VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ, ČÁST PRVNÍ

Zákoník práce č. 262/2006 Sb.

Obsah předpisu
Seznam paragrafů
Tisk stránky
    rozšířené hledání
    Znění předpisu k datu: 24.6.2014 (aktuální znění)



    ČÁST PRVNÍ

    VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

    HLAVA I

    PŘEDMĚT ÚPRAVY A VYMEZENÍ PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ

    § 1

    Tento zákon

    a) upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli;tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními,

    b) upravuje rovněž právní vztahy kolektivní povahy. Právní vztahy kolektivní povahy, které souvisejí s výkonem závislé práce, jsou vztahy pracovněprávními,

    c) zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1),

    d) upravuje též některé právní vztahy před vznikem pracovněprávních vztahů podle písmene a),

    e) upravuje některá práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců při dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce podle zákona o nemocenském pojištění107) a některé sankce za jeho porušení.


    107) § 56 odst. 2 písm. b) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění zákona č. 305/2008 Sb.

    § 1a

    Základní zásady pracovněprávních vztahů

    V pracovněprávních vztazích se uplatňují zejména tyto základní zásady

    a) zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance,

    b) uspokojivé a bezpečné pracovní podmínky pro výkon práce,

    c) spravedlivé odměňování zaměstnance,

    d) řádný výkon práce zaměstnancem v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele,

    e) rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace.

    § 2

    (1) Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.

    (2) Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

    § 3

    Závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy2). Základními pracovněprávními vztahy podle tohoto zákona jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.


    2) Například zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

    § 4

    Pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.

    § 4a

    (1) Pro pracovněprávní vztahy se nepoužijí ustanovení občanského zákoníku o smlouvě ve prospěch třetí osoby, o zadržovacím právu, o vymíněném odstoupení od smlouvy, o společných závazcích a právech, o smlouvě s přesnou dobou plnění a o postoupení pohledávky.

    (2) Smluvní pokuta smí být dohodnuta jen, stanoví-li to tento zákon.

    § 4b

    (1) Práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích mohou být upravena odchylně od tohoto zákona, jestliže to tento zákon výslovně nezakazuje nebo z povahy jeho ustanovení nevyplývá, že se od něj není možné odchýlit. Od ustanovení uvedených v § 363 je možné se odchýlit jen ve prospěch zaměstnance.

    (2) Podle odstavce 1 může dojít k odchylné úpravě smlouvou, jakož i vnitřním předpisem; k úpravě povinností zaměstnance však smí dojít jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

    (3) Odchylná úprava práv v pracovněprávních vztazích (§ 307) nesmí být nižší nebo vyšší, než je právo, které stanoví tento zákon nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné, není-li v § 116, § 118 odst. 1 a § 122 odst. 2 stanoveno jinak.

    § 5

    (1) Na vztahy vyplývající z výkonu veřejné funkce se tento zákon vztahuje, pokud to výslovně stanoví nebo pokud to stanoví zvláštní právní předpisy.

    (2) Jestliže je veřejná funkce vykonávána v pracovním poměru, řídí se tento pracovní poměr tímto zákonem.

    (3) Pracovní vztahy mezi družstvem a jeho členy se řídí tímto zákonem, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak3).


    3) § 226 obchodního zákoníku.

    HLAVA II

    SMLUVNÍ STRANY ZÁKLADNÍCH PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ

    Díl 1

    Zaměstnanec

    § 6

    Způsobilost fyzické osoby jako zaměstnance mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti, jakož i způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti vzniká, pokud není v tomto zákoně dále stanoveno jinak, dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku; zaměstnavatel však s ní nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku.

    Díl 2

    Zaměstnavatel

    § 7

    Zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu.

    § 8

    zrušen

    § 9

    Za Českou republiku (dále jen „stát“)6) v pracovněprávních vztazích jedná a práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů vykonává organizační složka státu7), která jménem státu v základním pracovněprávním vztahu (§ 3) zaměstnance zaměstnává.


    6) § 6 a 7 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.

    7) § 3 a 51 zákona č. 219/2000 Sb.

    § 10

    Způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích jako zaměstnavatel vzniká narozením. Způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti v pracovněprávních vztazích jako zaměstnavatel vzniká dosažením 18 let věku.

    § 11

    Vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Vedoucím zaměstnancem je nebo se za vedoucího zaměstnance považuje rovněž vedoucí organizační složky státu.

    Díl 3

    zrušen

    § 12

    zrušen

    HLAVA III

    zrušena

    § 13

    zrušen

    § 14

    zrušen

    § 15

    zrušen

    HLAVA IV

    ROVNÉ ZACHÁZENÍ A ZÁKAZ DISKRIMINACE

    § 16

    (1) Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.

    (2) V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace. Pojmy přímá diskriminace, nepřímá diskriminace, obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci a případy, kdy je rozdílné zacházení přípustné, upravuje antidiskriminační zákon108).

    (3) Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení, pokud z povahy pracovních činností vyplývá, že toto rozdílné zacházení je podstatným požadavkem nezbytným pro výkon práce; účel sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený. Za diskriminaci se rovněž nepovažují opatření, jejichž účelem je odůvodněno předcházení nebo vyrovnání nevýhod, které vyplývají z příslušnosti fyzické osoby ke skupině vymezené některým z důvodů uvedených v antidiskriminačním zákonu.


    108) Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon).

    § 17

    Právní prostředky ochrany před diskriminací v pracovněprávních vztazích upravuje antidiskriminační zákon.

    HLAVA V

    PRÁVNÍ ÚKONY

    § 18

    (1) Právní úkon se i přes vady jeho obsahu považuje za platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti nedovolá, není-li v § 19 stanoveno jinak.

    (2) Neplatnosti právního úkonu pro vady jeho obsahu se nemůže dovolat ten, kdo ji sám způsobil. Neplatnost právního úkonu nemůže být zaměstnanci na újmu, pokud neplatnost nezpůsobil výlučně sám.

    nadpis zrušen

    § 19

    Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního úkonu,

    a) který nebyl učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně,

    b) který byl učiněn osobou nezpůsobilou k právním úkonům nebo osobou jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto úkonu neschopnou,

    c) který zavazuje k plnění od počátku nemožnému,

    d) který odporuje zákonu nebo jej obchází a zároveň nejsou naplněny základní zásady pracovněprávních vztahů,

    e) který odporuje dobrým mravům,

    f) kterým se zaměstnanec předem vzdává svých práv,

    g) k němuž nebyl udělen předepsaný souhlas příslušného orgánu v případech, kdy to stanoví výslovně tento zákon anebo zvláštní zákon; požaduje-li zákon, aby právní úkon byl s příslušným orgánem pouze projednán, není právní úkon neplatný, i když k tomuto projednání nedošlo.

    § 20

    (1) Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda smluvních stran, je neplatný, ledaže smluvní strany tuto vadu dodatečně odstraní.

    (2) Nebyl-li právní úkon, jímž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah (§ 3), učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon, je možné se neplatnosti dovolat, jen nebylo-li již započato s plněním.

    (3) Jednostranné právní úkony a kolektivní smlouva jsou pro vadu formy právního úkonu vždy neplatné.

    § 21

    Vznikne-li pro neplatnost právního úkonu škoda, odpovídá se za ni podle tohoto zákona.

    nadpis zrušen

    § 22

    Kolektivní smlouvu smí za zaměstnance uzavřít pouze odborová organizace.

    § 23

    (1) V kolektivní smlouvě je možné upravit mzdová nebo platová práva a ostatní práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích, jakož i práva nebo povinnosti smluvních stran této smlouvy.

    (2) Kolektivní smlouvu mohou uzavřít zaměstnavatel nebo více zaměstnavatelů, nebo jedna nebo více organizací zaměstnavatelů na straně jedné a jedna nebo více odborových organizací na straně druhé.

    (3) Kolektivní smlouva je

    a) podniková, je-li uzavřena mezi zaměstnavatelem nebo více zaměstnavateli a odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi působícími u zaměstnavatele,

    b) vyššího stupně, je-li uzavřena mezi organizací nebo organizacemi zaměstnavatelů10) a odborovou organizací nebo odborovými organizacemi.

    (4) Postup při uzavírání kolektivní smlouvy, včetně řešení sporů mezi smluvními stranami, upravuje zvláštní právní předpis11).


    10) § 16 odst. 2 zákona č. 83/1990 Sb., ve znění zákona č. 300/1990 Sb.

    11) Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.

    § 24

    (1) Odborová organizace uzavírá kolektivní smlouvu také za zaměstnance, kteří nejsou odborově organizováni.

    (2) Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, musí zaměstnavatel jednat o uzavření kolektivní smlouvy se všemi odborovými organizacemi; odborove organizace vystupují a jednají s právními důsledky pro všechny zaměstnance společně a ve vzájemné shodě, nedohodnou-li se mezi sebou a zaměstnavatelem jinak.

    § 25

    (1) Kolektivní smlouva je závazná pro její smluvní strany.

    (2) Kolektivní smlouva je závazná také pro

    a) zaměstnavatele, kteří jsou členy organizace zaměstnavatelů, která uzavřela kolektivní smlouvu vyššího stupně, a pro zaměstnavatele, kteří v době účinnosti kolektivní smlouvy z organizace zaměstnavatelů vystoupili,

    b) zaměstnance, za které uzavřela kolektivní smlouvu odborová organizace nebo odborové organizace,

    c) odborové organizace, za které uzavřela kolektivní smlouvu vyššího stupně odborová organizace.

    (3) Zaměstnanec má právo předkládat smluvním stranám kolektivní smlouvy podněty ke kolektivnímu vyjednávání o kolektivní smlouvě a má právo být informován o průběhu tohoto vyjednávání.

    (4) Práva, která vznikla z kolektivní smlouvy jednotlivým zaměstnancům, se uplatňují a uspokojují jako ostatní práva zaměstnanců z pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

    § 26

    (1) Kolektivní smlouva může být uzavřena na dobu určitou nebo na dobu neurčitou. Je-li uplynutí doby podle věty první vázáno na splnění podmínky, musí kolektivní smlouva obsahovat nejzazší dobu její účinnosti. Kolektivní smlouvu je možné písemně vypovědět nejdříve po uplynutí 6 měsíců od data její účinnosti. Výpovědní doba činí nejméně 6 měsíců a začíná prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní straně.

    (2) Účinnost kolektivní smlouvy začíná prvním dnem období, na které byla kolektivní smlouva uzavřena, a končí uplynutím tohoto období, pokud doba účinnosti některých práv nebo povinností není v kolektivní smlouvě sjednána odchylně.

    (3) Při zániku smluvní strany kolektivní smlouvy jednající za zaměstnance skončí účinnost kolektivní smlouvy nejpozději posledním dnem následujícího kalendářního roku.

    § 27

    (1) Podniková kolektivní smlouva nesmí upravovat práva z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouva vyššího stupně, jinak je v této části neplatná.

    (2) Kolektivní smlouva musí být uzavřena písemně a podepsána smluvními stranami na téže listině.

    § 28

    Kolektivní smlouvu je zakázáno nahrazovat zvláště neupravenou smlouvou; dále je zakázáno pro kolektivní smlouvu použít úpravu občanského zákoníku o zastřeném právním úkonu, o odporovatelnosti, o přijetí, zrušení a odvolání návrhu na uzavření smlouvy, o zániku návrhu na uzavření smlouvy, o včasném a pozdním přijetí návrhu na uzavření smlouvy, o okamžiku uzavření smlouvy a o odstoupení od smlouvy.

    § 29

    Smluvní strany kolektivní smlouvy jsou povinny s obsahem kolektivní smlouvy seznámit zaměstnance nejpozději do 15 dnů od jejího uzavření. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby byla kolektivní smlouva přístupná všem jeho zaměstnancům.




    Zpět na obsah zákoníku práce

    Kurzy a školení pracovního práva

     DatumNázev kurzuTypMístoPořádá
     27.10.   SRÁŽKY ZE MZDY A PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK + elearning ZDARMA  K Uherský Brod Orange Academy
     28.10.   PERSONALISTIKA - rekvalifikační kurz akreditovaný MŠMT s profesní zkouškou NSK ...  K Česká Třebová Orange Academy
     29.10.   Aktuální novinky ve mzdové účtárně a personální oblasti  K Brno INTEGRA CENTRUM
     30.10.   Personální a mzdová problematika v roce 2018 – zkušenosti a ...  K Olomouc INTEGRA CENTRUM
     30.10.   Pracovní právo pro personalisty  K Praha GRADUA-CEGOS
     31.10.   Personální a mzdová problematika v roce 2018 – zkušenosti a ...  K Ostrava INTEGRA CENTRUM
     31.10.   Aktuální novinky ve mzdové účtárně a personální oblasti  K Hradec Králové INTEGRA CENTRUM
     2.11.   Odměňování zastupitelů obcí, měst a krajů  K Praha INTEGRA CENTRUM
     2.11.   Anglicky psané smlouvy v IT  K Brno ICT Pro
     2.11.   Pracovní právo a zákoník práce - výklad bude vycházet ze ...  K Olomouc PROFESIM
    typy: K - Kurz, W - Webinář, E – E-learning, Knf - Konference   
    Seznam všech kurzů



    Zobrazit sloupec 
    Kurzy.cz - Akcie cz, kurzy měn, forex, zlato.
    TOP: Akcie CZ Akcie svět Kurzy měn Komodity Zlato Bitcoin Hypotéky Tarify Energie Kalkulačka Zákony Práce Školení Počasí

    Kalkulačka

    Výpočet čisté mzdy

    Přídavky na dítě

    Příspěvek na bydlení

    Rodičovský příspěvek

    Sociální příplatek

    Životní minimum

    Hypoteční kalkulačka

    Důchodová kalkulačka

    Banky a Bankomaty

    Úrokové sazby

    Běžné účty

    Hypotéky

    Stavební spoření

    Podílové fondy

    Směnárny - Euro, Dolar

    Úřad práce

    Investice

    Makroekonomika - ČNB

    Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

    Zlato online, Stříbro, Ropa

    Burza - ČEZ

    Pojištění

    Povinné ručení

    Penzijní připojištění

    Penzijní fondy

    Podnikání

    Obchodní rejstřík

    Města a obce, PSČ

    Katastr nemovitostí

    Ochranné známky

    Finanční katalog

    Nový občanský zákoník

    Zákoník práce

    Stavební zákon

    Daně, formuláře

    Další odkazy

    Auto - TÜV spolehlivost

    Monitoring ekonomiky

    Mapa webu

    Volby

    English version

    Czech currency

    Prague stock exchange


    Copyright © 2000 - 2018

    Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.,

    ISSN 1801-8688

    Ochrana údajů | Cookies