Příjmy ze závislé činnosti, § 6, porovnání znění k 1.8.2007

§ 6

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky

(1) Příjmy ze závislé činnosti jsou

a) příjmy plnění v podobě

1. příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,

2. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku funkčního požitku,

b) příjmy za práci členů družstev

1. člena družstva, společníků a jednatelů společností

2. společníka společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce

3. komanditisty komanditní společnosti,

c) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,

1. člena orgánu právnické osoby,

2. likvidátora,

d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c) nebo funkce , bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou tuto činnost nebo funkci nevykonává.

(2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků je dále označen jako "zaměstnanec", plátce příjmu jako "zaměstnavatel". Zaměstnavatelem je i poplatník uvedený v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3 § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí. Z hlediska dalších ustanovení zákona se takto vyplácený příjem považuje za příjem vyplácený poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3 § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3. V případě, že v úhradách zaměstnavatele osobě se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí s výjimkou osoby se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, která má na území České republiky organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost, je obsažena i částka za zprostředkování, považuje se za příjem zaměstnance nejméně 60 % z celkové úhrady.

(3) Příjmy podle odstavce 1 odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo jiná osoba, na kterou přešlo příslušné právo podle zvláštních předpisů, 4b) a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch. Příjmem zaměstnance se rozumí i plnění podle odstavce 9 písm. e) a g), kteří jsou poplatníky plnění ve formě podle odstavce 9 písm. d) a jiné plnění na sociální podmínky nebo péči o zdraví vyplývající z příjmů ze závislé činnosti kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo pracovní nebo jiné smlouvy poskytnutá zaměstnavatelem pro rodinného příslušníka zaměstnance. Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci, kromě bytu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, poskytnuté plnění nižší, než je cena zjištěná

a) určená podle zvláštního právního předpisu, 1a) zákona upravujícího oceňování majetku nebo cena, kterou účtuje jiným osobám, jakož i částka

b) stanovená podle odstavce 6 odstavce 6 v případě poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely.

(4) Příjmy zúčtované nebo vyplacené zaměstnavatelem se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a příjmy od plátců plátcem daně vymezených v § 38c jsou po snížení podle odstavce 13 samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazbou sazby daně podle § 36 odst. 2 písm. c), pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 písm. odstavce 1

a) a d) a podle odstavce 10 plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož zaměstnavatele plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci za kalendářní měsíc částku 5 000 Kč. To platí u příjmů zúčtovaných nebo vyplacených zaměstnavatelem rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, která je stanovena pro zaměstnání vykonávaná na základě těchto dohod u kterého zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4 téhož zaměstnavatele, nebo 5

b) v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

(5) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 4 odstavci 4 ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2 § 5 odst. 2.

(6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně silniční motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % určeného procenta vstupní ceny tohoto vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o najaté silniční motorové vozidlo najaté nebo pořízené na finanční leasing, vychází se ze vstupní ceny tohoto vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí silničního motorového vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více silničních motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % určeného procenta z nejvyšší vstupní ceny silničního motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně pro služební i soukromé účely v průběhu kalendářního měsíce více silničních motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance částka ve úhrn částek odpovídajících výši 1 % z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel používaných pro služební i soukromé účely. Vstupní cenou určeného procenta vstupní ceny každého současně poskytnutého vozidla. Určeným procentem se pro účely tohoto ustanovení rozumí vstupní cena uvedená v § 29 odst.

a) 0, 25 %, jedná-li se o bezemisní vozidlo,

b) 0, 5 %, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo,

c) 1 až 9 %, jedná-li se o silniční motorové vozidlo, které není nízkoemisním ani bezemisním vozidlem.

(7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4 § 3 odst. 4, dále nejsou

a) náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem činnosti, ze které plyne příjem ze závislé činnosti , do výše stanovené nebo umožněné zvláštním právním předpisem5) předpisem5) pro zaměstnance zaměstnavatele, který je státem, územním samosprávným celkem, státním fondem, příspěvkovou organizací, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů nebo školskou právnickou osobou zřízenou podle školského zákona (dále jen "do výše stanovené zvláštním předpisem") odměňovaného platem, jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách; jiné a vyšší náhrady, než stanoví tento zvláštní právní předpis, jsou zdanitelným příjmem podle odstavce 1 odstavce 1,

b) hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, 5a) včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování,

c) částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel,

d) náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce. zákoníku práce,

(8) Hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle odstavce 7 písm. b) až d)

e) plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce; je-li plnění poskytováno v podobě paušální částky na náhradu nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele, nepovažuje se za příjem a není předmětem daně do výše paušální částky, kterou lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem,.

(8) Hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle odstavce 7 písm. b) až d) paušální částkou, považují se tyto výdaje za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise zaměstnavatele, v pracovní nebo jiné smlouvě za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. Stejným způsobem postupuje zaměstnavatel při stanovení paušálu v případech, kdy dojde ke změně podmínek, za nichž byl paušál stanoven. Jde-li o paušál za použití vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce zaměstnance, které by jinak byly odpisovány, uzná se jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.

(9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4 § 4, dále osvobozeny

a) částky vynaložené nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na doškolování odborný rozvoj zaměstnanců, které souvisí související s jeho podnikáním předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců podle jiného právního předpisu upravujícího zaměstnanost133); toto osvobození se nevztahuje na částky vyplácené příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem, jakož i na další peněžní plnění poskytovaná v této souvislosti zaměstnancům,

b) hodnota příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění poskytnutého zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě za jednu směnu podle jiného právního předpisu, pokud během této směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok na pracovišti nebo stravné v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů,

c) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu cestovních náhrad podle jiného právního předpisu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů) a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které nejsou výdaji (náklady) na dosažení lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti v úhrnu do výše 70 % této hranice,

d) nepeněžní plnění poskytovaná je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejné směny, pokud její délka v úhrnu s přestávkou v práci povinně poskytovanou zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb podle jiného právního předpisu je delší než 11 hodin; v případě zaměstnance vykonávajícího činnost, 6a) ze sociálního fondu, které plyne příjem ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů) závislé činnosti, které nejsou výdaji (náklady) jejíž výkon není rozvržen na dosažení, zajištění a udržení příjmů směny podle jiného právního předpisu, je příjem ve formě možnosti používat rekreační příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem od daně osvobozen, zdravotnická pokud během kalendářního dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a vzdělávací zařízení nevznikl mu během tohoto dne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu ani na stravné v rámci cestovních náhrad na základě smlouvy, předškolní zařízení a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, závodní knihovny které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pra covní cestě trvající 5 až 12 hodin, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce; jde-li však o poskytnutí rekreace včetně zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za kalendářní rok. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejného kalendářního dne, pokud během tohoto dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 11 hodin; příspěvkem na stravování se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance, účely daní z příjmů rozumí

e) částky, které je povinen podle zvláštních předpisů21) platit zaměstnavatel na pojistné sociálního zabezpečení,

1. stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele a

2. peněžitý příspěvek na státní politiku zaměstnanosti stravování, na pojistné na zdravotní pojištění a u zaměstnanců

c) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu nejsou výdaji (náklady) na dosažení, příspěvky zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na toto zahraniční pojištění pracovišti,

f) zvýhodnění d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných zaměstnanci nebo zlevněných jízdenek,

g) příjmy členů bytových družstev jeho rodinnému příslušníkovi z osobního plnění při svépomocné družstevní bytové výstavbě fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které se jim nevyplácejí nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, v hotovosti úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období ve formě

1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, ale připisují se léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis, použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení nebo poskytnutí rekreace nebo zájezdu,

2. použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,

3. příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,

4. příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy,

e) zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich členské podíly rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek,

h) f) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích; osvobození se nevztahuje na příjmy, a to s výjimkou příjmů z

1. osobně a veřejně vykonávané činnosti umělců umělce, sportovců sportovce, artistů a spoluúčinkujících osob vystupujících na veřejnosti artisty nebo spoluúčinkující osoby a na příjmy z činností vykonávaných

2. činnosti vykonávané ve stálé provozovně (§ 22 odst. 2),

ch)hodnota nepeněžních darů poskytovaných g) příjmy plynoucí z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu, 6a) u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžních darů poskytovaných za obdobných podmínek ze sociálních fondů účasti zaměstnance nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) rodinného příslušníka na dosažení sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, zajištění pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a udržení příjmů, její forma a to až do úhrnné výše 2000 Kč ročně u každého zaměstnance rozsah jsou přiměřené,

i) h) peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti poskytované příslušníkům ozbrojených sil a naturální náležitosti poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů, 3) zvláštní požitky poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu6b) předpisu6b) a úhrada náhrada majetkové újmy podle zvláštního právního předpisu. 6c)

k) ch) náhrady za ztrátu na služebním příjmu (platu) poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů, 3)

k) i) hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště,

l) mzdové vyrovnání vyplácené podle zvláštních předpisů6d) ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně,

m) j) náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce zákoníku práce za dobu před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992,

n) peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s poskytováním bezúročných půjček nebo půjček s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku, zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního předpisu6a) a u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, jedná-li se o návratné půjčky poskytnuté zaměstnanci na bytové účely do výše 100 000 Kč nebo k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 000 Kč k) příjmy za práci žáků a u zaměstnance postiženého živelní pohromou do výše 1 000 000 Kč na bytové účely studentů z praktického vyučování a do výše 200 000 Kč k překlenutí tíživé finanční situace praktické přípravy,

o) l) zvláštní příplatek poskytovaný nebo příplatek za službu v cizí měně příslušníkům ozbrojených sil zahraničí poskytovaný podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů vyslaných6e) vyslaným v rámci jednotek mírových jednotky mnohonárodních sil OSN nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky6e) republiky po dobu působení v zahraničí,

p) odstupné podle vyhlášky č. 19/1991 Sb ., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, vyplácené pracovníkům přeřazeným m) příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo uvolněným ze zdravotních důvodů pro pracovní riziko, nemoc z povolání na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, pracovní úraz nebo onemocnění vznikající nebo se zhoršující vlivem pracovního prostředí jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec,

r) příjmy do úhrnné výše 500 50 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy ročně, ekologické nebo průmyslové havárie na územích

n) naturální plnění poskytované podle zvláštních právních předpisů6g) představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům a bývalému prezidentu republiky podle zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, 65) za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z fondu kulturních a sociálních potřeb2b) nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,

s) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, 9a) maximálně však do výše 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, 21)

t) naturální plnění a o) náhrada prokázaných výdajů ve výši peněžité hodnoty naturálního plnění poskytovaná podle zvláštních právních předpisů6g) předpisů6g) představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům a poslancům Evropského parlamentu, zvoleným na území České republiky, jde-li o

u) částky pojistného

1. výdaje na leteckou dopravu při tuzemských cestách spojených s výkonem funkce (dále jen „tuzemská cesta“), které hradí zaměstnavatel pojišťovně34b) za zaměstnance

2. výdaje na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo dopravu při zahraničních cestách spojených s výkonem funkce (dále jen „zahraniční cesta“),

3. výdaje na důchodové pojištění stravování při tuzemských cestách,

4. výdaje na stravování a to i některé další výdaje při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku zahraničních cestách,

5. výdaje na starobní důchod nebo plný invalidní důchod ubytování při tuzemských cestách, nebo v případě

6. výdaje na ubytování při zahraničních cestách, stane-li se zaměstnanec plně invalidním podle zákona o důchodovém pojištění

7. výdaje na přechodné ubytování v místě sídla orgánu, nebo v případě smrti (dále jen "soukromé životní pojištění") němž vykonává funkci,

8. výdaje na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem odborné a pojišťovnou administrativní práce, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti

9. výdaje na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, 89) za podmínky činnost průvodce nebo osobního asistenta, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, maximálně však do výše 12 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele

10. Toto platí v případech, kdy má právo výdaje na plnění z těchto pojistných smluv pojištěný zaměstnanec dopravu veřejnými hromadnými dopravními prostředky soudci při tuzemských cestách, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného

p) příjem získaný ve formě náhrady mzdy, osoby určené platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle § 817 občanského zákoníku, kromě zaměstnavatele zvláštních právních předpisů47a), který hradil pojistné do výše minimálního nároku určeného zvláštním právním předpisem upravujícím pracovně právní vztahy47b),

v) q) částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojistné (připojištění) ve prospěch zaměstnance, jakož i částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžitého plnění zaměstnanci,

r) příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč z těchto zápůjček; majetkový prospěch z bezúročných zápůjček přesahujících výši jistin 300 000 Kč vypočtený za jednotlivé kalendářní měsíce se oceňuje podle odstavce 3 a zahrnuje do základu daně alespoň jednou za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec,

s) zvláštní odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise.

(10) Funkčními požitky jsou

a) funkční platy členů vlády, poslanců a senátorů Parlamentu České republiky a poslanců Evropského parlamentu plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce, zvolených na území České republiky a platy vedoucích ústředních úřadů státní správy jejichž výše se stanoví podle zákona upravujícího platy a další náležitosti spojené s výkonem funkce představitelů státní moci, některých státních orgánů a soudců138) a zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce,

b) odměny za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v

1. orgánech obcí, v a jiných orgánech územní samosprávy,

2. státních orgánech, občanských

3. spolcích a zájmových sdruženích,

4. odborových organizacích,

5. komorách a v,

6. jiných orgánech a institucích.

(11) Za funkční požitek se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady výdajů poskytované v souvislosti s výkonem funkce, na které vzniká nárok podle zvláštních předpisů, s výjimkou náhrady ušlého příjmu. Za funkční požitek se nepovažují příjmy znalců a tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců za činnost vykonávanou podle zvláštních předpisů. 6f)

(12) Ustanovení odstavců 7, 8 a 9 se použijí obdobně i pro plnění poskytované v souvislosti s výkonem funkce Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti.

(13) Základem daně (dílčím Jedná-li se o příjem plynoucí ze zdrojů v zahraničí, základem daně) jsou daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, je příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky vykonávané ve státě, s výjimkou uvedenou nímž nemá Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v odstavcích 4 zahraničí. Je-li činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, vykonávaná ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, základem daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, je příjem ze závislé činnosti vykonávané v tomto státě; tento příjem lze snížit o daň zaplacenou z tohoto příjmu ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, a 5 to pouze v rozsahu, snížené ve kterém ji nebylo možno započíst na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f v bezprostředně předchozím zdaňovacím období. Přitom se musí jednat o nezapočtenou daň z příjmů, které se zahrnují do základu daně. Příjem ze závislé činnosti plynoucí ze zdrojů v zahraničí nelze snížit o sražené daň zaplacenou v zahraničí v rozsahu, ve kterém přesahuje výši uvedenou v mezinárodní smlouvě nebo zaměstnancem uhrazené částky pojistného na sociální zabezpečení v právním předpisu jiného státu.

(14) Příjem zaměstnance podle odstavce 3 věty třetí se v případě nabytí podílu v obchodní korporaci, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného která je zaměstnavatelem, u něhož vykonává činnost, ze které mu plynou příjmy podle odstavce 1 písm. a) až c), nebo nabytí podílu v obchodní korporaci, která je mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou tohoto zaměstnavatele, nebo opce na všeobecné zdravotní pojištění nabytí tohoto podílu považuje za zúčtovaný příjem v kalendářním měsíci nebo za příjem ve zdaňovacím období, ve kterých nastane první z okamžiků, kterými jsou

a) okamžik, ke kterému zaměstnanec přestane vykonávat činnost, ze které mu plynou příjmy podle odstavce 1 písm. a) až c) u tohoto zaměstnavatele, jeho mateřské nebo dceřiné společnosti nebo kapitálově spojené osoby nebo u jeho právního nástupce,

b) okamžik vstupu tohoto zaměstnavatele do likvidace,

c) okamžik, ke kterému tento zaměstnavatel nebo zaměstnanec přestanou být daňovými rezidenty České republiky,

d) okamžik převodu nebo přechodu tohoto podílu nebo této opce,

e) okamžik uplatnění opce, které je podle zvláštních předpisů21) povinen platit zaměstnanec; u zaměstnanců

f) okamžik výměny podílu, na při které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu mění celková jmenovitá hodnota podílů zaměstnance, příspěvky na toto zahraniční pojištění

g) okamžik uplynutí 10 let ode dne nabytí podílu nebo opce. U poplatníků uvedených

(15) Příjem podle odstavce 14 lze snížit o kladný rozdíl mezi hodnotou podílu v § 2 odst. 2 obchodní korporaci, která je základem daně jejich příjem zaměstnavatelem, u něhož poplatník vykonává činnost, ze závislé činnosti vykonávané ve státě které mu plynou příjmy podle odstavce 1 písm. a) až c), s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění podílu v obchodní korporaci, snížený o daň zaplacenou z která je mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou tohoto příjmu v zahraničí a sražených zaměstnavatele, nebo zaměstnancem uhrazených příspěvků hodnotou opce na pojištění povinně placené nabytí tohoto podílu určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku k okamžiku nabytí tohoto podílu nebo opce a hodnotou tohoto podílu nebo opce určenou podle první věty.

---

1a) Zákon č. 151/1997 Sb. zákona upravujícího oceňování majetku k prvnímu z okamžiků podle odstavce 14 písm. a) až g) zvýšenou o úhrn příjmů z podílu na zisku, vypořádacího podílu, o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku) vrácení emisního ážia, vrácení příplatku mimo základní kapitál a z plnění obdobných těmto plněním vyplacených na základě tohoto podílu snížených o daň z těchto příjmů.

2b) § 9 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 310/1995 Sb.

(16) Poplatník oznámí plátci daně okamžik podle odstavce 14 písm. d) do posledního dne kalendářního měsíce, o fondu kulturních a sociálních potřeb ve kterém tento okamžik nastal.

---

3) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb. a zákona č. 254/2002 Sb. Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

5) Například část sedmá hlava třetí zákoníku práce.

5a) Např. § 133 odst. 2 zákoníku práce.

6a) Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb.

6e) § 11 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb. 6e) Například § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

6f) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. § 11 a § 13 odst. 1 až 4 zákona č. 2/1991 Sb. § 119 zákona č. 361/2003 Sb., o kolektivním vyjednávání o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů . § 14 odst. 4 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony . Vyhláška č. 114/1991 Sb., o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem, ve znění vyhlášky č. 210/1995 Sb.

6g) 6g) Například zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

9a) Zákon č. 42/1994 Sb. 47a) Například § 192 až 194 zákoníku práce, o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

21) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb. § 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, § 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů . Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění § 48 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů .

34b) Zákon ČNR č. 185/1991 Sb ., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb 47b) § 192 odst. 2 zákoníku práce.

65) Čl. 5 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. 133) Zákon č. 435/2004 Sb., o bezpečnosti České republiky o zaměstnanosti.

89) Zákon č. 363/1999 Sb. 138) Zákon č. 236/1995 Sb., o pojišťovnictví o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví) poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů.