Základní ustanovení, Oddíl 1

Oddíl 1

Základní ustanovení

§ 110a

Úvodní ustanovení

(1) Zvláštním režimem jednoho správního místa je

a) režim mimo Evropskou unii a

b) režim Evropské unie.

(2) Zvláštní režim jednoho správního místa může v tuzemsku použít osoba povinná k dani, která poskytuje vybranou službu a splňuje v tuzemsku podmínky pro použití zvláštního režimu jednoho správního místa.

(3) V případě zvláštního režimu jednoho správního místa je místně příslušným Finanční úřad pro Jihomoravský kraj.

(4) Ustanovení o příslušnosti Specializovaného finančního úřadu se v případě zvláštního režimu jednoho správního místa nepoužijí.

§ 110b

Vymezení základních pojmů

(1) Pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa se rozumí

a) daní peněžité plnění spravované v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa; rozpočet, jehož je daň příjmem, se považuje za veřejný rozpočet,

b) vybranou službou služba poskytovaná osobě nepovinné k dani s místem plnění na území Evropské unie, a to

1. telekomunikační služba,

2. služba rozhlasového a televizního vysílání,

3. elektronicky poskytovaná služba,

c) státem spotřeby členský stát, ve kterém je místo plnění poskytované vybrané služby,

d) státem identifikace členský stát, ve kterém se osoba povinná k dani registruje k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa,

e) uživatelem osoba povinná k dani, která je v tuzemsku registrovaná k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa; uživatel je daňovým subjektem.

(2) Pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa se za provozovnu považuje i ta organizační složka osoby povinné k dani, která může přijímat a využívat služby, které jsou poskytovány pro potřebu této provozovny, neboť je dostatečně stálá a má vhodné personální a technické zdroje.