Základní ustanovení, § 128

§ 128

Základní ustanovení

(1) Garanční fond je právnická osoba, která zabezpečuje záruční systém, ze kterého se vyplácejí náhrady zákazníkům obchodníka s cennými papíry, který není schopen plnit své dluhy vůči svým zákazníkům.

(2) Garanční fond

a) přijímá příspěvky od obchodníků s cennými papíry,

b) informuje Českou národní banku o výši příspěvků, které jednotliví obchodníci s cennými papíry zaplatili Garančnímu fondu za příslušný kalendářní rok, a uveřejňuje tyto informace na svých internetových stránkách do 30. dubna následujícího roku,

c) zajišťuje ověřování nároků na vyplacení náhrad z Garančního fondu,

d) zajišťuje vyplácení náhrad z Garančního fondu.

(3) Garanční fond se zapisuje do obchodního rejstříku.

(4) Garanční fond není státním fondem. Na Garanční fond se nevztahují právní předpisy upravující pojišťovnictví.

(5) Garanční fond je řízen pětičlennou správní radou, která je jeho statutárním orgánem. Předsedu, místopředsedu a ostatní členy správní rady Garančního fondu jmenuje a odvolává ministr financí. Členové správní rady Garančního fondu jsou jmenováni na období 5 let, a to i opakovaně. Nejméně 1 člen je jmenován z řad zaměstnanců České národní banky, a to na návrh bankovní rady České národní banky. Nejméně 2 členové jsou jmenováni z řad členů statutárního orgánu nebo zaměstnanců obchodníků s cennými papíry.

(6) Pokud některému členovi správní rady Garančního fondu skončí členství ve správní radě před uplynutím jeho funkčního období, je na jeho místo jmenován nový člen správní rady, jehož funkční období skončí ke stejnému dni, ke kterému by skončilo funkční období jeho předchůdce.

(7) Člen správní rady je povinen vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře.

(8) Při porušení povinnosti podle odstavce 7 člen správní rady nahradí škodu, kterou způsobil,

a) v případě úmyslu v plné výši,

b) v případě nedbalosti až do celkové výše 100 000 Kč za celé období výkonu své funkce.

(9) Každý obchodník s cennými papíry je povinen platit příspěvek do Garančního fondu.

(10) Zdrojem majetku Garančního fondu jsou příspěvky od obchodníků s cennými papíry, pokuty uložené obchodníkům s cennými papíry podle tohoto zákona, pokuty uložené investičním společnostem za porušení ustanovení týkajících se obhospodařování majetku zákazníků a výnosy z investování peněžních prostředků. Garanční fond může přijmout též úvěr, dotaci nebo návratnou finanční výpomoc.

(11) Prostředky Garančního fondu lze použít na

a) náhrady plynoucí z neschopnosti obchodníka s cennými papíry splnit své závazky spočívající ve vydání majetku zákazníků zákazníkům, z důvodu přímo souvisejícího s jeho finanční situací,

b) splátky úvěrů nebo návratné finanční výpomoci,

c) úhradu nákladů na činnost Garančního fondu.

(12) Pro účely této hlavy se majetkem zákazníka rozumí peněžní prostředky a investiční nástroje, které obchodník s cennými papíry převzal za účelem poskytnutí investiční služby, a peněžní prostředky a investiční nástroje získané za tyto hodnoty pro zákazníka. Věta druhá § 2 odst. 1 písm. h) platí obdobně.

(13) Peněžní prostředky Garančního fondu mohou být investovány pouze bezpečným způsobem.

(14) Způsob zabezpečování činnosti Garančního fondu, způsob investování peněžních prostředků Garančního fondu a úhradu nákladů na činnost Garančního fondu podrobně upraví statut Garančního fondu, který vydá správní rada po předchozím souhlasu ministerstva. Souhlas ministerstva se vyžaduje též ke každé změně statutu Garančního fondu.