti staveb od hranic pozemků a sousedních staveb) a napojení na dopravní a technickou infrastrukturu; v rámci stanovených podmínek se stavby umístí při povolení staveb.

    (2) Stavební úřad může vydání územního souhlasu sloučit s vydáním souhlasu s provedením ohlášené stavby, přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení § 105 až 107.

    (3) Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují

    a) informační a reklamní zařízení o celkové ploše menší než do 0, 6 m m2 umisťovaná mimo ochranná pásma pozemních komunikací,

    b) stožáry pro vlajky do výšky 8 m,

    c) povrchová zařízení pro rozvod povrchové rozvody nebo odvod odvody vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla,

    d) sirény, včetně jejich podpěrných konstrukcí, a související zařízení do celkové výšky 1, 5 m,

    e) signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely,

    f) bleskosvody a zařízení, které tvoří jejich součást body seismické monitorovací sítě,

    g) informativní značky e) podpěrné konstrukce dopravního značení a oznámení zařízení pro provozní informace na pozemních komunikacích,

    h) f) opěrné zdi do výšky 1 m nebo oplocení do výšky 2 m, které nehranící nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi a nebo s veřejným prostranstvím1) a které se nacházejí v zastavěném území či v zastavitelné ploše,

    i) g) propustky na neveřejných účelových komunikacích,

    j) přenosné h) cirkusové stany a scénické stavby pro film, zařízení televizi nebo divadlo,

    i) sjezdy a konstrukce nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení sousední nemovitosti, jejichž doba umístění

    j) antény do výšky 8 m včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních zařízení umisťované samostatně na pozemku nepřesáhne 30 dnů v roce nebo na budovách,

    k) signální oplocení lesních školek, oplocení zřízené k ochraně lesních porostů před zvěří na lesních pozemcích a monitorovací zařízení umísťovaná oplocení dřevin vysazených za účelem založení územního systému ekologické stability, která jsou bez podezdívky, přičemž nesmí dojít k omezení provozu na stávajících stavbách pozemní komunikaci nebo k přerušení turisticky značené trasy,

    l) stavby pro hospodaření v lesích a stavby pro výkon práva myslivosti do 30 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení,

    m) důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchových lomech a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru státní báňské správy podle horních předpisů,

    m) cirkusové stany pro nejvýše 200 osob n) skleník do 40 m2 zastavěné plochy a scénické do 5 m výšky umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení,

    o) stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro film rodinnou rekreaci, televizi která souvisí nebo divadlo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o úložiště radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy nebo jaderné zařízení, nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,

    n) sjezdy z pozemních komunikací p) bazén do 40 m2 zastavěné plochy na sousední nemovitosti zastavěném stavebním pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, a jeho související technické zařízení,

    o) označení budov státních orgánů a orgánů q) stavby mostních vah,

    r) přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné správy dopravě, označení a jiné veřejně prospěšných staveb přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky, staveb právnických

    s) výměna vedení technické infrastruktury69), pokud nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma,

    t) prodejní stánky, konstrukce a fyzických osob podnikajících podle zvláštních právních předpisů zařízení pro slavnostní výzdobu a označení nemovitých kulturních památek podle osvětlení budov, jejichž umístění nepřesáhne 30 po sobě jdoucích dnů,

    u) dobíjecí stanice vybavené výlučně běžným dobíjecím bodem, splňující podmínky zvláštního právního předpisu32), popřípadě značkou stanovenou mezinárodní smlouvou.1),

    (4) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na kulturní památky a ustanovení odstavce 3 písm. a)

    v) stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW, b) pokud jsou v souladu s územně plánovací dokumentací, h) a i) se nevztahuje na nemovitosti s výjimkou stavby vodního díla, které nejsou kulturní památkou památky a stavby ve zvláště chráněném území, ale jsou v památkové rezervaci , nebo památkové zóně,

    w) připojení k distribuční soustavě75) pomocí elektrické přípojky nebo smyčky, to vše v ochranném pásmu nemovité kulturní památky hladině nízkého napětí a v maximální délce do 25 m od vedení stávající distribuční soustavy zřizované provozovatelem distribuční soustavy, jehož distribuční soustava je připojena k přenosové soustavě a k jehož soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst, nemovité národní kulturní památky

    (3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na záměry, památkové rezervace nebo památkové zóny32) pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.

    (5) (4) Pokud stavby uvedené v odstavci 3 odstavci 2 vyžadují provedení zemních prací nebo terénních úprav, je stavebník povinen zajistit zjistit si informace o existenci podzemních staveb technické infrastruktury a zajistit jejich ochranu.

    (5) Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují stavební úpravy a udržovací práce.


    1) Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů.

    32) Zákon č. 20/1987 Sb. 69) Například zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, o státní památkové péči zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů .

    75) § 2 odst. 2 písm. a) bod 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

    § 80

    Rozhodnutí o změně využití území

    (1) Rozhodnutí o změně využití území stanoví nový způsob užívání pozemku a podmínky jeho využití.

    (2) Rozhodnutí o změně využití území vyžadují

    a) terénní úpravy podle § 3 odst. 1,

    b) stanovení dobývacího prostoru,

    c) odstavné, manipulační plochy, prodejní, skladové nebo výstavní plochy a tržiště,

    d) hřbitovy veřejná a neveřejná pohřebiště,

    e) změny druhu pozemku přesahující výměru 300 m nebo způsobu využití pozemků, zejména zřizování, rušení a úpravy vinic, chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů, pokud podmínky nejsou stanoveny schválenými pozemkovými úpravami nebo jiným územním rozhodnutím,

    f) úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody.

    (3) Rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas nevyžadují sjezdy z pozemních

    a) terénní úpravy do 1, 5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím1), pokud nedochází k nakládání s odpady,

    b) odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy do 300 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí,

    c) změny druhu pozemku nebo způsobu využití pozemků o výměře do 300 m2,

    d) terénní úpravy v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích sousedících s nimi, jimiž se podstatně nemění přirozená koryta vodních toků,

    e) úpravy pozemků, které mají vliv na sousední nemovitosti schopnost vsakování vody, provedené na pozemku rodinného domu nebo na pozemku stavby pro rodinnou rekreaci, které souvisí nebo podmiňují bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží ke skladování hořlavých látek nebo výbušnin, není v rozporu s územně plánovací dokumentací, a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejich provedení bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.

    (4) Ustanovení odstavce 3 odstavce 3 se nevztahuje na území, na kterých se prokazatelně nalézají archeologické nálezy.

    (5) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na záměry, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí a na záměry ve zvláště chráněných územích12).


    1) Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů.

    12) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

    § 81

    Rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu užívání stavby na využití území

    (1) Rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu užívání stavby na využití území (dále jen "rozhodnutí o změně stavby") stanoví podmínky pro požadovanou změnu užívání stavby a její nové využití nebo podmínky upravující, která má vliv na životní prostředí a nebo nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.

    (2) Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území vyžadují

    a) nástavby,

    b) přístavby,

    c) takové změny ve způsobu v užívání stavby, pro které podstatně mění je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí11) nebo mají nové nároky stavby na okolí.

    (3) Rozhodnutí o změně stavby ani územní souhlas nevyžadují

    a) stavební úpravy,

    b) udržovací práce.

    (4) Rozhodnutí o změně stavby může stavební úřad sloučit s řízením o změně v užívání stavby podle § 126 veřejnou dopravní a 127 technickou infrastrukturu.


    11) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

    § 82

    Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků

    (1) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků stanoví podmínky pro nové rozdělení nebo scelení pozemků.

    (2) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků je možno vydat pouze na žádost podanou všemi vlastníky všech dotčených pozemků a staveb na nich, které jsou předmětem rozhodnutí, nebo oprávněnou osobou za účelem uplatňování předkupního práva pro veřejně prospěšné stavby (§ 101).

    (3) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků se nevydává nevyžaduje, pokud podmínky pro dělení nebo scelení pozemků jsou dány regulačním plánem, jiným rozhodnutím stavebního úřadu nebo rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu33), popřípadě není důvodné. Není-li třeba stanovit podmínky pro dělení nebo scelování pozemků, stavební úřad potvrdí tuto skutečnost sdělením, kterým současně schválí navrhovaný záměr. Sdělení nelze vydat, pokud je rozhodování v území podmíněno územní studií nebo regulačním plánem.


    33) § 2, 3 a 11 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a o pozemkových úřadech a o změně zákonu, č. 229/1991 Sb ., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

    § 83

    Rozhodnutí o ochranném pásmu

    (1) Rozhodnutí o ochranném pásmu chrání stavbu, zařízení nebo pozemek před negativními vlivy okolí nebo chrání okolí stavby či zařízení nebo pozemku před jejich negativními účinky.

    (2) Rozhodnutí o ochranném pásmu se vydává zpravidla současně při rozhodování podle § 79 až 81; lze je vydat i samostatně.

    (3) Rozhodnutí o ochranném pásmu se nevydává, jestliže podmínky ochrany jsou stanoveny zvláštním právním předpisem34) nebo na jeho základě.


    34) Například zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.




    Zpět na obsah zákona

    ?
    Zobrazit sloupec 

    Kalkulačka - Výpočet

    Výpočet čisté mzdy

    Důchodová kalkulačka

    Přídavky na dítě

    Příspěvek na bydlení

    Rodičovský příspěvek

    Životní minimum

    Hypoteční kalkulačka

    Povinné ručení

    Banky a Bankomaty

    Úrokové sazby, Hypotéky

    Směnárny - Euro, Dolar

    Práce - Volná místa

    Úřad práce, Mzda, Platy

    Dávky a příspěvky

    Nemocenská, Porodné

    Podpora v nezaměstnanosti

    Důchody

    Investice

    Burza - ČEZ

    Dluhopisy, Podílové fondy

    Ekonomika - HDP, Mzdy

    Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

    Drahé kovy

    Zlato, Investiční zlato, Stříbro

    Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

    Podnikání

    Města a obce, PSČ

    Katastr nemovitostí

    Ochranné známky

    Finanční katalog

    Občanský zákoník

    Zákoník práce

    Stavební zákon

    Daně, formuláře

    Další odkazy

    Auto - Cena, Spolehlivost

    Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

    Monitoring ekonomiky

    Volby, Mapa webu

    English version

    Czech currency

    Prague stock exchange


    Ochrana dat, Cookies

     

    Copyright © 2000 - 2024

    Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.