Technická silniční kontrola, § 6a, porovnání znění k 1.1.2013

§ 6a

Technická silniční kontrola

(1) Při kontrole Technickou silniční kontrolou se rozumí kontrola technického stavu a činnosti vozidla nebo jízdní soupravy, jeho systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a jejich vlivu na životní prostředí za účelem zjištění či vyloučení závad podle § 6 odst. 13 a 14 zvláštního právního předpisu2). Nelze-li účelu technické silniční kontroly dosáhnout použitím prostředků nebo zařízení, které má policista k dispozici v místě kontroly, a jsou-li důvodné pochybnosti o technické způsobilosti vozidla, lze technickou silniční kontrolu provést rovněž pomocí mobilní kontrolní jednotky, ve stanici technické kontroly nebo ve stanici měření emisí.

(2) Při technické silniční kontrole je řidič povinen

a) zajet k zařízení pro provedení mobilní kontrolní jednotce, do stanice technické kontroly technického stavu nebo do stanice měření emisí, pokud zajížďka , včetně cesty zpět na pozemní komunikaci, není delší než 8 16 kilometrů a ,

b) předložit doklady podle § 6 odst. 7 písm. e), jde-li o vozidlo kategorie M2, M3, N2, N3, O3, O4 nebo vozidlo kategorie T2) s konstrukční rychlostí převyšující 40 km. h-1, a

c) řídit se pokyny osoby obsluhující zařízení pro provádějící kontrolu technického stavu.

(2) (3) O výsledku kontroly technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy provedené technické silniční kontrole vydá policie řidiči doklad. Údaje obsažené v tomto dokladu předá policie Ministerstvu dopravy (dále jen "ministerstvo"). Ministerstvo tyto údaje zpřístupní prostřednictvím informačního systému technických prohlídek2).

(3) (4) Náklady na provedení technické silniční kontroly uhradí tomu, kdo ji provedl, policie. Zjistí-li se při technické silniční kontrole technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy vážná nebo nebezpečná závada2), je řidič vozidla nebo jízdní soupravy povinen uhradit policii náklady na provedení této kontroly technického stavu uhradit; při správě placení těchto nákladů se postupuje podle daňového řádu.

(4) (5) Technické silniční kontroly jsou prováděny bez ohledu na státní občanství řidiče a stát, ve kterém je vozidlo registrováno. Technickou silniční kontrolu nesmí provádět osoba, která je s ohledem na svůj poměr k řidiči nebo provozovateli vozidla podjatá. Osoba provádějící technickou silniční kontrolu nesmí získat majetkový nebo jiný prospěch v závislosti na výsledku kontroly. Osoba obsluhující mobilní kontrolní jednotku musí být držitelem profesního osvědčení kontrolního technika2).

(6) Technické silniční kontroly vozidel kategorií M2, M3, N2, N3, O3 a O42) se provádějí tak, aby celkový počet těchto kontrol provedených v kalendářním roce odpovídal nejméně 5 % z celkového počtu vozidel těchto kategorií zapsaných v registru silničních vozidel.

(7) Způsob a rozsah provádění technické silniční kontroly technického stavu, způsob stanovení nákladů technické podmínky pro hodnocení jejího výsledku, technické požadavky na provedení kontroly technického stavu mobilní kontrolní jednotky, náležitosti dokladu o výsledku provedené technické silniční kontrole, způsob a formu předání údajů obsažených v tomto dokladu a způsob stanovení nákladů na provedení technické silniční kontroly stanoví prováděcí právní předpis.

2) 2) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb. pozdějších předpisů.