Vymáhání daní, Díl 5, znění k 1.1.2013

Daňový řád č. 280/2009 Sb.

Obsah předpisu
Seznam paragrafů
Tisk stránky
    rozšířené hledání
    Znění předpisu k datu: 1.1.2013 (historické znění)



    Díl 5

    Vymáhání daní

    § 175

    Způsoby vymáhání

    (1) Správce daně může vymáhat nedoplatek daňovou exekucí nebo zabezpečit vymáhání nedoplatku prostřednictvím soudu nebo soudního exekutora, popřípadě jej uplatnit v insolvenčním řízení nebo přihlásit jej do veřejné dražby.

    (2) Správce daně zvolí způsob vymáhání nedoplatku tak, aby výše nákladů spojených s vymáháním, které bude daňový subjekt povinen uhradit, nebyla ve zjevném nepoměru k výši nedoplatku.

    (3) Správce daně je při vymáhání nedoplatku příslušný i k jeho vybrání.

    § 176

    Exekuční titul

    (1) Exekučním titulem je

    a) výkaz nedoplatků sestavený z údajů evidence daní,


    b) vykonatelné rozhodnutí, kterým je stanoveno peněžité plnění, nebo

    c) vykonatelný zajišťovací příkaz.

    (2) Výkaz nedoplatků obsahuje

    a) označení správce daně, který výkaz nedoplatků vydal,

    b) číslo jednací,

    c) označení daňového subjektu, který neuhradil nedoplatek (dále jen "dlužník"),

    d) údaje o jednotlivých nedoplatcích,

    e) podpis úřední osoby s uvedením jména, příjmení a pracovního zařazení a otisk úředního razítka; tuto náležitost lze nahradit uznávaným elektronickým podpisem úřední osoby,

    f) potvrzení o vykonatelnosti,

    g) den, k němuž je výkaz nedoplatků sestaven.

    Oddíl 1

    Daňová exekuce

    § 177

    Vztah k občanskému soudnímu řádu

    (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při daňové exekuci podle občanského soudního řádu.

    (2) Pravomoci správce daně, jakožto exekučního orgánu, upravuje výlučně tento zákon. Tam, kde vystupuje správce daně coby oprávněný z exekučního titulu, použijí se obdobně ustanovení občanského soudního řádu upravující postavení oprávněného.

    § 178

    Nařízení daňové exekuce

    (1) Daňová exekuce se nařizuje vydáním exekučního příkazu, čímž je zahájeno exekuční řízení.

    (2) Výrok exekučního příkazu obsahuje kromě náležitostí podle § 102 odst. 1

    a) způsob provedení daňové exekuce,

    b) výši nedoplatku, pro který je exekuce nařizována,

    c) výši exekučních nákladů podle § 183 odst. 1 a 2,

    d) odkaz na exekuční titul.

    (3) Pokud se částka, pro kterou je daňová exekuce nařizována, zvyšuje po nařízení daňové exekuce o úrok z prodlení, správce daně nařídí ve výroku exekučního příkazu i exekuci tohoto úroku a uvede zde rovněž způsob jeho výpočtu; z úroku z prodlení vzniklého po nařízení daňové exekuce nevznikají exekuční náklady.

    (4) Exekuční příkaz se doručuje dlužníkovi a dalším příjemcům tohoto rozhodnutí a lze se proti němu odvolat do 15 dnů ode dne doručení.

    (5) Daňovou exekuci lze provést pouze těmito způsoby

    a) srážkami ze mzdy,

    b) přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb,

    c) přikázáním jiné peněžité pohledávky,

    d) postižením jiných majetkových práv,

    e) prodejem movitých věcí, nebo

    f) prodejem nemovitostí.

    § 179

    Vyloučení majetku z daňové exekuce

    (1) Po nařízení daňové exekuce správce daně na návrh osoby, které svědčí právo k majetku nepřipouštějící provedení exekuce nebo osoby, které je exekučním příkazem ukládána povinnost ohledně takového majetku, popřípadě z moci úřední, rozhodnutím vyloučí z daňové exekuce majetek, kterému svědčí právo nepřipouštějící provedení exekuce; příjemcem tohoto rozhodnutí je dlužník a další osoby, které podaly návrh na vyloučení majetku z daňové exekuce.

    (2) O návrhu na vyloučení majetku z daňové exekuce rozhodne správce daně do 30 dnů. Proti rozhodnutí o vyloučení majetku z daňové exekuce se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení. Po dobu řízení o návrhu na vyloučení majetku z daňové exekuce nelze majetek, který je předmětem návrhu, prodat.

    (3) Osoby, které jsou oprávněny podat návrh na vyloučení majetku z daňové exekuce a jsou příjemci exekučního příkazu, mohou u správce daně, který daňovou exekuci nařídil, podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení exekučního příkazu návrh na vyloučení majetku z daňové exekuce.

    (4) Osoby, které jsou oprávněny podat návrh na vyloučení majetku z daňové exekuce a které nejsou příjemci exekučního příkazu, mohou své právo uplatnit návrhem u správce daně, který daňovou exekuci nařídil, ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy se o tom, že na jejich majetek byla nařízena daňová exekuce, dozvěděly, nejdéle do zahájení dražebního jednání; pokud tento majetek není předmětem dražby, tak nejdéle do dne, kdy byla daňová exekuce provedena.

    § 180

    Prohlášení o majetku

    (1) Nebyl-li nebo nemohl-li být vymáhaný nedoplatek uhrazen daňovou exekucí přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb, má na výzvu správce daně dlužník povinnost podat ve stanovené lhůtě prohlášení o majetku. Lhůta pro podání prohlášení o majetku nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. Ve výzvě správce daně poučí dlužníka o povinnostech spojených s doručením výzvy a případných následcích spojených s nepodáním prohlášení nebo uvedením nepravdivých anebo hrubě zkreslených údajů; ohledně nesplnění této povinnosti není správce daně vázán povinností mlčenlivosti pro účely trestního řízení.

    (2) V prohlášení o majetku je dlužník povinen uvést úplné a pravdivé údaje o svém majetku, včetně majetku patřícího do společného jmění manželů. Podpis dlužníka na prohlášení o majetku, které není podáno ústně do protokolu nebo prostřednictvím datové zprávy, která je podepsána uznávaným elektronickým podpisem, nebo která je odeslána prostřednictvím datové schránky, musí být úředně ověřen.

    (3) V prohlášení o majetku je dlužník povinen uvést

    a) plátce mzdy, nebo jiného příjmu postižitelného srážkami ze mzdy, a výši těchto svých nároků,

    b) poskytovatele platebních služeb, u nichž má peněžní prostředky na účtech, čísla účtů a výši peněžních prostředků na nich,

    c) osoby, vůči nimž má jiné peněžité pohledávky, důvod, výši a den splatnosti těchto pohledávek,

    d) osoby, vůči nimž má jiná majetková práva nebo nárok na jiné majetkové hodnoty, jejich důvod a hodnotu, popřípadě datum, kdy má být plněno,

    e) movité věci, které vlastní, popřípadě na nichž má spoluvlastnický podíl, s výjimkou věcí, které nepodléhají výkonu rozhodnutí, místo, popřípadě osobu, u které se nacházejí; totéž platí i o vkladních knížkách, vkladních listech a jiných formách vkladů, cenných papírech, listinách, jejichž předložení je třeba k uplatnění vlastnického práva k věci, ceninách, penězích a dalších platebních prostředcích,

    f) nemovitosti, které vlastní, popřípadě na nichž má spoluvlastnický podíl, a jeho výši,

    g) přesné označení podniku nebo jeho části, které vlastní, a jejich umístění,

    h) další majetek neuvedený pod písmeny a) až g),

    i) právní závady, které váznou na uvedeném majetku,

    j) výslovné prohlášení o tom, že o svém majetku, včetně majetku patřícího do společného jmění manželů, uvedl úplné a pravdivé údaje.

    (4) Učinil-li dlužník prohlášení o svém majetku u správce daně v uplynulých 6 měsících, správce daně vyzve dlužníka pouze ke sdělení změn a doplnění prohlášení o majetku. Stejný postup se uplatní, pokud dlužník předloží protokol o prohlášení o majetku spolu se seznamem majetku, který byl v uplynulých 6 měsících sepsán soudem.

    (5) Dlužník není povinen podat prohlášení o majetku, ke kterému byl správcem daně vyzván, jestliže

    a) je vůči dlužníku zahájeno insolvenční řízení,

    b) je u dlužníka zavedena nucená správa, nebo

    c) vymáhaný nedoplatek zanikl.

    (6) Právní úkony dlužníka týkající se jeho majetku, s výjimkou úkonů spočívajících v běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb a správy majetku, včetně jeho běžné údržby, které dlužník učinil poté, co mu byla doručena výzva podle odstavce 1, popřípadě výzva podle odstavce 4, jsou vůči správci daně a dalším osobám, které mají proti dlužníkovi pohledávku vymahatelnou na základě exekučního titulu, neúčinné.

    § 181

    Odklad a zastavení daňové exekuce

    (1) Správce daně může daňovou exekuci na návrh dlužníka nebo z moci úřední částečně nebo zcela odložit, zejména šetří-li se skutečnosti rozhodné pro zastavení daňové exekuce, vyloučení předmětu exekuce ze soupisu věcí nebo podmínky pro posečkání úhrady nedoplatku. Nestanoví-li správce daně v rozhodnutí o odložení daňové exekuce jinak, právní účinky již provedených exekučních úkonů zůstávají zachovány. Pominou-li důvody, které vedly k odkladu daňové exekuce, a nedojde-li k jejímu zastavení, rozhodne správce daně o pokračování v daňové exekuci.

    (2) Správce daně na návrh příjemce exekučního příkazu nebo z moci úřední daňovou exekuci zcela nebo zčásti zastaví, pokud

    a) pro její nařízení nebyly splněny zákonné podmínky,

    b) odpadl důvod, pro který byla daňová exekuce nařízena,

    c) povolí posečkání úhrady nedoplatku,

    d) bylo pravomocně rozhodnuto, že postihuje majetek, k němuž náleží právo nepřipouštějící exekuci, nebo věci nepodléhající exekuci,

    e) zaniklo právo vymáhat nedoplatek,

    f) předpokládaný výtěžek nepostačí ani ke krytí exekučních nákladů,

    g) by pokračování v daňové exekuci bylo spojeno s nepoměrnými obtížemi,

    h) dlužník, jehož mzda je exekuována, nepobírá nejméně po dobu jednoho roku mzdu alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny,

    i) bylo nařízeno více daňových exekucí a k úhradě vymáhaného nedoplatku postačí pouze některá z nich, nebo

    j) je tu jiný důvod, pro který nelze v daňové exekuci pokračovat.

    (3) Rozhodnutí o odložení, jakož i o pokračování v odložené daňové exekuci, nebo rozhodnutí o zastavení daňové exekuce se doručuje všem příjemcům exekučního příkazu. Jde-li o částečné zastavení daňové exekuce, doručuje se rozhodnutí pouze dlužníkovi a plátci mzdy, poskytovateli platebních služeb nebo jinému poddlužníkovi (dále jen "poddlužník"), kterého se částečné zastavení týká.

    (4) Proti rozhodnutím podle odstavce 3 nelze uplatnit opravné prostředky.

    Exekuční náklady

    § 182

    (1) Exekuční náklady je povinen hradit dlužník, pokud daňová exekuce nebyla provedena neoprávněně.

    (2) Exekuční náklady spočívají v náhradě nákladů za nařízení daňové exekuce, v náhradě nákladů za výkon prodeje a v náhradě hotových výdajů vzniklých při provádění daňové exekuce.

    (3) Při exekuci, jejímž exekučním titulem je zajišťovací příkaz, se hradí pouze hotové výdaje.

    (4) Výši exekučních nákladů stanoví správce daně exekučním příkazem nebo samostatným rozhodnutím; proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení.

    (5) Výši hotových výdajů stanoví správce daně vždy samostatným rozhodnutím. Stanovenou výši hotových výdajů je dlužník povinen uhradit do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Náhradu hotových výdajů, které souvisí s výkonem prodeje, hradí dlužník, i když k dražbě nebo zpeněžení předmětu daňové exekuce nedošlo.

    (6) Exekuční náklady se evidují na osobním daňovém účtu dlužníka a vymáhají se současně s nedoplatkem.

    § 183

    (1) Náklady za nařízení daňové exekuce činí 2 % z částky, pro kterou je daňová exekuce nařízena, nejméně však 500 Kč a nejvýše 500 000 Kč; povinnost jejich úhrady vzniká dlužníkovi vydáním exekučního příkazu nebo vydáním samostatného rozhodnutí, kterým správce daně stanoví výši exekučních nákladů.

    (2) Náklady za výkon prodeje činí 2 % z částky, pro kterou je daňová exekuce nařízena, nejméně však 500 Kč a nejvýše 500 000 Kč; povinnost jejich úhrady vzniká dlužníkovi zahájením dražby nebo zpeněžením předmětu daňové exekuce mimo dražbu.

    (3) Exekuční náklady podle odstavců 1 a 2 lze požadovat u téhož nedoplatku jen jednou. Tyto náklady se počítají z vymáhané částky zaokrouhlené na celé stokoruny dolů.

    § 184

    (1) Správce daně může zadržet z výtěžku daňové exekuce částku v očekávané výši hotových výdajů, kterou zúčtuje při stanovení jejich skutečné výše.

    (2) Úhrada hotových výdajů se převádí do rozpočtu správce daně, pokud tyto výdaje zálohoval z vlastních rozpočtových prostředků.

    (3) Při převodu vymožené částky z osobního depozitního účtu na osobní daňový účet daňového subjektu se exekuční náklady uspokojí vždy přednostně a úhrada hotových výdajů se provede jako první v pořadí.

    (4) Jsou-li některé exekuční úkony prováděny pro vymáhané nedoplatky více dlužníků společně, správce daně rozvrhne jejich náhradu poměrně podle výše vymáhaných nedoplatků.

    (5) Jestliže způsobil neoprávněnost vymáhání při dělené správě orgán veřejné moci, který peněžité plnění předal k vymáhání, uhradí tento orgán správci daně, který nedoplatek na tomto peněžitém plnění vymáhal, vzniklé hotové výdaje a přiznaný úrok z neoprávněného jednání správce daně, popřípadě náhradu škody.

    § 185

    Společná ustanovení pro daňovou exekuci

    (1) Týká-li se daňová exekuce majetku patřícího do společného jmění manželů, má manžel dlužníka ohledně tohoto majetku stejné postavení jako dlužník; v pochybnostech se má za to, že majetek patří do společného jmění manželů.

    (2) Převyšují-li peněžní prostředky získané daňovou exekucí částku vymáhaných nedoplatků, vznikne dlužníkovi vratitelný přeplatek, který správce daně vrátí i bez žádosti do 15 dnů.

    (3) Dojde-li v průběhu daňové exekuce prodejem movitých věcí nebo prodejem nemovitostí ke změně místní příslušnosti, daňovou exekuci dokončí správce daně, který ji nařídil.

    Oddíl 2

    Daňová exekuce postižením majetkových práv

    § 186

    Obecná ustanovení o daňové exekuci postižením majetkových práv

    (1) Při daňové exekuci postižením majetkových práv správce daně ukládá exekučním příkazem povinnosti dlužníkovi a poddlužníkovi, který je oprávněn nakládat s majetkovým právem dlužníka.

    (2) Správce daně bezodkladně vyrozumí poddlužníka o právní moci exekučního příkazu; toto vyrozumění se doručuje do vlastních rukou.

    (3) Nesplní-li poddlužník povinnost stanovenou mu exekučním příkazem a zákonem řádně a včas, má správce daně nárok na její splnění z prostředků tohoto poddlužníka; tento nárok správce daně uplatní podáním žaloby k soudu.

    (4) Dojde-li v průběhu daňové exekuce ke změně místní příslušnosti, sdělí dosavadní příslušný správce daně poddlužníkovi změnu místní příslušnosti a oznámí mu současně nové číslo účtu u poskytovatele platebních služeb, kam bude výtěžek nadále poukazován.

    Daňová exekuce srážkami ze mzdy

    § 187

    (1) Daňová exekuce srážkami ze mzdy se provede srážkami ze mzdy a z jiných příjmů do výše částky uvedené v exekučním příkazu.

    (2) Plátce mzdy dlužníka je povinen od okamžiku, kdy je mu doručen exekuční příkaz, po dobu trvání daňové exekuce provádět ze mzdy dlužníka stanovené srážky a nevyplácet sražené částky dlužníkovi.

    (3) Na návrh dlužníka může správce daně ze závažných důvodů snížit výši částky, která má být v příslušném výplatním období sražena ze mzdy dlužníka ve prospěch daňové exekuce. Pominou-li důvody, pro které bylo návrhu vyhověno, správce daně rozhodnutí o snížení srážky zruší. Proti tomuto rozhodnutí a proti rozhodnutí o návrhu nelze uplatnit opravné prostředky.

    (4) Daňová exekuce se vztahuje i na mzdu u plátce mzdy, který se stane plátcem mzdy až po nařízení daňové exekuce. Tomuto plátci mzdy správce daně doručí exekuční příkaz a zároveň mu uloží povinnost, aby pokračoval ve srážkách ze mzdy dlužníka, a dále uvede výši nedoplatku, pro jehož úhradu mají být srážky nadále prováděny; pořadí, které vymáhaný nedoplatek získal u původního plátce mzdy, zůstává zachováno. Proti rozhodnutí o pokračování ve srážkách ze mzdy nelze uplatnit opravné prostředky.

    § 188

    (1) Nařídí-li správce daně provádění srážek několika plátcům mzdy, určí jim, jakou část základní částky nemají srážet.

    (2) Pokud příjem dlužníka nedosahuje u některého plátce mzdy ani výši určené části základní částky, je plátce mzdy neprodleně povinen oznámit to správci daně; ten pak znovu rozhodne, jakou část základní částky nemá každý plátce mzdy srážet.

    § 189

    (1) Dlužník je povinen oznámit správci daně vznik nároku na mzdu u jiného plátce mzdy i zánik nároku na mzdu u dosavadního plátce mzdy do 8 dnů ode dne, kdy nastaly tyto skutečnosti.

    (2) Plátce mzdy je povinen do 8 dnů oznámit správci daně, že

    a) u něho nastoupil dlužník nově do práce,

    b) u něho přestal dlužník pracovat,

    c) dlužník nastoupil práci u jiného plátce mzdy.

    (3) Za nesplnění povinností uvedených v odstavcích 1 a 2 může správce daně uložit dlužníkovi nebo plátci mzdy pořádkovou pokutu do 50 000 Kč.

    § 190

    Daňová exekuce přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb

    (1) Daňová exekuce přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb se provede odepsáním peněžních prostředků dlužníka z jeho běžného, vkladového nebo jiného účtu, vedeného v jakékoliv měně, do výše částky uvedené v exekučním příkazu a jejich vyplacením správci daně. Exekuční příkaz se doručí poskytovateli platebních služeb dříve než dlužníkovi.

    (2) Poskytovatel platebních služeb je povinen od okamžiku, kdy mu byl doručen exekuční příkaz, po dobu trvání daňové exekuce nevyplácet peněžní prostředky z účtu dlužníka, ze kterého je přikázána pohledávka, neprovádět na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládat, a to až do výše částky uvedené v exekučním příkazu; to se týká i peněžních prostředků, které dojdou na tento účet do 6 měsíců ode dne vyrozumění o právní moci exekučního příkazu.

    (3) Je-li daňová exekuce nařizována na více účtů, stanoví správce daně v exekučním příkazu pořadí účtů, v jakém je poskytovatel platebních služeb povinen z nich odepsat peněžní prostředky.

    § 191

    Daňová exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky

    (1) Daňová exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky postihuje jinou peněžitou pohledávku dlužníka než nárok na mzdu nebo na pohledávku z účtu u poskytovatele platebních služeb, a to do částky uvedené v exekučním příkazu. Tuto exekuci lze nařídit i v případě, že pohledávka dlužníka se stane splatnou teprve v budoucnu, jakož i v případě, že dlužníkovi budou dílčí pohledávky z téhož právního důvodu v budoucnu postupně vznikat. Exekuční příkaz se doručí poddlužníkovi dříve než dlužníkovi.

    (2) Poddlužník nesmí od okamžiku, kdy mu byl doručen exekuční příkaz, po dobu trvání daňové exekuce vyplatit dlužníkovi jeho pohledávku, ani na ni provést započtení nebo s ní jinak nakládat. Dlužník nesmí od tohoto okamžiku se svou pohledávkou jakkoli nakládat a ztrácí právo na její vyplacení.

    (3) Úkony potřebné k vyplacení pohledávky dlužníka správci daně, které přísluší dlužníkovi, může místo něho provést správce daně.

    Daňová exekuce postižením jiných majetkových práv

    § 192

    (1) Při provádění daňové exekuce postižením jiných majetkových práv dlužníka, než podle § 178 odst. 5 písm. a) až c), za podmínky, že nejsou spojena s jeho osobou a jsou převoditelná na jiného, se přiměřeně použije ustanovení o provádění takového způsobu daňové exekuce, který odpovídá povaze majetkového práva, které je postiženo exekucí.

    (2) Úkony potřebné k uplatnění jiného majetkového práva podle odstavce 1, které přísluší dlužníkovi, může místo něho provést správce daně.

    § 193

    (1) K postižení pohledávky na vydání nebo dodání movitých věcí uplatní správce daně postup k přikázání jiné než peněžité pohledávky, ve kterém zakáže exekučním příkazem vydání nebo dodání věcí dlužníkovi a nařídí jejich vydání nebo dodání správci daně. Exekuční příkaz se doručí poddlužníkovi dříve než dlužníkovi.

    (2) Správce daně současně s vyrozuměním o právní moci exekučního příkazu upřesní způsob, místo a dobu plnění pohledávky, a to i v případě, že lhůta k plnění pohledávky nastane až v budoucnu.

    Oddíl 3

    Daňová exekuce prodejem movitých věcí a nemovitostí

    Dražba

    § 194

    (1) Správce daně může k provedení daňové exekuce prodejem movitých věcí a nemovitostí nařídit a provést dražbu.

    (2) Dražbu řídí daňový exekutor, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí úřední osoba pověřená výkonem daňové exekuce; toto jednání je veřejné.

    (3) Správce daně může pověřit další úřední osobu k provedení licitačních úkonů (dále jen "licitátor") a určit další úřední osoby k zajištění řádného průběhu dražby.

    (4) Osobou zúčastněnou na dražbě je každý, kdo se dostaví k účasti na dražbě před jejím zahájením a prokáže, že splňuje podmínky účastnit se dražby. Jedná-li se o dražbu nemovitosti, může se jednání zúčastnit pouze osoba, která složila do zahájení dražby dražební jistotu; složení dražební jistoty je tato osoba povinna doložit způsobem stanoveným v dražební vyhlášce. Osoba zúčastněná na dražbě je povinna prokázat svou totožnost. Osoba zúčastněná na dražbě je dále povinna dát se zapsat do seznamu osob zúčastněných na dražbě, převzít a používat dražební číslo, pokud bylo přiděleno.

    (5) Dražitel je osoba zúčastněná na dražbě, která učinila v průběhu dražby dražební podání. Pokud je dražiteli udělen příklep, stává se vydražitelem.

    (6) Dražbu lze uskutečnit i elektronicky. Podmínky postupu při elektronické dražbě stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

    § 195

    (1) Konání dražby nařizuje správce daně dražební vyhláškou.

    (2) Dražební vyhláška obsahuje kromě náležitostí podle § 102 odst. 1 písm. a), b), g) a h)

    a) čas a místo konání dražby,

    b) označení a popis předmětu dražby,

    c) má-li být draženo více předmětů dražby i pořadí, ve kterém budou draženy,

    d) zjištěnou nebo výslednou cenu předmětu dražby,

    e) výši nejnižšího dražebního podání,

    f) způsob a lhůtu úhrady nejvyššího dražebního podání a předpoklady, za kterých vydražitelé mohou převzít vydražené předměty a za kterých se stanou jejich vlastníky,

    g) výzvu, aby každý, kdo má právo, které nepřipouští provedení daňové exekuce, uplatnil toto právo u správce daně, a aby takové uplatnění práva prokázal do zahájení dražby, s upozorněním, že jinak k jeho právu nebude při provedení daňové exekuce přihlíženo,

    h) výzvu k uplatnění pohledávek zajištěných zástavním nebo zadržovacím právem s poučením o způsobu uplatnění a o tom, že jinak se k těmto pohledávkám nepřihlíží.

    (3) Dražební vyhláška vzhledem k předmětu dražby dále obsahuje

    a) výši dražební jistoty a způsob její úhrady,

    b) čas a místo konání prohlídky předmětů dražby a organizační zabezpečení prohlídky,

    c) práva a závady spojené s předměty dražby, s označením těch závad, o nichž bylo podle § 221 odst. 3 písm. c) rozhodnuto, že prodejem v dražbě nezaniknou.

    (4) Dražební vyhláška se neodůvodňuje a mohou se proti ní odvolat osoby, jimž se doručuje dražební vyhláška do vlastních rukou. Odvolat se lze pouze proti údajům uvedeným v odstavci 2 písm. d) a e), odstavci 3 písm. a) a c), a to do 15 dnů ode dne doručení dražební vyhlášky. Změny v údajích uvedených v dražební vyhlášce na základě rozhodnutí o odvolání, sdělí daňový exekutor při zahájení dražby, popřípadě konání dražby zruší. Rozhodnutí o zrušení konání dražby se doručuje jako dražební vyhláška; proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky.

    § 196

    (1) Dražební vyhlášku správce daně doručí do vlastních rukou

    a) dlužníkovi,

    b) spoluvlastníku předmětu dražby,

    c) dalším osobám, o nichž je správci daně známo, že mají k předmětu dražby předkupní, věcné nebo nájemní právo,

    d) správci daně, který již přihlásil své nedoplatky vůči dlužníkovi,

    e) tomu, kdo přistoupil do daňové exekuce jako oprávněný z exekuce přerušené podle jiného právního předpisu17).

    (2) Ostatním osobám správce daně dražební vyhlášku doručí tak, že ji zveřejní způsobem podle § 56 odst. 2, a to do zahájení dražby, nejméně však po dobu

    a) 30 dnů v případě dražby nemovitostí, nebo

    b) 20 dnů v případě dražby movitých věcí.

    (3) Dražební vyhlášku na dožádání příslušného správce daně zveřejní způsobem obvyklým též

    a) obecní úřad, v jehož obvodu se nemovitost nachází, jde-li o dražbu nemovitosti,

    b) katastrální úřad, popřípadě ten, kdo vede jiný veřejný registr, je-li předmět dražby v jeho evidenci.

    (4) Správce daně může rovněž dožádat zveřejnění dražební vyhlášky obecním úřadem, v jehož obvodu má dlužník poslední známý pobyt nebo sídlo.


    17) Zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí.

    § 197

    (1) Každý, kdo uplatňuje vůči předmětu dražby předkupní právo, je povinen prokázat toto právo správci daně nejpozději do zahájení dražby. Správce daně ještě před zahájením dražby rozhodne, zda předkupní právo je prokázáno; proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky. Je-li předkupní právo prokázáno, může je osoba, které svědčí, uplatnit jen v dražbě jako dražitel; přechodem vlastnictví předmětu dražby na vydražitele toto právo zaniká.

    (2) Každý, kdo má proti dlužníkovi pohledávku zajištěnou zadržovacím nebo zástavním právem váznoucím na předmětu dražby, než pro kterou je daňová exekuce vedena, ji může přihlásit správci daně k uspokojení z rozvrhu výtěžku dražby a prokázat příslušnými listinami nejpozději do zahájení dražby, jinak správce daně návrh na přihlášení pohledávky odmítne. Obdobně se postupuje při přihlášení oprávněného z exekuce přerušené podle jiného právního předpisu.

    (3) Odmítnutí návrhu na přihlášení pohledávky, který nesplnil podmínky přihlášení, oznámí správce daně rozhodnutím tomu, kdo návrh uplatnil; proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky.

    (4) Daňové pohledávky vůči dlužníkovi, než pro které je daňová exekuce vedena, může správce daně, který vede exekuční řízení, nebo jiný správce daně přihlásit k uspokojení z rozvrhu výtěžku dražby, nejpozději však do zahájení dražby.

    § 198

    (1) Dražbu lze uskutečnit v sídle správce daně nebo tam, kde se nachází předmět dražby, nebo na jiném vhodném místě.

    (2) Daňový exekutor zahájí dražbu a před zahájením licitace oznámí

    a) zda bylo prokázáno uplatněné předkupní právo,

    b) kdo přihlásil své pohledávky a v jaké výši,

    c) zda někdo přistoupil do daňové exekuce jako oprávněný z exekuce přerušené podle jiného právního předpisu,

    d) změny, které nastaly v údajích uvedených v dražební vyhlášce na základě odvolání a v důsledku uplatnění dalších práv a závad,

    e) zda jsou splněny předpoklady pro její konání,

    f) nejnižší dražební podání a minimální výši příhozu.

    (3) Daňový exekutor

    a) rozhoduje o výhradách podaných k průběhu dražby osobami zúčastněnými na dražbě,

    b) může vyloučit z dražby osobu zúčastněnou na dražbě a vykázat další přítomné osoby z dražební místnosti, pokud narušují průběh jednání, popřípadě požádat příslušný bezpečnostní sbor o jejich vyvedení a zjednání pořádku,

    c) může odvolat licitátora, neplní-li povinnosti stanovené zákonem, a následně plní povinnosti licitátora do skončení dražby osobně,

    d) může přerušit nebo zastavit konání dražby, pokud z technických důvodů, pro nevhodné chování osob zúčastněných na dražbě nebo dalších přítomných osob, nebo z jiných důvodů nelze v dražbě pokračovat.

    (4) Pokud daňový exekutor konání dražby přeruší, stanoví čas jeho pokračování na stejném místě. Nelze-li v přerušeném konání dražby pokračovat ve stejném dni, rozhodnutí o pokračování se oznámí stejným způsobem, jakým byla doručena dražební vyhláška. Proti rozhodnutí o přerušení a pokračování v dražbě ve stejný den nelze uplatnit opravné prostředky.

    § 199

    (1) Licitace jednotlivé věci trvá, dokud osoby zúčastněné na dražbě činí dražební podání.

    (2) Dražební podání je nabídka určité částky vyslovená dražitelem, kterou se zavazuje za draženou věc po příklepu uhradit.

    (3) Neučiní-li dražitelé vyšší dražební podání, licitátor slovem "potřetí" udělí příklep ve prospěch dražitele s nejvyšším dražebním podáním. Před udělením příklepu se licitátor dotáže osob zúčastněných na dražbě, zda mají výhrady proti udělení příklepu.

    (4) Jsou-li podle daňového exekutora výhrady proti příklepu důvodné, pokračuje licitátor v dražbě vyvoláním předposledního dražebního podání. V opačném případě licitátor rozhodne o udělení příklepu. Rozhodnutí o udělení příklepu se neodůvodňuje a nelze proti němu uplatnit opravné prostředky, pokud nejde o příklep udělený při dražbě nemovitosti.

    (5) Dražitelé jsou vázáni svými dražebními podáními, pokud nebylo učiněno vyšší dražební podání. Cena vydraženého předmětu není omezena cenovými předpisy.

    (6) Učiní-li více dražitelů stejné nejvyšší dražební podání, udělí se příklep nejprve tomu, komu svědčí předkupní právo; nedohodnou-li se jinak dražitelé, kteří učinili stejné nejvyšší dražební podání, licitátor určí vydražitele losem.

    § 200

    (1) O průběhu dražby se sepisuje protokol, ve kterém se zaznamená průběh licitace jednotlivých předmětů, učiněná nejvyšší dražební podání a jednotlivá rozhodnutí o udělení příklepu, uplatněné výhrady proti příklepu a způsob jejich vyřízení.

    (2) Protokol podepisuje daňový exekutor a ti, kteří vznesli výhrady proti udělení příklepu.

    (3) Nařídí-li správce daně z důvodu účelnosti a hospodárnosti v rámci jednoho jednání konání více dražeb z různých daňových exekucí, a to i vůči několika dlužníkům, protokol o průběhu dražby se vede tak, aby bylo zřejmé, jaký výtěžek z prodeje byl dosažen v jednotlivých daňových exekucích.

    § 201

    Dražit nesmí

    a) daňový exekutor, licitátor a další úřední osoby správce daně, který dražbu nařídil, dlužník a manžel dlužníka nebo jejich zástupci a dále ti, jimž jiný právní předpis18) brání v nabytí věci, která je předmětem dražby,

    b) vydražitel předmětu dražby, který je znovu dražen z toho důvodu, že tento vydražitel neuhradil ve stanovené lhůtě nejvyšší dražební podání.


    18) Například zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.

    § 202

    Dražba se ukončí, pokud byly vydraženy všechny předměty dražby, ke kterým se našel vydražitel, nebo jakmile dosažený výtěžek získaný dražbou postačuje k uspokojení vymáhaných nedoplatků a dalších nároků, které mají být popřípadě uspokojeny při rozvrhu výtěžku.

    Daňová exekuce prodejem movitých věcí

    § 203

    (1) Daňová exekuce prodejem movitých věcí, které jsou ve vlastnictví dlužníka, nebo prodejem spoluvlastnického podílu na věci movité se provede sepsáním věcí, které podléhají exekuci, a jejich zpeněžením, pokud to povaha věci nevylučuje.

    (2) Vyžaduje-li to účel provedení exekuce, může daňový exekutor učinit prohlídku bytu, sídla nebo místa podnikání, popřípadě jiných místností dlužníka, jakož i jeho skříní nebo jiných schránek v nich umístěných, v nichž se podle důvodného předpokladu nachází movitá věc, již má dlužník vydat; za tím účelem si může daňový exekutor zjednat do těchto prostor přístup; § 80 odst. 2 a 4 se použije obdobně.

    (3) Je-li důvodné podezření, že dlužník u sebe ukrývá movitou věc, která podléhá exekuci, a jestliže je výzva k vydání ukrývané věci bezvýsledná, může daňový exekutor provést osobní prohlídku.

    (4) Osobní prohlídku provádí úřední osoba stejného pohlaví.

    § 204

    (1) Věci, které mají být prodány, určí daňový exekutor v soupisu věcí.

    (2) Se sepsanými věcmi nesmí dlužník nakládat. Právní úkon, kterým dlužník porušil tuto povinnost, je neplatný.

    (3) Při zahájení soupisu věcí oznámí daňový exekutor účel svého příchodu, vyzve dlužníka k uhrazení vymáhaného nedoplatku a doručí dlužníkovi exekuční příkaz na prodej movitých věcí; není-li dlužník přítomen, doručí se mu exekuční příkaz až s protokolem o soupisu věcí.

    § 205

    (1) Pokud správce daně zjistí, že jsou pro dlužníka zaknihované a imobilizované cenné papíry evidovány u osoby oprávněné k evidenci investičních nástrojů19), určí tyto cenné papíry v exekučním příkazu, který se doručí dlužníkovi a osobě oprávněné k evidenci investičních nástrojů.

    (2) Exekuční příkaz správce daně doručí vždy dříve osobě oprávněné k evidenci investičních nástrojů než dlužníkovi a od tohoto okamžiku nesmí dlužník s těmito cennými papíry nakládat; osoba oprávněná k evidenci investičních nástrojů tuto skutečnost zapíše do své evidence.


    19) § 92 a 93 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

    § 206

    (1) Daňový exekutor sepíše především věci, které dlužník může nejspíše postrádat a které se nejsnáze prodají.

    (2) Věci, které se rychle kazí, budou sepsány, jen není-li dostatek jiných věcí a lze-li zajistit jejich rychlý prodej na místě, kde se nacházejí.

    (3) Sepsány nemohou být věci movité, které tvoří příslušenství nemovitosti.

    (4) Věci zvláštní povahy, jako jsou vkladní knížky, vkladní listy, listinné cenné papíry, listiny, jejichž předložení je třeba k uplatnění vlastnického práva k věci, ceniny, peníze, platební karty a další platební prostředky, drahé kovy, polodrahokamy a drahokamy podléhající exekuci, daňový exekutor sepíše a současně odebere.

    (5) Sepsány mohou být i věci, které má u sebe někdo jiný, pokud budou tyto věci odevzdány daňovému exekutorovi.

    (6) Daňový exekutor soupis doplní o další věci, jestliže výtěžek prodeje sepsaných věcí nestačí k úhradě vymáhaných nedoplatků.

    § 207

    (1) Daňový exekutor odebere sepsané věci, zejména je-li obava, že sepsané věci budou poškozeny, zničeny, pozměněny, ukryty nebo odcizeny, a postará se o jejich vhodné zajištění. Tento úkon může provést i dodatečně.

    (2) Daňový exekutor může, souhlasí-li s tím dlužník, uložit sepsané věci do dlužníkem vyhrazené místnosti, kterou uzamkne a opatří úřední uzávěrou.

    (3) Sepsané věci může daňový exekutor také ponechat na místě, kde byly sepsány. V tomto případě sepsané věci viditelně označí. Z označení musí být patrno, kterým správcem daně a kdy byly věci sepsány.

    § 208

    (1) Protokol o průběhu soupisu věcí obsahuje zejména

    a) způsob, kterým správce daně sepsané věci zajistí, nebo údaj o tom, zda byly věci odebrány, a

    b) identifikaci manžela dlužníka, popřípadě spoluvlastníka sepsaných věcí.

    (2) Protokol o průběhu soupisu věcí v případě, že je sepisování přítomen dlužník, dále obsahuje

    a) způsob a dobu doručení exekučního příkazu dlužníkovi,

    b) vyzvání dlužníka k úhradě vymáhaných nedoplatků.

    (3) V protokolu o průběhu soupisu věcí se podle potřeby dále uvede

    a) prohlášení dlužníka nebo další přítomné osoby při soupisu o tom, že věci již byly sepsány soudem, jiným správcem daně nebo jinou oprávněnou osobou,

    b) vlastnické nebo jiné právo a závady váznoucí na sepisovaných věcech, které byly při sepisování věcí tvrzeny dlužníkem nebo další přítomnou osobou, nebo

    c) poučení udělené daňovým exekutorem o postupu při vyloučení věcí z daňové exekuce.

    (4) Součástí protokolu o průběhu soupisu věcí je příloha obsahující soupis věcí s uvedením pořadového čísla věci, jejího stručného popisu a předpokládaného výtěžku z prodeje.

    (5) Do soupisu věcí se kromě věci hlavní, která má povahu samostatné věci, sepíše i její příslušenství, popřípadě upřesní její součásti, popřípadě se v protokolu vyznačí, že se jedná o soubor věcí.

    (6) Nebyl-li dlužník soupisu věcí přítomen, oznámí mu správce daně stejnopis protokolu o průběhu soupisu věcí dodatečně. Stejnopis tohoto protokolu správce daně oznámí rovněž spoluvlastníkovi sepsaných věcí, pokud je správci daně znám.

    § 209

    (1) Po nabytí právní moci exekučního příkazu se cena zjistí tak, že správce daně sepsané věci v jednoduchých případech odhadne, pokud cena nebo způsob jejího zjištění není stanovena jiným právním předpisem; cenu zaznamená v úředním záznamu. V ostatních případech ustanoví správce daně ke zjištění ceny sepsaných věcí znalce.

    (2) Ke zjištění ceny kulturních památek a národních kulturních památek20), sbírek muzejní povahy a sbírkových předmětů, které jsou jejich součástmi21), a předmětů kulturní hodnoty22), ustanoví správce daně vždy znalce.

    (3) Za zjištěnou cenu věcí, které se rychle kazí, se považuje cena, kterou určí odhadem daňový exekutor při soupisu.


    20) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

    21) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

    22) Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

    § 210

    (1) Sepsané věci se prodají v dražbě.

    (2) Každý předmět dražby se draží jednotlivě nebo v souboru.

    (3) Tvoří-li předmět dražby soubor a nenajde-li se pro něj vydražitel, mohou se, je-li tak stanoveno v dražební vyhlášce, jednotlivé věci souboru dražit samostatně.

    § 211

    (1) Nejnižší dražební podání činí nejméně jednu třetinu zjištěné ceny.

    (2) Vydražitel, kterému byl udělen příklep, musí nejvyšší dražební podání ihned uhradit; neučiní-li tak, předmět dražby se draží znovu bez jeho účasti.

    (3) Správce daně vydá vydražiteli potvrzení o úhradě nejvyššího dražebního podání, které je spolu s rozhodnutím o udělení příklepu dokladem o nabytí vlastnictví k vydraženému předmětu.

    (4) Nenajde-li se vydražitel pro draženou věc, může správce daně dražbu opakovat, pokud lze předpokládat, že věc bude prodána.

    (5) Ohledně movité věci, se kterou jsou spojena věcná nebo nájemní práva jiných osob, nebo ohledně movité věci, jejíž ocenění provedené znalcem přesahuje částku 500 000 Kč, se uplatní přiměřeně postup stanovený pro ocenění a prodej v dražbě při daňové exekuci prodejem nemovitosti a postup pro rozvrhové řízení.

    § 212

    Sepsané věci, jejichž prodej je zakázán, nebo které nejsou bez povolení obchodovatelné, správce daně prodá mimo dražbu, a to osobě, která je podle zákona oprávněna k jejich nákupu, nebo prostřednictvím osoby, která je oprávněna s nimi obchodovat, nejméně však za polovinu zjištěné ceny. Pokud je zde více zájemců, prodá správce daně věci tomu, kdo učiní nejvyšší nabídku.

    § 213

    (1) Jestliže mezi sepsanými věcmi jsou

    a) kulturní památky a národní kulturní památky,

    b) sbírky muzejní povahy a sbírkové předměty, které jsou jejich součástmi, nebo

    c) předměty kulturní hodnoty,

    nabídne je správce daně ke koupi příslušné organizační složce státu, popřípadě na základě stanoviska této organizační složky státu právnické osobě, jejímž posláním je péče o věci podle písmen a) až c), a to nejméně za zjištěnou cenu.

    (2) Dojde-li k prodeji způsobem podle odstavce 1, správce daně jej zaprotokoluje a stejnopis protokolu předá nabyvateli.

    (3) Jestliže ten, komu byl předmět dražby nabídnut, neodpoví na nabídku do 30 dnů ode dne jejího doručení nebo neuhradí cenu určenou v nabídce ve lhůtě, kterou sjednali se správcem daně, správce daně tyto věci prodá v dražbě.

    § 214

    (1) Věci, které se rychle kazí, správce daně prodá mimo dražbu před právní mocí exekučního příkazu libovolnému zájemci, nejméně za polovinu zjištěné ceny. Tento způsob prodeje se provede zajištěním sepsaných věcí bez odebrání.

    (2) Pokud je zde více zájemců, prodá správce daně věci tomu, kdo učiní nejvyšší nabídku a uhradí ji na místě při převzetí věcí.

    (3) Dojde-li k prodeji sepsaných věcí způsobem podle odstavce 1, správce daně tento prodej zaprotokoluje a stejnopis protokolu předá nabyvateli.

    § 215

    (1) Je-li sepsána vkladní knížka, vkladní list nebo jiná listina o obdobné formě vkladu, předloží ji správce daně poskytovateli platebních služeb spolu s exekučním příkazem na prodej movitých věcí a vybere z ní částku, na kterou má dlužník právo, maximálně však do výše vymáhaného nedoplatku.

    (2) Poskytovatel platebních služeb provede výplatu vkladu tomuto správci daně, a to i tehdy, je-li výplata vkladu vázána.

    (3) Je-li vklad veden v cizí měně, provede poskytovatel platebních služeb výplatu vkladu správci daně v české měně.

    (4) V rozsahu plnění vyplaceného správci daně se poskytovatel platebních služeb zprostí své povinnosti vůči dlužníkovi.

    (5) Je-li sepsána listina prokazující existenci peněžité pohledávky nebo pohledávky na vydání nebo dodání movitých věcí, popřípadě jiného majetkového práva, předloží ji správce daně poddlužníkovi spolu s exekučním příkazem na prodej movitých věcí. Tím nastávají účinky doručení exekučního příkazu poddlužníkovi podle jednotlivých způsobů daňové exekuce postižením majetkových práv a dále se postupuje podle příslušných ustanovení pro daný způsob daňové exekuce.

    § 216

    (1) Zpeněžení sepsaných cenných papírů vykoná správce daně podle povahy cenného papíru prodejem cenných papírů nebo prodejem věcí, které správce daně získal uplatněním práva z cenných papírů.

    (2) Zaknihované a imobilizované cenné papíry správce daně zpeněží v souladu s právními předpisy. Potřebné úkony provede daňový exekutor.

    (3) O provedení úkonů při prodeji cenných papírů se obdobně použije § 191.

    (4) Při zpeněžení cenných papírů, se kterými je spojeno právo na výplatu na nich uvedené částky nebo výnosů z nich, a cenných papírů, se kterými je po jejich předložení spojeno právo na vydání věci, se použije § 215 obdobně.

    § 217

    (1) Věci, které se nezpeněžily, může správce daně vyloučit ze soupisu věcí. Rozhodnutí o tom se doručí dlužníkovi a nelze proti němu uplatnit opravné prostředky.

    (2) V rozhodnutí o vyloučení ze soupisu věcí správce daně vyzve dlužníka, aby si věci vyloučené ze soupisu ve stanovené lhůtě vyzvedl, nebo dlužníka vyzve, aby ve stanovené lhůtě správci daně sdělil, kde a kdy je připraven věci převzít; běh lhůty započne dnem právní moci rozhodnutí o vyloučení věcí.

    (3) O vrácení věcí sepíše správce daně protokol.

    (4) Odmítne-li dlužník věci vyloučené ze soupisu převzít nebo nelze-li je dlužníkovi vrátit proto, že není znám jeho pobyt nebo si věci nevyzvedl ve lhůtě stanovené ve výzvě správce daně, může správce daně rozhodnout o jejich propadnutí státu postupem podle § 84.

    Daňová exekuce prodejem nemovitostí

    § 218

    Daňovou exekucí prodejem nemovitostí lze postihnout nemovitost, která je ve vlastnictví dlužníka. Tento postup se uplatní i při prodeji spoluvlastnického podílu na nemovitosti.

    § 219

    (1) Dlužník nesmí od okamžiku, kdy mu byl oznámen exekuční příkaz, nemovitost převést na jinou osobu nebo ji zatížit. Právní úkon, kterým dlužník porušil tuto povinnost, je neplatný.

    (2) Dlužník je povinen do 15 dnů od okamžiku, kdy mu byl oznámen exekuční příkaz, správci daně oznámit, zda a kdo má k nemovitosti předkupní právo, jiná práva a závady spojené s nemovitostí; pokud dlužník tuto povinnost nesplní, odpovídá za škodu tím způsobenou.

    § 220

    (1) Správce daně doručí exekuční příkaz dlužníkovi a případným spoluvlastníkům předmětné nemovitosti.

    (2) Správce daně doručí exekuční příkaz rovněž příslušnému katastrálnímu úřadu; následně správce daně stejným způsobem vyrozumí katastrální úřad o nabytí právní moci exekučního příkazu.

    § 221

    (1) Po právní moci exekučního příkazu ustanoví správce daně znalce k ocenění nemovitosti, jejího příslušenství a jednotlivých práv a závad s ní spojených. Jestliže nemovitost, její příslušenství a jednotlivá práva a závady byly oceněny znalcem v době jednoho roku přede dnem, kdy exekuční příkaz nabyl právní moci, a jestliže se nezměnily okolnosti rozhodující pro ocenění, nové ocenění znalcem se neprovede.

    (2) Dlužník, popřípadě i další osoby, jsou povinny na výzvu správce daně umožnit místní šetření za účelem ohledání nemovitosti, která je předmětem daňové exekuce, a jejího příslušenství; výzva musí být oznámena nejméně 8 dnů před stanoveným termínem místního šetření.

    (3) Na základě výsledků ocenění podle odstavce 1 správce daně stanoví

    a) cenu nemovitosti a jejího příslušenství,

    b) cenu jednotlivých práv a závad s nemovitostí spojených,

    c) závady, které prodejem v dražbě nezaniknou23),

    d) výslednou cenu.

    (4) Správce daně stanoví rozhodnutím výslednou cenu tak, že od ceny nemovitosti a jejího příslušenství a ceny práv spojených s nemovitostí odečte cenu závad, které prodejem v dražbě nezaniknou. Proti rozhodnutí se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení a dražbu lze nařídit až po právní moci tohoto rozhodnutí.

    (5) Rozhodnutí o výsledné ceně správce daně doručí dlužníkovi, tomu, kdo přistoupil do daňové exekuce jako oprávněný z exekuce přerušené podle jiného právního předpisu, případným spoluvlastníkům a osobám, o nichž je mu známo, že pro ně váznou na nemovitosti práva nebo závady.


    23) § 336a odst. 2 občanského soudního řádu.

    § 222

    (1) V případě dražby nemovitosti činí nejnižší dražební podání dvě třetiny stanovené výsledné ceny.

    (2) Výši dražební jistoty správce daně stanoví podle okolností, nejvýše však polovinu nejnižšího dražebního podání; vydražitelem složená dražební jistota se započte na úhradu vydražené věci.

    (3) Lhůta k úhradě nejvyššího dražebního podání stanovená v dražební vyhlášce běží ode dne právní moci rozhodnutí o udělení příklepu a nesmí být delší než 2 měsíce.

    (4) Rozhodnutí o udělení příklepu správce daně doručí vydražiteli, dražiteli, který proti udělení příklepu vznesl výhrady, dlužníkovi, tomu, kdo přistoupil do daňové exekuce jako oprávněný z exekuce přerušené podle jiného právního předpisu, a případnému spoluvlastníkovi předmětné nemovitosti.

    (5) Po právní moci rozhodnutí o udělení příklepu správce daně vyrozumí příslušný katastrální úřad o tom, že byly splněny podmínky pro přechod vlastnictví předmětné nemovitosti na vydražitele.

    § 223

    (1) Proti rozhodnutí o udělení příklepu se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení.

    (2) Proti rozhodnutí o udělení příklepu se mohou odvolat do 15 dnů ode dne ukončení dražby též osoby uvedené v § 196 odst. 1, kterým nebyla doručena dražební vyhláška a nezúčastnily se z tohoto důvodu dražby.

    (3) O odvolání rozhodne odvolací orgán tak, že rozhodnutí o udělení příklepu potvrdí nebo změní tak, že se příklep neuděluje.

    (4) O změně se rozhodne, pokud v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby nebo byl příklep udělen v důsledku porušení zákona při nařízení nebo provedení dražby.

    (5) Rozhodnutí o odvolání se doručí do vlastních rukou odvolateli a těm, kterým bylo doručeno rozhodnutí o udělení příklepu.

    § 224

    (1) Dražitelům, kterým nebyl příklep udělen, správce daně uhrazenou dražební jistotu vrátí do 30 dnů ode dne ukončení dražby.

    (2) V případě, že dražitelé podali proti rozhodnutí o udělení příklepu odvolání, vrátí jim správce daně dražební jistotu do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o odvolání.

    § 225

    (1) Opakovanou dražbu lze nařídit nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne původní dražby z důvodu, že

    a) nebyla uhrazena dražební jistota ve stanovené lhůtě,

    b) nebylo učiněno ani nejnižší dražební podání,

    c) v odvolání proti rozhodnutí o udělení příklepu bylo rozhodnuto, že se příklep neuděluje, nebo

    d) rozhodnutí o udělení příklepu bylo zrušeno pro neuhrazení nejvyššího dražebního podání.

    (2) Při opakované dražbě činí nejnižší dražební podání polovinu výsledné ceny nemovitosti.

    (3) Došlo-li při opakované dražbě opět k jejímu neprovedení z důvodu podle odstavce 1, lze další opakovanou dražbu nařídit za stejných podmínek, pokud lze předpokládat, že nemovitost bude prodána.

    (4) Došlo-li v době od předchozího stanovení výsledné ceny nemovitosti, jejího příslušenství a jednotlivých práv a závad s ní spojených do doby, kdy má být nařízena opakovaná dražba, ke změně skutečností, které mohou mít vliv na její výši, může správce daně stanovit novou výslednou cenu; odstavec 2 se nepoužije.

    § 226

    (1) Správce daně může prodloužit lhůtu k úhradě nejvyššího dražebního podání na základě žádosti vydražitele podané před uplynutím stanovené lhůty k úhradě tohoto dražebního podání, a to nejvýše o 30 dnů; takto prodlouženou lhůtu nelze dále prodloužit ani navrátit v předešlý stav.

    (2) Marným uplynutím lhůty k úhradě nejvyššího dražebního podání stanovené v dražební vyhlášce, nebo lhůty prodloužené podle odstavce 1 se rozhodnutí o udělení příklepu zrušuje a správce daně o této skutečnosti vyrozumí vydražitele.

    § 227

    (1) Dražební vyhláška o opakované dražbě se doručí rovněž vydražiteli, který neuhradil nejvyšší dražební podání včas. Ten je povinen nahradit správci daně náklady opakované dražby a škodu, která vznikla tím, že neuhradil nejvyšší dražební podání, a bylo-li při této dražbě dosaženo nižšího nejvyššího dražebního podání, i rozdíl na nejvyšším dražebním podání; na náhradu se započte jím složená dražební jistota.

    (2) O výši náhrady podle odstavce 1 vydá správce daně rozhodnutí a současně stanoví lhůtu, ve které je vydražitel povinen doplatit částku, která nebyla uhrazena z dražební jistoty, popřípadě správce daně vrátí zbývající část dražební jistoty.

    Rozvrhové řízení

    § 228

    (1) Po právní moci rozhodnutí o udělení příklepu a úhradě nejvyššího dražebního podání správce daně bezodkladně vyzve věřitele, kteří podali přihlášku a jejichž přihláška nebyla odmítnuta, aby mu do 15 dnů ode dne doručení této výzvy sdělili výši své pohledávky a jejího příslušenství vyčíslenou ke dni právní moci rozhodnutí o udělení příklepu a skutečnosti významné pro její pořadí. Po uplynutí lhůty stanovené ve výzvě nelze přihlížet k té části pohledávek a jejich příslušenství, která nebyla vyčíslena.

    (2) Po právní moci rozhodnutí o udělení příklepu a úhradě nejvyššího dražebního podání správce daně bezodkladně vyzve osoby, o kterých je známo, že v jejich prospěch váznou na předmětu dražby závady s výjimkou těch, o nichž bylo podle § 221 odst. 3 písm. c) rozhodnuto, že prodejem v dražbě nezaniknou, aby mu do 15 dnů ode dne doručení této výzvy sdělily, zda požadují vyplacení náhrady; jinak se má za to, že souhlasí s vyplacením náhrady vydražiteli a s pokračováním tohoto věcného břemene nebo nájemního práva po změně vlastníka. K vyjádření učiněnému po uplynutí lhůty stanovené ve výzvě se nepřihlíží.

    § 229

    (1) Z výtěžku dražby se uspokojí nejprve exekuční náklady. Dále se uspokojí věřitelé, jejichž pohledávka byla zajištěna zadržovacím právem. Ostatní pohledávky se uspokojí podle jejich pořadí.

    (2) Pro pořadí je rozhodující

    a) u daňové pohledávky, pro kterou je nařízena daňová exekuce, den vydání exekučního příkazu,

    b) u přihlášené daňové pohledávky den, kdy byla u správce daně přihlášena,

    c) u pohledávky zajištěné zástavním právem den vzniku zástavního práva,

    d) u náhrad za věcná břemena den vzniku věcného břemene,

    e) u náhrad za nájemní práva den vzniku nájemního práva.

    (3) Má-li několik pohledávek stejné pořadí a výtěžek dražby nestačí k jejich úplnému uspokojení, uspokojí se tyto pohledávky poměrně.

    § 230

    (1) Správce daně na základě obdržených vyjádření podle § 228 rozhodne o rozvrhu výtěžku dražby, v němž jednotlivým věřitelům přizná nárok na úhradu pohledávky ve výši, která odpovídá jejich pořadí, a o případném zániku věcných nebo nájemních práv k předmětu dražby; včas podané odvolání proti tomuto rozhodnutí má odkladný účinek.

    (2) Rozhodnutí o rozvrhu správce daně doručí

    a) dlužníkovi,

    b) vydražiteli,

    c) věřitelům, kteří podali přihlášku a jejichž přihláška nebyla odmítnuta,

    d) osobám, o kterých je známo, že v jejich prospěch váznou na předmětu dražby závady s výjimkou těch, o nichž bylo rozhodnuto podle § 221 odst. 3 písm. c), že prodejem v dražbě nezaniknou.

    (3) Náhradu za věcné břemeno nebo nájemní právo správce daně přizná vydražiteli, jestliže s tím souhlasí osoba, které svědčí právo z tohoto věcného břemene nebo nájemní právo.

    (4) Přiznané částky správce daně vyplatí po právní moci rozhodnutí o rozvrhu.

    (5) Po úhradě všech pohledávek, které mají být uspokojeny, se stává zbytek rozdělovaného výtěžku dražby přeplatkem dlužníka, se kterým se naloží podle § 185 odst. 2.

    § 231

    (1) Dnem právní moci rozhodnutí o rozvrhu zanikají

    a) zadržovací a zástavní práva váznoucí na předmětu dražby,

    b) věcná břemena a nájemní práva na předmětu dražby váznoucí; to neplatí u věcných břemen a nájemních práv, o nichž bylo rozhodnuto, že nezaniknou, a u věcných břemen a nájemních práv, za něž byla poskytnuta vydražiteli náhrada.

    (2) Prodejem spoluvlastnického podílu nezanikají věcná břemena váznoucí na celém předmětu dražby a ani zástavní právo, ledaže by zatěžovalo pouze prodávaný spoluvlastnický podíl.

    (3) Pravomocné rozhodnutí o rozvrhu doručí správce daně příslušnému katastrálnímu úřadu nebo tomu, kdo vede jiný veřejný registr.

    § 232

    (1) V případě, že podal přihlášku oprávněný z exekuce přerušené podle jiného právního předpisu a jeho přihláška nebyla odmítnuta, rozhodne na základě návrhu správce daně, který daňovou exekuci provedl, o rozvrhu výtěžku dražby soud.

    (2) Po právní moci rozhodnutí o udělení příklepu a úhradě nejvyššího dražebního podání správce daně předloží obecnému soudu dlužníka návrh na provedení rozvrhového řízení.

    (3) Správce daně připojí k návrhu část spisu v rozsahu, ze kterého je patrný průběh daňové exekuce a částka k rozdělení.

    (4) Po doručení pravomocného usnesení soudu o výsledku rozvrhového řízení provede správce daně bezodkladně úhradu pohledávek ve výši stanovené v tomto usnesení a případný vratitelný přeplatek vrátí dlužníkovi do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí.




    Zpět na obsah zákona

    Kurzy a školení daní a účetnictví

     DatumNázev kurzuTypMístoPořádá
     5.4.   Vztahy zřizovatele a příspěvkové organizace jím zřízené v podmínkách roku …  K Olomouc ANAG
     6.4.   ÚČETNICTVÍ A DAŇOVÁ EVIDENCE S VYUŽITÍM PC - rekvalifikační kurz …  K Olomouc Orange Academy
     6.4.   ÚČETNICTVÍ (PODVOJNÉ) - rekvalifikační kurz akreditovaný MŠMT probíhá ve 27 …  K Olomouc Orange Academy
     8.4.   Účetnictví pro začátečníky  K Praha Verlag Dashöfer
     10.4.   Digitalizace HR dokumentů  K Praha Verlag Dashöfer
     10.4.   Právo nejen pro ekonomy a účetní  K Praha VOX
     11.4.   Zahraniční obchod se zbožím z pohledu DPH a celních předpisů …  K Praha VOX
     11.4.   Daňově uznatelné náklady z pohledu kontrol FÚ  K Praha Verlag Dashöfer
     11.4.   Praktické uplatňování DPH v roce 2024 • změny a další …  K Ostrava ANAG
     11.4.   Daňové a účetní minimum pro asistenty a asistentky  K Praha VOX
    typy: K - Kurz, W - Webinář, E – E-learning, Knf - Konference   
    Seznam všech kurzů

    ?

    Zobrazit sloupec 

    Kalkulačka - Výpočet

    Výpočet čisté mzdy

    Důchodová kalkulačka

    Přídavky na dítě

    Příspěvek na bydlení

    Rodičovský příspěvek

    Životní minimum

    Hypoteční kalkulačka

    Povinné ručení

    Banky a Bankomaty

    Úrokové sazby, Hypotéky

    Směnárny - Euro, Dolar

    Práce - Volná místa

    Úřad práce, Mzda, Platy

    Dávky a příspěvky

    Nemocenská, Porodné

    Podpora v nezaměstnanosti

    Důchody

    Investice

    Burza - ČEZ

    Dluhopisy, Podílové fondy

    Ekonomika - HDP, Mzdy

    Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

    Drahé kovy

    Zlato, Investiční zlato, Stříbro

    Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

    Podnikání

    Města a obce, PSČ

    Katastr nemovitostí

    Ochranné známky

    Finanční katalog

    Občanský zákoník

    Zákoník práce

    Stavební zákon

    Daně, formuláře

    Další odkazy

    Auto - Cena, Spolehlivost

    Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

    Monitoring ekonomiky

    Volby, Mapa webu

    English version

    Czech currency

    Prague stock exchange


    Ochrana dat, Cookies

     

    Copyright © 2000 - 2024

    Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.