PRACOVNÍ POMĚR, PRACOVNÍ SMLOUVA A VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU, HLAVA II, porovnání znění k 1.1.2009

Zákoník práce č. 262/2006 Sb.

Obsah předpisu
Seznam paragrafů
Tisk stránky
    rozšířené hledání
    Znění předpisu k datu: 1.1.2024 (aktuální znění)
    (zvýrazněny změny vůči znění k 1.1.2009)



    HLAVA II

    PRACOVNÍ POMĚR, PRACOVNÍ SMLOUVA A VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU

    § 33

    (1) Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

    (2) Jestliže zvláštní právní předpis nebo stanovy spolku, odborové organizace nebo organizace zaměstnavatelů podle zvláštního právního předpisu vyžadují, aby se obsazení pracovního místa uskutečnilo na základě volby příslušným orgánem, považuje se zvolení za předpoklad, který předchází sjednání pracovní smlouvy.

    (3) Jmenováním na vedoucí pracovní místo se zakládá pracovní poměr v případech stanovených zvláštním právním předpisem16a); nestanoví-li to zvláštní právní předpis, zakládá se pracovní poměr jmenováním pouze u vedoucího

    a) organizační složky státu7),

    b) organizačního útvaru organizační složky státu,

    c) organizačního útvaru státního podniku13),

    d) organizačního útvaru státního fondu14),

    e) příspěvkové organizace15),


    f) organizačního útvaru příspěvkové organizace,

    g) organizačního útvaru v Policii České republiky16).

    (4) Jmenování podle odstavce 3 odstavce 3 provede ten, kdo je k tomu příslušný podle zvláštního právního předpisu16b); nevyplývá-li příslušnost ke jmenování ze zvláštního právního předpisu, provede je u vedoucího

    a) organizační složky státu7) vedoucí nadřízené organizační složky státu,

    b) organizačního útvaru organizační složky státu vedoucí této organizační složky státu7),

    c) organizačního útvaru státního podniku ředitel státního podniku13),

    d) organizačního útvaru státního fondu, v jehož čele stojí individuální statutární orgán, vedoucí tohoto fondu14),

    e) příspěvkové organizace zřizovatel,

    f) organizačního útvaru příspěvkové organizace15) vedoucí této příspěvkové organizace,

    g) organizačního útvaru v Policii České republiky16) policejní prezident.


    7) § 3 a 51 zákona č. 219/2000 Sb.

    13) Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.

    14) Například zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

    15) § 54 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

    16) Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

    16a) Například § 2 odst. 6 a 7 zákona č. 312/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 102 odst. 2 písm. g) a § 103 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 59 odst. 1 písm. c) a § 61 odst. 3 písm. b) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 68 odst. 2 písm. v) a § 72 odst. 3 písm. b) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, § 7 odst. 4 a § 8 odst. 1 zákona č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů, § 10 vyhlášky č. 394/1991 Sb., o postavení, organizaci a činnosti fakultních nemocnic a dalších nemocnic, vybraných odborných léčebných ústavů a krajských hygienických stanic v řídící působnosti ministerstva zdravotnictví České republiky, § 131 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), § 14 odst. 3 zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, § 17 odst. 2 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, § 8 odst. 1 písm. a) a § 9 odst. 4 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, § 8 odst. 1 písm. a) a § 9 odst. 4 zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři, § 9 odst. 2 zákona č. 256/2000 Sb., § 6 odst. 5 zákona č. 211/2000 Sb., § 8 odst. 4 zákona č. 104/2000 Sb., § 12 odst. 2 a 3 zákona č. 77/1997 Sb., § 24 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb.

    16b) Například § 148 odst. 18 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 48 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, čl. II bod 17 zákona č. 274/2003 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku ochrany veřejného zdraví, § 9 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb.

    § 34

    (1) Pracovní smlouva musí obsahovat

    a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,

    b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána,

    c) den nástupu do práce.

    (2) Není-li v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, je pravidelným pracovištěm místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně. Jestliže je však místo výkonu

    (3) Nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce sjednáno šířeji než jedna obec, považuje aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se za pravidelné pracoviště obec zaměstnavatel do týdne (§ 350a) nedozví o této překážce, ve které nejčastěji začínají může zaměstnavatel od pracovní cesty zaměstnance smlouvy odstoupit.

    (3) Zaměstnavatel (4) Od pracovní smlouvy je povinen uzavřít možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Pro odstoupení od pracovní smlouvu písemně smlouvy se vyžaduje dodržení písemné formy, jinak se k němu nepřihlíží.

    (4) Jedno (5) Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení písemné pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci.

    § 34a

    Není-li v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, platí, že pravidelným pracovištěm je místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Jestliže je však místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají cesty zaměstnance za účelem výkonu práce. Pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad nesmí být sjednáno šířeji než jedna obec.

    § 34b

    (1) Zaměstnanci v pracovním poměru musí být přidělována práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, s výjimkou konta pracovní doby (§ 86 a 87).

    (2) Zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. U zaměstnavatele, jímž je stát, platí věta první jen tehdy, jedná-li se o výkon práce v téže organizační složce státu.

    § 35

    Zkušební doba

    (1) Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než

    a) 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru (§ 36 odst. 1 (§ 36),

    b) 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru (§ 36 ) u vedoucího zaměstnance.

    (2) Zkušební dobu je možné sjednat rovněž v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní místo vedoucího zaměstnance (§ 33 odst. 3 (§ 33 odst. 3). Sjednaná zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována, není-li dále stanoveno jinak.

    (3) Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, popřípadě nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance (§ 33 odst. 3). Zkušební dobu není možné sjednat, jestliže pracovní poměr již vznikl.

    (2) (4) Sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována. O dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se však zkušební doba prodlužuje.

    (3) (5) Zkušební doba musí nesmí být sjednána písemně delší, jinak než je neplatná polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.

    (6) Zkušební doba musí být sjednána písemně.

    § 36

    Vznik pracovního poměru

    (1)

    Pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, popřípadě nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.

    (2) Jestliže zaměstnanec ve sjednaný den nenastoupí do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo do týdne neuvědomí zaměstnavatele o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit.

    § 37

    Informování o obsahu pracovního poměru

    (1) Neobsahuje-li tyto údaje pracovní smlouva údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru; to platí i o změnách těchto údajů. Informace musí obsahovat

    a) jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnance názvu a název a sídlo sídle zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno o jménu, popřípadě jména a příjmení a adresu adrese zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou,

    b) bližší bližším označení druhu a místa výkonu práce,

    c) údaj o délce výměře dovolené, popřípadě uvedení a o způsobu určování délky dovolené,

    d) údaj o výpovědních dobách době trvání a podmínkách zkušební doby, je-li sjednána,

    e) údaj postupu, který je zaměstnavatel a zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování pracovního poměru, a o týdenní pracovní době běhu a jejím rozvržení délce výpovědní doby,

    f) údaj odborném rozvoji, pokud jej zaměstnavatel zabezpečuje,

    g) stanovené týdenní pracovní době, o způsobu rozvržení pracovní doby včetně délky vyrovnávacího období, pokud je uplatněno nerovnoměrné rozvržení, a o rozsahu práce přesčas,

    h) rozsahu minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu a o poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo,

    i) mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo platu, termínu výplaty mzdy nebo platu, místu a způsobu vyplácení mzdy nebo platu,

    g) údaj o j) kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a označení účastníků smluvních stran těchto kolektivních smluv . ,

    (2) Vysílá-li

    k) orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel zaměstnance k výkonu práce odvádí pojistné na území jiného státu sociální zabezpečení v souvislosti s pracovním poměrem zaměstnance, je povinen jej předem informovat o předpokládané době trvání tohoto vyslání

    a o měně, to nejpozději ve které mu bude vyplácena mzda nebo plat lhůtě 7 dnů od vzniku pracovního poměru.

    (3) (2) Informace uvedené v odstavci 1 písm. c), d) a e) a v odstavci 2, týkající se měny, ve které bude zaměstnanci vyplácena mzda nebo plat, odstavci 1 písm. c) až i) a k) mohou být nahrazeny odkazem na příslušný právní předpis, na kolektivní smlouvu nebo na vnitřní předpis.

    (4) Povinnost (3) O změnách údajů uvedených v odstavci 1 je zaměstnavatel povinen zaměstnance písemně informovat zaměstnance o základních právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru bez zbytečného odkladu, nejpozději však v den, kdy změna nabývá účinnosti. Tato povinnost se nevztahuje na pracovní poměr na dobu kratší než 1 měsíc změny právních předpisů, kolektivních smluv a vnitřních předpisů.

    (4) Uskutečňuje-li se informování v elektronické podobě, musí být informace přístupná zaměstnanci takovým způsobem, aby si ji zaměstnanec mohl uložit a vytisknout; zaměstnavatel je povinen uschovat si doklad o předání informace zaměstnanci.

    (5) Při nástupu do práce musí být zaměstnanec seznámen s pracovním řádem a , s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež které musí při své práci dodržovat. Zaměstnanec musí být také seznámen , s kolektivní smlouvou a s vnitřními předpisy.

    § 37a

    Informování zaměstnanců vysílaných na území jiného státu

    (1) Vysílá-li zaměstnavatel zaměstnance k výkonu práce na území jiného státu a neobsahuje-li tyto údaje pracovní smlouva, je zaměstnavatel povinen předem písemně informovat zaměstnance o

    a) státu, v němž má být práce vykonávána,

    b) předpokládané době tohoto vyslání,

    c) měně, ve které mu bude vyplácena mzda nebo plat,

    d) peněžitém nebo věcném plnění poskytovaném zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem práce,

    e) tom, zda a za jakých podmínek je zajištěn návrat zaměstnance.

    (2) Je-li zaměstnanec vyslán do jiného členského státu Evropské unie k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb91), je zaměstnavatel dále povinen předem písemně informovat zaměstnance o

    a) odměně za práci, na niž má zaměstnanec nárok v souladu s právními předpisy hostitelského členského státu,

    b) podmínkách poskytování cestovních náhrad v souvislosti s výkonem práce a dalších plněních poskytovaných zaměstnavatelem v souvislosti s vysláním,

    c) odkazu na oficiální celostátní internetovou adresu zřízenou hostitelským členským státem118).

    (3) Informace uvedené v odstavci 1 písm. c) a v odstavci 2 písm. a) mohou být nahrazeny odkazem na příslušný právní předpis, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis.

    (4) Zaměstnavatel není povinen zaměstnance informovat podle odstavců 1 a 2, nepřesahuje-li vyslání zaměstnance dobu 4 týdnů po sobě jdoucích.

    (5) Ustanovení § 37 odst. 3 a 4 se použijí obdobně.


    91) Čl. 56 Smlouvy o fungování Evropské unie.

    118) Čl. 5 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu ("nařízení o systému IMI").

    § 38

    Povinnosti vyplývající z pracovního poměru

    (1) Od vzniku pracovního poměru je

    a) zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem,

    b) zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.

    (2) Pro pracovní poměr založený jmenováním platí ustanovení o pracovním poměru sjednaném pracovní smlouvou.

    (3) Zaměstnavatel je povinen předkládat odborové organizaci ve lhůtách s ní dohodnutých zprávy o nově vzniklých pracovních poměrech.

    § 39

    Pracovní poměr na dobu určitou

    (1) Pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, nebyla-li výslovně písemně sjednána doba jeho trvání.

    (2) Trvání Doba trvání pracovního poměru mezi týmiž účastníky je možné sjednat celkem na dobu nejvýše 2 let určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku tohoto prvního pracovního poměru; to platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v uvedené době mezi týmiž účastníky může být opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba alespoň 6 měsíců 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky smluvními stranami se nepřihlíží.

    (3) Ustanovení Ustanovením odstavce 2 se nevztahuje na případy, kdy dochází k pracovnímu poměru na dobu určitou

    a) není dotčen postup podle zvláštního právního předpisu nebo zvláštních právních předpisů, kdy zvláštní právní předpis stanoví se předpokládá, že pracovní poměr na dobu může trvat jen po určitou jako podmínku pro vznik dalších práv dobu17),

    b) z důvodu náhrady dočasně nepřítomného zaměstnance na dobu překážek v práci na straně zaměstnance.

    (4) Jsou-li u zaměstnavatele dány vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, kterou na jejichž základě nelze na zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnanci, kterýzaměstnanec tuto práci vykonávat, navrhl založení pracovního poměru na dobu neurčitou, nepostupuje se podle odstavce 2 za podmínky, že v písemné dohodě jiný postup bude těmto důvodům přiměřený a písemná dohoda zaměstnavatele s odborovou organizací budou tyto důvody blíže vymezeny; ustanovení § 51 občanského zákoníku v tomto případě není možné použít upraví

    a) bližší vymezení těchto důvodů,

    b) pravidla jiného postupu zaměstnavatele při sjednávání a opakování pracovního poměru na dobu určitou,

    c) okruh zaměstnanců zaměstnavatele, kterých se bude jiný postup týkat,

    d) dobu, na kterou se tato dohoda uzavírá.

    Písemnou dohodu s odborovou organizací je možné nahradit vnitřním předpisem jen v případě, že u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace; vnitřní předpis musí obsahovat náležitosti uvedené ve větě první.

    (5) Sjedná-li zaměstnavatel se zaměstnancem trvání pracovního poměru na dobu určitou, ačkoliv nebyly splněny podmínky stanovené v rozporu s odstavcích 2 až 4 odstavci 2 až 4, a oznámil-li zaměstnanec před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Návrh na určení, zda byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 až 4, může jak mohou zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby.

    (6) Ustanovení odstavců 2 až 5 odstavce 2 se nevztahují na pracovní smlouvu zakládající pracovní poměr na dobu určitou sjednanou mezi agenturou práce18) a zaměstnancem za účelem výkonu práce u uživatele (§ 2 odst. 5, § 308 a 309 jiného zaměstnavatele (§ 307a, 308 a 309 ).


    17) Například § 37 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. § 92 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. ve znění zákona č. 347/2010 Sb.

    18) § 66 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.




    Zpět na obsah zákona

    Kurzy a školení pracovního práva

     DatumNázev kurzuTypMístoPořádá
     8.4.   Vysílání pracovníků z ČR do členských států EU a EHP  K Praha Verlag Dashöfer
     9.4.   Pracovněprávní vztahy a nediskriminování – rovný přístup z pohledu zaměstnavatele …  K Praha VOX
     10.4.   Digitalizace HR dokumentů  K Praha Verlag Dashöfer
    typy: K - Kurz, W - Webinář, E – E-learning, Knf - Konference   
    Seznam všech kurzů

    ?
    Zobrazit sloupec 

    Kalkulačka - Výpočet

    Výpočet čisté mzdy

    Důchodová kalkulačka

    Přídavky na dítě

    Příspěvek na bydlení

    Rodičovský příspěvek

    Životní minimum

    Hypoteční kalkulačka

    Povinné ručení

    Banky a Bankomaty

    Úrokové sazby, Hypotéky

    Směnárny - Euro, Dolar

    Práce - Volná místa

    Úřad práce, Mzda, Platy

    Dávky a příspěvky

    Nemocenská, Porodné

    Podpora v nezaměstnanosti

    Důchody

    Investice

    Burza - ČEZ

    Dluhopisy, Podílové fondy

    Ekonomika - HDP, Mzdy

    Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

    Drahé kovy

    Zlato, Investiční zlato, Stříbro

    Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

    Podnikání

    Města a obce, PSČ

    Katastr nemovitostí

    Ochranné známky

    Finanční katalog

    Občanský zákoník

    Zákoník práce

    Stavební zákon

    Daně, formuláře

    Další odkazy

    Auto - Cena, Spolehlivost

    Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

    Monitoring ekonomiky

    Volby, Mapa webu

    English version

    Czech currency

    Prague stock exchange


    Ochrana dat, Cookies

     

    Copyright © 2000 - 2024

    Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.