Nezdanitelná část základu daně, § 15, porovnání znění k 1.6.2006

§ 15

Nezdanitelná část základu daně

(1) Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých bezúplatného plnění poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, 30b) právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, 14e) a to na financování vědy vědu a vzdělání vzdělávání, výzkumných výzkumné a vývojových účelů vývojové účely, kultury kulturu, školství, na policii, 15a) na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a , politickým hnutím, evropským politickým stranám nebo evropským politickým nadacím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a zdravotnická školská zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů zvířat živočichů, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli částečného invalidního důchodu nebo plného byly poživateli invalidního důchodu a ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi dlouhodobě těžce zdravotně postiženými vyžadujícími mimořádnou závislými na péči jiné osoby podle zvláštních právních předpisů113) zvláštního právního předpisu4j), na zdravotnické prostředky114) prostředky114) nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na rehabilitační a kompenzační zvláštní pomůcky uvedené ve zvláštním právním předpise115) podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud úhrnná hodnota darů bezúplatných plnění ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 1 000 Kč. Obdobně se postupuje u darů bezúplatných plnění na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 15 % ze základu daně; to neplatí pro zdaňovací období kalendářních let 2020 a 2021, za která lze v úhrnu odečíst vždy nejvýše 30 % základu daně. Jako dar bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového nebo jejích složek dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, oceňuje částkou 3 000 Kč, hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč a hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, se oceňuje částkou 2000 20 000 Kč. Ustanovení tohoto odstavce se použije i pro bezúplatná plnění poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené tímto zákonem. Poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí.

(2) Dary Bezúplatné plnění poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzují posuzuje jako dary bezúplatné plnění poskytnuté jednotlivými společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují se stejně jako základ daně podle § 7 odst. 4 nebo 5 § 7 odst. 4 nebo 5.

(3) Od základu daně se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, 4a) úrokům z hypotečního úvěru53) úvěru poskytnutého bankou109) nebo pobočkou zahraniční banky109) anebo zahraniční bankou, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů, 55) jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, 56) bankou nebo pobočkou zahraniční banky v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým na financování bytových potřeb, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu61) údržbu ani o změnu32) změnu stavby bytového domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu60) jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, prováděnou v rámci podnikatelské a jiné činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné výdělečné činnosti , nebo pro účely pronájmu nájmu. Bytovými potřebami pro účely tohoto zákona Použije-li se rozumí

a) výstavba bytového domu nebo používá-li se bytová potřeba nebo její část k činnosti, 58) rodinného domu ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, 59) bytu podle zvláštního právního předpisu60) nebo změna32) stavby anebo k nájmu,

b) koupě pozemku

(4) V případě, pokud na něm bude postavena stavba uvedená v písmenu a) s využitím úvěru na financování bytových potřeb, za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby podle písmene a) do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy a koupě pozemku v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c),

c) koupě bytového domu, rodinného domu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu, nebo bytu podle zvláštního právního předpisu,

d) splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu,

e) údržba61) a změna32) stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu a bytů v nájmu nebo v užívání,

f) vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu,

g) úhrada za převod členských práv a povinností družstva nebo podílu na obchodní společnosti uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu,

h) splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g).

Použije-li se nebo používá-li se bytová potřeba podle písmen a) až h) nebo její část k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti anebo k pronájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.

(4) V případě, že účastníky smlouvy o že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby je více zletilých osob, 62) uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. a) až c) a e) § 4b odst. 1 písm. a) až c) a e), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. a) až c) § 4b odst. 1 písm. a) až c) vlastnil a předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. a) § 4b odst. 1 písm. a), c) a e) c) a e) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů a v případě výstavby, změny stavby32) stavby nebo koupě rozestavěné stavby užíval předmět bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí splnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem pro užívání staveb. 63) Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. b), u něhož nebude splněna podmínka zahájení výstavby bytové potřeby do 4 let od okamžiku nabytí pozemku, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl v příslušných letech z důvodu zaplacených úroků z úvěrů základ daně snížen. V roce nabytí vlastnictví však stačí, jestliže předmět bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. d) § 4b odst. 1 písm. d), f) f), g) g), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, kdy poplatník byt, rodinný dům v nájmu nebo v užívání, jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinný dům nebo bytový dům získaný podle odstavce 3 písm. d) § 4b odst. 1 písm. d), f) f), g) g) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů. Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně podle odstavce 3 odstavce 3 ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 300 150 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.

(5) Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst příspěvek zaplacený příspěvky v celkovém úhrnu nejvýše 48 000 Kč zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem9a) podle smlouvy o penzijním připojištění daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem. Příspěvkem na produkt spoření na stáří se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem rozumí také pojistné na soukromé životní pojištění a penzijním fondem majetek připsaný ve prospěch dlouhodobého investičního produktu. Částka, kterou lze takto odečíst, Příspěvkem na pojištění dlouhodobé péče se rovná úhrnu rozumí pojistné na toto pojištění.

(6) V případě příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem a na zdaňovací období sníženému o 6 000 Kč. Maximální částka, kterou doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření lze takto odečíst za zdaňovací období, činí 12 000 Kč. Pokud poplatníkovi jeho penzijní připojištění zaniklo bez nároku na penzi nebo jednorázové vyrovnání a současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné, pak nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části od základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo odstavce 5 pouze část měsíčního příspěvku, jsou částky která převyšuje částku, o od které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplacených příspěvků na jeho penzijní připojištění náleží nejvyšší státní příspěvek podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem základ daně snížen nebo zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření. V případě zaplacení jednorázového pojistného na soukromé životní pojištění se pro účely odstavce 5 za příspěvek zaplacený ve zdaňovacím období trvání pojištění považuje poměrná část jednorázového pojistného připadající na toto zdaňovací období určená s přesností na dny.

(6) Od základu (7) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně podle odstavců 1 až 6 sníží za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která pouze pokud se jedná o poplatníka, který je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, 89) za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let, a u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč. U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. V případě jednorázového pojistného se zaplacené pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, § 22 činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv nejméně 90 % všech jeho příjmů s více pojišťovnami. Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky výjimkou příjmů, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ nejsou předmětem daně snížen, s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění podle § 3 nebo odbytné a zároveň rezerva 6, nebo kapitálová hodnota pojištění bude převedena na novou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.

(7) Od základu jsou od daně lze odečíst zaplacené členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace odborové organizaci, která osvobozeny podle svých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem. 82) Takto lze odečíst částku do výše 1 § 4, 5 % zdanitelných příjmů podle § 6 nebo 10, s výjimkou nebo příjmů zdaněných, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

4a) 4a) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb ., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.

9a) Zákon č. 42/1994 Sb. 4j) Zákon č. 108/2006 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením o sociálních službách.

14e) Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách).

15a) Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky. Zákon ČNR č. 553/1991 Sb., o obecní policii.

30b) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.

32) § 139b zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

43) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

53) § 14 odst. 2 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 84/1995 Sb.

55) Nařízení vlády č. 244/1995 Sb., kterým se stanoví podmínky státní finanční podpory hypotečního úvěrování bytové výstavby, ve znění nařízení vlády č. 276/1996 Sb.

56) § 2 zákona č. 96/1993 Sb.

58) § 43 vyhlášky č. 83/1976 Sb., o obecných požadavcích na výstavbu.

59) § 44 odst. 1 vyhlášky č. 83/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

60) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.

61) § 86 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

62) § 8 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.

63) § 76 a násl. zákona č. 50/1976 Sb.

89) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.

109) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách § 76 a násl. zákona č. 50/1976 Sb. § 119 a násl. zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

113) Zákon č. 155/1995 Sb ., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 284/1995 Sb ., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění.

114) 114) Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích, ve znění pozdějších předpisů.

115) § 33 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.